Poleno asi narážel na to, že nejslabším místem end-to-end šifrování je výměna klíčů mezi uživateli. Když pro sdílení klíčů použijete server, musíte najednou důvěřovat i serveru – protože server samozřejmě může uživateli prezentovat nějaký svůj podvržený klíč místo skutečného klíče uživatele. Takže pokud má být end-to-end šifrování opravdu takové, aby server komunikaci nemohl odposlouchávat, musí si uživatelé bezpečným způsobem ověřit klíče. Což uživatelé většinou nedělají, protože je to nepohodlné a uživatelé nevědí, proč by to vlastně měli dělat.