Hlavní navigace

Vlákno názorů ke zprávičce Linus schválil použití neutrálního jazyka v linuxovém jádře od Harvie .cz - Jeden leader a jeho followeři v evropě způsobili...

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 13. 7. 2020 10:10

    Harvie .cz

    Jeden leader a jeho followeři v evropě způsobili holokaust. Tak nevím, jestli je to neutrálnější terminologie. Ono nějaká taková konotace by se asi našla téměř pro každé slovo...

  • 13. 7. 2020 11:34

    - - (neregistrovaný) ---.as13285.net

    Nedržte se zbytečně zpátky ;-)

    "It's not just a joke anymore: They're actually claiming math is racist"
    [https://www.washingtonexaminer.com/its-not-just-a-joke-anymore-theyre-actually-claiming-math-is-racist]

    "Seattle Schools Propose To Teach That Math Education Is Racist—Will California Be Far Behind?"
    [https://www.hoover.org/research/seattle-schools-propose-teach-math-education-racist-will-california-be-far-behindseattle]

  • 13. 7. 2020 14:10

    Calculon

    Nebylo by od věci učit ve školách také staroegyptskou, tibetskou nebo perskou matematiku. Tu ze stávajících osnov bílé české cis děti stejně nechápou a u maturit selhávají, přinejhorším v tom nebude rozdíl.

  • 13. 7. 2020 15:11

    - - (neregistrovaný) ---.as13285.net

    @Calculon

    Proč ne ... já osobně bych radši ale radši změnil spíš podstatu výuky, speciálně na ZŠ. Jako doposud známkované předměty bych nechal klasicky matematika, jč a jeden cizí jazyk a zbytek jako např. zeměpis, dějepis atd bych nechal spíš formou seminářů, kde by bylo prostě jenom nějaké minimum s tím, že by lehce dětem ubylo učiva, ale spíš by je vedli k tomu, aby se uměli sami kvalitněji učit. Možná nechat i jeden "předmět" na jakési samovzdělávání. kde by sice dohlížela učitelka, ale děti by se sami jaksi vzdělávali v tom, je baví, takže by více nabyli znalosti z populárních věcí a většího okruhu ...

  • 13. 7. 2020 15:41

    Calculon

    Nejsem odborník na ZŠ/SŠ vzdělávání, ale to proškrtání osnov a změnu stylu výuky na více interaktivní odborníci na školství zmiňují často.

  • 13. 7. 2020 20:55

    PQK

    :-) ... učili co je baví a zajímá ... :-)

    Mám děti a mám pocit, že po takové výuce by nenašli na mapě Čínu. Zato by věděli jak na G. mapě najít Macdonald nebo dům Elona Muska... :-)

    Nemějte iluze, kromě výjimečných jedinců by se nikdo nic nenaučil. To musí být výjimečný učitel, aby se mu podařilo vzbudili chvilkovou zvědavost u 50% žáků. ... ale zkuste to ve třídě s 30 dětma.

    Proto je potřeba ty jedince vyhledávat a podporovat ve vzdělávání. To oni posunou lidstvo o kousek vpřed, ne průměrná masa s průměrným vzděláním. Ale to je - obávám se - neinkluzivní názor, tudíž je nepřípustné ho říkat ;-(

  • 14. 7. 2020 11:37

    - - (neregistrovaný) ---.dynamic.dsl.as9105.com

    @ PQK

    Ale o to právě jde. Nechat průměrnou populaci prospět se znalostmi které opravdu potřebují. Např. skutečná finanční gramotnost a matematika je stokrát důležitější pro jejich život, práci a tím i společnost než znát hlavní město Číny. To se stejně dříve či později dozví a pokud je to bytostně nezajímá nebo jsou, pardon, úplně nestudijní typy, stejně jim to v té hlavě nikdo neudrží. A ti schopnější pak mohou mít víc času na učení a studium toho co jim jde a ne že se budou snažit pořád pod pohrůžkou trestu nalévat do hlavy všem všechno. Radši v klídku pořádně základ, než jim nadělat v hlavách zmatky ...
    A klidně by do toho mohlo přijít to, že nadané žáky ještě řekněme na půlku výuky dají dohromady a nalijí jím do hlavy všechna ta moudra, zatímco zbytky tříd se budou obecně světo-vzdělávat aby úplně nezpustli.
    Chci tím říct, že dnešní školství dělá dětem z života peklo a je to k ničemu, protože svět již pěkných pár desetiletí funguje jinak ...

  • 14. 7. 2020 12:21

    PQK

    To zní dobře, ale pak budete vyrábět fachidioty bez jakéhokoliv ponětí o světě mimo jejich ohrádku. Pravda takoví jsou nejovladatelnější ale taky nejmíň stabilní.

