Hlavní navigace

Vlákno názorů ke zprávičce V Paralelní Polis se bude diskutovat o narůstající digitální totalitě od neřeknu - ačkoliv s digitální cenzurou nesouhlasím, tak co se...

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 16. 9. 2020 10:58

    neřeknu

    ačkoliv s digitální cenzurou nesouhlasím, tak co se stane. Páni experti přijdou, popovídají si, postěžují a rozjedou se zpět k domovu. Nic víc se nestane. O dění ve světě i u nás rozhodují mocní, resp. šedé eminence, názory lůzy je nezajímají...

  • 16. 9. 2020 11:15

    Petr Krčmář

    To je docela možné, ale to neznamená, že to není možné změnit. Každá změna začíná u diskuse a vůbec u toho, že se o problému mluví a tím se o něm může dozvědět veřejnost.

    Opačným přístupem je nihilismus: nic nemá smysl, stejně to nezměníme, takže nemá smysl o tom mluvit a už vůbec si o tom nemusíme psát na Rootovi v diskusi.

  • 16. 9. 2020 11:35

    oss

    Problem je ze tito pani to odporucaju zmenit pouzivanim Bitcoinu, co je zas len ich bussines model.
    Dalsia otazka, je ci to co povazuju za diktaturu oni je diktatura aj pre ostatanych ludi.

    To, ze maju nejaky nazor na svet je podla mna uplne v poriadku, no uplne kazdy problem v spolocnosti riesit bitcoinom a anarchiou asi rozumnym ludom nepride spravne.Ovela viac by pomohlo nieco konstruktivne, no nic take som nevidel (moje skusnosti s mini sa akosi prehlbili pocas CORONa krizy, kde sarobili nejake OSS rienia, ktore mali potencial pomoct mnohym ludom ci uz zdravotne alebo financne).

  • 16. 9. 2020 11:56

    bez přezdívky

    To je IMHO taktéž otázka názoru. Kdysi jsem se snažil s věcmi, se kterými mám hodně zásadní problém, něco dělat. Diskutoval jsem o tom a samozřejmě jsem začínal svým okolím, protože tam je to cítit nejvíce, a výsledek byl jednak nulový z hlediska „vnějších“ projevů a dost silná frustrace z hlediska „vnitřních“ projevů. Takže závěr pro mě osobně je, že snažit se nakonec může být horší.

    Posledních X let tedy zastávám názor, že když proti něčemu „bojuji“, jako je nepoužívání služeb s jejichž podmínkami nesouhlasím (např. Facebook), tak počítám s tím, že můj „bojkot“ má nulový praktický vnější výsledek a jeho funkcí je jen a pouze udržení osobní konzistence tím že se řídím vlastním přesvědčením a hodnotami.

    I přesto se o tom i nadále pokouším diskutovat (ale ne evangelizovat!), je to spíš jen o mé potřebě se o tom bavit, ne dosáhnout „vnějšího“ výsledku. Když jsem pak narazil na názor „mě nevadí, že na mně dělá Facebook psychologické experimenty“, když jsem vytáhl onu kauzu, kdy záměrně zobrazovali různé příspěvky z cílem manipulace s náladou osob, uvědomil jsem si, že kdybych nějaký kladný výsledek očekával, asi by ta frustrace hodně bolela.

    Takto jsem za idiota, co nemá Facebook, takže vlastně „ani neexistuje“ a je technologicky i názorově zpátečnický. Fajn, beru, je to role, kterou jsem ochotný vzít a přijmout následky, ale je to jen kvůli vnitřnímu přesvědčení. Ani v nejmenším nevěřím, že to je k něčemu jinému (např. zpráva pro Facebook, že „takhle ne“).

  • 16. 9. 2020 13:06

    binárně-transfóbní dezolát

    "Fajn, beru, je to role, kterou jsem ochotný vzít a přijmout následky"

    Jaké "následky" ??
    To že si na věci děláte vlastní názor, nenecháte se tak jednoduše ovlivnit ostatními (či přímo informačně programovat - tak jak jste narazil na tu kauzu s FB), máte více volného času, nejste neustále rozptylován a můžete se tak snadněji koncentrovat, ...

    Já to mám úplně stejně - nikdy jsem nebyl na žádné sociální síti. A pokud už bych se k nějaké přidal, tak jedině kvůli marketingu nějakého svého výtvoru, nikoliv jen tak sám za sebe. Ale nikdy mě nenapadlo to brát jako nějakou nevýhodu jak o tom píšete vy.

    Až se rozšíří nějaká skutečně otevřená, necenzorující, společenská (nesnáším ten idiotský překlad "sociální") síť, která na svých uživatelích nedělá pokusy a chrání svobodu slova - tak to ještě zvážím. Do té doby by mě ani nenapadlo mrhat časem na takovéhle hovadiny.

  • 16. 9. 2020 15:46

    bez přezdívky

    [...] Jaké "následky" ?? [...]

    Mj. dost výrazné odstřižení od kontaktu s lidmi - jak obecně, tak se známými. Známí se tak-nějak rozprchli po světě, takže osobní kontakt zůstává jen z úzkou skupinou, která je geograficky v mém okolí. Ale třeba co dělají spolužáci, jaké byly třídní srazy, apod., vůbec netuším. Kdysi zde byli spoluzaci.cz, navázání na fungování lide.cz, kde jsem byl. To byla sociální síť, kterou jsem byl ochotný používat, dokud se nezačala opičit po Facebooku. (A nakonec spoluzaci.cz AFAIK zanikli kvůli gdpr, nebo aspoň tak jsem to někde četl.)

