Hlavní navigace

Vlákno názorů ke zprávičce Deň boja proti DRM - 3. október od michich - FSF zásadně vykládá zkratku DRM jako Digital Restrictions...

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 5. 9. 2006 12:23

    michich (neregistrovaný)
    FSF zásadně vykládá zkratku DRM jako Digital Restrictions Management, protože takový výklad je výstižnější.
  • 5. 9. 2006 15:03

    Honza (neregistrovaný)
    Myslím, že zásadní otázka je v definici slova Rights. A to zejména v tom směru, o čí práva jde. Od toho se pak dá odvodit i zbytek...;-)
  • 5. 9. 2006 15:55

    michich (neregistrovaný)
    Ne. Váš příspěvek názorně ukazuje, jak je nebezpečné přistoupit na terminologii, která už přímo svádí k jistému způsobu myšlení a brání tomu, abychom se nad problematikou mohli pořádně zamyslet. Mám na mysli právě v tomto kontextu zrádné slovo "práva". Pomocí DRM si může vydavatel vynutit i věci, na jaké nikdy práva neměl. Dosud vždy v historii platilo, že jakmile jste měl v ruce výtisk knihy nebo nahrávku na kazetě, nikdo Vám už nemohl kecat do toho, kdy, kde a kolikrát si knihu budete chtít přečíst, resp. poslechnout si záznam. Autor neměl žádné právo Vás v tom omezovat. DRM hranici jeho kontroly nad dílem výrazně posunuje na úkor veřejnosti.
  • 5. 9. 2006 20:23

    Marcho (neregistrovaný)
    Princip copyrightu spočívá v tom, že autor smí rozhodovat o tom, zda se jeho dílo smí nebo nesmí kopírovat... je to jeho právo. Může například říci, že kopírovat dílo smí jen nahé panny mladší 18 let...

    Vítejte do světa digitální techniky, kde každé zpracování nebo přehrání znamená vytvoření kopie, ať už mezi pamětí a diskem, nebo mezi serverem a klientem... Každé užití díla znamená kopii, a tedy o každém užití má autor právo rozhodovat.

    Nebo... takhle to alespoň vidí oni... a oni mají prostředky na to, aby z této představy udělali zákon...
  • 5. 9. 2006 20:36

    lore (neregistrovaný)
    Právo je konstrukt stvořený lidmi samotnými a to, na co kdo má nebo nemá právo je dáno zákony, které schvalují poslanci. Není nikde vytesáno do kamene, jaké kdo má práva. Jde o tzv. "společenskou dohodu".

    Z precedentního pohledu je nutno naprosto souhlasit s kolegou michichem, že dosud omezení aplikovaná na hudební obsah nebyla tak přísná. "Díky" DRM byste například nemusel mít právo pujčit danou nahrávku rodinnému příslušníkovi.

    Aby nějaký soukromý subjekt jednostranně loboval za jemu prospěšný zákon, je v naprostém rozporu s principem svobodné demokratické společnosti.
  • 5. 9. 2006 22:13

    Marcho (neregistrovaný)
    Ano... naprosto souhlasím...

    Nejhorší je, že oni se nespokojí pouze se změnou zákona... to by jim totiž nejspíš neprošlo... snaží se o nové paradigma*. Změnit to, jak lidé o těch právech uvažují. Oni totiž opravdu věří v to své "intelektuální vlastnictví" a snaží se zkonvertovat na tuto svou víru i ostatní.

    Protože když v to lidé uvěří, nebude jim vůbec vadit, že tyto nové zákony mění jejich způsob užívání kultury... budou nová omezení považovat za správné, protože "to je přece jejich 'vlastictví'"... Pokud lidé uvěří, že kopírování kamarádovi je krádež a pirátství a ne sdílení a šíření kultury, jak tomu kdysi bývalo, tak vyhráli... o to jim totiž jde.

    Vše začíná tím, že přistoupíte na jejich hru a začnete copyright považovat za "intelektuální vlastnictví"... protože od té chvíle veškeré argumenty přestávají dávat smysl.

    Copyright je dočasný monopol... Je správný ne proto, že by autor měl mít právo na své "vlastnictví", ale proto, že slouží jako podpora pro rozvoj kultury.

    Já na duševní vlastnictví prostě nevěřím!

    * ... ne... opravdu nevím co to slovo znamená :-)
  • 5. 9. 2006 22:07

    anonymní
    Digitální rukojmí monopolů
    (microsoftu)