    Naopak se do průměru lidí musíte snažit nacpat co nejvíc informací, protože něco, něco málo v hlavě zůstane a ti lidé budou mít mnohem širší obzor a využitelnost v praxi.

    Otázkou je jak do nich ty informace cpát a na kterých trvat, že si je budou pamatovat.

  • 14. 7. 2020 12:29

    Calculon

    Právě proto by mělo být vzdělávání oddělené, masa dostane vzdělání šité na míru a ti nejnadanější — budoucí elita — by měli mít k dispozici elitní školy, pro dobro všech (včetně oné masy).

    14. 7. 2020, 12:30 editováno autorem komentáře

  • 14. 7. 2020 12:54

    PQK

    O tom diskuse není, na tom jsme se shodli o tři úrovně diskuse výš...

    Diskuse je o šířce a hloubce masového vzdělání ...

    Jen tak z hlavy ...
    Šířka záběru
    úzké - soustředící se na skálopevné základy - násobilka do 8 třídy ... kolika lidem by prospěla ;- )
    široké - soustředící se na široké poznání světa - všechny obory, semináře na téma ...

    Hloubka záběru
    veliká - vše z hlavy, pamatování faktů - testování, hodnocení, bodování
    mělká - vědět že obor/objekt/jev existuje

    A samozřejmě kombinace jak globální, tak pro konkrétní předměty.

    Já bych vybral:
    - úzké, hluboké - pro vybrané předměty do určité úrovně (např. matika zlomky, procenta, trojčlenka, zákl. geometrie, slovní úlohy...)
    - široké, mělké - pro ostatní předměty
    - úzké, hluboké - pro volitelné předměty (např. volitelná/výběrová chemie ...)

  • 14. 7. 2020 12:55

    - - (neregistrovaný) ---.dynamic.dsl.as9105.com

    @Calculon

    Neodděloval bych děti, speciálně ne na základní škole. Potřebují se naučit fungovat ve společnosti ostatních dětí, ne za elitní zdí ...Ti prominentní stejně vždy půjdou do elitní školy.

  • 14. 7. 2020 13:04

    Miroslav Šilhavý

    Neodděloval bych děti, speciálně ne na základní škole. Potřebují se naučit fungovat ve společnosti ostatních dětí, ne za elitní zdí ...Ti prominentní stejně vždy půjdou do elitní školy.

    V dětech ani v jejich rodičích není problém. Problém je ve vyučujících. Někteří (a není jich málo) neumějí pracovat v různorodém kolektivu. Dělají jim problémy jak nadaní žáci, tak i pomalí. Dobrý učitel to zvládá, rozdíly jsem zažil i viděl.

    Elitní školy nejsou od toho, aby děti vyrůstaly "za zdí", ale dostanou se především k lepším učitelům. Elitářství dětí je pak vedlejší efekt.

    Dokud nedokážeme ohodnotit, ale i vyhazovat ředitele a učitele podle jejich schopností, nezmění se to. Můžeme ale uvažovat o tom, jestli do té doby je menší zlo násilná inkluze, nebo jestli dát nadanějším dětem odpovídající příležitosti. Z pohledu jednotlivce je asi lepší umožnit různé kvality škol. Z pohledu systému by bylo zdravější vynutit inkluzi (nemyslím tu, o které se vedou politické debaty) a následně vynutit kvalitu výuky.

  • 14. 7. 2020 13:33

    - - (neregistrovaný) ---.dynamic.dsl.as9105.com

    @Miroslav Šilhavý

    "Elitní školy nejsou od toho, aby děti vyrůstaly "za zdí", ale dostanou se především k lepším učitelům. Elitářství dětí je pak vedlejší efekt."

    A ten vedlejší efekt je právě to "vyrůstali za zdí". To elitářství nemají z toho, že mají lepší a specializovanější informace, ale protože v kombinaci s oddělením od ostatních získávají ten odstup - elitářství.

    Já bych nic nevynucoval. Šel bych na to takto:
    - ZŠ by měla nějaké minimum, které musí pokrýt známkami - jč, matika + něco (např. jazyk).
    - ZŠ (každá) by měla určitý okruh na řekněme (pouze) poznávací vzdělávání
    - ZŠ by měla určitý prostor na vlastní iniciativu - např. podle odbornosti sboru v místě nebo typicky sportovky

    - SŠ by vypsali jejich minima na přijetí žáků s tím, že si k tomu i vydají jedno dvě skripta, povedou si třeba přípravku. Nebo se a stanoví minimum pouze podle minima ZŠ. Jmenované se už stejně dávno děje. Tím pádem se děti mohou už na konci ZŠ orietentovat na střední školu a nemusí se patlat s něčím, co je nezajímá a nikdy umět nebudou

    Ty školy liší podle regionů, možností, financí. To samé střední. Já bych se jenom snažil určit nutné minimum - matika, jazyk, čeština a nějaké poznání a zbytek už si trend stanoví sám. Např. úplně jiné požadavky bude mít ostravsko na ZŠ a úplně jiné Praha. Minimum zůstane a zbytek bude schopný v určitých mantinelech reagovat na vývoj světa.

