Hlavní navigace

Názor ke zprávičce Studie na myších ukazuje škodlivost GSM záření od A.S. Pergill - Jenže ta současná vědecká terminologie se od té...

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 28. 3. 2018 9:29

    A.S. Pergill (neregistrovaný)

    Jenže ta současná vědecká terminologie se od té Linného liší pouze "angloidní" koncovkou. V chemii (což se promítá i do molekulární biologie) se zase docela výrazně uplatňuje řečtina (protože uhlovodíky a polohy dvojných vazeb nebo radikálů na nich jsou odvozeny od řeckých číslovek), angličtina to opět převzala, aniž by k tomu přidala sebeméně pozitivního.
    Anglické chemické názvosloví je navíc dokonalý paskvil proti českému (protože z českého se dá určit přímo poměr / vaznost / mocenství, z anglického ne). Čeština akorát musela doplnit novou koncovku pro devítimocnou sloučeninu, tušímže iridia, zatímco anglické názvosloví si není s to poradit ani s nově objevenou sloučeninou dosud nepozorovaného mocenství (kdyby se např. objevila trojmocná měď, tak české názvosloví je s tím hotové bez problémů, anglické s tím problém má velký; pokud by to bylo nové mocenství mezi již známými, tj. existujícími vyššími a nižšími, měla by s tím potíže ještě větší).

    A hlavním problémem jsou ovšem přímo anglické, nikoli vědecké, názvy přírodnin typu "malý modrý pták", kterýchžto ptáků navíc může být vícero, protože identický název má angličtina pro zcela nepříbuzné druhy, žijící v odlišných lokalitách, pokud se vzájemně trochu podobají. Zjistit, co vlastně pozorovali, nebo s čím pracovali (pokud je nějaký serióznější časopis nedonutil k použití latinského názvu) je dost opruz.