Hlavní navigace

Vlákno názorů ke zprávičce Zákaz elektroniky v letadlech se může rozšířit i na Evropu od VM - Asi chtějí podpořit dopravu parníkem, nebo přestupy v...

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 11. 5. 2017 10:24

    VM (neregistrovaný)

    Asi chtějí podpořit dopravu parníkem, nebo přestupy v Mexiku, jiný smysl ty čím dál větší buzerace salámovou metodou nedávají. Už teď má být podle statistik mnohonásobně větší riziko, že vás zabije policajt, než terorista.

  • 11. 5. 2017 11:37

    belzebub (neregistrovaný)

    Je skoda, ze jste citil potrebu zkazit relativne relevantni komentar tou posledni vetou.

    To s tim policistou, je to stejne jako u velke vetsiny "slepe papouskovanych statistik" - neni to cela pravda, ale jenom jeji cast.

    V ceske republice to riziko v podstate neexistuje.

    Jinde je to asi tak, ze pokud jste namyslene arogantni hovado, ktere na upozorneni policisty, ze delate neco spatne (nebo na zadost o legitimaci, protoze ma podezreni ze delate neco spatne) reaguje nadavanim, demonstrativnim ignorovanim policisty a dovolavani se smyslenych zakonu a pravidel, tak pak je ta pravdepodobnost, ze Vas zabije policajt asi trochu vyssi.
    Pokud jste kriminalnik, ktery nereaguje na vyzvy k zastaveni, dani rukou nahoru, odhozeni zbrane nebo se rozhodnete s policistou prat, nebo se mu dokonce pokuste sebrat zbran, to riziko ze vas zabije policajt je samozrejme velmi vysoke.
    Pokud jste normalni clovek, ktery si uvedomuje ze policista, at si o nem myslite cokoliv, ma ze ZAKONA pravo Vam klast otazky, ma pravo Vas zadrzet pokud ma podezreni ze delate neco nelegalniho, a k tomu navic ma PRAVO pouzit proti Vam nasili, pokud to uzna za vhodne, a chovate se podle toho, tj. respektujete ho, a nesnazite se zbytecne eskalovat situaci, ve ktere jste ta slabsi strana (pravne i vetsinou fakticky), tak riziko ze vas zabije policajt je i v USA limitne blizke 0. A to bez ohledu na barvu pleti.

    Doporucuju Vam si prohlednout ty videa kde je videt "policejni zvule" - vesmes se jedna o kategorii lidi, ktere jsem popsal vyse (= arogantni hovada), kteri zbytecne eskaluji situaci.

    Jinak je to podobne jako tvrzeni ze prumerny cech vypije XY litru piva rocne. Jsou lide, kteri vypiji 10x tolik a jsou lide kteri nevypiji ani kapku piva. Statistika to vsak rozmelni do prumerne nepravdy. Nejde hazet vsechny lidi do jednoho pytle.

  • 11. 5. 2017 13:41

    mhepp (neregistrovaný)

    Jenže si neuvědomuješ, že ty ZE ZÁKONA na ty otázky nemusíš odpovědět. Pokud to slušně policistovi řeknu, začne obvykle on eskalovat situaci, protože ztrácí svoji nadřazenou pozici, kterou potřebuje pro své konání.

    Navíc, právě proto, že občan je ve sporu ta slabší strana, má policista práva VELMI JASNĚ ohraničená. A jakékoliv překročení těchto hranic není selhání občana, ale selhání policisty. Je vidět, že jsi nebyl účasten buzerační silniční kontroly, na jejímž začátku byla věta z úst policisty „Myslím si, že jste porušil...“ Pokud v takové situaci tupě otevřeš peněženku a zaplatíš, tak jsi hlupák. Názor policisty není nadřazen zákonu.

    A pokud vím, tak v naší zemi opravdu zemřelo více lidí rukou policisty než teroristy. To žádné relativizování a ohánění statistickou nepravdou nezmění.

  • 11. 5. 2017 15:09

    phi (neregistrovaný)

    "pokud vím, tak v naší zemi opravdu zemřelo více lidí rukou policisty než teroristy" - to je fakt metrika :D
    a jeste vic lidi zabil neschopny ridic, to je zas jina metrika :)

  • 11. 5. 2017 18:59

    Sten (neregistrovaný)

    Docela zásadní, pokud se bavíme o tom, jestli dát policii víc pravomocí údajně pro boj proti teroristům. Statisticky totiž takový krok bude spíš ke škodě (víc mrtvých než zachráněných).

  • 11. 5. 2017 20:52

    Murděj Ukrutrný

    No nevim, já jsem vždycky s policajtama vycházel dobře a když už jsem platil pokutu (oprávněně) tak to byly drobné žádné tisíce. Buď to bude náhoda nebo spíš tím že se nechovám jak arogantní idiot.

  • 11. 5. 2017 23:29

    Tomáš Marný (neregistrovaný)

    No, já taky. Ale je to spíš náhoda. Tento rok už jsem dostal tři čistě buzerační pokuty za parkování (oprávněně). Což je více, než za celých předchozích 20 let. Nad prvními třemi stovkami jsem mávl rukou, u druhých už jsem byl sice naštvaný, ale zaplatil jsem to bez řečí, ovšem u té poslední už jsem se rozhodl, že budu stejně arogantní, jako strážník, co mi ji dal. Říkám to v podstatě nerad, ale tu třetí jsem díky tomu nakonec platit nemusel.
    Systém je bohužel nastavený tak, že státní moc, mnohdy hraničící či dokonce přecházející ve státní zvůli, se úspěšně prosazuje a ukrajuje si z toho, kde jí není kladen odpor. Proto slušný občan, pracující a odvádějící daně, je stále více šněrován různými nesmyslnými příkazy, podmínkami a omezeními, zatímco jedinci, kteří si s tím hlavu nelámou, mají pré a systém jim raději ustoupí, než aby s nimi šel do konfliktu. Je to jen projev faktické slabosti celého toho systému. Místo aby veřejná moc zasáhla proti opravdovým škůdcům, hojí se na těch, kteří jsou v podstatě obětmi těch škůdců. Vidíte to dnes a denně. Ať už jde o držení zbraní, za něž je dnes už považována pomalu i špuntovka, nebo o ručení za odvod DPH, či o ochranu lidských práv, kdy škůdce je dnes chráněn lépe než poškozený.
    Dokonce bych řekl, že bojovat, ať už aktivně, či alespoň pasivně, proti nesmyslům a aroganci veřejné moci, je naší občanskou povinností.

    P.S.: oprávněně ovšem neznamená, že to nebylo nesmyslně; když někdo zapomene značku zákaz stání kvůli zásobování za vloni zbouranou, před tím 10 let opuštěnou, rozpadající se prodejnou, aby pak na základě toho mohl rozdávat pokuty, tak to není ze strany veřejné moci nic jiného než arogance.

  • 12. 5. 2017 3:35

    Sten (neregistrovaný)

    To, že tam je značka, ještě neznamená, že by její porušení muselo být přestupkem. Nejvyšší správní soud už několikrát judikoval, že aby se stal přestupek, musí být naplněna nejen formální (tj. stání v místě, kde je to zakázané), ale i materiální stránka (tj. došlo k narušení zájmu chráněného tou značkou). Pokud je tam zákaz zastavení kvůli zásobování neexistující prodejny, těžko lze argumentovat tím, že jeho porušením bráníte jejímu zásobování. Důvod umístění značky (a tedy chráněný zájem) by měl být uvedený v rozhodnutí o jejím umístění.

  • 12. 5. 2017 8:45

    Filip Jirsák

    Pokud vím, neříkají ty judikáty „aby se stal přestupek, musí být naplněna i materiální stránka“, ale „při hodnocení je nutné zkoumat i materiální stránku“. Ta vaše interpretace totiž nedává smysl – to by příkazové nebo zákazové značky vůbec nedávaly žádný smysl. Navíc řidič ani při řízení nemůže posuzovat materiální aspekt, protože neví, proč je tam ta značka umístěná. Na posouzení řidičem jsou ty obecné paragrafy, že řidič musí přizpůsobit jízdu technickým vlastnostem vozidla, svým schopnostem a stavu vozovky. Příkazové a zákazové značky a pravidla nejsou od toho, aby nad nimi řidič přemýšlel, ale aby je splnil. Přemýšlet o tom pak může doma, a pokud se mu zdá, že je ta značka umístěná špatně, může to řešit s příslušným úřadem – ale nedává mu to právo jí ignorovat.

  • 12. 5. 2017 10:01

    j (neregistrovaný)

    jisteze, pitomec jako jirsak nemuze tusit, ze existuje prestupkovej zakon, kterej mimo jiny rika, ze prestupek (libovolnej) musi naplnovat TRI znaky

    1) je popsany zakonem
    2) je znamy pachatel
    3) dany jednani na danym miste v danym case je zpusobily ochrozit onen zakonem chraneny zajem

    Pokud nejsou naplneny vsechny TRI znaky, tak se zadnej prestupek nestal. Tecka.