  • 14. 7. 2020 14:00

    Miroslav Šilhavý

    @87vdf4vg82

    O tom by se dalo diskutovat dlouze, ale v zásadě souhlasím. Jediné, co mě zaujalo je: Např. úplně jiné požadavky bude mít ostravsko na ZŠ a úplně jiné Praha. Minimum zůstane a zbytek bude schopný v určitých mantinelech reagovat na vývoj světa.

    Tím si zaděláte na společenský problém. Po generaci, dvou zjistíte, že se svět změnil a v jednom regionu máte težko uplatnitelné občany a v druhém nedostatek. Určitý stupeň nivelace je nutný.

    Pak možná trochu opomíjíte, že to celé stojí na učitelích a ředitelích. To jsou taky jen lidé. Někdo pružnější, jiný konzervativnější. Dodnes se jich spousta nedokázala vyrovnat se ztrátou pevných osnov - osnovy dávaly učiteli metriku, jestli svoji práci dělá "tak, jak je požadováno" (nikoliv dobře). Ředitelé se zase nenaučili kolegy učitele hodnotit (opět kvůli té ztrátě metriky). Během koronavirové epizody bylo navrhováno, aby všechny školy ohodnotily žáky slovně. Bylo to odmítnuto, že to všichni učitelé neumí - umí pouze spočítat body, odečíst penalizaci za úpravu nebo zapomínání a vymajznout známku.

    Můžeme jít dál. Problém rozložení škol - někde je jich dost, jinde málo. Ředitelé brečí nad tím, že neumějí pracovat s tím, že v místě žije mnohdy hodně rodin, ale trvalý pobyt mají vedený jinde. Podle TP dostává peníze obec, podle počtu obyvatel "plánuje" kapacity. Ani na takovou přirozenou blbost, jako je stěhování lidí (třeba za prací) neumí školství reagovat. Když už by našli řešení organizačně, nevyjde to zase kvůli rozpočtovému určení daní. Větší rozdílnost škol by vedla k tomu, že by se rodiče (přirozeně a správně) rozhodovali, kterou školu zvolí - to by jen prohloubilo potřebu chodit do jiné než "spádové" školy. Co s tím?

    Lékařství nebo oblast práva už si našly cestu. To jsou také obory, které jsou kruciálně závislé na jednotlivcích, ale zároveň musí fungovat v klíčové oblasti státu. Ve školství to není. Kantorem se stávají lidé z přesvědčení, ne kvůli společenské prestiži a kariéře. Nemůžeme se pak divit, že ty samé ambice pak chybí i ve výkonech.

  • 14. 7. 2020 13:04

    - - (neregistrovaný) ---.dynamic.dsl.as9105.com

    @PQK

    Hmmm, ne, já nechci aby se to ty děti neučily, ale nebylo toho zbytečně tolik - tedy to důležité a hlavně se zkoušely jenom základní obecné znalosti, ne že by jim to nikdo neřekl a vypustilo se to, ale spíš více jako formou nějakého školení než předmětu ... zapomněnka stejně tvoří většinu. Podle mě tím zbude víc iniciativy na to, co těm dětem jde a tím se dostanou do průměru. Průměr se stejně nevyznačuje tím, že ví všechno na průměr, ale že neví všechno jenom na podprůměr ... Myslíte, že kvalitní život občana je určen tím, kolik se naučil sloučenin v Chemii a vyjmenoval letopočtů v dějepise? Stejně z toho neví víc než kdyby seděl na prezentaci ... a možná by se to pak tolika dětem nezhnusilo.

    Jedno je jisté, dnešní forma školství není dobrá.

  • 13. 7. 2020 16:45

    Radovan.

    Tu staroegyptskou klidně i s tou hromadou zlomků, a věci jako násobení na prstech, vyučované ještě před sto lety, bych do výuky klidně vrátil. Těm blbějším by se pamatovalo lépe než násobilka a chytřejší to pobaví.

    A maturity podle prvorepublikového vzoru, akorát místo té latiny se dnes víc uplatní angličtina. Chtěl bych vidět kolik dnešních maturantů by odmaturovalo i v roce 1930! :-D