Hlavní navigace

Názor ke zprávičce Evropská komise navrhne zrušení střídání času od Kiwi - Západu slunce se přizpůsoboval tzv. italský čas, který...

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 3. 9. 2018 12:17

    Kiwi (neregistrovaný)

    Západu slunce se přizpůsoboval tzv. italský čas, který se používal ve středověku i u nás. Dodnes ho ukazuje pražský orloj. Den byl rozdělen na 24 hodin, se západem slunce odbila 24. hodina a začal nový den (proto se u nás Štědrý den a Mikuláš slaví večer o den dříve než by měl - protože podle toho středověkého způbou měření času je to vlastně správně, hned od prvního okamžiku toho nového dne, který nezačínal půlnocí, ale západem slunce). Výhodou bylo snadné určení okamžiku západu pozorováním posledních paprsků slunce z vhodného místa - v případě orloje z věže radnice, takže nebyl problém hodiny pravidelně seřizovat, což bylo i při absenci minutovky u středověkého hodinového mechanismu nezbytné alespoň tak jednou týdně; hodiny tenkrát neměly kyvadlo, ale tzv. lihýř, který nebyl moc přesný. Nevýhodou bylo, že se v průběhu roku postupně ubíralo a přidávalo pár minut ke každému dni, aby ten západ slunce mohl být každý den ve 24 hodin. Tenkrát si s tím samozřejmě hlavu nelámali. V současnosti je orloj seřízen na středoevropský čas místo pražského, což představuje odchylku 2 minuty 18 sekund od astronomických poměrů na pražském poledníku. Až půjdete někdy okolo, tak čas západu slunce tedy odečtete snadno tak, že se podíváte, s jakou římskou číslicí se na ciferníku kryje arabská číslovka 24 toho tmavého ciferníku po obvodu. Akorát pozor - na pražském orloji se letní čas nenastavuje, celoročně ukazuje středoevropský.

    Vedle toho existoval i tzv. babylonský čas, který měl den rozdělený na 2x12 hodin, přičemž slunce vycházelo odbitím 12. hodiny, poledne bylo v 6, zapadalo ve 12. Zřejmou nevýhodou bylo, že hodina v denní části byla jinak dlouhá než hodiny noční části a navíc se ty délky postupně v roce měnily. I tento čas se dá dodnes odečíst na pražském orloji (arabské číslice v modré části "římského" ciferníku).

    Od roku 1547 byl u nás oficiálně zaveden tzv. německý čas, který v podstatě odpovídá tomu našemu, den začíná půlnocí, ale seřizuje se podle místního poledníku - na pražském orloji římský ciferník. Neboli přinejmenším 470 let používáme čas, kdy je den symetricky rozdělen na 2x12 hodin půlnocí a polednem.

    Suma sumarum - čas byl vždycky v historii odvozen od nějakých astronomicky významných bodů. Pokud tvrdíš, že argument večerní televize ve 20:00 je přinejmenším stejně pádný, tak se nech vyšetřit. Možná budeš výsledkem sám překvapen. Naši potomci v budoucnu by si museli ťukat na čelo, jaká dementní doba muselo být to 21. století, když vymýšleli takové hovadiny, jaké tu prezentuješ.