Hlavní navigace

Názor ke zprávičce Microsoft nebude moci podle rozhodnutí soudu prodávat Word v USA od Lael Ophir - Jak vidíte, ani já nemám vždy čas. Ale...

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 13. 9. 2009 0:09

    Lael Ophir (neregistrovaný) ---.net.upc.cz

    Jak vidíte, ani já nemám vždy čas. Ale občas se sem skočím podívat.

    SVĚTONÁZOR:

    S prvními dvěma odstavci celkem souhlasím. S tím, že u zvířat dlouho nebylo prokázáno nic jinéno, než jestli jsou jedlá. Kdybyste před dvěma sty roky tvrdil, že zvířata umí porovnávat čísla, mají smysl pro spravedlnost a poznají se v zrcadle, tak by se vám asi dost smáli. Baleárské ostrovy zavedly nějaká omezená lidská práva pro lidoopy. Trošku to připomíná diskuse, které jsme vedli před pár stovkami let o právech černochů a indiánů.

    U toho úpadku mravů se asi neshodneme. Podle mě je to prostě iluze, které často podléhají lidé středního a vyššího věku (ovšem ne výhradně oni), bez ohledu na aktuální letopočet.

    Firefly je prakticky sci-fi western (má mé doporučení), podobně jako Star Trek je sci-fi levicová propaganda. Pojďme k tomu zajímavému. Za posledních 500 let se změnila technologie, ale politicky, morálně a eticky jsme na tom pořád dost podobně. Samozřejmě došlo k jistému posunu ve věci lidských práv. Ale konflikty se pořád řeší násilím, a pořád se týkají toho samého: hmotné zdroje, území, samice, postavení ve smečce. Celkem nepřekvapivě se střetáváme o totéž, jako jakákoliv jiná zvířata. Jenom jsme zatím stačili vysledovat, že se genocidy dopouštějí i šimpanzi. Holt to máme v krvi :/

    Zisk je rozdílem mezi náklady a výnosy, ovšem to je hlavně účetní hledisko. Pekař není motivovaný kladným hospodářským výsledkem své firmy, ale osobním prospěchem (což bývá totéž). V tom je na tom stejně, jako zaměstnanec. A každý dobrý správce prostředků (času, peněz apod) se snaží maximalizovat svůj užitek, byť nedokonale. Zaměstnanec může buď sedět doma a nemít žádné peníze, nebo směnit svůj čas a úsilí za peníze. Jako v každé podobné transakci to bývá (úhrnem) výhodné pro všechny strany. Nakonec když rybář smění s pekařem ryby za chléb, tak je to také výhodné pro obě strany.

    Marxova nadhodnota je blábol, což mu řekla řada ekonomů už za jeho života. Majitel továrny kupuje práci u soustruhu za peníze úplně stejně, jako pekař kupuje ryby za chléb. Směnný poměr závisí na vzácnosti daného statku, což vede na nabídku a poptávku, dál to znáte. Na rozdíl od Marxova šílenství to lze prokázat analýzou existujících transakcí, a to od doby kamenné až po současný svět. Ony se totiž už ty pazourky směňovaly, zřejmě třeba za zvířecí kůže. Pro jednoho byly vzácné pazourky, pro jiného kůže. Nadhodnota nikde žádná.

    Altruismus zcela jistě existuje a funguje. Bohužel se jedná pouze o reakci na nepříjemný pocit, který nám vzniká, když vidíme či předpokládáme utrpení bližního. To je důvod zachránit zraněného. A mimochodem je to i důvod existence zákonů na ochranu zvířat. Vidět trpět psa nebo opici je lidem nepříjemné, takže takové jednání zakazují. Naopak housenky, komáři nebo zelenina takové pocity nevyvolávají, proto je zákon před násilím nechrání. Každopádně jakmile tenhle pocit zmizí, motivace rychle slábne. Oběť autonehody bude zachraňovat nezištně skoro každý, ale chodit nezištně uklízet toalety v McDonald's nebude skoro nikdo.

