Da se to pouzit jen pro kapesni zarizeni (< 2GB RAM), spickove SSD (nebo HDD) ma propustnost dejme tomu az 100MB/s, prumerny pocitac dnes ma uz 4GB, takze 40s uspani + 40s wake-up a jsme na tom o dost hur nez u restartu. Proste s narustajici velikosti pameti ma smysl jen suspend-to-RAM. Ten ale spotrabovava stavu z baterii. Na mem notebooku Ubuntu uspani na disk trva +- stejne jako restart. Uspani do RAM (a probouzeni) je samozrejme okamzite. Nevite nekdo jak vypnout zadavani hesla po probuzeni?
To je samozrejme nesmysl - tedy spise castecna pravda:
1)Jestlize mam 2GB pameti, neznamena to, ze se na disk ukladaji 2GB pameti. Zvlaste u takoveto technologie bych ocekaval, ze se uklada pouze operacni system, bez aplikaci. Ten muze mit treba 200MB. I pri beznem uspani na disk se zahazuji tempy, a podobne.
2)S dnesnimi procesory neni problem data lehce zkomprimovat - v pameti jsou casto mezery a i jine snadno zkomprimovana data. Ostatne o komprimaci se zminuje i zpravicka.
Ukladat jen kernel bez aplikaci? Tomu nerozumim jak by to fungovalo, to by se po probuzeni zacal spoustet X atd.? Ted se samozrejme uklada veskera pamet kterou aplikace pouzivaji.
Tim jsem myslel jadro+gnu+xka+kde/gnome, ted treba mam v kubuntu vyuzitou pamet 536 MB, z toho je priblizne polovina vyuzita pro kesovani pameti(pokud to dobre chapu, kopie ruznych casti pameti, s nizsi fragmentaci) a to mi bezi firefox. Pokud by se ulozil na disk stav holeho systemu, nemusi to byt 3TB, ale presne tolik, kolik v pameti zabira holy system. A to se se vsim vsudy do 200-300MB vejde i po nekolik nasledujicich let. A nezaleri na cene pameti, ale na schopnostech programatoru tento stav uchovat. Suspend2Disk musi pokazde obraz pri ukladani vytvaret. Kdezto tato technologie ho vytvori pouze jednou, pripadne po updatu systemu. Star desktopu se tudiz snizuje oproti S2D na mene nez polovinu.
Síla a smysl S2D je uložit stav _běžícího_ systému, abyste mohl pokračovat v rozdělané práci. Když jen vytvoříte image se základem systému, tak možná dosáhnete rychlejšího bootu, ale negujete tuto vlastnost S2D (a ušetřený čas bude uživatel beztak muset věnovat obnovení rozdělané práce, což potrvá patrně déle než obnovení z "plnohodnotného" S2D).
To ovšem pouze za předpokladu, že by to bylo reálně proveditelné, což IMHO není, protože po prvním restartu by se vám souborové systémy dostaly do nekonzistentního stavu. To byste musel image aktualizovat při restartu (a očekávat, že se aktualizace vždy podaří a nikdy nedojde třeba k zamrznutí nebo tvrdému restartu, což očekávat nelze). Nehledě na to, že byste musel přebytečné procesy nějakým způsobem odstranit před tvorbou image, a takové selektivní zabití by patrně vyžadovalo nějaký čas. Ale to by bylo vzhledem k všem potenciálním a reálným problémům tohoto přístupu patrně zanedbatelné.
Podobný přístup lze použít asi jen u live systémů, kde se vás řada problémů netýká.
Komprimace je hezka, ale v tom clanku pise ze z 32 mel 19MB, tedy nic moc uspora. V prikladu ktery jsem popsal by to znamenalo misto 2 x 40s "jen" 2 x 23s a to je porad hodne. Nemluve o tom ze za rok pamet v desktopech treba naroste na 16GB (proc ne, uz dnes jsou nejlevnejsi 2GB DIMM moduly) a je to uplne v p*deli.
Ja myslim ze u nekterych jednoucelovych zarizeni by bohate stacilo vytvorit jeden boot image, a ne porad hybernovat aktualni stav. Dany default boot by najel za 3s, a donahral si aktualni stav systemovych nastaveni (pokud by se je povedlo udrzet na par kB a v kompaktni forme, bylo by to velmi rychle). Kdyz si to tak vemu, muj mobil (bez chytreho OS) ted "bootuje" vic nez 3s, myslim ze 5-7s vcetne pocatecni animace ... tak 3s zni (*mne*) velmi dobre i kdyby to byl pokazde start bez ulozeni stavu pri vypnuti (co mne casto vyhovuje a staci).
1) Tempy i aplikace se samozřejmě musí uložit, aplikace nesmí poznat, že došlo k hibernaci. Neukládají se ty části aplikace, které nebyly od spuštění změněny (tzn. je možné je získat ze souborového systému), a ty části, které již jsou ve swapu. Ještě jeden rozdíl je v tom, že po odhibernování se všechno nechává ve swapu a vytahuje se to on-demand, prostě jako kdyby to bylo odswapované, čímž se částečně také zvyšuje rychlost odhibernování. Ona samotná hibernace se (v Linuxu, ve Windows je to jinak) moc neliší od odswapování všeho.