    Mimochodem jirsak, copak udelas na dalnici kdyz tam bude zlutej pruh z prava doleva? Nojo ... jirsak v souladu s predpisem pri 130 prudce vyboci, sejme toho v tom levym pruhu ... a pak si pude stezovat na urad, ze tam nakej kokot nechal prechodny znaceni po oprave, kterou delali pred 1/2 rokem. Takovejch znacek je tu jirsak nekolik stovek tisic.

  • 12. 5. 2017 10:26

    Filip Jirsák

    dany jednani na danym miste v danym case je zpusobily ochrozit onen zakonem chraneny zajem
    Přičemž zákonem chráněným zájmem je, aby řidiči dodržovali pravidla silničního provozu, protože jinak ta pravidla budou k ničemu. Když řidič pojede v noci v liduprázdné obci 70, pořád je to přestupek – protože on to nemůže vědět, že tam skutečně nikdo není, že se najednou někde někdo neobjeví. To omezení rychlosti v obci není dané jen proto, aby stihl reagovat řidič, ale také proto, aby se zmírnily případné následky a také proto, aby mohli reagovat na řidiče ostatní. Nebo-li je zákonem chráněným zájmem, aby se v obci jezdilo vždy maximálně padesátkou, i když by si řidič mohl myslet, že v daném čase a místě je to omezení zbytečné.

  • 12. 5. 2017 11:22

    Tomáš Marný (neregistrovaný)

    Přičemž zákonem chráněným zájmem je, aby řidiči dodržovali pravidla silničního provozu

    Ne. Zákonem chráněným zájmem nemůže být dodržování zákona. To nedává smysl, to byste se jaksi točil v kruhu. Každé omezení lidí a naopak každá pravomoc úředníka má být zdůvodněna a zvážena podle principu proporcionality.
    Jestliže ještě půl kilometru za průmyslovou zónou města povede obchvat, na němž bude padesátka fakticky jen kvůli tomu, že ta krásná, široká, přehledná, rovná silnice bude svádět řidiče k vyšší rychlosti a je to tedy jedinečná příležitost tam postavit radar a vybírat pokuty, tak právě ten zákonem chráněný zájem chybí. Vaší logikou tam ta padesátka je samozdůvodněná prostě proto, že tam je.

  • 12. 5. 2017 12:10

    Sten (neregistrovaný)

    Přičemž zákonem chráněným zájmem je, aby řidiči dodržovali pravidla silničního provozu

    je zákonem chráněným zájmem, aby se v obci jezdilo vždy maximálně padesátkou

    Chráněný zájem nemůže být dodržování omezení, které mají za účel chránit nějaký zájem. To je argumentace kruhem.

    Jak jste sám dovodil dál, chráněný zájem pro omezení rychlosti je tohle:

    aby se zmírnily případné následky a také proto, aby mohli reagovat na řidiče ostatní

    Jak NSS judikoval, samotné překročení rychlosti nemusí nezbytně nutně takový chráněný zájem ohrozit.

  • 12. 5. 2017 10:23

    Tomáš Marný (neregistrovaný)

    Filip Jirsák: To by se ale dalo říci o všech donucujících prostředcích. Přikazuje/zakazuje ti to zákon, tak nad tím nepřemýšlej a prostě se tím řiď. Jenže to je ta nejlepší cesta k totalitě. Ty příkazy a zákazy nevymýšlejí žádní bohové, ale obyčejní lidé, jako každý jiný (a to jim ještě hodně fandím, když si uvědomíme, co za typ lidí obyčejně leze do státního). A skutečně, naštěstí, existuje více rozsudků NSS, jež dávají zapravdu těm, kteří používají vlastní hlavu místo slepého následování často nesmyslných příkazů.
    (Na příslušný úřad můžete dát zrovna stran tohoto leda tak podnět, který první ouřada, kterému to přistane na stole, přelítne očima a hodí za hlavu.)

    V podstatě tu někteří přiznáváte takový ten český, lokajský způsob uvažování. Pán kázal, tož musí tak být. Sice vám to samotným asi taky mnohdy vadí a u píva si kvůli tomu zabrbláte, ale ještě víc vám vadí, když se tomu někdo vzepře. To se pak chodí práskat, protože když já se hrbím, proč by měl on chodit rovně, že...

  • 12. 5. 2017 13:00

    Filip Jirsák

    Jenže to je ta nejlepší cesta k totalitě.
    Právě naopak. Totalita funguje právě na tom principu, že existují nesmyslná pravidla, která nikdo nedodržuje – ten, kdo se znelíbí mocným, jak pak za to nedodržování potrestán, zatímco ostatním, kteří se chovají tak, jak mocným vyhovuje (což neznamená, že neporušují pravidla), je to porušování pravidel tolerováno. Pak funguje dobře strach z mocných, protože každý ví, že se na něj v případě potřeby něco najde.

    Ty příkazy a zákazy nevymýšlejí žádní bohové, ale obyčejní lidé, jako každý jiný
    Pořád tu ale máme nějaké mechanismy, které slouží k tomu určení pravidel, a očekává se, že ty mechanismy povedou k lepším pravidlům, než když si ta pravidla každý stanoví sám. K čemu by pak byla nějaká demokracie, když by si každé složitě dohodnuté pravidlo kdokoli namazal na chleba a rozhodl se, že on ho dodržovat nebude, protože se mu nelíbí?

    A skutečně, naštěstí, existuje více rozsudků NSS, jež dávají zapravdu těm, kteří používají vlastní hlavu místo slepého následování často nesmyslných příkazů.
    Já jsem nepsal nic o slepém následování. Byl by nějaký příklad rozsudku NSS, který neříká, že při hodnocení přestupku je nutné posuzovat i materiální aspekt přestupku (tedy jak moc byl daný čin nebezpečný), ale který by říkal, že když se v danou chvíli náhodou zrovna nic nestalo (a bylo to zcela mimo vůli a vůbec možnost ovlivnění ze strany řidiče), tak se o přestupek nejedná?

    Na příslušný úřad můžete dát zrovna stran tohoto leda tak podnět, který první ouřada, kterému to přistane na stole, přelítne očima a hodí za hlavu.
    Existují další možnosti a opravné prostředky. Pokud připustíme, že pravidla platí jen pro někoho, odkláníme se od demokracie. A pokud bude potřeba ke správnému chování odvaha, míříme k totalitě. Jak jednou řekl Špidla – musíme se maximálně snažit o to, aby se správně nechovali jen ti odvážní, ale aby se tak mohli chovat všichni.

    V podstatě tu někteří přiznáváte takový ten český, lokajský způsob uvažování. Pán kázal, tož musí tak být.
    Ale vůbec ne. Jsme v demokracii, tady není žádný pán. Tady si my dohadujeme nějaká pravidla, která mají smysl jedině tehdy, když se můžeme spolehnout na to, že je i ostatní budou dodržovat. Představte si nějakou konkrétní dohodu mezi lidmi – třeba že auta budou moci jezdit v obci až padesátkou, výměnou za to ale chodci budou mít přednost na přechodech. K čemu by mi taková dohoda jako chodci byla, kdybych věděl, že řidiči tu rychlost stejně nebudou dodržovat a na přechodu mi stejně přednost nedají?

    Když neplatí pravidla, platí právo silnějšího. Český způsob uvažování, pokud už něco takového budeme hledat, je naopak v tom, že si tady 99 % lidí myslí, že oni jsou ti silnější – že zrovna oni budou ti, kterým se podaří ostatní nějak ošulit (slušně řečeno) a vydělat na porušování pravidel. Samozřejmě je to nesmysl a drtivá většina lidí na tom porušování pravidel ztrácí – ale to jim nevadí, mají aspoň po česku dobrý pocit, že porušili pravidla.

    ještě víc vám vadí, když se tomu někdo vzepře
    Ale kdepak. Mně vadí, když se někdo „vzepře“ a obere stát o stovku na daních, a pak se diví, že úplně stejným mechanismem Babiš stát obírá o stovky milionů. A dotyčný „hrdina“ pořád hledá, jak to zaonačit, aby on o tu stovku mohl šidit dál, ale aby to Babišovi neprocházelo. Ale tak to nikdy fungovat nebude. Jediná síla, kterou lidé v demokracii mají, je ta, že pravidla platí pro všechny. Takže jediná možnost, jak zabránit v okrádání těm velkým, je ta, že to nebude dělat nikdo – tedy ani ti malí.

