Koncept protokolu IPv8 opět zkouší starý přístup rozšíření adresy

V archivu IETF se objevil koncept internetového protokolu IPv8. Jeho autorem je Jamie Thain, který poukazuje na to, že ani po 25 letech netvoří IPv6 nijak významný podíl internetového provozu a stále jsme odkázaní na CGNAT. Protokol IPv8 řeší problém vyčerpání adres bez nutnosti provozu v režimu dual-stack. IPv4 je pravou podmnožinou IPv8. Přechod nevyžaduje náhlou změnu a nezpůsobuje žádné přerušení provozu.

Základní myšlenkou je, že namísto prosazování architektury s duálním protokolem, jako je IPv6, zavádí navrhovaný internetový protokol verze 8 (IPv8) 64bitový adresní prostor, který je přirozeným způsobem zpětně kompatibilní s IPv4. Jakákoli adresa IPv8 s nulovým směrovacím prefixem (0.0.0.0.n.n.n.n) je zpracovávána podle standardních pravidel IPv4. Pro rozšíření adresního prostoru se pak použije dalších 32bitů adresy, které dostane přiděleno každý autonomní systém (AS).

Stejný přístup rozšíření adresy byl navrhován už v devadesátých letech. Snaží se budit dojem, že stačí „jen prodloužit adresu“ a problém je vyřešen. Ignoruje ovšem řadu praktických problémů: nekompatibilní síťové stacky, middleboxy, NAT, firewall. Zařízení očekávající 32bitové adresy nebudou rozumět 64bitovým paketům ani novému chování, které ovlivní tunelování, zásahy do hlaviček nebo routing pomocí BGP či OSPF.

Pro řešení fragmentace správy zavádí IPv8 prvek zvaný Zone Server, který poskytuje všechny potřebné síťové služby (jako DHCP8 a DNS8) v jediné odpovědi na žádost o přidělení adresy. Bezpečnost je součástí komunikačního protokolu a každé spravovatelné zařízení je ověřováno pomocí univerzálně ukládaných tokenů OAuth2 JWT. Provoz je také při odesílání přísně ověřován: odchozí pakety musejí mít odpovídající záznam v DNS8 a být ověřeny proti aktivní routě registrované ve WHOIS8.

Nutno dodat, že jde o takzvaný internetový návrh (I-D), který může tímto způsobem do IETF zaslat kdokoliv. Má hodnotu asi jako osobní blog, je to jen nápad, který není posouzen členy organizace IETF a nemá v rámci standardizačního procesu IETF žádný formální status ani váhu. Před deseti lety takto vznikl například koncept protokolu IPv10. Přesto mohou z podobných nápadů vzniknout zajímavé myšlenky.

(Upozornil Pavel Šnajdr.)