    Tržní pobídky nemusí být nutně vždy nejefektivnější. Obecně fungují celkem dobře, ale existují výjimky. Viz třeba pěkné video z TED Talks. Vytknul bych mu, že není zmíněna metodologie srovnání skupin (nejlepší čas, průměrný čas nebo medián?), navíc se popsaný jev uplatňuje primárně u návštěvníků v sále (vědečtí pracovníci). U soustružníka, prodavače a dalších 80+% populace to nefunguje. Navíc nejde zdaleka o altruistickou činnost.

    BTW mezi kulturou a altruismem asi není žádný příčinný vztah. A teď k byrokracii. Zkoušel jste někdy založit živnost nebo s.r.o.? Jděte na místo A, vyplňte formulář, hodiny čekejte, dostanete papír, s tím jděte na místo B, hodiny čekejte, dostanete jiný papír, s tím jděte do soukromé banky, prakticky ihned založít účet, jděte namísto C, čekejte a čekejte… Vyplnil jste někdy vlastní přiznání k dani z příjmu, s formulářem na nevím kolik stran? Vždyť většina těch úkonů je zbytečná. Lze je vyřídit daleko rychleji a jednodušeji, s menším počtem úředníků. Správu registrů lze i outsourcovat, například registr vozidel může klidně pro stát provozovat soukromá firma. Praxe ukazuje, že takový bordel, jaký dovede vytvořit stát, stejně nikdo nikdy nepřekoná. A na co má proboha má ČSÚ rozpočet 1.2 miliardy Kč? Aby občas mohli občas podnikatele obtěžovat dotazníky, jejichž vyplňování vyjde na ztraceném času na další stovky milionů Kč? A to nemluvím o nadprodukci legislativy. Jen v ČR přibývá každý rok asi 10000 stran zákonů, vyhlášek a předpisů. Legislativa EU (acquis communautaire) má <b>666879 stran</b>, a samozřejmě dál roste. A je pro nás všechny závazná. Nepřekvapí, že občas i právníci mají problém se orientovat byť je v procedurálních otázkách. Veškeré snahy o zmenšování objemu legislativy se bohužel zcela minuly účinkem, byrokracie dále sílí.

    Žádná „sociální práva“ neexistují. Chcete rybu? Musíte si jí ulovit, nebo něco směnit. Pokud byste měl „sociální právo“ na jídlo, tak byste už nikdy nemusel pracovat, protože byste vždy dostal jídlo. Ta sociální práva byste musel vyvážit pracovní povinností. Potom jde ale o formu otroctví (otroci také měli svá práva). Když nemáte co jíst, nebo nemáte kde bydlet, musíte se holt snažit. A samozřejmě vám může pomoci rodina nebo přátelé. Až teprve pokud není jiná možnost, můžete se spolehnout na dobročinnost ostatních (jinými slovy žebrat). Alternativně se můžete proti rizikům pojistit, tak jako si pojišťujete auto nebo dům.

    Pokusy o implementaci „sociálních práv“ končí tak, že sociální dávky pobírá prakticky každý. Například rodičovskou dávku, která měla zabránit podvýživě či úmrtí dítěte nemajetných rodičů, dostává prakticky každá rodina s dětmi. Zdraví, vydělávající lidé, a jsou na dávkách (jenom se tomu říká „přídavek na dítě“). Díky „socálním právům“ lidé rezignovali i na pravidlo, že své dítě mají živit ze svých peněz. To podle vás není morální úpadek? A když lidé s nízkými platy dostávají dávky ve výši cca 95% svého platu, takže se jim nevyplatí pracovat, to není morální úpadek? Zkuste jim vysvětlit, že by měli jít altruisticky pracovat, i když mají tak vysoké dávky. A je všeobecně známé, že sociální dávky jsou masivně zneužívané. Tahle „práva“ končí zadlužením celých států, viz veřejné dluhy v EU (Itálie 110% GDP, Belgie 92.2% GDP, ČR zatím „jen“ 36.1% GDP). Jen v ČR tahle „práva“ zatím nasekala dluhy ve výši 119000 Kč na osobu, včetně důchodců a dětí. Kdo myslíte, že ty dluhy bude jednou platit? Vždyť tímhle způsobem zcela jasně dojdeme ke státnímu bankrotu! Bohužel jsme v „socialistické pasti“, protože všichni už pobírají tolik dávek, že logicky nebudou hlasovat pro jejich omezení. Takže nezbývá než čekat, až bude tak špatně, že i nejtupější český volič pozná, že dávky pro každého nemohou fungovat, protože není kde na ně brát. A nebo se lidé vzpamatují, a dojde jim to; tomu ale moc nevěřím :(. Spíš to dopadne tak, jak je popsáno v poslední odstavci zde. „No dávky. Pro každého na světě jsou přece určeny nějaké dávky.“ Podobně jako rodičovskou dávku jednodušší lidé už berou jako samozřejmý příspěvek k výplatě, ztratí se i informace o účelu dalších sociálních dávek.

