Hlavní navigace

Názor ke zprávičce Nová sociální síť TRUTH Social bývalého prezidenta Donalda Trumpa porušuje AGPL od anonym - „Pojem svoboda je příliž abstraktní a vlastně více...

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 27. 10. 2021 13:05

    bez přezdívky

    Pojem svoboda je příliž abstraktní a vlastně více méně definovaný jenom v naší západní kultuře [...]

    Ano, to souhlasím a nejasnost toho pojmu jsem se snažil vyjádřit už v prvním příspěvku.

    Na druhou stranu si dovoluji tvrdit, že většina diskuzí probíhá v nějakém implicitním kontextu - a právě v kontextu „moderní euro-americké kultury 21. století“ bylo myšleno, když jsem později zmínil, že bych čekal, že pojem svobody už by mohl být „relativně jasně“ ohraničený.

    Bodově:

    • Souhlasím, že pojem svobody je obecně (celosvětově) nejasný a ani nemůže být přesně definovaný.
    • V kontextu naší společnosti, podle mého osobního subjektivního názoru, by měl být definovaný přesněji, než tomu tak je. A to považuji za problém naší společnosti (jeden z mnoha problémů).
    • Proto, že i v kontextu naší společnosti je tento pojem tak nejasný, je potřeba jej definovat pro účely jakékoliv diskuze na téma zda konkrétní událost/aktivi­ta/prohlášení/at­d. spadá do svobody či ne. (Což byla moje úplně první myšlenka, kterou jsem se snažil sdělit.)

    Obecně bych tedy neřekl, že jsme v rozporu, jen v menších drobnostech (např. co je příčinou nutnosti definovat pojem svobody i v kontextu naší společnosti).

    Každopádně, svoboda je z velké čáati pocit. Ten lze popisovat, ale nelze uzamknout do slov.

    A) Naprostý souhlas, B) toto platí o obrovském množství dalších pojmů (zrovna nedávno jsem narazil na web někoho, kdo definuje nová anglická slovíčka pro koncepty, které známe, ale nemám pojmenované a tak je popisujeme nepřesně/vágně).

    Přesto si ale zároveň myslím, že v kontextu naší společnosti, která akceptovala, že jsou zde určitá pravidla, kterých se více-méně drží, je možné mít jednotnou relativně jasnou definici.

    Jako příklad, byť pravda extrémní, bych mohl uvést Yeonmi Park [...] o své zkušenosti s výukou na americké vysoké škole vyjádřila se zděšením, protože rozpoznala ty narativy okolo uvažování nad svobodou jako praktiky, které znala ze Severní Koreje [...]

    O jejím případě vím jen velmi vágně, ale díky za odkaz, vypadá zajímavě. (A depresivně.)

    To, že dnes praktikování svobody je dost pokroucené, především v Americe, je něco, co stále víc slýchávám z nejrůznějších zdrojů...

    Ještě bych se pozastavil u těch korporací a dněšního světa. On ani není tak problém se definováním svobody, ale stím, že se někdo snaží násilím ten pojem svobody všem předefinovat pro to, aby mohl(i) usurpovat co nejvíc a ještě víc, na úkor ostatních.

    To naprosto souhlasím a snažil jsem se i dříve vyjádřit. Moje pointa byla trochu jinde: i přesto, že aktuální praktiky jsou, řekněme, problematické, nemohu upřít, že v tom příkladu se školou existuje i ten druhý pohled, který nedokážu 100% ignorovat - a že tento pohled dělá z celé situace dost nejednoznačnou a tedy, pokud chceme diskutovat, zda byla porušena svoboda slova, je potřeba, aby se obě strany nejprve shodly na tom, o jaké přesně svobodě se bavíme (definovanou zákonem konkrétní země? Wikipedií? Mojí morálkou? Morálkou oponenta?). Bez tohoto prvního kroku pak bude diskuze vypadat tak, jak občas místní diskuze s jistými diskutujícími, tedy silně nekonstruktivně.

    Nebo kdybych měl svoji pointu vyjádřil velmi formálně: máme spousty modelů svobody. Jestliže se chceme bavit o tom, zda nějaký model rozhoduje, zda byla svoboda porušena v rámci diskutované události, musíme si nejprve určit, o jakém konkrétním modelu se bavíme. (Nebo samozřejmě můžeme dělat vážený histogram množiny modelů, to samozřejmě nevylučuji. Ale pořád tvrdím, že bez toho, aniž bychom se shodli na oné množině, nebude mít diskuze smysl.)