    To se pak chodí práskat
    Je pozoruhodné, kolik má čeština pejorativních slov pro to, když někdo hájí své zájmy a che, aby pravidla, která musí dodržovat on, dodržovali i ostatní. Kdyby vám vykradli byt nebo ukradli auto, dáte do novin inzerát oslavující zloděje, nebo byste byl rád, aby někdo zloděje „napráskal“ a vy jste se tak dostal aspoň k části svého majetku?

    když já se hrbím, proč by měl on chodit rovně, že...
    Nechováte se jako demokrat, pokud vy sám máte odvahu porušovat špatné pravidlo, ale neuděláte nic pro to, aby ti, kteří tu odvahu nemají, nebyli nuceni to pravidlo dodržovat. Jako demokrat byste se musil snažit, aby se mohli chovat slušně všichni, bez ohledu na to, zda mají nebo nemají odvahu. A jako demokrat byste se musil snažit, aby pravidla platila stejně pro všechny – jak pro ty, co nemají odvahu, tak ale i pro vás.
    No a pak je tu pořád ještě ten problém, že to, že vám se to pravidlo nelíbí, neznamená, že je to pravidlo špatně z hlediska celé společnosti. Pokud si myslíte, že je špatně, přesvědčete o tom ostatní a to pravidlo se pak změní. Tady máme plnou republiku malých diktátůrků, kteří si myslí, že kdyby bylo všechno po jejich, bylo by to správně a všichni by z toho byli nadšení. Ne, nebyli. Demokracie znamená, že nikdo neprosadí plně to své, každý musí ustoupit – ale nikdo by neměl být nucen ustupovat příliš daleko. Holt se to budeme muset naučit, že demokracie stojí a padá s dodržováním pravidel, a že výhoda demokracie pro jednotlivce nespočívá v tom, že by si prosadil svoje, ale v tom, že v jiných systémech, než je demokracie, by si toho prosadil ještě nesrovnatelně méně.

  • 12. 5. 2017 16:53

    Sten (neregistrovaný)

    Totalita funguje právě na tom principu, že existují nesmyslná pravidla, která nikdo nedodržuje – ten, kdo se znelíbí mocným, jak pak za to nedodržování potrestán, zatímco ostatním, kteří se chovají tak, jak mocným vyhovuje (což neznamená, že neporušují pravidla), je to porušování pravidel tolerováno. Pak funguje dobře strach z mocných, protože každý ví, že se na něj v případě potřeby něco najde.

    Tohle není nijak rozhodující pro totalitu, je to jedna z možností, jak ji udržovat, ale ne jediná. Za minulého režimu se něco takového stávalo jen sporadicky, většina politických vězňů byla odsouzena za aktivní činnost, kterou nikdo jiný nedělal. Za Protektorátu často nebyli političtí vězni ani odsouzeni, protože žádné zákony neporušili.

    Totalita funguje na principu toho, že nelze nezávisle přezkoumávat výkon výkonné moci.

    Ale vůbec ne. Jsme v demokracii, tady není žádný pán. Tady si my dohadujeme nějaká pravidla, která mají smysl jedině tehdy, když se můžeme spolehnout na to, že je i ostatní budou dodržovat. A dotyčný „hrdina“ pořád hledá, jak to zaonačit, aby on o tu stovku mohl šidit dál, ale aby to Babišovi neprocházelo. Ale tak to nikdy fungovat nebude. Jediná síla, kterou lidé v demokracii mají, je ta, že pravidla platí pro všechny. Takže jediná možnost, jak zabránit v okrádání těm velkým, je ta, že to nebude dělat nikdo – tedy ani ti malí.

    Myslíte taková ta demokratická pravidla, jako že demonstrovat můžete jen na místě schváleném magistrátem, který vám ale žádné místo neschválí? (Typický způsob minulého režimu či současného Ruska.) Takové pravidlo platí přeci pro všechny stejně. Vada takového pravidla je v tom, že, ač platí pro všechny stejně, porušuje zásady proporcionality. To samé platí pro zákaz zastavení kvůli možnému zásobování v místě, kde zásobování stejně nemá kam jet. Neexistující zájem nelze chránit, a tedy kvůli jeho ochraně ani omezit práva jiných.

  • 12. 5. 2017 11:56

    Sten (neregistrovaný)

    Pokud vím, neříkají ty judikáty „aby se stal přestupek, musí být naplněna i materiální stránka“, ale „při hodnocení je nutné zkoumat i materiální stránku“.

    Nejvyšší správní soud:

    aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt, musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu, a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené povinnosti, stanovené zákonem na ochranu odpovídajících hodnot

    Ta vaše interpretace totiž nedává smysl – to by příkazové nebo zákazové značky vůbec nedávaly žádný smysl.

    Nikoliv, smysl nedává to, co se mi snažíte vložit do úst. I možnost narušení chráněného zájmu je dostatečné pro splnění materiální stránky přestupku, ale pořád tam musí být ta možnost. Pokud je zákaz zastavení pro ochranu volného přístupu kvůli možnému zásobování, musí tam být co zásobovat, jinak chráněný zájem nemůžete porušit (a tedy přestupek spáchat), ani kdybyste se o to snažil.

    Přemýšlet o tom pak může doma, a pokud se mu zdá, že je ta značka umístěná špatně, může to řešit s příslušným úřadem – ale nedává mu to právo jí ignorovat

    Takové omezení je obsoletní a nezakládá povinnosti.

  • 12. 5. 2017 17:54

    Filip Jirsák

    Zákonem chráněný zájem je dodržování pravidel silničního provozu – jako celku. Protože na to, že budou tato pravidla dodržována, spoléhají všichni účastníci silničního provozu.

    Vaší logikou tam ta padesátka je samozdůvodněná prostě proto, že tam je.
    Ne, není samozdůvodněná. Ale řidič je povinen jí dodržovat, ať si o té značce myslí cokoli. Ostatně ten řidič za jízdy ani nemá dost informací, aby mohl posoudit, jestli tam to umístění je důvodné nebo ne. Pokud se mu to nezdá, ať se obrátí na příslušný úřad, pak se to může v klidu zkoumat libovolně dlouho a libovolnými prostředky, jestli tam ta značka má být nebo nemá být.

    aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt, musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu, a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené povinnosti, stanovené zákonem na ochranu odpovídajících hodnot
    Citujete jenom to, co se vám zrovna hodí. Ono to totiž pokračuje: „I prosté porušení administrativního pořádku, jako např. provozování licencované činnosti bez povolení, přitom může bez dalšího naplnit typovou společenskou nebezpečnost.“ Ještě podrobněji to máte v tom druhém odkazované rozsudku: „Lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za přestupek, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak přestupku,
    neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti
    . Z tohoto závěru však nelze dovodit, že by
    k naplnění materiálního znaku skutkové podstaty přestupku došlo vždy, když je naplněn formální
    znak přestupku zaviněným jednáním fyzické osoby. Pokud se k okolnostem jednání, jež naplní
    formální znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží takové další významné okolnosti,
    které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem
    společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku přestupku a takové jednání potom nemůže
    být označeno za přestupek. Nelze tedy souhlasit s argumentem stěžovatele, že překročení nejvyšší
    povolené rychlosti, byť o jediný kilometr, naplňuje vždy a bez dalšího materiální znak přestupku.“
    Nebo-li – je nutné posuzovat každý případ zvlášť, ale v běžných případech už samotné naplnění formálních znaků naplňuje i materiální znaky – proto to zákonodárce do zákona vůbec dával. Ale mohou nastat výjimečné případy, ve kterých se ukáže, že za daných okolností nebyl ohrožen právem chráněný zájem – proto je nutné to v každém případě posoudit individuálně.

    Pokud je zákaz zastavení pro ochranu volného přístupu kvůli možnému zásobování, musí tam být co zásobovat, jinak chráněný zájem nemůžete porušit (a tedy přestupek spáchat), ani kdybyste se o to snažil.
    Nikoli, museli by nastat ještě jiné významné okolnosti, které by způsobily, že by ten zájem přestal být chráněným zájmem. Řidič neví nic o tom, proč tam ta značka byla původně umístěna, a neví o tom ani ostatní účastníci silničního provozu. Třeba už tam není co zásobovat, ale třeba si to místo mezi tím vyhlédl nějaký vozíčkář a používá ho k najetí na chodník. Nebo cokoli jiného. Prostě tam ten zákaz zastavení je a ostatní účastníci silničního provozu mají právo očekávat, že bude dodržován.

    Takové omezení je obsoletní a nezakládá povinnosti.
    Nesmysl – řidič nic takového neví a ani vědět nemůže, a hlavně není oprávněn o tom rozhodovat.

  • 12. 5. 2017 18:21

    Sten (neregistrovaný)

    Ostatně ten řidič za jízdy ani nemá dost informací, aby mohl posoudit, jestli tam to umístění je důvodné nebo ne.

    Že nemá dost informací, je vaše spekulace.

