Myslím, že to není dobře. Rozumnějším řešením by bylo patentům individuálně určovat platnost při přihlášení dle inovativnosti (i přesto, že by to musel někdo alespoň hrubě rozhodovat, ale stát chrání, stát rozhoduje). Např. s kulatými rohy by autory rovnou poslali a nakopali do prdele, kdežto nový videokodek nějakou dobu hájení potřebovat bude.
Máte v tom trochu guláš. U průmyslových vzorů není inovace vůbec podstatná. Pokud vymyslíte například design láhve na nápoj, je ve vašem zájmu, aby ten design nemohli ostatní výrobci beztrestně kopírovat.
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Coke_bottle_patent.JPG
http://dieline.typepad.com/.a/6a00d8345250f069e2012875aa1cb8970c-550wi
Lze patentovat metody takže za kodeky implementující ony metody se taky platí
i když i to mi příde sporný.
Je řada případů kdy nezávisle na sobě více subjektů vymyslelo stejnou věc a jen proto, že ten druhý (třetí, čtvrtý...) přišel s tim o pár týdnů dýl tak má smůlu. I když i oni do toho vložili úsilí a vyvinuli to nezávisle.
To taky neni fér.
Sporné mi to nepřijde, některé firmy tráví roky vývojem kodeku. Na druhou stranu všimněte si, jakou životnost takový kodek má, za jak dlouho mu začne konkurovat jiný či jej úplně nahradí. To je ten interval, od kterého je třeba odvozovat platnost patentu.
Možná to není úplně fér, ale jestliže vynálezce neprokáže, že to neokopíroval, nemá to jiné férové řešení. Na to dojel už Jára Cimrman.