Mě už to nechává klidným. Od jisté doby (rozuměj životní zkušenosti) radím bez předchozího vyzvání pouze jednou. Už se neopakuji, nepřemlouvám.
Pokud původně radu ode mne chtěl a má pak námitky, tak suše upozorním, že si o to řekl, je to na něm, jak si to přebere a už to nebudu vysvětlovat znovu. Jinými slovy, kdo chce kam, nechám ho tam jít.