    Citujete jenom to, co se vám zrovna hodí

    Cituji to, co slouží k tomu, na co jsem reagoval: Pokud vím, neříkají ty judikáty „aby se stal přestupek, musí být naplněna i materiální stránka“, ale „při hodnocení je nutné zkoumat i materiální stránku“.

    Nebo-li – je nutné posuzovat každý případ zvlášť, ale v běžných případech už samotné naplnění formálních znaků naplňuje i materiální znaky – proto to zákonodárce do zákona vůbec dával. Ale mohou nastat výjimečné případy, ve kterých se ukáže, že za daných okolností nebyl ohrožen právem chráněný zájem – proto je nutné to v každém případě posoudit individuálně.

    Čili jste napsal to samé, co já zde a na co jste reagoval, že to tak není. Gratuluji.

    Nikoli, museli by nastat ještě jiné významné okolnosti, které by způsobily, že by ten zájem přestal být chráněným zájmem.

    Pokud ten zájem neexistuje, nemůže být ani chráněný.

    Řidič neví nic o tom, proč tam ta značka byla původně umístěna, a neví o tom ani ostatní účastníci silničního provozu.

    Opět vaše spekulace, co kdo ví nebo neví. Řidič si to samozřejmě mohl zjistit.

    řeba už tam není co zásobovat, ale třeba si to místo mezi tím vyhlédl nějaký vozíčkář a používá ho k najetí na chodník.

    Řidič nemá co najíždět na chodník (§53 odst. 2 ZPPK).

    A jestli jste to myslel, že tam vystupuje, tak když tam stejně nesmí zastavovat (platí ta pravidla pro všechny, ne?), tak to místo nemůže pro vystupování používat a jde opět o neexistující zájem.

    Mimochodem o změně účelu dopravního omezení je nutné znovu rozhodnout. Právě kvůli tomu, že rozhodnutí výkonné moci musí být vždy přezkoumatelné.

    hlavně není oprávněn o tom rozhodovat.

    O čem má rozhodovat? Obsoletní předpisy jsou právě takové, o kterých nikdo nerozhodl, že už neplatí.

  • 12. 5. 2017 20:16

    Filip Jirsák

    Že nemá dost informací, je vaše spekulace.
    Není to moje spekulace, je to fakt. Pokud si někdo myslí, že jenom proto, že sedí za volantem, ví všechno, je hlupák. Řidič nevidí, co je za zatáčkou, co je za rohem, co je pod silnicí; spousta důvodů pro dopravní omezení ani vidět být nemusí.

    Cituji to, co slouží k tomu, na co jsem reagoval
    Tak si přečtěte ještě jednou celou větu, kterou jsem napsal, nevytrhávejte z ní jen jednu část. A zjistíte, že je to jen zkrácená verze toho, co jsem pak citoval z rozsudku – opět musíte přečíst celou část, nestačí něco vytrhnout z kontextu.

    Čili jste napsal to samé, co já zde a na co jste reagoval, že to tak není. Gratuluji.
    Nikoli. Váš komentář vyzněl, jako by nenaplnění materiálního znaku přestupku bylo častým jevem. Já jsem to uváděl na pravou míru tím, že je to naopak jev velmi častý a jen velmi výjimečně se může stát, že onen materiální znak není přítomen. Bohužel je ten váš výklad velmi rozšířený mezi některými lidmi, kteří si pak myslí, že dopravní předpisy není vůbec potřeba dodržovat, s výjimkou případů, kdy řidič na první pohled a zcela evidentně rozpozná, proč je v daném místě určité dopravní omezení.

    Pokud ten zájem neexistuje, nemůže být ani chráněný.
    V případě zákazu zastavení je zájem ten, aby se v daném místě nezastavovalo. Jak může takový zájem neexistovat?

    Opět vaše spekulace, co kdo ví nebo neví. Řidič si to samozřejmě mohl zjistit.
    Opět to jen ukazuje, jak jsou ty vaše pokusy vytřít si zákonem zadek nebezpečné, protože zapomínáte na úplně elementární věci. Řidič si to třeba i teoreticky mohl zjistit. Jenže řidič na té silnici není sám. Takovíhle arogantní řidiči, které ani nenapadne, že na komunikacích nejsou sami, by vůbec neměli mít řidičák.

    Řidič nemá co najíždět na chodník
    Zbývá už jen vyřešit záhadu, jak jste přišel na to, že by vozíčkář měl být řidičem.

    A jestli jste to myslel, že tam vystupuje,
    Ne, nemyslel jsem to. Na rozdíl od vás si umím představit i jiné účastníky provozu než řidiče. Třeba tam prostě přejíždí silnici. Nebo ta dělá cokoli jiného, co vás nemusí zajímat, nemusíte o tom vědět a nemusíte si to ani umět představit.

    Mimochodem o změně účelu dopravního omezení je nutné znovu rozhodnout.
    To je hezké, ale účastnící silničního provozu se neřídí rozhodnutím, nýbrž zákonem a dopravním značením.

    O čem má rozhodovat?
    O tom, jestli nějaké dopravní značení je či není platné.

    Obsoletní předpisy jsou právě takové, o kterých nikdo nerozhodl, že už neplatí.
    Tím pádem platí.

  • 12. 5. 2017 22:11

    Tomáš Marný (neregistrovaný)

    Tím pádem platí.
    Sice platí, ale jejich dodržování není vymahatelné. Náš právní řád obsahuje hromady obsoletních norem, nejstarší takové jsou ještě z 19. století. Explicitně je rušena jen část právních předpisů, další se postupně stávají implicitně neúčinné (podle pravidla lex posterior derogat legi priori), další neaplikovatelné (odpadnutím subjektu, předmětu či účelu úpravy). Ve fungující zemi s kontinentální právní tradicí by měla čas od času proběhnout tzv. depurace, tj. explicitní zrušení všech takových norem. Ale když není úřad městské části schopen ani odstranit obsoletní dopravní značení, tak chtít něco takového by bylo pro naši byrokracii z říše pohádek.

    V případě zákazu zastavení je zájem ten, aby se v daném místě nezastavovalo. Jak může takový zájem neexistovat?
    Vy to zjevně vůbec nechápete. Ale vůbec mě to nepřekvapuje, technici touto zajímavou nechápavostí principů práva trpí tak nějak obecně, jak jsem si všiml. Až na drobné výjimky.
    V případě zákazu zastavení musí existovat právem chráněný zájem, proč by se tam nemělo zastavovat. To je ten zájem. Ta značka už jen slouží k zajištění ochrany tohoto zájmu. Nejde někam vrazit zákaz a na otázku proč? odpovědět protože proto. Umístění dopravního značení je důsledkem rozhodnutí správních orgánů a jako takové musí být učiněno zásadně jedině na základě zákona a v jeho mezích a musí být důvodné a přezkoumatelné. To jsou základní principy správního práva. Vaše fantazírování s hypotetickým vozíčkářem, který využil existující značky, je naprosto směšné.

  • 12. 5. 2017 22:46

    Filip Jirsák

    Náš právní řád obsahuje hromady obsoletních norem, nejstarší takové jsou ještě z 19. století. Explicitně je rušena jen část právních předpisů, další se postupně stávají implicitně neúčinné (podle pravidla lex posterior derogat legi priori), další neaplikovatelné (odpadnutím subjektu, předmětu či účelu úpravy).
    Což je něco úplně jiného, než když se někdo rozhodne, že ho nějaká dopravní značka nebaví a přestane ji respektovat.

    Vy to zjevně vůbec nechápete. […] V případě zákazu zastavení musí existovat právem chráněný zájem, proč by se tam nemělo zastavovat. To je ten zájem.
    Já to chápu, ale vy jste se v tom asi ztratil. Nějaký zájem existuje před umístěním té dopravní značky, je to zájem, na jehož základě je ta značka umístěna. Jenže existencí té značky vzniká ještě další zájem – uživatelé veřejných komunikací se spoléhají na to, že ostatní se budou řídit pravidly silničního provozu a budou respektovat dopravní značení. Může pominout ten původní zájem (což by měl být důvod k odstranění značky), ale ten druhý zájem trvá, dokud je tam ta značka umístěna. Je to dané tím, že účastníci silničního provozu se neorientují podle rozhodnutí úřadů, aby mohli posuzovat, zda nějaký zájem ještě trvá nebo už pominul, ale řídí se dopravním značením. Takže pokud ten původní zájem pomine, může řidič žádat odstranění dopravní značky, ale dokud tam ta značka je, musí ji respektovat.

    Vaše fantazírování s hypotetickým vozíčkářem, který využil existující značky, je naprosto směšné.
    Nic směšného na tom není. Nejde o to, že by vozíčkář trvale využíval existující značky, že by nahradil ten původní zájem. Jde o to, že účastníci silničního provozu se řídí právě značkami a očekávají, že se tak budou chovat i ostatní. I kdyby řidič nakrásně věděl, že původní zájem už pominul, nevědí to ostatní účastníci silničního provozu – takže se i ten řidič tou značkou musí řídit dál.

