Hlavní navigace

Vlákno názorů ke zprávičce Evropský parlament přijal kontroverzní směrnici o reformě autorských práv od Miroslav Šilhavý - Mně to přijde dobré. Směrnice posiluje vlastnictví práv...

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 26. 3. 2019 14:44

    Miroslav Šilhavý

    Mně to přijde dobré. Směrnice posiluje vlastnictví práv zpět k autorovi, protože za posledních 30 let se zcela změnily možnosti komunikace, šíření informací a těžení z nich.

    Stejně jako u GDPR, nebude to znamenat žádné drakonické postihy pro chybující nešťastníky, ale vymezuje to rámec toho, co smí dělat velcí hráči, kteří jsou "životem na hraně zákona" schopni vydělávat miliony, zatímco ti, kteří opravdu odvedli práci, nedostanou nic, nebo prakticky nic.

    Vím, že spousta čtenářů by chtěla znát "přesná" pravidla, co se smí, a co se nesmí. Ale ta pravidla si vytváří společnost sama, stejně jako si společnost sama vytvořila fenomén internetového šíření informací. Zákon nastavuje jen nejzažší mantinely.

  • 26. 3. 2019 17:36

    bez přezdívky

    Autoři o práva nikdy nepřišli. Jen jsou extrémně chráněni oproti autorům třeba v technických oblastech (20 let od publikace vs. 70 let od smrti posledního). A to i přesto, že nevyrostli ve vzduchoprázdnu a kultura kolem nich ovlivňovala je i jejich následnou tvorbu. Zájmem každé civilizace by mělo být šířit svoji kulturu (alespoň interně pro udržení identity). Kompenzace autorům je na místě, ale nesmí být přehnaná.

    Ta směrnice má navíc některé nedomyšlené důsledky - zodpovědnost za veškerý obsah znamená nasazení automatických filtrů. Ty jsou drahé (malé platformy si je nemohou dovolit), nejsou spolehlivé a nerozpoznají užití v souladu s pravidly (zákonné licence, parodie, věda a výzkum atd.). Toto způsobí, že bude nutné odmítnout i legální data, protože riziko bude příliš velké.

    Navíc pokud tvrdíte, že přesná pravidla není možné stanovit, tak zároveň tvrdíte, že není možné napsat algoritmus, který je bude vynucovat. Takže bude muset posouzení ve sporných (což je celkem časté) případech dělat člověk.

    U "daně z odkazu" uvidíme co se stane. Lokální pokusy už tu byly a dopadly neslavně.

    Pokud se zastáváte těch co odvedli práci, tak apelujte na samotná vydavatelství. Autorů se totiž tato směrnice a současný stav AV průmyslu prakticky vůbec netýká.

  • 26. 3. 2019 19:40

    null null (neregistrovaný) 2a02:c7d:f1:----:----:----:----:----

    Cílem tlaku bylo přijít si na další peníze když už si ten nic-moc obsah nechce nikdo předlácet a cílem směrnice bylo naklonit si mediální korporace. Splněno. Další skvělý nápad?

  • 26. 3. 2019 21:29

    Miroslav Šilhavý

    Ta směrnice má navíc některé nedomyšlené důsledky - zodpovědnost za veškerý obsah znamená nasazení automatických filtrů. Ty jsou drahé (malé platformy si je nemohou dovolit), nejsou spolehlivé a nerozpoznají užití v souladu s pravidly (zákonné licence, parodie, věda a výzkum atd.). Toto způsobí, že bude nutné odmítnout i legální data, protože riziko bude příliš velké.

    Ta úvaha je podobně absurdní, jako kdybyste ze silničního zákona dovodil, že Policie smí nainstalovat nepřetržité radary na všech silnicích, nebo že z toho zákona vyplývá možnost omezit maximální technickou rychlost aut. Nic z toho ze silničního zákona nevyplývá, a např. k těm radarům existují i soudní rozhodnutí, že výkon Policie na dozoru nad bezpečností silničního provozu musí být náhodný a nesmí vycházet z předpokladu, že každý porušuje zákon.