    A to podotýkám, že už dnes končí v kapsách státu asi 60% vašich příjmů, což jsem už rozváděl. Vrátím se k dani z převodu nemovitosti. Dva sedláci si smí vyměnit dům, ale musí za to dát každý vrchnosti jednu krávu. Proč? Protože vrchnost je vrchnost. A proč daň z nemovitosti? Protože vrchnost může. Katastr nemovitostí a pozemkový úřad jsou běžné databáze, a na registr obyvatelstva také neplatím každý rok daň z dítěte. Místní komunikace jsou placené ze spotřební daně za benzín a z daně z příjmu, připojení k inženýrským sítím platím při stavbě nemovitosti, a jejich údržbu později každý měsíc v účtu za vodné, stočné, elektřinu a plyn.

    Co mě tedy štve je to, že stát dnes sežere 60% příjmu člověka. Kolik procent z MÝCH peněz potřebuje ten váš sociální/soci­alistický stát, aby fungoval? 60% zjevně nestačí, protože je rozhází na dávkách a pastelkovném. Chcete 70%, 90%, nebo rovnou všechno? A zbude mi po plném zavedení „sociálních práv“ alespoň nějaké kapesné, nebo platit daň vyšší než 100% příjmu, a žít jen z dávek?

    Musím říci, že mě dost děsí váš vztah ke škole. Všimněte si, že dnes začíná výuka cizího jazyka tuším ve třetí třídě ZŠ. Bohužel když student opoustí VŠ ve věku bezmála čtvrt století, tak typicky neumí vést jednoduchou konverzaci, poslechnout si zprávy atd. Školy ho za 16 let(!) nejsou schopné naučit ani jeden cizí jazyk na slušné komunikační úrovni. Týdení intenzivní kurz angličtiny vydá za půl roku až rok studia na jazykové škole, nemluvě o běžné škole (viděl jsem to v praxi, už třetí den se studentům zdají sny v cizím jazyce). Škola je často trestuhodně neefektivní, a to nejen u jazyků; podívejte se na schopnosti absolventů. Navíc má škola jeden zásadní „dar“: umí proměnit víno ve vodu. Krásné obory jsou přetaveny v beztvarou břečku, kterou se studenti nabiflují před zkouškami, a pak mohou zase vše spokojeně zapomenout. Hlavně nezkoušet nic chápat, neptat se. Naučit, odnaučit. Nediskutovat. Nepracovat s informacemi, nehodnotit jejich relevanci. A samozřejmě učit se, učit se, učit se. Kdyby mi na ZŠ řekli, jak se narodil Minotaurus, jistě bych měl historii daleko radši :)

    Za komunistů tady byl třídní původ naopak zásadní věcí, i v osmdesátých letech (vaše přijetí na VŠ dost možná ještě projednávala domovní komise, a dávala k němu dobrozdání). Pravda, už to víc prorůstalo do známých, známých jejich známých, do úplatků atd. Studovat při zaměstnání můžete samozřejmě i dnes, a dělal jsem to tak i já. Ovšem nutit lidi do vzdělávání nemá smysl. Když například policisté musejí mít vzdělání, tak studují FLE. K čemu proboha je, když polda vystuduje Fakultu lesnickou a environmentální, aby si mohl odškrtnout vzdělání v kolonce na fomuláři?

    Dnes máme něco jako svobodu. V důsledku toho můžete změnit zaměstnání, a odchod ze zaměstnání trvá „jen“ dva měsíce. Řada lidí v IT vystudovala jiné obory, a překvalifikovali se, protože po IT je poptávka. Kdyby tohle nefungovalo, trh práce by neměl žádnou pružnost (jako za komoušů). Ono totiž na rozdíl od roku 1993 ekonomické vzdělání už není zárukou dobrého uplatnění.