    Pokud máte problém si to představit u zákazu zastavení, představte si to na označení hlavní a vedlejší silnice. Představte si, že je na křižovatce nějaká úprava, a pak je přes křižovatku vedena objížďka v původně slabším směru, kde byla původně vedlejší silnice. Po dobu objížďky se kvůli plynulosti provozu upraví značení a původně vedlejší silnice se přeznačí na hlavní a opačně. Pak se otevře úsek, kvůli kterému byla vedena objížďka, ta se přestane používat, ale dopravní značení ještě zůstane. A teď přijíždí auto po silnici, která dříve byla značena jako hlavní, ale nyní je označena trojúhelníkem jako vedlejší silnice. Jenže řidič je přesvědčen, že chráněný zájem pominul, značka vedlejší silnice je tudíž neplatná a nedá přednost auto, které přijíždí po silnici značené v tu chvíli jako hlavní. Myslíte si, že řidič uspěje s výmluvami na to, že chráněný zájem pominul a značka je neplatná, tudíž nemusel dávat přednost? Neuspěje ani omylem, akorát z něj budou mít všichni legraci, že je to zase další „právník", který vystudoval práva čtením internetových diskusí.

  • 12. 5. 2017 23:37

    Sten (neregistrovaný)

    Což je něco úplně jiného, než když se někdo rozhodne, že ho nějaká dopravní značka nebaví a přestane ji respektovat.

    Což tu nikdo kromě vás netvrdí.

    Jenže existencí té značky vzniká ještě další zájem – uživatelé veřejných komunikací se spoléhají na to, že ostatní se budou řídit pravidly silničního provozu a budou respektovat dopravní značení.

    Zájem vzniká tam, kde někdo může přijít k újmě. Takže tohle platí třeba pro přednost v jízdě či omezení rychlosti, ale už těžko to bude platit pro zákaz zastavení, když řidič má ze zákona povinnost očekávat i v místech zákazu zastavení překážku a jet podle toho.

    Pokud máte problém si to představit u zákazu zastavení, představte si to na označení hlavní a vedlejší silnice. Představte si, že je na křižovatce nějaká úprava, a pak je přes křižovatku vedena objížďka v původně slabším směru, kde byla původně vedlejší silnice. Jenže řidič je přesvědčen, že chráněný zájem pominul, značka vedlejší silnice je tudíž neplatná a nedá přednost auto, které přijíždí po silnici značené v tu chvíli jako hlavní.

    Chráněný zájem řešení přednosti v křižovatce není dán tím, kde je silnější a kde je slabší provoz, ale tím, kdo má přednost a kdo ne. Takže těžko takový chráněný zájem může pominout.

  • 13. 5. 2017 9:41

    Filip Jirsák

    Což tu nikdo kromě vás netvrdí
    Propagujete to tu vy. Z hlediska ostatní účastníků dopravy totiž není žádný rozdíl mezi tímhle a jakýmkoli jiným důvodem, proč dotyčný tu značku nerespektuje – oni mu do hlavy nevidí.

    Takže tohle platí třeba pro přednost v jízdě či omezení rychlosti, ale už těžko to bude platit pro zákaz zastavení, když řidič má ze zákona povinnost očekávat i v místech zákazu zastavení překážku a jet podle toho.
    Tohle je právě ten důvod, proč účastník silničního provozu nemůže posuzovat platnost dopravních značek, protože nemá dostatek informací. A taky důvod, proč jsou tak nebezpečné ty vaše komentáře – ještě by jim mohl nějaký řidič uvěřit. Totiž to, že si nějaký arogantní hloupý řidič myslí, že je na silnici sám, není pravda. Takže ta vaše větička „řidič má povinnost“ je sice hezká, ale nesmyslná – na komunikacích se nepohybují jenom řidiči.

    Chráněný zájem řešení přednosti v křižovatce není dán tím, kde je silnější a kde je slabší provoz, ale tím, kdo má přednost a kdo ne. Takže těžko takový chráněný zájem může pominout.
    No vidíte, že to jde.

  • 12. 5. 2017 23:25

    Sten (neregistrovaný)

    Není to moje spekulace, je to fakt. Pokud si někdo myslí, že jenom proto, že sedí za volantem, ví všechno, je hlupák. Řidič nevidí, co je za zatáčkou, co je za rohem, co je pod silnicí; spousta důvodů pro dopravní omezení ani vidět být nemusí.

    Pokud si myslíte, že víte všechno o lidech, kteří sedí za volantem, jste tuplovaný hlupák. Každé dopravní omezení musí být zdůvodněno a ty důvody lze dohledat. A ten řidič si může pro tu konkrétní značku, o které ví, najít, proč tam je.

    Nikoli. Váš komentář vyzněl, jako by nenaplnění materiálního znaku přestupku bylo častým jevem. Já jsem to uváděl na pravou míru tím, že je to naopak jev velmi častý a jen velmi výjimečně se může stát, že onen materiální znak není přítomen. Bohužel je ten váš výklad velmi rozšířený mezi některými lidmi, kteří si pak myslí, že dopravní předpisy není vůbec potřeba dodržovat, s výjimkou případů, kdy řidič na první pohled a zcela evidentně rozpozná, proč je v daném místě určité dopravní omezení.

    Tak si ho přečtěte ještě jednou. Zkusím vám zvýraznit to důležité:
    To, že tam je značka, ještě neznamená, že by její porušení muselo být přestupkem.

    Zkuste si to pomalu vyhláskovat. Třeba pochopíte, že nic takového, co mi podsouváte, jsem nenapsal. A ta argumentace šikmou plochou… No co čekat od člověka, který je schopen se hádat o tom, co jsou přestupky, aniž by znal definici přestupku podle zákona.

    V případě zákazu zastavení je zájem ten, aby se v daném místě nezastavovalo. Jak může takový zájem neexistovat?

    Ne, není. Zákaz (snaha o dodržování předpisů/zákonů a podobné kruhové argumenty) nemůže být chráněný zájem.

    Opět to jen ukazuje, jak jsou ty vaše pokusy vytřít si zákonem zadek nebezpečné, protože zapomínáte na úplně elementární věci. Řidič si to třeba i teoreticky mohl zjistit. Jenže řidič na té silnici není sám. Takovíhle arogantní řidiči, které ani nenapadne, že na komunikacích nejsou sami, by vůbec neměli mít řidičák.

    Pokud porušení takového zákazu neohrozí chráněný zájem, nemůže nikomu vzniknout újma, tedy nemůže nijak omezit ani ohrozit jiné řidiče. Co je na tom arogantního?

    Ne, nemyslel jsem to. Na rozdíl od vás si umím představit i jiné účastníky provozu než řidiče. Třeba tam prostě přejíždí silnici. Nebo ta dělá cokoli jiného, co vás nemusí zajímat, nemusíte o tom vědět a nemusíte si to ani umět představit.

    A co když ten vozíčkář přejíždí silnici o místo vedle, kde ten zákaz není, ale kde bych musel zaparkovat, pokud chci dodržet ten zákaz zastavení? Co teď?

    To je hezké, ale účastnící silničního provozu se neřídí rozhodnutím, nýbrž zákonem a dopravním značením.

    To opakujete formální stránku přestupku. Pořád tam ale musí být i ta materiální, aby to byl přestupek. Bez materiální stránky to není přestupek a nelze za to udělit pokutu.

    O tom, jestli nějaké dopravní značení je či není platné.

    Formálně o tom rozhodnout nemůže. To neznamená, že by bylo účinné.

    Tím pádem platí.

    Formálně platí, ale jsou neúčinné a nelze je vymáhat.

  • 13. 5. 2017 10:54

    Filip Jirsák

    A ten řidič si může pro tu konkrétní značku, o které ví, najít, proč tam je.
    Může. Ale stejně mu to bude k ničemu. A je potřeba to řidičům explicitně říkat, protože někteří mohou být stejně hloupí jako vy a neuvědomovat si, že oni nejsou jediným účastníkem silničního provozu a to, že oni mají nějakou informaci, neznamená, že ji mají i všichni ostatní. Takže speciálně pro vás: značky musíte dodržovat za každých okolností.

    To, že tam je značka, ještě neznamená, že by její porušení muselo být přestupkem.
    Nemusíte mi to zdůrazňovat ani hláskovat, já to chápu. Jenže na rozdíl od vás také chápu, že ty případy, kdy nedodržení dopravní značky nejsou přestupkem, jsou velmi výjimečné. Když něco popisujete, popisujete obvyklý stav. Když chcete popsat nějakou výjimku, musíte to explicitně uvést, že je to výjimka. Když teď napíšu, že tráva je fialová, oprávněně budete namítat, že je to nesmysl a že tráva je zelená.

