Hlavní navigace

Vlákno názorů ke zprávičce Standardizuje LSB 4 Linux? od 665 - Cituji: Osobně nevím jestli je na místě říkat...

  • 2. 8. 2008 10:39

    665 (neregistrovaný)
    Cituji: Osobně nevím jestli je na místě říkat něco jako "Pro Linux je velmi důležité, aby vývojáři mohli jednoduše dostat svoje programy do jakékoli distribuce ať už to je Red Hat, Ubuntu nebo Novell". Cesta balíčku do distribuce by měla vést pouze přes vývojáře dané distribuce. Pokud chce nějaká firma poskytovat svůj software pro Linux, měla by se podřídit nepsaným pravidlům nebo vytvářet pro hlavní distribuce svůj repozitář.

    Mam dva komentare.

    Jeden pro autora: Oba distribucni modely maji smysl. Nejde o to, ktery zvitezi, ale o to, ktery je lepsi v danem pripade. Napriklad pro open source program, ktery pouziva nejnovejsi verze knihoven, muze byt vyhodnejsi pouziti openSUSE Build Service, http://en.opensuse.org/Build_Service, ktery automaticky generuje instalacni baliky pro ruzne distribuce (SUSE, Debian, Redhat, Mandriva, Ubuntu). Na druhou stranu pro zavedeny komercni software muze byt vyhodnejsi pouziti jedne binarky vyuzivajici LSB.

    Jeden pro nektere diskutujici: Prestante uz konecne pod kazdym clankem psat, ze Linux potrebuje "sjednotit". Tenhle typ prispevku se hodi tak leda na zive.cz, kde flejmuje skolni mladez. Zde jen zbytecne mrhate casem, protoze to technicky udelat nejde. Okolo Linuxu se netoci tolik penez, aby bylo mozne pouzit vyvojovy model Windows (nekolik let nesmirne drahy vyvoj, pak prodej). Linux se vyviji kontinualne a prubezne se v nem testuji ruzne technologie. Proto v nem variabilita bude existovat i nadale. Otazkou je, jak tento model zefektivnit. To je ale tema na odbornou diskuzi. Povrchni prispevky typu "distribuce se musi sjednotit, jinak proti Windows nemaji sanci" nic nevyresi.
  • 2. 8. 2008 15:09

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Mě spíš děsí to "cesta balíčku do distribuce by měla vést pouze přes vývojáře dané distribuce". To by totiž pro uživatele v praxi znamenalo, že co mu nepřipraví autor distra, to by neměl. Jenže těch aplikací jsou na světě veliké spousty. Aplikace pro potápěče, letce, hotely, restaurace, základní školy, tetovací salóny, chovné stanice, zoology, a veliké hromady dalších. Opravdu to má vypadat tak, že autoři distribucí budou připravovat ty stovky tisíc aplikací pro použití se svým distrem? To asi ne. Pro vývojáře aplikace je zásadní, aby mohl napsat jednu aplikaci na jednom distru, a výsledek běžel minimálně na všech běžných distrech Linuxu. Pro uživatele je zase důležité, aby měl přístup k dlouhé řadě aplikací, a aby jejich instalace byla jednoduchá. Všechny diskuze, které ignorují ty dvě předchozí věty, jsou o ničem.

    Ve světě Windows je to jednoduché, protože jde o peníze. Kdyby MS uvedl desítky větví Windows, a říkal, že pro každou z nich musí aplikaci zabalit on sám, přišel by o ohromnou spoustu aplikací, uživatelů a *peněz*. A protože vydělávat peníze je cílem firem, tak podobný nesmysl neudělá. Svět open source ovšem peníze příliš nezajímají, takže mohou vznikat různé příšernosti, na které doplácí vývojáři i uživatelé. Pro vývojáře Linuxu to totiž není postaveno tak, že když to udělají špatně, tak přijdou o peníze, tedy o prémie, plat, místo (a akcionáři nejspíš o firmu). Jen proto jsou dnes stovky distribucí Linuxu, nekompatibilní balíčkovací systémy, proto je peklo psát aplikace pro Linux (viz třeba zdejší článek o Adobe Flash pro Linux), i instalovat je.