    ČSSR byla zařazena na seznam rozvojových zemí, a podle mě právem. Srovnání se západní Evropou je možné celkem triviálně. HDP na hlavu (v paritě kupní síly, tedy ne nominálně), počet hodin průměrně placené práce na koupi chleba, kalkulátoru, televize, auta, průměrný dožitý věk, svoboda projevu (a po projevu), svoboda pohybu, počet telefonů na 1000 lidí, vyspělost infrastruktury. Jestli vám připadá, že životní úroveň v ČSSR byla ve srovnání se západní Evropou „poměrně vysoká“, tak si toho z té doby asi moc nepamatujete. Samozřejmě ve srovnání s Ruskem jsme ten reálný socialismus celkem flákali. Například jste na delší cestu vlakem nepotřeboval gumážku (papírek, průvodku), svůj psací stroj jste nemusel každý rok registrovat na místní pobočce KGB včetně odevzdání napsaného vzoru písmenek, a naši tajní neměli kvóty na zatýkání protistátních živlů, které by plnily náhodným zatýkáním. A dokonce jsme tu ani neměli hladomor způsobený násilnou kolektivizací.

    No a „sociální práva“ v ČSSR? Máte zřejmě na mysli POVINNOST mít v občance štempl zaměstnavatele, protože jinak byste šel sedět za trestný čin příživnictví? Nebo máte na mysli, že politicky nepohodlné VŠ profesory museli zaměstnat, tak je nechali pracovat v kotelnách apod? Nebo mluvíte o zdravotnictví zdarma, kde jste byl v roli prosebníka (což se bohužel moc nezměnilo), lékaři i ošetřující lékaři byli schopní kdejakého zvěrstva?, a do svého zdraví jste vlastně neměl co mluvit, protože to bylo jen věcí lékaře?

    Chcete vidět efekt trhu? Vezměte si základní školy. Vzdělání je zdarma, takže jste v roli prosebníka, se kterým může škola jakkoliv vyjebat. Dejte ale lidem poukázky na vzdělání s vytištěnou hodnotou. Budou z nich rázem zákazníci, kteří si kupují službu. Budou se ptát, co jim můžete nabídnout za jejich peníze, a rozhodně po sobě nenechají nijak dupat.

    Na rozdíl od vás jsem také nepřehlédl, že za dob ČSSR byla naprosto zničena pracovní morálka. Produktivita práce skoro nulová, práce byla místo a ne aktivita. Krást se stalo normálním, protože to stejně patřilo nám všem. Dnes se starší lidé ještě pořád diví, že s takovým přístupem na trhu práce neuspějí.

    A co jiného nám ČSSR přinesla? Absenci svobody slova, cenzuru, násilnou kolektivizaci, uranové lágry, StB a její donašeče, podávání drog vězňům, politické procesy včetně justičních vražd, nízký dožitý věk, nízkou životní úroveň, rozkradení důchodových fondů, ukradení úspor měnovou reformou, morální destrukci… Skoro samé „skvělé“ věci. Snad jen jeden důsledek boje komunistů s církvemi mě těší: jsme nejateističtější země na světě. Ale za cenu toho, že kněze zavírali do lágrů. Za takovou cenu to není nic moc.

    Když mluvíte o ministrech, tak ti opravdu nemusí mít znalost v oboru, který řídí. Myslíte, že manager sklárny musí umět vyfouknout vánoční ozdobu? Kdepak, on to nepotřebuje. On potřebuje umět přijímat kvalifikovaná rozhodnutí, jednat s lidmi, a musí mimo jiné mít znalosti managementu, ekonomie a jazyků. Nakonec management i politici byli za dob ČSSR bandou starců, kteří byli ve funkcích za stranickou knížku a zásluhy. Neuměli ani řídit firmy/stát, ani udržet moč.

    Mluvit o žvotní úrovni tehdejší západní Evropy nemá smysl, protože třeba Německo bylo na rozdíl od území ČSSR prakticky srovnáno se zemí.

