Knihou jsem listoval a během několika minut narazil hned na dvě podivnosti.
Tvrzení, že cz.nic překládá doménové jméno na adresu počítače, kde je webová stránka uložena, není pravdivé.
Tvrzení, že nahlášením "protiprávního" obsahu se stává provozovatel zodpovědným za škodu, způsobenou autorovi díla, je dost pochybné. Má to snad znamenat, že jakékoli nahlášení "protiprávního" obsahu je hodnověrné? Opravdu musí provozovatel hostingu věřit naprosto komukoli? Mně to tedy hodnověrné nepřipadá, respektive takové nahlášení není o nic hodnověrnější, než tvrzení uživatele, který "protiprávní" obsah nahrál, že obsah protiprávní není. Je snad věcí nositele autorských práv, aby prokázal, že je nositelem autorských práv, ne? Nebo se snad může jako nositel autorských práv přihlásit kdokoli k čemukoli a je to považováno za hodnověrné? To je nějak pokřivené, ne?
Kolik dalších takových pochybných či vyloženě nepravdivých tvrzení v knize je?