GNOME Foundation, KDE Foundation a Debian společně chtějí vytvořit univerzální obchod pro linuxové aplikace. Bude založený na Flatpaku, který funguje prakticky na libovolné distribuci. Tedy až na Ubuntu 23.04.
Obchod by byl založený na Flathubu, do kterého by se podle návrhu přidala možnost plateb, darů a předplatného. Výhoda Flathubu je, že jej nekontroluje jen jedna organizace, což je případ konkurenčního Snap Store a Snapcraft od Canonicalu.
(zdroj: slashdot)
"který funguje prakticky na libovolné distribuci. Tedy až na Ubuntu 23.04."
To je zajímavá formulace. Takže podle této logiky na dané distribuci nefunguje žádný program nebo komponenta, která není přímo součástí výchozí instalace? Nebo jak mám chápat to "nefunguje", když byl pouze vyřazen z výchozí instalace a jediné, co uživatel potřebuje k jeho zprovoznění, je "apt-get install flatpak" jako u jakéhokoli jiného balíčku?
No máte vlastně pravdu, že BFU asi instaluje klikáním, takže tam to asi v nabídce není. Proto to na mě působilo jako matoucí už u té původní zprávy o odstranění, nevěděl jsem, proč je to vlastně novinka.
Taky jsem nikdy nechápal, proč lidé rozlišují U/Xu/Lu/NevímcoBuntu, když se to vlastně liší jen instalátorem, resp. jen jeho configem - seznamem defaultně nainstalovaných balíků. Tedy aspoň když jsem naposledy používal Ubuntu, tak repozitáře byly společné. Ostatně já svému Debianu taky neříkám "i3bian" nebo "SwayBian", a serverovým instalacím bez grafiky "Bian".
S tim K/U/Lu/buntu to neni tak jednoduche. Kdyz se vezme ubuntu (s gnome), a doinstaluje se kde, tak skonci s tim ze treba nektere mime typy maji porad asociovane gnome programy misto kde programu a ne vsechno uplne dobre ladi. A par dalsich detailu. Jasne, jsou to detaily ktere si zkusenejsi uzivatel spravi, ale pro BFU to muze byt neprijemne.
>jediné, co uživatel potřebuje k jeho zprovoznění, je "apt-get install flatpak
Což je přesně něco, co by uživatel neměl být nucen dělat a tento mindset je jedna z věcí, které linuxový desktop a jeho rozšíření brzdí.
Nehledě na to, že nemáte pravdu, jelikož "apt-get install flatpak" nepřidá podporu Flatpaku do GUI software store a dalších souvisejících částí Ubuntu.
Asi mám skutečně jiný mindset, protože v případě GUI store jsem ani nevěděl o jeho existenci, resp. asi jsem to jednou při pokusné instalaci viděl, ale nevěděl jsem, k čemu to je a jak se to liší od "normálního" aptu, takže jsem do toho radši ani nevrtal.
A co se týče brždění rozšíření desktopu, to je samozřejmě na dlouhé flamewary, ale já tak nějak nemám pocit, že by měl Linux nedostatek desktopových uživatelů a že by se s tím mělo něco dělat. Ať si každý používá to, co sedí jeho způsobu práce a myšlení.
Jenže to je dané tím, na co si lidé zvyknou v práci/škole a co dostali předinstalované na počítači/notebooku.
Ale lepší se to. Zrovna předevčírem jsem jedné slečně dlouhodobě zapůjčil notebook, s aktualisovanými Windows 10 a základními programy, aby mohla pracovat, než si pořídí něco definitivního. Při startu stroje si všimla, že tam mám dual-boot, radostně zvolala Jé, Ubuntu! To jsem ráda používala...
- a tak jsem jí udělal profil i tam. ;o)
Problém BFU (jako jsem já) je čas, který je potřeba na proniknutí do dané problematiky s tím, ze tento čas je dále úměrný mentálním schopnostem daného jedince. Někomu zkratka jde toto odvětví, lepe a někomu hůře, a někoho to vůbec nezajímá… tento obor (jako každý jiný) obsahuje obrovské množství navzájem provázaných a ovlivňujících se informaci, které je třeba sledovat, neboť se neustále vyvíjí. Viz k čemu je mi dnes, že znám základní příkazy pro MS-DOS… :-). a čím jsem starsi, tím méně me jako základního uživatele baví se seznamovat se s novým systémem. Na tomto ostatně staví Apple, kde nemusíte (a vlastně ani nemůžete) nic řešit. Z toho důvodu používám ubuntu 20.04, protože 22.04 má Firefox mimo automatické aktualizace systemu (ve výchozím natavení) a me se proste nechce dat dvě hodiny do studovani postupu jak to měnit a pak ladit, jestli to funguje jak potřebuji (tuším ze tady na Rootu je někde návod a asi jsem i četl). Ale vlastně proč to resit když 20.04 funguje pro mne naprosto perfektně. Navíc má i nižší HW nároky a spolu s 10 letou podporou neubudu vlastně nic řešit, to dříve morálně zastará to PC (i5-6600t). Ale možné na to mam zkreslený pohled obyčejného uživatele, tedy BFU :-)
Už to, že čtete tyhle diskusi, ba do ní přispíváte, Vás jako BFU zcela diskvalifikuje. ;o)
Jinak: příkazy MS-DOSu se stále hodí, pokud pracujete s Windows. Ale musím přiznat, že základní příkazy Linuxu jsou tak nějak stabilnější. (Rozhodně musím častěji měnit baťáky ve Windows, než bashové scripty v Linuxu...)