    Němci cítí silnou ostalgii proto, že už před recolucí čekaly na hranicích hordy právníků, kteří jim přesně řekli, co a jak bude zařízeno. My jsme měli daleko horší výchozí podmínky, nikdo pro nás nepřipravil legislativu, nikdo sem nenapumpoval miliardy marek do infrastruktury. Právě díky tomu, že jsme si věci prošli sami, jsme se s minulostí lépe vyrovnali.

    Hospodářství NELZE řídit centrálně s rozumnou efektivitou. I kdybyste sesbíral požadované informace, tak nezískáte předpokládané výstupy. „Prodávají se rohlíky“ je informace, kterou pekař zjistí i bez centrálního plánování. Navíc ovšem na rozdíl od plánovací komise zjistí, že jsou možná moc slané, že by lidé chtěli i bagety, a že koláče lidé nekupují díky příliš nízkému obsahu ovoce. Plus samozřejmě pekař nese za své peníze riziko. Například může zariskovat, a zkusit uvést mexické placky. On ten pekař dělá se svými penězi, a nejlépe ví, kolik risku si může dovolit. Umí tohle vaše centrální plánovací komise? Abyste se nenechal zmást: komunisté se u nás samozřejmě snažili vybudovat fungující systém. Není to tak, že by záměrně nechali republiku zaostat o desítky let. Jenom prostě zvolili nevhodný model řízení, který neumožňuje efektivní řízení.

    Společenský systém NELZE oddělit od formy vlády. Váš socialistický systém totiž nutně výrazně omezuje svobody jednotlivce. Konkrétně svobodu soukromého vlastnictví, svobodu smluvní volnosti, a svobodu podnikání.

    Kdo bude hlídat hlídače? To je ten problém. Vy totiž chcete zavést státní monopoly, nad kterými nemá nikdo kontrolu. Vzpomeňte, jak „skvěle“ běhal státní Telekom, Česká pojišťovna (na vyplacení pojistky jsem čekal 6 týdnů) atd. Ovšem nemůžete jít o obchod dál, protože stát má monopol (ne dominanci, ale opravdu monopol). Můžete leda po čtyřech letech zaškrtnout ve volbách stranu A/B/C, protože víc se jich do parlamentu stejně nedostane. To je dost malá zpětná vazba, nemyslíte? V soukromém sektoru přitom funguje samoregulace. Pečete mizerné pečivo? Všichni půjdu k jinému pekaři, a vy zkrachujete. Na rozdíl od státních monopolů tohle opravdu funguje.

    Odměňování na základě kvalifikace a počtu odsloužených let je neflexibilní. Zkuste prodavače v elektru platit tímhle způsobem, a hned máte nulovou efektivitu práce. zkuste jim dát minimální mzdu, a procento z prodaného zboží. Hned se efektivita práce o hodně zvedne. A kdo neumí prodávat, bude mít minimální mzdu, a sám půjde dělat něco jiného. K nabídkám na trhu práce: poptávky na Úřadu práce nejsou relevantní. Pouze malé procento pracovníků uzavírá smlouvy přes úřady práce, většina jde tržní cestou.

    „strany nemají stejnou sílu pro vyjednávání“ – smluvní strany obecně NEMAJÍ stejnou sílu pro vyjednávání, a ani ji mít nemají. Pokud například vaše pekárna jako jeden z mála podniků potřebuje nové dveře, tak máte na výběr řadu řemeslníků, a vaše pozice je pochopitelně silná. Není na tom nic špatného, a nemá smysl to nijak „opravovat“.

