Urcite je super dostat neco zdarma, ale mam 2 otazky:
1. Kdyz je to stejne bez podpory, cim se takovy RHEL bude lisit od zminovaneho CentOS?
2. Proc by vubec vyvojar chtel pouzivat zastaraly RHEL/CentOS misto Fedory? Domnela nestabilita Fedory asi nebude u deva hrat takovou roli jako nekde na produkcnim serveru.
Asi ne bugy, ale rozdíly tam jsou. Např. CentOS už dnes nemá "minor" vydání jako RHEL (7.1, 7.2,...), ale je to víceméně rolling release. V rámci jednoho velkého releasu vydávají aktualizace tak, jak je dostanou od Red Hatu v podobě zdrojových kódů a podaří se jim to zkompilovat a otestovat. Composy dělají ze snapshotů, proto už nemáte CentOS 7.2, ale CentOS 7-1511 podle data, kdy byl udělaný. V rámci velkých vydání se kompatibilita docela důsledně drží, ale přece jenom je v minor verzích hodně rebasů, takže u kritických nasazení je jistější se držet konkrétní minor verze a než prostě přijímat aktualizace, jak chodí v rámci jedné major verze.
Další věcí je, že CentOS je sice kompilovaný ze stejných zdrojáků, ale ty buildovací systémy jsou jiné, takže CentOS nelze označit za 100% binární kopii RHELu. Pro většinu nasazení to je "just fine", ale rozdíly se můžou projevit, člověk na to nemá hardwarovou certifikaci atd.
Může se to stát velice jednoduše. RHEL je binární distribuce. CentOS je rebuild velmi podobné množiny zdrojových balíčků. Není až tak těžké si představit bug, který je závislý na prostředí konkrétního buildu. Nechce se mi to hledat, ale není to tak dlouho, co jsem řešil bug spočívající v tom, že rebuildovaný balíček začal využívat nové vlastnosti kernelu.
Já jsem měl za to, že CentOS je kompletní bootstrap ze stejných zdrojáků, takže by měl mít stejnou verzi GCC a binutils se stejným nastavením, stejnou glibc, stejný kernel atd. čili totožné build prostředí.
Ostatně pokud máte někdo RHEL nainstalovaný, bylo by zajímavé porovnat shasum s odpovídající verzí CentOS řekněme pro všechny výchozí executably a knihovny.
Taky mám radši debian/ubuntu, ale těch důvodů, proč v produkci používat REHL, může být víc:
1. Když potřebujete smluvní podporu na OS nebo máte hardware certifikované pro RHEL
2. Když chcete používat proprietární software, který se dodává jenom jako binárky pro RHEL (Oracle apod.)
3. Když chcete používat software, který sice funguje i v debianu, ale dodavatel ho podporuje jenom v RHEL
4. Když máte ve firmě admina, který umí RHEL líp než debian...
5. atd...
"Domnela nestabilita Fedory asi nebude u deva hrat takovou roli jako nekde na produkcnim serveru."
Právěže hraje naprosto zásadní roli. Pro vývoj potřebuješ stabilní systém s dlouhou podporou. Seš pklacený za programování a ne za řešení problémů s vývojovým počítačem. Verze vývojových balíků obecně nejsou problém, protože stejně nad nimi potřebuješ plnou kontrolu (např. nemůžeš v půlce projektu změnit verzi překladače nebo knihovny). Takže věci co jsou potřeba na vývoj si stejně všude spravuješ sám a u zbytku tě verze nezajímá (např. jak zpomalí programátora, když bude mít starší verzi office nebo KDE/GNOME?).
Starsi verzi gnome jsem pouzival na Solarisu, kdyz jsem by na skoleni od Oracle. Popravde receno jsem se z toho moh zcvoknout. Pokud ma vyvojar "stabilni" protredi, ale nemuze komunikovat pres email (protoze exchange) tak uz je to problem. Nemuze debugovat, protoze stabni verze gdb obsahuje bugy, ktery jsou fixnuty az v novejsi verzi ... tak nemuze ani pracovat.
Problem je, ze "stabilni" evolution ano zdaleka nefunguje s Exchange tak dobre jako nejnovejsi "nestabilni" evolution. Zkousel jsem programovat v Eclipse na RHEL6, ale melo to tak desny fonty, ze se na to nedalo koukat. Samozrejme, ze bych mohl stravit nekolik dni tim, abych z RHEL6 udelal rozumny desktop. Bylo by to ale zbytecne. chroot anebo docker je lepsi reseni.
Na RHEL6 byla minimalne rok chyba v kernel ABI pro debuger. Neslo udelat breakpoint v knihovne v 32bit aplikaci na 64bit kernelu. Existuji chyby ktere muzou nekoho desne stvat, a ktere by vyzadovaly spoustu prace s backportovanim. S tak se na ne jednoduse kasle.
Ta hranice mezi stabilni a "nestabilni" neni ani zdaleka tak jasna jak by se mohlo zdat.
Ted jsem zjistil zasadni vec. Abyste si ten RHEL "zdarma" mohli stahnout z oficialniho webu, musite si u Red Hatu vytvorit ucet s emailem, jmenem, prijmenim a dokonce spolecnosti, u ktere pracujete (studenti a nezamestnani maji smulu?). Predpokladam, ze pomoci tohotu uctu se pak budete prihlasovat nekde v OS, coz v kombinaci s IP adresou znamena, ze Velky bratr ma dost dobrou predstavu o tom, kdo pocitac pouziva.
Fedora tak zustava jasnou volbou; Doporucovana je i projektem PRISM Break.