Ten návod pro Firefox tu opravdu byl, ještě ho mám schovanej
. ;o) Hodí se mi, pokud někde mám potřebu přelézt z Ubuntu 20.04 na 22.04, zpravidla kvůli rozbité grafice v té starší versi (cosi v s Gnome, nestudoval jsem to dál, než k tomu, že upgrade na 22.04 pomůže).
@AsciiWolf
[...] Nehledě na to, že nemáte pravdu, jelikož "apt-get install flatpak" nepřidá podporu Flatpaku do GUI software store a dalších souvisejících částí Ubuntu.
no tak misto toho:
apt install gnome-software-plugin-flatpak
stale jde o to ze neni pravda ~"flatpak nefunguje v Ubuntu 23.04"
protoze pokud pod "(ne)/funguje" by se nahlizelo uhlem (ne)predinstalovani, tak by se stejne nesmyslne mohlo prohlasovat:
- v ArchLinuxu, Gentoo, LFS nefunguje flatpak
- v Linuxu ani ve Windows nefunguje Chrome
- v Xubuntu funguje GIMP, ale v Ubuntu nefunguje GIMP
gnome-software-plugin-flatpak ale rovněž nepřidá podporu Flatpaku do forku GNOME Software využívaném v Ubuntu a distribuovaném jako Snap ani jeho novější náhrady napsané ve Flutteru. Namísto toho nainstaluje klasický GNOME Software s podporou Flatpaku, což bude mít za následek dvě GUI software store aplikace nainstalované ve stejný čas, změnu některých mime typů, zasílání notifikací z GNOME Software a další nechtěné chování. Nehledě na to, že samotný Flatpak bývá v Ubuntu (i mimo LTS vydání) často zastaralý a neudržovaný.
Krom toho opět narážíme na mindset, jenž jsem popsal výše a nucení uživatelů něco instalovat přes terminál.
Srovnání Ubuntu s Gentoo či Archem je pak dost mimo, jelikož tyto distribuce cílí na zkušené uživatele a nesnaží se být uživatelsky přívětivé.
Zrovna včera jsem na firemním notebooku s WSL2 s Ubuntu, kam zatím nemohu dát Ubuntu ani jiný linux, chtěl cosi do Ubuntu - nebylo. Zkoušel jsem flatpak, vím, že to tam je, mám to ve Fedoře - nešlo to, nenašlo. Takže jsem skončil u snapu a nainstaloval. Takže souhlasím s Honzou a kromě 23.04 hlásím, že také s 22.04 jsou potíže.
Autorum aplikaci? Nevim tedy co za aplikace tam hodlaji nabizet, ale pokud to ma byt neco jako flathub, tam je temer vsechno open-source, u ktereho za prve neni snadne dopatrat se ke skutecnemu autorovi, a za druhe jich muze byt klidne stovky u jedine aplikace.
Ja jen aby to nedopadlo jako u "Windows Store app" (nebo jak se to vola), ze se najde par vejlupku, co vemou OSS (na vyvoji ktereho se ani nepodilely), nahraji to tam (resp. si rovnou na to udelaji nakej harvester-skript co bude prochazet github a nahravat to tam automaticky), a skusi z toho tahat penize. Vsak o co jde? Naklady zadne, a pokud se najde i jedinej blbec co tam za to zaplati, pak to ma pro ne smysl.
Ale skutecni autori aplikaci opet utrou hubu. Nabali se na tom jenom ta firma co se bude starat o chod.
Je rok 2023 a všichni jsme líní a máme málo času. Já bych klidně tu a tam nějakým dolarem na nějaký projekt přispěl, ale nechce se mi prohrabávat u každého projektu dílčími weby, kde/jak jim lze přispět. Pokud to půjde řešit nějakou "one-click" metodou přes Flatpaky, tak za mě super. A právě o tom to je. Je jedno, jestli ty to máš jinak, spousta lidí prostě ten čas nemá a lenost je mrcha. Mám hry na Steamu proto, že je to megaukrutánsky pohodlné (a díly Vulkanu + Protonu konečně můžu zahodit Widle). Mám zaplacené některé věci na Androidu místo neustálého přehlížení zobrazovaných reklam prostě proto, že je to neskutečně pohodlné (a taky to nebylo nic drahého).
V případě open source softwaru to je projekt, který stojí za jeho vývojem. Navíc platí, že peníze bude moct vybírat pouze aplikace, která je spravovaná původním projektem. Momentálně se ověření dělá ověřením kontroly nad doménou, kterou projekt používá, ale v budoucnu by měly přibýt další metody. Že by tam někdo třetí přidal GIMP a vybíral za něj peníze, by se tam dít nemělo.
ČLÁNKY DO MAILU