    Osobně se angažuji v jisté neziskové skupině, která organizuje různé akce. Poslední dobou vidím následek, že se elektronické domlouvání přesouvá z e-mailu na Facebook, čímž začínám vnímat určité odtržení a pokud se mi s tím něco nepodaří udělat, tak nevím, jak dlouho ještě budu schopný fungovat. (A to vše přesto, že web skupiny, který spravuji, má vlastní systém komunikace. To, zda všichni přejdou na Facebook, považuji spíš jen za otázku času a primární účel webu je „místo pro těch pár, co jej odmítají“.)

    Dalším problémem je, že jsem introvert a velice špatně navazuji vztahy. Vlastně svůj jediný partnerský vztah, který jsem kdy měl, jsem navázal díky lide.cz. Jistě lze namítnout, že mám tedy víc chodit do zájmových osobních aktivit. Snažím se, ale většina se organizuje na Facebooku, takže se k tomu pořádně nedostanu. Pravidelně se tedy vlastně účastním jen jednoho typu akce, jejíž organizátoři mají podobný názor na Facebook, jako já. A do toho všeho přišla reakce na koronu, díky které i ten jeden fesťák, na který pravidelně chodím, letos padl.

    [...] To že si na věci děláte vlastní názor, nenecháte se tak jednoduše ovlivnit ostatními (či přímo informačně programovat - tak jak jste narazil na tu kauzu s FB), máte více volného času, nejste neustále rozptylován a můžete se tak snadněji koncentrovat, ... [...]

    To je ta pozitivní stránka mince a nijak ji nerozporuji.

    [...] Já to mám úplně stejně - nikdy jsem nebyl na žádné sociální síti. [...]

    No, jak jsem zmínil výše, já byl na lide.cz. A svého času vlastně taky na DeviantArtu.

    Obecně „sociální síť“ považuji za nástroj, který může mít své využití. Jenže ty dnešní využívají uživatele a ne naopak. Lide.cz jsem používal k určitému kontaktu (tehdy ještě neexistovaly vlastní příspěvky - jen profil, seznam známých, osobní zprávy, fórum a chat).

    Z DeviantArtu jsem odešel ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že nástroj ovládá mě a ne naopak, ale jinak to byla velice zajímavá zkušenost - navázal jsem kontakt s několika cizinci a bylo zajímavé s někým s více-či-méně odlišnou mentalitou diskutovat nad společnými zájmy i jinými tématy (třeba nevyjádřený podmět v češtině).

  • 17. 9. 2020 8:05

    kamui

    Já to měl stejně, ale nakonec jsem to vzdal. Tohle je boj který nejde vyhrát, vždy akorát prohraješ, ať už tak že se podvolíš většině a ten pitomý FB si pořídíš, nebo se nepodvolíš a skončíš v izolaci.

    Jak říká moje matka, žijeme jen jednou a život je krátký na to abychom ho promarnili ideologickým bojem s něčím co stejně nezměníme, protože 99.9 % populace to naprosto vyhovuje.

  • 17. 9. 2020 8:48

    bez přezdívky

    Já to měl stejně, ale nakonec jsem to vzdal. Tohle je boj který nejde vyhrát, vždy akorát prohraješ, ať už tak že se podvolíš většině a ten pitomý FB si pořídíš, nebo se nepodvolíš a skončíš v izolaci. [...]

    Já to už nepovažuji za „boj“ - ve chvíli, kdy jsem dospěl k závěru (narozdíl třeba od lidí výše), že to není možné změnit, přestal jsem to vnímat jako boj. Místo toho to beru tak, že mi na mém aktuálním hodnotovém žebříčku záleží dost na tom, abych se jím řídil, z toho pak vyplývá ona izolace (nebo obecněji, následky, jak jsem psal výše) a tedy to vnímám jako postoj (póza, chceš-li), ne boj.

    Nicméně jinak s tím, co píšeš, naprosto souhlasím. V jistém komixu mi utkvěla věta, která to podle mne úžasně popisuje: „civilizace je jako hurikán - když jsi uprostřed a jdeš směrem, jako on, jsi v pohodě, ale jakmile se pokusíš jít jinudy, smete tě“.

    S podobnou myšlenkou - vykašlat se na to všechno a stát se ovcí - si pohrávám už nějakou dobu. Jenže, jak jsem psal výše, můj aktuální postoj vychází z mého hodnotového žebříčku (a přesvědčení), takže bych nejprve musel udělat něco s tímto a necítím se na to připravený. Takže místo toho se spíš snažím zaměřit na to, co ve svém okolí ovlivnit můžu a nějak ten život doklepat.

  • 17. 9. 2020 9:22

    Nickless account

    "Jak říká moje matka, žijeme jen jednou a život je krátký na to abychom ho promarnili ideologickým bojem s něčím co stejně nezměníme, protože 99.9 % populace to naprosto vyhovuje."

    Jeden clovek zase rikal: "Nadeje neznamena vira v to ze veci dobre dopadnou, nadeje znamena delat veci proto ze je povazujete spravne bez ohledu na to jak nakonec dopadnou".

    Ten clovek se jmenoval Vaclav Havel a ackoliv mel na tu dobu velmi nadprumerny zivotni standard, nechal se za vyrejne vyslovovani nazoru opakovane zavirat do komunistickeho kriminalu.

  • 17. 9. 2020 14:54

    SB

    kamui:
    Morální osobnost přece musí být vytvořena nějakou odolností, vytrvalostí či zásadovostí, nevzniká automaticky, to by za ni byli považováni všichni.
    Takže je to jen výmluva pro ty slabé, ale na tom přece mnoho systémů stojí, nejenom nějaký f**kbuk.

  • 17. 9. 2020 2:04

    J ouda (neregistrovaný)

    ad poslední odstavec: Hospoda?