    Zmíněná směrnice požaduje přiměřenou odpovědnost provozovatele. V případě Facebooku či Googlu, jejichž byznys je na přebírání informací založený, bude jistě vyžadována vysoká míra proaktivního přístupu a rychlé reakce. U diskusního fóra sboru dobrovolných hasičů z malé obce naopak není očekavatelné ani splnitelné nepřetržité kontrolování obsahu. Tam bude přiměřené to, že moderátor průběžně (tj. čas od času) kontroluje, aby se v obsahu nevyskytovalo něco protizákonného.

    K detailům těchto principů doporučuji přečíst články o pojmu "exkulpace" - vyvinění se ze subjektivní odpovědnosti, a "liberace" - zproštění se objektivní odpovědnosti.

    Navíc pokud tvrdíte, že přesná pravidla není možné stanovit, tak zároveň tvrdíte, že není možné napsat algoritmus, který je bude vynucovat. Takže bude muset posouzení ve sporných (což je celkem časté) případech dělat člověk.

    Nikoliv člověk, ale soud (jakožto instituce, soustava soudů a právních prostředků). Na každém jednotlivci pak je, aby se rozhodl, jestli zvolí konzervativní (bezpečnou) strategii pro svoji činnost, nebo jestli na sebe přijme riziko sporu.

    Před takovou volbou stojíme každou chvíli - např. zaměstnanec - kuřák - okrádá svého zaměstnavatele o pracovní čas, pokud chodí kouřit, nebo se později vrací z oběda. Většina zaměstnavatelů to toleruje, někteří vyžadují napracování prostojů, ale ve skutečnosti se může jednat i o porušení pracovní kázně (samozřejmě ne hrubé).

    V praxi ale:
    1. zaměstnavatel nemusí vůbec tento prohřešek řešit, nemusí ani napomenout, ačkoliv by se dalo dovodit, že pokud to neudělá, tak okrádá společníky nebo akcionáře firmy,
    2. pokud se tak chová víc zaměstnanců, musí k jejich prohřeškům přistoupit stejně,
    3. postih musí být přiměřený - např. existuje judikát, který říká, že pivo k obědu není samo o sobě důvodem k rozvázání pracovního poměru, ačkoliv je konzumace alkoholu striktně zakázána,
    4. změna v praxi zaměstnavatele nesmí být náhlá (do včerejška jsem toleroval, ode dneška rozdávám výpovědi).

    Zaměstnanec se ale také může rozhodnout, že v pracovní době nebude kouřit a pauzu na oběd bude dodržovat striktně (výše zmíněná konzervativní strategie).

    To samé je s touto směrnicí. Její uvedení do praxe bude vždy podléhat zásadám přiměřenosti. A ano, ve sporech bude rozhodovat soud.

    Takže prosím nenechme se strašit tím, že po zavedení této směrnice se nám zhroutí svět. Nezhroutí. Nezhroutil se ani po zavedení GDPR (které se už v praxi pozitivně projevuje).

  • 27. 3. 2019 7:36

    iamroot

    K té analogii: Zaměstnavatel by měl zejména kvůli svému vlastnímu zájmu umožnit zaměstnanci kouřit. Člověk s absťákem není to, co chcete - nervozita, velká chybovost, neschopnost soustředění... Původní myšlenka vypadala pěkně a dávala smysl. Do té doby než se zvýšila průměrná produkce zmetků a prac. úrazy. Lidé v kanclech sedí a čumí do zdi, protože nejsou schopni ani odepsat na mail. Zaměstnavatel se prostě střelil do nohy, protože se na to díval dost omezeně. Něco podobného je tato zodpovědnost za obsah. Vypadá to pěkně - už žádní piráti. A v reálu? Obsah se přesune na servery mimo EU - zmizí tak prac. místa a peníze vybrané na daních. Pro obyčejné lidi se nic nezmění. Ztratí na tom jen EU.

  • 27. 3. 2019 10:40

    SB

    To jako že si zaměstnanec přivodil závislost a zaměstnavatel se musí vypořádat s jejími důsledky? A co takhle jej vyhodit pro neplnění povinností, nebo ho rovnou ani nepřijímat?
    Myšlení Čechů mě nepřestává ohromovat.

