Názor ke zprávičce Wikipedie diskutuje o dalším přijímání darů v kryptoměnách od Ondřej Novák - A co když vyfukováním tabákového kouře do vody...

A co když vyfukováním tabákového kouře do vody zlato vznikne. Co když náhodou se v mém počítači srazí elektron s vysokoenergetickým zářením z vesmíru a vytvoří miniaturní černou díru.

Sorry, omlouvám se, ale nejsem filozof. Jsem programátor a analytik. A třeba vím, že veškerá kryptografie (a teď nemyslím jen kryptoměny) je založena na tom, že neuhodnu tajné náhodné číslo. A co když ho náhodou uhodnu!!!!

Stejně tak systémy zabezpečení kryptoměnové sítě fungují na nějaké pravděpodobnosti. Takže filozoficky se můžeme bavit o tom, že nakonec (ze anglického "eventually") existuje nenulová šance, že se dá tohle celé hacknout a nedá se tomu tedy věřit. Tak jako mému osobnímu dokladu.

Ale abych vyvrátil Vaše filozofické úvahy, které z hlediska filozofie jsou asi vysoce ceněné, ale z hlediska analýzy algoritmu naprosto ale naprosto nepoužitelné a zcela mylné.

Protože například v Bitcoinu existuje něco jako "potvrzení" a existuje pravděpodobnost forku po určitém počtu potvrzení, a dejme tomu, že pro normální platby je fork za šest potvrzení na hranici pravděpodobnosti že Vás zasáhne meteorit, tak u PoS je tohle ... vlastně já nevím, jak moc likely nebo unlikely to je. U PoW to lze spočítat/odhadnout z vykonané práce, ve spáleným výkonu - existuje na to vzoreček. U PoS na to vzorec nejspíš není, bude záležet na tom, kolik zlých hráčů se dokáže spojit a kolik dají dohromady staku a třeba uzlů a sítí. Velcí hráči, třeba jako státy, které kontrolují síť, třeba jako má Čína svůj firewall, mohou být mnohem úspěšnější u PoS než u PoW.

Za mě tedy PoW má smysl, protože jeho bezpečnost lze spočítat. U PoS se lze ohánět jen tím "že to už 5 let funguje, takže to je asi legit"