    Stav ekosystému NENÍ kritický. Deforestace nastala už před dlouhým časem třeba v Řecku, kde dnes lesy prakticky nenajdete, a žádný problém to nezpůsobuje. Vymírání druhů je také dost nesmysl, protože druhy vymíraly ještě daleko dříve, než na Zemi chodil člověk. O globálním oteplování jen tolik: 1) Klima se mění odjakživa, viz i recentní oteplení a ochlazení ve středověku. 2) Vliv člověka na změny klimatu je neprůkazný. Simplifistické modely IPCC jsou na nic, protože při nakrmení staršími daty nekorelují se současným stavem, a i při nakrmení náhodnými daty předpovídají „kupodivu“ opět oteplení. Každý den se dozvídáme převratné novinky, příkladem budiž závislost růstu atlantického fytoplanktonu na železe přineseném větry ve formě písku ze Sahary. Pod dnem oceánů bují život i v hloube 1.6km, a my o něm nic nevíme. Podle některých odhadů tam mohou být dvě třetiny mikrobiální biomasy na Zemi, což je tolik organické hmoty, kolik představují všechny byliny, keře a stromy na souši. No a u meterologických stanic v USA bylo prokázáno, že jsou jejich data z větší části nepoužitelná. IPCC je obdobou středověkých astrologů. 3) Jsou tu vlivy typu změn magnetického pole Země, které nyní rychle slábne, a dost možná se blížíme jeho dalšímu přepólování. Máme tu Slunce a jeho periodické změny aktivity, které mají nyní výchylky. Solární cyklus číslo 24 dosud nezačal, a dost možná jen tak nezačne. Přitom poslední podobná událost mezi lety 1645–1715 korelovala s globálním ochlazením. Pak tu máme „mezihvězdné počasí“. Slunce svým magnetickým polem částečně chrání planety před zářením z mezihvězdného prostoru, ale zbylé záření má podle všeho pořád velký vliv Zemi. A když prolétáme hustším mezihvědným prostorem, může heliosféra ustoupit až tak, že nechrání Zemi. Opravdu chce někdo ve světle těchto poznatků tvrdit, že umí předvídat klima na sto let dopředu? 4) Klima se tak jako tak mění. Nemá smysl snažit se zachovat fixní „západ Slunce s červánky“, protože ke změně stejně tak jako tak musí časem dojít. Je třeba se soustředit na přežití lidstva v nových podmínkách. 5) Oxidu ohličitého je v atmosféře pod 0.04%, a není nijak jedovatý. Zatím co řešíme nepatrné zvýšení obsahu neškodného plynu v atmosféře, o jehož příčinách nemáme zdání, tak naše řeky vypadají jako stoky, města jsou otrávená dieselovými sazemi (díky, Evropo!), přízemním ozonem, a dráždivými uhlovodíky. 18% lidstva neumí číst, a úrodný kontinent jménem Afrika je závislý na potravinové pomoci. Nebylo by lepší řešit ty skutečné problémy, a ty iluzorní nechat ladem? Doporučím vám nesmrtelného (technicky však zesnulého) George Carlina. Za pár minut řekne všechno důležité.

    FYI technicky je nejlepší antikoncepcí kastrace. V praxi je ale potřeba rozšířit (humánní) antikoncepci a povědomí o plánováném rodičovství. Bohužel pak vždycky přiletí ten chlápek, co ho chrání Bůh, a říká „kondomy jsou špatné, miluje se a množte se“.

    Vámi linkovaný článek o penzijních fondech to pěkně ukazuje. Došlo k problémům, fondy utrpěly ztráty, ale přežily v pohodě. Jinak trh by se bez problémů vyrovnala s tím, že zlato vytahují zlato z matrací. Snížila by se jeho cena, a víc by ho lidi kupovali. Pokud by ho opět kupovali kvůli spoření, cyklus by se uzavřel. Nikde žádná katastrofa. Ovšem pokud se chcete připravit na případně větší otřesy (které nejsou v předlužené Evropě nepravděpodobné), tak není lepší nástroj, než zlato a drahé kameny. Diamanty lze samozřejmě už dlouho vyrobit uměle, ale nemají potřebnou šperkařskou kvalitu.

    Čína ukazuje, že ekonomika se státní intervencí funguje lépe, než bez ní? Moje hodnocení: centrálně plánovaná ekonomika stála Čínu miliony životů, dohledejte si pohnutou historii Číny ve 20. století. Zavedení prvků soukromého vlastnictví a trhu do té centrálně řízené ekonomiky vede k výraznému zlepšení parametrů. Vysoký procentuální nárůst ale svědčí pouze o tom, jak nízká byla absolutní čísla před zavedením tržních prvků. Nelze je interpretovat tak, že kdybychom u nás zavedli vládu komunistické strany s prvky tržního hodspodářství (a absencí lidských práv, absencí svobody projevu, popravami vězňů na orgány atd), tak porosteme z dnenších čísel stejným tempem, jako čína.

