Já tedy vidím zásadní rozdíl, PPA nikdo nekontroluje, takže je to otázka osobní důvěry dotyčnému. PPA může nadělat v systému obrovský binec. Navíc pokud si admin nepohraje s konfigurací (a který z PPA uživatelů to asi tak udělá), tak lze přes PPA aktualizovat v zásadě jakýkoliv balík v systému. Takže za sebe preferuji tu cestu, jak to funguje nyní, t.j. maximální tlak na centrální repozitáře.
otazka osobni duvery je ale i pri "configure&&make&&make install", timto lze take nahradit (i kdyz v /usr/local) jakykoliv balik v systemu...
at uz z pohodlnosti, nebo z bezpeci uzivatele i systemu, je lepsi ppa nez rucni kompilace... rozdil je ze kompilace muze nekoho sice odradit, ale pokud neodradi a bude se drzet toho ze to po nej chce nove verze neceho, ktere stahne a zkompiluje, tak si system proste rozdrbe mnohem jednodusejc :)
tak jako tak obe varianty by mel delat uzivatel na vlastni nebezpeci, a pri pridani ppa lze na toto upozornit i lepe :)
Jenže src si tahám obvykle z veřejného repozitáře projektu, takže tam něco propašovat je o dost náročnější. Naopak PPA je binární, nelze tam dohledat co bylo ve zdrojáku navíc apod. A mě jde především o to, že když dám následně apt-get upgrade, tak se najednou v tom PPA může objevit nový balíček, který aktualizuje původní oficiální balík. Pokud hodně nedávám pozor, vůbec si toho nevšimnu.
PPA neni binarni. Baliky se kompiluji, musite nahrat zdrojaky. Vice treba tu: https://help.launchpad.net/Packaging/PPA/Uploading
Mohu jen nesouhlasit. Pro program do příkazové řádky, který nemá závislosti a který je složen z jednoho céčkového souboru možná ano, jinak:
Ne vždy program používá autotools.
Ne vždy stačí configure bez parametrů.
Musíte si do systému nejprve ručně nainstalovat všechny závislosti včetně devel balíků.
O automatických aktualizacích si člověk může nechat jen zdát.
Odinstalace a updaty jsou komplikované nebo zanechají v systému spoustu nepořádku.
Špatně se udržuje seznam programů, které jsou takto ručně instalované. Důležité hlavně při přechodu na novou verzi OS, protože se musí často takové programy překompilovat.
PPA a podobné mechanizmy tedy budou vždy mnohonásobně jednodušší než ruční kompilace.
V Gentoo, který se celý kompiluje uživatelem, používám overlays (obdoba PPA). Pokud ani tady nikde neexistuje balík, tak si ho nadefinuji včetně závislostí ve vlastním overlay a mohu vesele updatovat a odinstalovávat.