Na serveru NetworkWorld.com vyšel článek shrnující šestnáct míst, na kterých byste Linux pravděpodobně nečekali. Máme tu například hrnec na pomalé vaření, počítač panenky Barbie, otevírač dveří aktivovaný štěkáním, čerpací automatické stanice, ISS, surfovací prkna či automatické dojící systémy. Vše je doplněno fotogalerií jednotlivých umístění.
Ano, parkrat jsem ten boot videl. Nejdriv BIOS, pak linux, pak nabehnou Xka v nich se spusti prohlizec, asi firefox ale jistej si nejsem, v nem se spusti nejaky javascript ktery vykresluje pristi zastavku a maximalizuje prohlizec pres celou obrazovku aby nebyl videt ramecek okna. Pokud ridic startuje autobus na konecne tak boot neni dokoncen jeste kdyz uz se zaviraji dvere a prvni cestujici uz dychti po textu informacni obrazovky.
Pouzita technologie myslim dostatecne vysvetluje tu lamersky trhanou grafiku co tam maji.
Mimochodem, zamrzle jsem to videl uz asi 4krat jednou dokonce se spadlym jadrem.
LOL. Na Windows jede většina bankomatů, čerpací stanice, pokladny v obchodech i na pumpách, newsroom stanice Fox News, informační tabule na letištích, řízení výrobních linek, některé multifunkční tiskárny... Samozřejmě se občas něco nepovede, jako u každé technologie. To nakonec popisuje i klusacek u autobusů s infotabulemi postavenými na Linuxu.
http://www.root.cz/zpravicky/sestnact-mist-kde-byste-mozna-linux-necekali/489631/
... my třeba rveme tučňáka i do některých pokojových termostatů. Ale je i v televizích, set-top boxech, ... Kdysi jsem se nachomýtnul k vývoji nkolika zařízení a můžu říct, že tučňáka jsem cpal i do dálkovýho otevírání branky nebo do řídící jednotky těch LED panelů ve vlaku.
Ono použít systém, který má
- podporu výrobce železa (ARM, SH3, SH4, PowerPC,...)
- dostupný zdrojáky
- knihovny jako TCP-IP ověřený i na velkých serverech a superpočítačích
- grafický subsystém skoro bez práce
- dlouholetou historii a velký množství vychytaných chyb
- standardní API
- poižití i na univerzitách, takže nový pracovník se nemusí rok školit
- za cenu prakticky jenom commitu pár změněných řádků
je prostě neoddiskutovatelná výhoda proti proprietálnímu řešení typu DYI.
Víš, že těmito argumenty můžeš zabít Lael Ophira?
Nech mu radost z toho, že někdo blbě napsal aplikaci v pražské MHD a má jasný důkaz, že Tux je nanic.
Ještě mu dobráku klínuj do hlavy, že Honeywell jede na Tuxovi, když přece jaderné elektrárny se řídí woknama. Akorát BSOD v jaderné elektrárně není modrý, ale tam je BSOD velká ohnivá koule jasnější než tisíc sluncí.
To jste narazil na zajímavou věc. Když je něco špatně napsané pro Windows (například případ chyby v SW řídícím letadlovou loď), tak je veliká chyba, že použili Windows. Když je něco špatně napsané pro Linux, tak je to čistě chyba autorů aplikace, protože Linux je skvělý. Nač měřit stejným metrem, když je to věc náboženství, že? :)
Osobně chápu, že někteří výrobci používají Linux. Výhodou je možnost začít bez jakékoliv smlouvy s výrobcem OS, a u sériové výroby jistě hraje roli i nulová cena licence. Samozřejmě to má i nevýhody - výrobci se o firmware po jeho vydání často nijak nestarají, a za pár let má pak zařízení hromadu bezpečnostních děr. To je vidět u domácích routerů a WiFi access pointů, chytrých televizí, a nejspíš i těch otvíračů vrat garáže.
FYI reaktory se zpravidla řídí nějakým RTOS. V případě Windows to bývají Windows CE (Windows Embedded Compact), případně Windows řady NT s RTX64 nebo INtime. RT thready pak běží i v případě BSOD.
Kecy o BSOD s velkou ohnivou koulí jasnější než tisíc sluncí jsou, domnívám se, pod vaší úroveň.
Kdyby to bylo tak jednoduché... Když na mikrokernelovém systému havaruje ovladač, tak vám například odpadne řada handles. Sice se to obejde bez BSOD, ale problém máte úplně stejně. Navíc jak jsem už psal, například na RTX64 vám běží RT thready i po BSOD; řízení pak převezme jiný node HA clusteru. Jinými slovy výsledek je dost podobný.
ČLÁNKY DO MAILU