    IT:

    Nároky Visty jsou poměrně nízké: 800MHz CPU, 512MB RAM. Pro Aero potřebujete 1GHz CPU, 1GB RAM a DirectX 9 kompatibilní grafickou kartu. Výrazně můžete systému pomoci, když si koupíte víc paměti – 1GB paměti stojí dnes jen 225 Kč. Přijde vám to jako nepřiměřeně vysoké nároky? A pomalost… Jako uživatel Visty jsem si jí nevšiml. Samozřejmě s netbooky s mimořádně slabým HW se při vývoji Visty nepočítalo, tam to není dobrá volba.

    Windows Vista Capable stroje neumí Aero a některé další features, ale Vistu opravdu běží. Stroje s označením Vista Premium Ready Aero umí. No a stížnosti na drivery v den vydání nového OS? Při koupi nového stroje to není problém, u starého stroje je dobré projít Windows Vista Upgrade Advisor. Ten upozorní i na případnou absenci driverů.

    Proč je dobré, když je 1% uživatelů desktopu ještě rozbité mezi několik desktopových prostředí? A nezdá se vám divné na jedné straně prosazovat státní monopoly a státem nalinkovanou kariéru (X let, Y vzdělání, dostanete Z peněz), protože stát to ví nejlépe, a na druhé straně prosazovat svobodu volby tam, kde nikomu nic nepřináší?

    Pro Linux existuje poměrně malé množství aplikací, a řada druhů aplikací úplně chybí. Kde aplikace jsou, jde zpravidla o béčkové alternativy. Kde jsou ty alternativy o něco použitelnější, tam je program portovaný i na Windows. Takže zatím co na Windows můžete bez problémů používat příšerný Gimp, tak na Linuxu nejedou profesionální DTP produkty od Adobe. Wine není cesta, protože úplně ignoruje desítky procent Win32 API, a spoléhá na to, že aplikace volanou funkci až tolik moc nepotřebovala. Potom aplikace tady nepřekreslují, tam padají, a tuhle fungují divně. K tomu přičtěte problémy se setupem aplikace.

    Na co dual boot? Mám rebootovat kvůli přístupu na internet? Vždyť bohatě stačí pracovat s omezeným účtem, mít aktualizovaný SW, a nedělat pitomosti. Pokud uživatel dostane mailem executable s nahatou celebritou, a on ho přes varovnou hlášku spustí, tak nepomůže už nic. Antivirus pravda něco odchytí, emailový klient zablokuje spouštění executablů, ale uživatel si poradí: rozzipuje přiložený executable pomocí hesla, které bylo na obrázku přiloženém k emailu. A samozřejmě pracuje pod admin účtem, s vypnutým UAC, aby ho neobtěžovalo UAC.

    Uživatelé Linuxu hlavně nemají tu alternativu, po které tak voláte. Chcete bitmapový editor? Můžete mít Gimp, Gimp, nebo Gimp. A pak nějaké pokusy, které jsou ještě horší, což je velmi na pováženou. Chcete profesionální bitmapový editor? Na Windows máte Adobe Photoshop, Corel PHOTO-PAINT a další. A samozřejmě i ten Gimp, ale ten nechcete, protože je fakt hrozný. BTW GIMPshop má s Photoshopem společného fakt dost málo :), a je to už pár let tlející neudržovaná mrtvola.

    Nápověda je jednou z věcí, kde je Linux velmi pozadu. Proč? Protože psát nápovědu je přece taková nuda… To víte, dobrovolníci dělají jen co se jim zlíbí, a peníze nejsou, protože za Linux uživatelé neplatí. A nahrazovat nápovědu hledáním na webu? To snad nemyslíte vážně. Nechcete nahradit také návod k použití praček a automobilů brouzdáním po webu? Nápověda má normativní hodnotu: říká JAK mají věci fungovat.

    <b>Podpora HW není věc názoru. Fakta jsou tvrdá. Linux podporuje daleko méně HW, mnoho HW je podporováno jen generickými drivery (ignorují se třeba u tiskáren podavače, sešívačky a vestavené fonty, u scannerů podavače a razítkovače apod), a neexistuje žádný autorizovaný seznam kvalitně otestovaného HW. Jediná možná námitka je ta, že dotyčnému doma funguje klávesnice, myš, síťovka i zvukovka, a nic jiného nikdy nepotřeboval.