    Ne, není. Zákaz (snaha o dodržování předpisů/zákonů a podobné kruhové argumenty) nemůže být chráněný zájem.
    Asi byste si měl ujasnit, jak to tedy je. Jendou to může být chráněný zájem (vedlejší silnice), jednou nemůže…

    Co je na tom arogantního?
    Arogantní je to, co jsem za arogantní označil – že řidič vůbec nemyslí na to, že není na silnici sám. A že se dopravním značením řídí i ostatní účastníci dopravy, a to klidně i způsobem, který ten řidič nemusí být schopen pochopit.

    A co když ten vozíčkář přejíždí silnici o místo vedle, kde ten zákaz není, ale kde bych musel zaparkovat, pokud chci dodržet ten zákaz zastavení? Co teď?
    To není vaše starost. Ta značka je umístěná tam, její význam snad jste schopen pochopit, když máte řidičák. Právě proto tam máte tu jednoduchou značku, kterou pochopíte – protože na složitější úvahy nemáte kapacitu (třeba na pochopení toho, že vozíčkář bude na chodník mnohem raději najíždět přes nájezd než přes obrubník).

    Bez materiální stránky to není přestupek a nelze za to udělit pokutu.
    Pořád popisujete detail, ale zamlčujete to hlavní – že ve většině případů ta materiální stránka je přítomna. To je ten důvod, proč to zákonodárce do zákona dal. Jak je napsáno v tom rozsudku, to, že ta materiální stránka není přítomná, může být způsobeno jedině nějakými významnými okolnostmi, které to odlišují od typického případu. Kdyby to mělo být vždy na posouzení řidiče, nebude v zákoně žádná značka pro zákaz zastavení, protože by byla zbytečná.

    To neznamená, že by bylo účinné. […] Formálně platí, ale jsou neúčinné a nelze je vymáhat.
    Je účinné a lze je vymáhat. Protože mnoho účastníků má tak omezený rozhled, jako vy, že nedokážou posoudit, zda by to značení mohlo nebo nemohlo být účinné, a ani si tohle omezení nedokážou uvědomit. Takže když o tom nedokážou uvažovat ve všech souvislostech, samozřejmě nezbývá nic jiného, než aby dopravní značení vždy dodržovali.

  • 13. 5. 2017 13:34

    Sten (neregistrovaný)

    Už je to fakt nebaví. Zjistěte si alespoň základy práva. Začněte třeba tím, že si přečtěte zákon o přestupcích.

    Pro blbce: zájem vzniká tam, kde se střetávají práva více osob, třeba řidiči vjíždějící do křižovatky nebo řidič přivážející zásobování × řidič parkující. Pak je zde nařízení řešící, čí zájem převáží, tohle nařízení ale musí splňovat princip proporcionality a vztahuje se jen k tomu případu, který řeší. Zákaz ani příkaz žádný zájem nemá. Dokud si tohle neujasníte, budete se pořád točit na hovadinách.

  • 13. 5. 2017 13:46

    Filip Jirsák

    Až vám dojde, že na silnici nejste sám, ale jsou tam také jiní lidé, pochopíte, že tam ke střetu práv více osob dochází prakticky neustále. Vůbec nezáleží na tom, že si nedovedete představit práva těch ostatních lidí, protože dokážete pochopit ještě tak řidiče přivážejícího zásobování, ale cokoli jiného už je mimo vaše obzory. Právě proto je tam ta značka zákaz zastavení, abyste nemusel nad tím dumat nemusel – značku by měli pochopit i ne příliš duchem nadaní jedinci, a pokud ji nechápou, neměli by dostat řidičák.

    Nebo ještě jinak – to, že nechápete, proč je někde nějaká značka umístěná, je právě důvodem, proč tam ta značka je – aby to nezáleželo na tom, zda to pochopíte, ale abyste se mohl prostě řídit značkou. Díky tomu se velmi rozšířil okruh osob, které mohou dostat řidičák – například vy podle vašich komentářů nechápete spoustu věcí, které mohou na komunikacích nastat, ale význam značky zákaz zastavení byste snad pochopit mohl.

  • 14. 5. 2017 12:52

    Sten (neregistrovaný)

    Řídit se jen značkami samozřejmě můžete. Nic z toho, co jsem napsal, vám v tom nebrání. Jediné, co píšu, je, že ne vždy nedodržení značek je přestupek a vy máte možnost si zjistit, kdy tomu tak je.

  • 14. 5. 2017 12:59

    Filip Jirsák

    Ano, ve velmi výjimečných případech. Stejně jako ublížení člověku nebo dokonce jeho zabití nemusí být vždy trestný čin. Akorát že psát o extrémně výjimečné situaci a tu výjimečnost zatajit je demagogie.

  • 14. 5. 2017 13:05

    Sten (neregistrovaný)

    Nic takového jste nepsal. Napsal jste, že řidič se musí řídit všemi značkami a nemá nad tím co přemýšlet. To není jen demagogie, to je nesmysl.

  • 14. 5. 2017 14:18

    Filip Jirsák

    Napsal jsem to trochu jinak. Řídit se všemi značkami musí, a přemýšlet o nich pak může v klidu doma. Ovšem i když pak doma dospěje k tomu, že ta značka je umístěná špatně, neznamená to, že ji může porušovat – maximálně to může řešit s příslušným úřadem. Protože i když ten řidič dospěje k tomu, že je ta značka umístěná špatně, neznamená to, že ta značka opravdu je umístěná špatně.

  • 14. 5. 2017 22:28

    Sten (neregistrovaný)

    Takže až pan Filip Jirsák potká na D1 zapomenutou žlutou čáru směřující provoz z pravého do levého pruhu, tak prudce přejede doleva, protože se přeci musí řídit všemi značkami a nemá nad tím přemýšlet, a pokud náhodou nikoho nesrazí, tak to následně bude řešit s obecním úřadem.

  • 15. 5. 2017 7:12

    Filip Jirsák

    Já jsem nikde nepsal, že se řidič nemá řídit zákony. Vždycky jsem psal, že musí dodržovat zákon, což znamená řídit se jak pravidly v něm přímo obsaženými, tak dopravními značkami. A žádný zákon nenakazuje na dálnici prudce přejíždět do levého pruhu, naopak zákon takovéhle nepředvídatelné nebezpečné manévry zapovídá. Pokud je na dálnici převeden provoz do jiného pruhu, je předem vždy snížena rychlost a změna pruhů je návěstěna. Takže se žádné prudké přejíždění doleva nekoná.

  • 15. 5. 2017 11:17

    Sten (neregistrovaný)

    V zákoně se píše, že dočasné značení je nadřazené trvalému. Pokud vede dočasné značení zprava doleva, trvalé pruhy v tom místě neplatí a jízdní pruh vede zprava doleva. Kde se v zákoně píše, že pokud zatáčí jízdní pruh moc prudce, můžete jej ignorovat?

    Kde v zákoně se píše, že aby dočasné značení platilo, musí tam být snížená rychlost nebo změna značení návěstěna? Vy jako řidič se přeci máte vždy řídit značením, ne tím, co by mohlo nebo nemohlo být. Vy přeci nemáte všechny informace, takže se nemůžete rozhodnout, že zájem, kvůli kterému tam bylo to dočasné značení, už opadl a to dočasné značení, ač pořád platné, můžete ignorovat. Tohle je úplně stejná situace, někdo zapomněl zneplatnit existující značení, tak se dle vás podle něj máte stále řídit.

  • 15. 5. 2017 14:13

    Filip Jirsák

    Kde se v zákoně píše, že podélná čára souvislá nebo vodící čára vám přikazuje prudce změnit směr jízdy bez ohledu na okolní provoz?

    Když nebude předem snížená rychlost a změna řazení pruhů nebude předem návěstěna, dostanete se do situace, kdy nemůžete při zachování bezpečnosti provozu zároveň i uposlechnout tu zapomenutou značku. V takovém okamžiku má samozřejmě přednost bezpečnost provozu, protože ignorování bezpečnosti provozu by mimo jiné ohrožovalo životy, zdraví a majetek. To je pak právě ta výjimečná okolnost, která způsobuje, že i když byl přítomen materiální aspekt přestupku, jiné podstatné okolnosti způsobily, že čin, který by jinak byl přestupkem, přestupkem není.

    A mimochodem, pořád platí, že pak máte zvednout telefon a zatelefonovat na 158 a o tom zapomenutém značení je informovat, protože je to nebezpečené. Když se nebudou řidiči starat hlavně o to, kde co můžou porušit, ale postarají se o to, aby to chybné značení zmizelo, to zapomenuté značení na té dálnici moc dlouho nezůstane.

