Ale inflace dle definice je rust cenove hladiny. Resp. dle definic v mainstreamove ekonomii se rozlisuje cenova inflace (rust cenove hladiny) a monetarni inflace (rust penezni zasoby), pricemz inflace bez privlastku se implicitne chape jako ta cenova. Pouzivat vyraz 'inflace' primarne pro monetarni inflaci je historicky vyznam, to se v ekonomii delalo pred sto lety, kdy se lide domnivali, ze je mezi menovou a cenovou inflaci daleko tesnejsi vazba (a kdy taky mozna byla), zatimco dnes se chape, ze cenova inface je to, co nas primarne zajima, a menova inflace je jen jeden z nekolika faktoru, ktery cenovou inflaci ovlivnuje.
Když se používá 'inflace' bez přívlastku, tak to každý myslí jinak. Ve vesnický hospodě to znamená 'zdražili nám rohlíky a pivo', v této diskusi se bavíme pouze o měnové inflaci. Cenová inflace jaksi nemá dlouhodobý charakter a hlavně nesouvisí se zvolenou měnou ('klasická měna' vs bitcoin)
Cenová inflace je založena hlavně na třech věcech: měnové inflaci, rychlosti oběhu měny a množství zboží v ekonomice. Ty dvě první pak dost závisí na dané měně. Třeba bitcoin dodnes nemá tak rychlý přesun jako je platba kreditkou (i když se to občas fixluje tím, že se u malých transakcí nečeká na ověření).
Problém je, že to, co oni ze žertu implementovali, je monetární inflace. Ta by ale při současném růstu popularity bitcoinu musela být nejméně v desítkách procent, aby vyvolávala mírnou cenovou inflaci (přesněji: bránila cenové deflaci; asi nejlepší je nula, ale je vhodnější mírná inflace než mírná deflace). A to je právě ten problém: navrhnout dobře fungující měnu, která se chová podobně jako v monetarismu a přitom nepotřebuje centrální autoritu, je o hodně těžší než navrhnout bitcoin.