Nevypustil jsem ho já, vypustil jste ho při svém zvýrazňování vy.
Vy už jste vážně tak zmatenej, že už vůbec nevíte, co jste napsal, co jste nenapsal, nebo o co se snažíte.
Takže ještě jednou vaše otázky, abyste věděl, o čem je řeč:
„A můžeš mi vysvětlit jak budeš na archive.org, nebo soukromě, archivovat něco, co na net nikdy nedám?“
Odpověď na tuhle otázku je triviální, už jsem vám jí psal. Vy jste ale tvrdil, že je to vytržené z kontextu (není, jak se ukáže) a chtěl jste se vlastně zeptat na něco jiného, že v té otázce má být ještě zkomponováno „nechceš, aby bylo veřejně na netu“. Připadalo by mi lepší, kdybyste tedy svou otázku znovu zformuloval do jedné věty, ve které bude všechno – tenhle postup, kdy já mám, hádat, na co se vlastně chcete zeptat, je poněkud neefektivní. Ale dobře, já to zkusím – předpokládám tedy, že jste se ve skutečnosti chtěl zeptat na tohle:
„A můžeš mi vysvětlit jak budeš na archive.org, nebo soukromě, archivovat něco, co nechci, aby bylo veřejně na netu, co na net nikdy nedám?“
Nemůžu si pomoci, ale odpověď na takhle upravenou otázku je stále stejná, jako na tu původní – protože jsem při své odpovědi z kontextu nic nevytrhnul. Takže odpověď už znáte – fotky na flash disku (nechci, aby to bylo veřejně na netu, a na net to nikdy nedám), archivuju to soukromě celkem snadno, prostě to nakopíruju na NAS server nebo vypálím na DVD.
Jsem zvědav, co se vám nebude líbit tentokrát.
Mimochodem, na otázku už jsem odpověděl mnohokrát, takže to evidentně umím. Chápu, že se vám ty odpovědi nelíbí, ale s tím já nic neudělám – jistě znáte to rčení o blbé otázce a blbé odpovědi.