    Zkušenost s HW na Linuxu jsem udělal několikrát. Nainstaluji distro, nejde zvukovka. Po roce jiné distro, zvukovka nalezena. Bohužel SW mixér neumí vypnout analogový výstup, takže zvuk nemám (používám jen SPDIF výstup). Na mixéru přetékají popisky ovladačů, ale co, je to Linux. O rok později další distro už umělo i vypínat výstupy. WiFi karta ale byla daleko zábavnější. Certifikovaná pro Windows, a tedy bez problému funkční. Na několika webech o linuxém HW popsána jako funkční (testoval samozřejmě „Franta“ doma). Bohužel MadWifi obsažené v distru kartu nenajde. Novější distro kartu najde, ale poč pak během půl minuty ztuhne. S novější verzí MadWifi poč tuhne jen při přístupu na kartu (boot, zjišťování sítí), ale neumí „advanced“ věci typu Ad Hoc mode a WPA-PSK, takže je mi na nic. Devel verzi MadWifi nelze překompilovat, protože dependency hell vede k nutnosti upgradu glibc. Nakonec zkompiluje staticky MadWifi kamarád. K síti se lze připojit, jenom nefungují klikátka v distru, a je nutné vše nabušit ručně do konfiguráků. Krátké zatuhnutí poče při bootu, hledání sítě apod. nezmizelo. Účet? Řekněme 8 hodin práce. Za tu dobu si vydělám na levnější notebook s Windows :)

    Steven Sinofsky měl problém s HW na Vistě, ale měl možnost problému předejít. Konkrétně tak, že by ověřil podporu svého HW ještě před upgradem z XP. Těžko totiž předpokládat, že ke dni uvedení nového OS budou k dispozici drivery pro všechen HW. Ono toho HW není tak málo, jako na Linuxu, takže je to nějakou dobu trvá.

    Pokud necítíte problémy s kompatibilitou, máte holt štěstí. Většina firem potřebuje i složitější dokumenty, například na Excelu běží půlka známého vesmíru :). MSO XML formáty (docx a spol) jsou u nás už běžné, a uživatelé starších verzí mají nainstalovaný konvertor. To se dá triviálně udělat centrálně.

    Groupware zřejmě buď nepotřebujete, nebo zaměstnanci neznají a neumí. U nás i všude jinde vidím používat plánování meetingů a zdrojů, a naši lidé mají na MS Exchange postavený supportní systém. Na rozdíl od těch webových příšerností je celkem efektivní.

    Ano, Digital byla kapitalistická firma. Ne-kapitalistické firmy vyráběly v RVHP primárně kopie kapitalistických počítačů, postavené na kopii kapitalistických procesorů. A podotýkám, že motivace nebyla altruistická, protože konstruktéři dostávali normálně zaplaceno. O zisk tehdy asi moc nešlo, protože výsledné počítače byly obrovské (měl jsem PC SAPI 86 s 1kW zdrojem), přehřívaly se (ruské paměti, doprasená francouzská pájecí linka, výsledkem byla příšerná zmetkovost) a stály víc než osobní automobil.

    Výběrové řízení v ÚMOb Ostrava – Jih je dost nuda. Nejde o MS, ale o jeho partnery. Navíc je zvláštní, že když v Mnichově vyhraje výběrové řízení open source na Linuxu, i když byl dražší než alternativa na Windows, tak to bylo v diskuzích bráno jako skvělá věc. Kupodivu nadšení diskutérů nevyprchalo, i když projekt po 8 letech přemigroval jen 13% stanic, bylo nutné vyvinul vlastní distro LiMix, a napsat WollMux extensions pro OpenOffice. Ovšem když OV-Jih nechce open source, je za tím velká hromada úplatků. Tedy tak to aspoň prezentuje zhrzelý admin z OV-Jih.

    Administrace Linuxu je složitá. Je třeba jí dělat z command line, předpokládá se dobrá znalost unixů. Mimo jiné znalost vi, bashe, stovek příkazů, a minimálně desítek konfiguráků. U Windows potřebujete méně znalostí, a můžete se lépe soustředit na konkrétní úkoly v kontextu potřeb firmy. BTW Webmin byste fakt doporučil jako nástroj pro administraci jakéhokoliv systému? Vždyť je to hračka.