  • 15. 5. 2017 15:07

    Sten (neregistrovaný)

    Vyhláška 294/2015 Sb.:
    Značku [podélná čára souvislá] je zakázáno přejíždět nebo ji nákladem přesahovat, pokud to není nutné k objíždění, odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci nebo vjíždění na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci.

    Nic o tom, že byste ji mohl ignorovat, když vám přijde změna směru příliš prudká.

    Materiální aspekt přestupku právě přítomen nebyl, protože zájem chráněný tou značkou tam už není, a tak jejím ignorováním jej nemůžete ohrozit ani narušit.

  • 15. 5. 2017 15:26

    Filip Jirsák

    Nic o tom, že byste ji mohl ignorovat, když vám přijde změna směru příliš prudká.
    A to polemizujete s kým? Já jsem někde psal, že bych tu značku ignoroval, když mi ta změna přijde moc prudká? Nepsal, to je pouze váš výmysl.

  • 15. 5. 2017 15:57

    Sten (neregistrovaný)

    Pokud by vaším argumentem byla jen bezpečnost silničního provozu, tak by zde byly dvě absurdní situace:

    - pokud nikdo vlevo nejede, přejet musíte (bezpečnost silničního provozu tím nenarušujete) - pan Jirsák se tedy zachová takhle?

    - pokud někdo vlevo jede, tak musíte zpomalit, dát přednost a co nejdříve přejet. Vaše povinnost je sice zajistit bezpečnost silničního provozu, ale způsobem, který bude narušovat pravidla silničního provozu jen v nezbytně nutném rozsahu.

  • 15. 5. 2017 16:52

    Filip Jirsák

    Já se bavím o reálné situaci. Když pojedete po dálnici 130 km/h, když vám dojde, že tam byla nějaká žlutá čára, budete už dávno za ní.

  • 16. 5. 2017 15:37

    Sten (neregistrovaný)

    řidič […] smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled

    A co ta žlutá čára, o které jsem psal níž?

  • 16. 5. 2017 21:30

    Filip Jirsák

    To si ovšem musíme ujasnit, co znamená „vzdálenost, na kterou má rozhled“. Je totiž diametrální rozdíl mezi tím vidět před sebou jedoucí kamion a dokázat včas zastavit, pokud bude brzdit ten kamion – a je rozdíl vidět na silnici nalepený zbytek žluté čáry a zastavit před ním. Podle mého názoru znamená „vzdálenost, na kterou má rozhled“ to první, přičemž si od kamionu, přes který nevidím, budu udržovat přeci jen větší odstup, protože nápis na náhrobku „podle pravidel měl dostatečný odstup“ by mi byl houby platný. Takže trochu počítám i s tím, že řidič kamionu se ne zcela věnuje řízení a kamion případně může zastavit i rychleji, než kolik zvládne jeho brzdový systém. Mimochodem na železnici se dříve v moderních systémech zabezpečení také počítalo s tím, že volnou kolej mám před sebou až do místa, kde se aktuálně nachází konec vlaku přede mnou, plus vzdálenost, kterou by ten vlak ujel, kdyby teď začal brzdit maximálním možným odrychlením. Po nehodě v Eschede se to přehodnotilo, protože se ukázalo, že i vlak může zastavit prakticky na místě. Železniční doprava se ale plánuje na mnohem vyšší bezpečnost, než doprava silniční, navíc na té silnici, když bude kamion přede mnou rolovat auta před sebou, mám pořád ještě možnost zatočit volantem a doufat, že na straně to bude lepší.

    Každopádně na té silnici se očekává, že řidič dokáže zastavit před překážkou, kterou nemůže bezpečně objet, ne že zastaví před housenkou, která leze přes silnici (a ano před čárou).

  • 15. 5. 2017 11:39

    Sten (neregistrovaný)

    A i kdybych vzal vaše argumenty, včera jsem na 52. kilometru D1 potkal to, že dočasným značením byl levý jízdní pruh veden do mezery mezi dočasnými svodidly. Jet se tam dalo, žádný zákaz tam nebyl, rychlost v místě snížena byla (celý ten úsek je opravovaný) a o změnu počtu jízdních pruhů nešlo. Akorát o 100 metrů dál byla asi dva metry hluboká díra kvůli vykopanému propustku. Naštěstí většině řidičů dojde, že nemá vjet do stavby, takže tam nikdo nejel a to dočasné značení všichni ignorovali. Jen se obávám, co by se stalo, kdyby se někdo řídil vašimi radami, že přeci nemá všechny informace a neví, z jakého důvodu to je vedené tak, jak je to vedené.

  • 13. 5. 2017 13:37

    Sten (neregistrovaný)

    A jen tak mimochodem o té materiální stránce: ta je implicitně přítomna, pokud jde o nařízení ze zákona (jako je rychlost v obci 50 km/h). Ne v případě, kdy jde o rozhodnutí výkonné moci.

  • 13. 5. 2017 14:19

    Filip Jirsák

    No to určitě. Říkala to Máňa, a ta to musí vědět, protože uklízí na OPBH, že?

    Přál bych vám, abyste někdy (až to nebude ohrožovat nikoho dalšího) narazil na svůj klon.

    Sten1 přijíždí pozdě v noci s rodinou k domu rodičů, těší se, až budou mít tu cestu za sebou, a říká si, že je dobře, že otec už před pár lety auto prodal, protože byl na řízení moc starý, a že má teď tím pádem prázdnou garáž, kam bude moci auto rychle uklidit  – protože předpověď počasí je špatná a můžou přijít i kroupy.

    Ale když přijede před dům rodičů, zjistí, že před vjezdem do garáže stojí na zákazu zastavení auto souseda Stena2. Sten1 nasr… zastaví, všechny vyloží a pak odjíždí hledat místo k zaparkování v některé ze sousedních ulic. Ráno vstane ve stejné náladě, vidí, že auto je potlučené od krup, buší na souseda Stena2, a nadává mu, jestli neví, co znamená ta značka před garáží. Na což mu Sten2 s úsměvem odpovídá, že ví, co ta značka znamená, ale že je obsolentní a tudíž ji Sten2 nemusí dodržovat, protože dobře ví, že otec Stena1 auto už dávno prodal, takže už neexistuje jeho zájem na tom, aby vjezd do garáže zůstal nezablokovaný. Následuje rvačka mezi Sten1 a Sten2, protože ani jeden z nich není sto pochopit, že někdo jiný může mít i jiné zájmy, než které každý z nich dokáže pochopit a předvídat.

  • 14. 5. 2017 11:09

    Sten (neregistrovaný)

    Děkuju za ukázku dalšího naprostého nepochopení, co znamená právní zájem, spolu s velmi arogantním podtónem, že všichni kromě Jirsáka jsou debilové.

  • 14. 5. 2017 11:49

    Filip Jirsák

    Nedělejte ze sebe mistra světa. Když konkrétně vás kritizuju za to, že ve svých komentářích opakovaně ignorujete fakt, že nejste jediným účastníkem silničního provozu, neznamená to, že kritizuju všechny mimo sebe. Nejste nejchytřejší na celém světě, jak si asi myslíte – existují lidé (a je jich mnoho) kteří si uvědomují, že na silnici nejsou sami. Těch se ta má kritika vůbec nijak nedotýká.

  • 16. 5. 2017 15:42

    Sten (neregistrovaný)

    Pan Jirsák opravdu nechápe, co je chráněný zájem. V tom případě je dobře, že všechny značky bez výjimky dodržuje. Chráněný zájem je všeobecný, zde je to možnost kohokoliv vjet do té garáže. V případě, o kterém se bavíme, je chráněný zájem možnost kohokoliv zásobovat prodejnu, která byla zbořena. Zbořenou prodejnu nemůže nikdo zásobovat, vjet do stojící garáže může se souhlasem majitele i někdo jiný než majitel.

    Doufám, že pan Jirsák nemá řidičák, protože jestli spory řeší rvačkou, tak bych jej velmi nerad někdy potkal. Normální člověk v takové situaci zavolá odtahovou službu.

  • 16. 5. 2017 21:44

    Filip Jirsák

    Z toho, že vy nechápete souvislosti toho, o čem píšete, neplyne, že já nechápu, co je veřejný zájem. Například to, že byla zbořena budova prodejny, neznamená, že tam prodejna nemůže dál fungovat a být zásobována. Viděl jste někdy třeba stánkový prodej? Druhá věc je, že i kdybyste věděl, že rozhodnutí bylo vydáno na zásobování prodejny s konkrétním IČ v budově na konkrétní adrese, budova je zbořená, firma zrušená a majitel zemřel, pořád ještě nevíte, jestli během vaší cesty z úřadu k té značce úřad nevydal nové rozhodnutí, ve kterém bude shodou okolností úplně stejná značka na úplně stejném místě umístěna z jiného důvodu.