  • 27. 3. 2019 11:57

    iamroot

    Ano, to je opravdu prozíravé řešení :)... v době nedostatku pracovních sil propouštět za to, že někdo kouří. Bych chtěl vidět, jak by jste tento model aplikoval v několika firmách, kde jsem za mlada dělal brigády. V jedné byla převaha kuřáků dokonce 9:1. Zákazem prostě zlozvyk nevyřešíte - ať jde o kouření nebo o sdílení autorsky chráněných děl. Pokud se vám zadaří, tak jej maximálně přesunete. Krásně to šlo vidět při zákazu kouření v restauracích.
    Musí se řešit příčina a ne důsledek - kdyby si lidé mohli za rozumné peníze filmy/hudbu apod. koupit u JEDNOHO poskytovatele, tak by pirátění ubylo. Aktuální řešení, kdy jsou ceny za odběr cca ok. ale aby jste se mohli podívat opravdu na co chcete, tak si těch předplatných musíte platit třeba 5 - to je špatně, ty peníze vám nikdo nedá.

  • 27. 3. 2019 13:47

    Miroslav Šilhavý

    V jedné byla převaha kuřáků dokonce 9:1. Zákazem prostě zlozvyk nevyřešíte - ať jde o kouření nebo o sdílení autorsky chráněných děl.

    Pletete si, jako spousta lidí, pojmy "zákaz", "odpovědnost" a "postih". Zákaz je normativní opatření (vyřčení, co je správně a co je špatně). Odpovědnost je povinnost nahradit vzniklou škodu (např. nechtít mzdu za čas, který prohulím, ale i zaplatit ušlé zakázky, které promeškám). Postih je pokuta uložená i v případech, kdy nedojde ke škodě.

    Nová norma řeší pouze zákaz a odpovědnost. Nikoliv postihy.

  • 27. 3. 2019 16:20

    Miroslav Šilhavý

    Musí se řešit příčina a ne důsledek - kdyby si lidé mohli za rozumné peníze filmy/hudbu apod. koupit u JEDNOHO poskytovatele, tak by pirátění ubylo. Aktuální řešení, kdy jsou ceny za odběr cca ok. ale aby jste se mohli podívat opravdu na co chcete, tak si těch předplatných musíte platit třeba 5 - to je špatně, ty peníze vám nikdo nedá.

    To, co píšete, bych bral, kdyby se jednalo o vzduch, který potřebujeme dýchat, o jídlo co potřebujeme jíst a pití, co potřebujeme pít. Ty, kdyby si někdo usurpoval, bylo by nutné rychle a razantně zasáhnout.

    Bez hudby i filmů se každý obejde. Pokud komukoliv nevyhovují podmínky, za kterých může dílo přehrát, nechť ho nekupuje. I mně se líbí spousta luxusních a sportovních aut, ale nemám na ně, tak je nekupuju. Ale určitě nepindám takové blbosti, jakože by mi měl někdo takové auto zpřístupnit levněji (např. umožněním výroby levných klonů).

    Podle stejné logiky, že pirátění je vysvětlitelné cenou díla, by mělo být vysvětlitelné to, že ukradnu Ferrari, nebo že sklidím půlku cizího pole.

    Filmy a hudba, stejně jako všechno ostatní, se řídí (díky Bohu!) poptávkou a nabídkou. Jedinou nejen právní, ale i morálně správnou cestou protestu je prostě autora ignorovat a jeho hudbu / film neposlouchat, neshlédnout.

    Protest formou: seberu, ukradnu, nenahradím - je typický pro totalitní systémy. Zavděčí se masám a náklady zaplatí někdo jiný. Jak bolševici, tak nacisté fungovali přesně tak: ukradli majetek i duševní vlastnictví a na dekádu nebo dvě si zajistili prosperitu. Důsledky bolševismu i nacismu se pak léčily dvojnásobnou dobu.

  • 27. 3. 2019 10:06

    Youda

    Boze to jsou blaboly.

