Četl jsem výsledky toho průzkumu a trochu mi to připomíná styl: tak si potvrdíme, jak jsme dobří. Jen tak z hlavy mě napadá, že průzkum například nebere vůbec v ohled závislost znalosti ostatních nástrojů na používání těchto nástrojů. Dále by určitě v následné analýze dat nemělo chybět zpracování závislosti mezi délkou používání linuxu a používáním ostatních nástrojů, či mezi počítačovou gramotností a používáním ostatních nástrojů.
Určitě by se takových relevantních proměnných, které pak ovlivňují výsledek, dalo vymyslet víc. Osobně si myslím, že použití kvantitativního průzkumu v takovém případě není nejšťastnější, ale samozřejmě záleží na tom, čeho vlastně chtěli dosáhnout. Pokud byla cílem tisková zpráva na webu o tom, jak je YaST dobrý, tak taková studie svůj cíl splnila dobře.
Ondro, takhle to napadnout mi přijde hloupé. Samozřejmě, každá statistika (přesněji její interpretace) má svá úskalí. Musí je znát ten, kdo ji vyhodnocuje. Například tady se zdá být zřejmé, že chuť účastnit se v anketě měli většinou uživatelé s pozitivním vztahem k SUSE obecně či k YaSTu zvlášť. S tím je třeba počítat, ale anketu to nečiní nevěrohodnou.
Rozhodně tu anketu nikdo nedělal proto, abychom se mohli poplácávat po ramenou. Jak vývojáře, tak manažery opravdu zajímá, co uživatelé skutečně používají, co se jim líbí a co jim vadí.
Co je na tom hloupého? Já jsem mluvil o tom, že pokud by opravdu chtěli zjistit, co je špatně, tak bylo potřeba tu studii navrhnout jinak. A i s těmi daty, které shromáždili, se dalo pracovat mnohem lépe.
Pokud vývojáře a manažery opravdu zajímají výsledky, tak nemám pocit, že by tato studie (resp. výsledky prezentované veřejnosti) byla přínosem.
Myslím, že víc snad bude vidět z odpovědí na ty otázky, kde se uživatelé mohli rozepsat, ne jen zašktrávat možnosti. Ale tomu, kdo to bude muset zpracovat, nezávidím (např. otázka 14 má 3317 odpovědí....)
O tom, že by se anketa (studie se jí těžko dá zatím říkat) dala dělat lépe, není pochyb.