Hlavní navigace

Názor ke zprávičce Herní série Saints Row pro Linux je kompletní od Lael Ophir - Jak jsem psal: když dojde ke sporu o...

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 19. 4. 2016 14:10

    Lael Ophir (neregistrovaný)

    Jak jsem psal: když dojde ke sporu o zdroje, ten kdo nemá ostré lokty skončí jako poražený. Ve světě businessu to znamená zavřít krám. S tím je potřeba se smířit, protože lidé jsou stavění tak že se hodně ohlížejí na svou rodinu, méně svůj kmen (dneska třeba firma, fotbalový tým), ještě méně na svůj národ atd. Čím větší je sociální vzdálenost, tím menší jsou ohledy. A konkurenční boj je dobrá věc. Například díky "jogurtovým a špekáčkovým válkám" máte obojí levnější. Vraždy to nijak neomlouvá.

    "Euro Americké bojůvky" jsou složitější téma, než by se mohlo zdát. Myslíte že kdybychom se coby Západ "nevměšovali", tak by se přestali hromadně vraždit mezi sebou šíité a sunité, muslimové a židi, jugoslávské kmeny, africké kmeny, africké kmeny a muslimové, Angličani a Francouzi, Němci a Slované atd.? Naopak. Došlo by přesně k tomu co se stane, když zrušíte policii a soudy: vyhraje ten kdo je schopný spáchat nejhrubší násilí. Jeden můj americký kamarád na výtku že se US chovají jako světový policajt odpověděl že někdo tu roli mít musí, a kdybyste zrušil byť jen v jednom městě policii, tak by nastaly etnické čistky v každém bloku (mimochodem to bylo ještě před uvedením komedie Team America: World Police, kde je to dovedené k dokonalosti). Bohužel má pravdu.

    Když někdo zabije jednoho člověka, jde do vězení nebo na smrt. Co když se někdo rozhodne povraždit miliony lidí a demontuje u toho systém spravedlnosti v dané zemi (Rwanda, Hitler, Stalin, Mao a řada dalších)? Máme se na to koukat se založenýma rukama a "nevměšovat se"? A co když někdo prokazatelně falšuje volby a vojensky obsazuje sousední země (třeba Putin)? Máme se jen dívat? Samozřejmě můžeme, ale podle řady lidí (včetně mě) je to hrubě špatně. Jednak z morálního hlediska, a pak i z praktického, protože asi nechcete aby postupem času převzali svět exoti jako Hitler, Stalin, Assad a další.

    Jiná cesta je ta že do věci šlápnete. To se někdy povede, například v Německu, Itálii a Japonsku. Z bývalých fašistických mocností jsou silné demokracie, a mimochodem velmi úspěšné ekonomiky. A někdy se to nepovede, jak můžete vidět v Libyi.

    Můj závěr z toho je ten že někdy je na místě jen sledovat, jindy použít soft power (podpořit demokratické instituce v dané zemi, podporovat vymahatelnost práva, trvat na soudním stíhání zločinců, hrozit sankcemi nebo je i uvalit), a někdy dokonce do věci šlápnout silou. Nejsložitější je správně se rozhodnout, kterou metodu kdy zvolit.