a přitom za mě zásadní je dodržet konvenci (i tu nepsanou) podle okolního kódu a celého projektu. Pokud se všude používá jeden a ten stejný zápis např. těhle range podmínek, není vhodné při každé implementaci přemýšlet a hledat optimánější řešení a dělat divergenci v rámci kódu, snižuje to pak přehlednost a zvyšuje pravděpodobnost chyb v okrajových případech.
Při volbě optimálnější cesty (z jakéhokoliv pohledu) je pro mě důležité provést refaktor napříč celým kódem s patřičným zdůvodněním (to je důležité, např. range v py2 není tentýž jako v py3, tak je dobré při přechodu znovu vyhodnotit podmínky a nebrát stav jako konstantu).