Hlavní navigace

Názor ke zprávičce Evropský parlament přijal kontroverzní směrnici o reformě autorských práv od Miroslav Šilhavý - Ta směrnice má navíc některé nedomyšlené důsledky -...

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 26. 3. 2019 21:29

    Miroslav Šilhavý

    Ta směrnice má navíc některé nedomyšlené důsledky - zodpovědnost za veškerý obsah znamená nasazení automatických filtrů. Ty jsou drahé (malé platformy si je nemohou dovolit), nejsou spolehlivé a nerozpoznají užití v souladu s pravidly (zákonné licence, parodie, věda a výzkum atd.). Toto způsobí, že bude nutné odmítnout i legální data, protože riziko bude příliš velké.

    Ta úvaha je podobně absurdní, jako kdybyste ze silničního zákona dovodil, že Policie smí nainstalovat nepřetržité radary na všech silnicích, nebo že z toho zákona vyplývá možnost omezit maximální technickou rychlost aut. Nic z toho ze silničního zákona nevyplývá, a např. k těm radarům existují i soudní rozhodnutí, že výkon Policie na dozoru nad bezpečností silničního provozu musí být náhodný a nesmí vycházet z předpokladu, že každý porušuje zákon.

    Zmíněná směrnice požaduje přiměřenou odpovědnost provozovatele. V případě Facebooku či Googlu, jejichž byznys je na přebírání informací založený, bude jistě vyžadována vysoká míra proaktivního přístupu a rychlé reakce. U diskusního fóra sboru dobrovolných hasičů z malé obce naopak není očekavatelné ani splnitelné nepřetržité kontrolování obsahu. Tam bude přiměřené to, že moderátor průběžně (tj. čas od času) kontroluje, aby se v obsahu nevyskytovalo něco protizákonného.

    K detailům těchto principů doporučuji přečíst články o pojmu "exkulpace" - vyvinění se ze subjektivní odpovědnosti, a "liberace" - zproštění se objektivní odpovědnosti.

    Navíc pokud tvrdíte, že přesná pravidla není možné stanovit, tak zároveň tvrdíte, že není možné napsat algoritmus, který je bude vynucovat. Takže bude muset posouzení ve sporných (což je celkem časté) případech dělat člověk.

    Nikoliv člověk, ale soud (jakožto instituce, soustava soudů a právních prostředků). Na každém jednotlivci pak je, aby se rozhodl, jestli zvolí konzervativní (bezpečnou) strategii pro svoji činnost, nebo jestli na sebe přijme riziko sporu.

    Před takovou volbou stojíme každou chvíli - např. zaměstnanec - kuřák - okrádá svého zaměstnavatele o pracovní čas, pokud chodí kouřit, nebo se později vrací z oběda. Většina zaměstnavatelů to toleruje, někteří vyžadují napracování prostojů, ale ve skutečnosti se může jednat i o porušení pracovní kázně (samozřejmě ne hrubé).

    V praxi ale:
    1. zaměstnavatel nemusí vůbec tento prohřešek řešit, nemusí ani napomenout, ačkoliv by se dalo dovodit, že pokud to neudělá, tak okrádá společníky nebo akcionáře firmy,
    2. pokud se tak chová víc zaměstnanců, musí k jejich prohřeškům přistoupit stejně,
    3. postih musí být přiměřený - např. existuje judikát, který říká, že pivo k obědu není samo o sobě důvodem k rozvázání pracovního poměru, ačkoliv je konzumace alkoholu striktně zakázána,
    4. změna v praxi zaměstnavatele nesmí být náhlá (do včerejška jsem toleroval, ode dneška rozdávám výpovědi).

    Zaměstnanec se ale také může rozhodnout, že v pracovní době nebude kouřit a pauzu na oběd bude dodržovat striktně (výše zmíněná konzervativní strategie).

    To samé je s touto směrnicí. Její uvedení do praxe bude vždy podléhat zásadám přiměřenosti. A ano, ve sporech bude rozhodovat soud.

    Takže prosím nenechme se strašit tím, že po zavedení této směrnice se nám zhroutí svět. Nezhroutí. Nezhroutil se ani po zavedení GDPR (které se už v praxi pozitivně projevuje).