    Hlavni problem one smernice je jeji naprosto zamerna gumovost a likvidacni tresty.
    A jedine blbec se muze spolehat na to, ze v ramci one gumovosti budou tresty aplikovany adekvatne prohresku. Kdepak, tresty budou aplikovany podle zadani zadavatele,

    Jedna se defacto (kdyz prezenu) o obdobu slavneho gumoveho sovetskeho paragrafu 58 o kontrarevolucnich aktivitach, ktery tak krasne popsal Solzenicyn. A o kterem se Berija vyjadril, ze na zaklade tohoto paragrafu lze zavrit do Gulagu kohokoliv za cokoliv.

    Realita bude prosta, prislusna smernice nebude standardne aplikovana. Kdyz bude v ramci obchodnich valky s USA potreba pumpnout Google, smernice se vytahne.
    Kdyz bude potreba zariznout nepohodlny web, oznackuje se jako pravicove extremisticky a zarizne se likvidacni pokutou.

    EU obecne jde cestou overkriminalizace, kdy je zamerne vytvarena takova houstina zakonu a narizeni, ze prakticky neni mozno neco neporusovat. V drtive vetsine pripadu neni nic z toho aplikovano, pokud je ale potreba nekoho zariznou, prislusny gumovy paragraf 58 se vytahne.

    https://en.wikipedia.org/wiki/Overcriminalization

  • 27. 3. 2019 10:39

    Ondřej Caletka

    Ta úvaha je podobně absurdní, jako kdybyste ze silničního zákona dovodil, že Policie smí nainstalovat nepřetržité radary na všech silnicích, nebo že z toho zákona vyplývá možnost omezit maximální technickou rychlost aut.

    Tahle analogie je úplně mimo. V žádném zákoně není napsáno, že policie odpovídá za to, že nikdo nebude jezdit rychleji. Takovou odpovědnost má každý řidič. Což je analogické k dosavadní úpravě autorských práv, nikoli k té nové.

  • 27. 3. 2019 17:21

    Miroslav Šilhavý

    V žádném zákoně není napsáno, že policie odpovídá za to, že nikdo nebude jezdit rychleji. Takovou odpovědnost má každý řidič. Což je analogické k dosavadní úpravě autorských práv, nikoli k té nové.

    Podle mě si to špatně vykládáte. Policie má povinnost řešit (tj. odpovídá za to) situace, o kterých ví. Např. musí řešit bezpečnost provozu v úsecích, kde je zřejmé, že dochází k nehodám. Musí řešit veškerá podezření. Ale nemusí (ani nesmí) každého a priori kontrolovat. A podobně je nastavena nová úprava autorských práv. Existuje odpovědnost, nikoliv objektivní, ale subjektivní.

  • 27. 3. 2019 11:23

    bez přezdívky

    Nikoliv člověk, ale soud (jakožto instituce, soustava soudů a právních prostředků). Na každém jednotlivci pak je, aby se rozhodl, jestli zvolí konzervativní (bezpečnou) strategii pro svoji činnost, nebo jestli na sebe přijme riziko sporu.

    V prvé řadě člověk v té firmě. Soud v případě, že to rozhodnutí bude někdo rozporovat.

    Mimochodem.. vy na sebe dobrovolně přijmete riziko sporu ohledně cizích dat? Proč byste to dělal? Formálně sice máte pravdu, ale realita je taková, že si to žádná běžná firma nedovolí. Jako správný hospodář bude minimalizovat možné náklady a rizika.

    Organizací s dostatkem volných prostředků na obhajobu něčeho takového totiž moc není. Takže se velice pravděpodobně zachovají "bezpečně" a budou na té přísnější straně.

  • 27. 3. 2019 13:30

    BobTheBuilder

    Ne, po zavedení GDPR se nic nezhroutilo, ale tvrdě očesalo kde co.
    Výsledkem třeba je, že na vysoké škole nelze veřejně vyvěsit (bez prokazatelného souhlasu všech zúčastněných, tedy efektivně nelze vůbec) ani rozpis konání státních závěrečných zkoušek (v kolik hodin kdo kde), přestože státní závěrečná zkouška je ze zákona přístupná veřejnosti.
    Tohle plošné a preventivní odstranění dříve dostupných a užitečných (a legitimních) informací je patrné všude, NIKDO nechce na sobě zkoušet, zda to či ono obstojí před soudem.