Ovladače mají být otevřené a v jádře?
Představa, jak je v jádře několik set ovladačů pro tiskárny, skenery, grafické a síťové karty a pro všechna možná další zařízení se mi moc nelíbí. Když už, tak malé jádro a nějaké univerzální ovladače typu VESA a PCL a vše ostatní dodávat externě. A neargumentujte tím, že si můžu zkompilovat vlastní jádro jen s vybranými ovladači. Rozdíl mezi výběrem ovladačů s kompilací jádra oproti vložení CD a potvrzení několika dialogových oken je pro absolutní většinu uživatelů nepřekonatelný.
A otevřené ovladače? Když firma třeba díky novým matematickým postupům a programátorským trikům zrychlí své grafické karty o desítky procent, jistě s radostí zveřejní své nápady, aby je mohla zdarma a bez nákladů na vývoj do svého produktu zahrnout i konkurence. Pokud tohle nejsou někteří uživatelé Linuxu schopni pochopit, jejich problém. Většina výrobců dávno pochopila principy trhu a s neustálými změnami v kernelu nechce mít nic společného a další (ATI, NVIDIA) pak distribuují jen uzavřené ovladače a své programátorské triky si nechávají pro sebe.
Druhý odstavec je pak klasická „Hlava 22“ – Linux má málo komerčních her díky malé rozšířenosti a je málo rozšířen, protože má málo komerčních her. Ono se to totiž finančně příliš nevyplatí ani pro OSX, jehož rozšíření je podstatně větší než u Linuxu.