Ale už nesouhlasím s tím, že by u článku o Coca-cole nesměla být reklama na můj podnik (i když vy jste psal o brožuře).
V praxi Vám to Coca-Cola nedovolí a kdyby přišlo na věc, tak vyhraje i soud. Coca-Cola má právo svoji značku nabídnout na propagaci komu oni chtějí - mohou to třeba i prodat. Proto nesmíte parazitovat na jejich jménu. Parazitováním mám na mysli to, že záměrně použijete zavedenou, cennou značku a svůj podnik tím zpropagujete.
Pokud bychom to měřili podle obliby/návštěvnosti, tak to by potom mohlo dojít do takového absurdna, že kdyby vyšel novinový seriozí článek na doméně git://muj.git.com/novinove-clanky/coca-cola o Coca-cole, který by měl třeba tak úspěšné SEO, že by byl ve vyhledávačích na 1. místě, tak by si firma Coca-cola začala na tuto doménovou cestu dělat nárok s argumentem, že za lomítkem a v nadpisu H1 je jejich reg. značka
Vy to pořád řešíte po té technické linii. Ale ve skutečnosti jde o to, jestli a) neparazitujete na cizí značce, b) nepoškozujete cizí značku. Pokud nebudete dělat ani jedno, tak se s Vámi nikdo soudit nebude, ani nemá důvod.
Na france.com docházelo k tomu parazitování.
K tomu je poměrně rozdíl jestli máte muj.git.com/clanky/france oproti france.com. Je také rozdíl, jestli si na svoje auto nalepíte reklamní samolepku 10x10 cm s Coca-Colou jen tak pro legraci (někdo lepí samolepky na auta), nebo jestli tu samou samolepku přilepíte k reklamě na svůj podnik.
Řeknu to jednoduše: Kdyby platilo "http(s)://jméno-podniku.*=identifikace podniku" pak bych 100% souhlasil, aby francouz o doménu přišel, ale kde je napsáno, že zrovna toto je identifikace podniku/státu?
Chápu, kam míříte, ale v právu právě tato pravidla neexistují. Právo se vyvíjí a stejné situace se posuzují jinak dnes a jinak se budou posuzovat za 10 let. Proto před 15 lety nikoho nepobouřilo, že soukromá osoba drží france.com, ale dnes už ano. Určitě existují i příklady, kdy je veřejné právo naopak dnes vstřícnější k jednotlivci, než bylo před 15 lety.