    Spory neřeším rvačkou, nevím, jak jste na to přišel. Rvačkou spory často řeší lidé jako vy, kteří arogantně uvažují tak, jako by na světě byli sami, a jednají, jako by nikdo neměl právo chovat si jinak, než jak si oni dokážou představit.

    Příště si lépe přečtěte, na co reagujete. Ta rvačka byla v příkladu uvedená až ráno, přičemž vaše auto bylo zaparkováno už večer před tím (asi by se vám nechtělo o půlnoci čekat hodinu na odtahovku, a stejně byste na tu dobu musel auto někam zaparkovat). Situace tedy byla, že jdete vynadat sousedovi – normální člověk na rozhovor opravdu odtahovku nevolá.

  • 16. 5. 2017 23:05

    Sten (neregistrovaný)

    Díky za další narážky, že jsem debil, který nedokáže vyřešit problém bez rvačky, zatímco Jirsák problémy řeší s nadhledem, kéž by víc lidí bylo jako on. S takovou arogancí to fakt cenu, když z druhého opakovaně děláte blbce, nedá se s vámi bavit.

  • 17. 5. 2017 7:24

    Filip Jirsák

    Já z vás blbce v žádném případě nedělám. Arogance čiší z vašich komentářů, když vůbec nepředpokládáte, že by se po veřejných komunikacích mohl pohybovat někdo jiný, než řidiči, nebo neustále dokola opakujete, že když podle vašich omezených informací je nějaká značka zbytečná, znamená to, že je fakticky zbytečná, protože neexistuje možnost, že byste něco nevěděl nebo si dokonce něco nedokázal představit.

  • 17. 5. 2017 11:18

    Sten (neregistrovaný)

    Aha, takže kdo nemá názory jako Jirsák, je arogantní hovado, které nedokáže chápat následky svého konání. Super.

    Všiml jsem si, že je to zřejmě vaše oblíbená strategie, protože to není poprvé, kdy jste plácl nějakou hloupost (přestupek je i bez materiální stránky, firewall je zbytečnost) a pak to otočil na to, že ten druhý je blbec, který nechápe úplně absurdní souvislosti, a je úplně neschopný a hrozně arogantní, že si myslí, že by snad jeho odlišný názor mohl být správně. Ještě že pan Jirsák arogantní vůbec není a zvažuje názory ostatních.

  • 17. 5. 2017 20:58

    Filip Jirsák

    Aha, takže kdo nemá názory jako Jirsák, je arogantní hovado, které nedokáže chápat následky svého konání. Super.
    Už zase mi podsouváte něco, co jsem nikdy nenapsal.

    Ještě že pan Jirsák arogantní vůbec není a zvažuje názory ostatních.
    Ano, zvažuji názory ostatních, včetně vašich – a přesto si dovolím po zvážení vašich názorů mít tu drzost a nesouhlasit s nimi. Ve vašich očích to pravděpodobně sráží mou inteligenci do záporných hodnot, ale to je mi úplně jedno.

    Na svou obhajobu musím říct, že váš názor soupeřil s poměrně těžkou váhou – pokud jde o výklad přestupkového zákona, a na jedné straně stojí výklad NSS a proti němu výklad neregistrovaného Stena na internetovém fóru, mám přeci jen tendenci věřit spíš výkladu NSS.

  • 19. 5. 2017 12:45

    Sten (neregistrovaný)

    Ten výklad NSS, který jsem používal jako podklad pro svoje tvrzení, zatímco Filip Jirsák se ani nenamáhal nějaké výklady NSS pro svoje tvrzení „řidič nemá nad značkami přemýšlet“ a „řidič neví, proč tam tam značka je“ ani hledat? To jako vážně? Dělejte si debila z někoho jiného!

  • 19. 5. 2017 16:16

    Filip Jirsák

    Já jsem použil ty výklady NSS, které jste zde odkazoval vy. Vy jste nepoužil žádný výklad NSS, vy jste z rozsudku NSS vytrhl jednu větu a zamlčel jste to podstatné zpřesnění, které je v následujících větách rozsudku (a které jsem vám v komentáři shrnul do jedné věty).

  • 19. 5. 2017 17:37

    Sten (neregistrovaný)

    Nic jsem nezamlčel, tu jednu větu jsem použil pro reakci na vaše nesmyslné tvrzení, že by snad mohl být přestupek bez materiální stránky. Vy jste na tom potom začal skládat další nesmyslná tvrzení, jako že řidič nemá přemýšlet nad značkami a že nemůže vědět, proč tam ta značka je. Nic takového se v tom rozsudku nepíše.

    Už mě to nebaví, takže sbohem.

  • 19. 5. 2017 19:20

    Filip Jirsák

    Zamlčel jste to podstatné, co jsem následně z rozsudku doplňoval: „Lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za přestupek, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak přestupku, neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti.

    řidič nemá přemýšlet nad značkami
    To byla reakce na vaše názorné ukázky toho, že řidič sice může nad značkami přemýšlet, ale některým to přemýšlení fakt hodně nejde.

    nemůže vědět, proč tam ta značka je
    Vskutku nemůže. To, že vám pořád nedošlo, proč to vědět nemůže, přestože jsem vám to několikrát napsal, svědčí akorát o tom, že někteří řidiči prostě nemají schopnosti na to, aby o značkách přemýšleli.

    Nic takového se v tom rozsudku nepíše.
    Taky jsem nikdy netvrdil, že se to píše v rozsudku. Nevím o tom, že by existoval rozsudek o tom,že i mírně retardovaní řidiči, kteří nedokážou nad značkami přemýšlet, je musí dodržovat – mně to do teď připadalo natolik samozřejmé, že by s tím k soudu nikdo nešel. Ale můžete to zkusit odvolat se proti nějaké pokutě a argumentovat tím, že jste tu značku porušil proto, že jste nad ní přemýšlel, a když vás konečně něco napadlo, byl už jste dávno někde pryč.

  • 20. 5. 2017 1:16

    Sten (neregistrovaný)

    Další narážky, že jsem debil? Co bych od vás taky měl čekat, že? Ještě že máme Jirsák, který i bez elementární znalosti, co je nezbytné pro vznik přestupku, je tak inteligentní, že se bude hádat o tom, kdy něco určitě přestupek je.

  • 13. 5. 2017 18:04

    NULL (neregistrovaný)

    @Stene, prosím tě, zajímalo by mne, u které definice dopravního značení jsi viděl něco jako ".... platí jenom pokud je [něco] zájem chráněný zákonem [nějaký zákon]. . . "

    Máš vůbec řidičské oprávnění (GTA se nepočítá)?

  • 14. 5. 2017 11:22

    Sten (neregistrovaný)

    Vychází to ze zásad, že nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá, a z přezkoumatelnosti výkonu výkonné moci - výkonná moc nemůže jen tak rozhodnout, že tady bude zákaz zastavení, musí to zdůvodnit nějakým zájmem, proč by tam ta značka měla být, jelikož někomu ubírá právo tam zastavit. A ze stejné zásady přezkoumatelnosti vyplývá, že pokud ten zájem opadne, přestane být takové rozhodnutí účelné, a tedy i vymahatelné.

  • 14. 5. 2017 11:58

    NULL (neregistrovaný)

    @Sten

    "Vychází to ze zásad, že nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá"

    Jenomže on ti to ten zákon ukládá.

    "výkonná moc nemůže jen tak rozhodnout, že tady bude zákaz zastavení, musí to zdůvodnit nějakým zájmem, proč by tam ta značka měla být, jelikož někomu ubírá právo tam zastavit."

    Zájem: Bezpečnost silničního provozu.

    "A ze stejné zásady přezkoumatelnosti vyplývá, že pokud ten zájem opadne, přestane být takové rozhodnutí účelné, a tedy i vymahatelné."

    Mohl bys vymyslet hypotetický případ, kdy při provozu na pozemních komunikacích s použitím dopravního značení odpadne zájem "Bespečnost silničního provozu"?

    A mohl by jsi uvést precedent, kdy zákoný zájem odpadl a zákon, přestože platí, není vymahatelný?

  • 14. 5. 2017 12:23

    Sten (neregistrovaný)

    Bezpečnost silničního provozu může být chráněný zájem, ale nemusí. Proto jsem opakovaně psal, že je potřeba se podívat, jaký konkrétní zájem tam byl chráněn, protože to musí být uvedeno v rozhodnutí o umístění té značky.

    Bezpečnost silničního provozu není zájem třeba u zde diskutované možnosti zákazu zastavení kvůli zásobování. Podobně to není u vyhrazeného místa pro invalidy. Bezpečnost silničního provozu takové zákazy nijak neovlivňují.

  • 14. 5. 2017 12:35

    Filip Jirsák

    Bezpečnost silničního provozu ovlivňuje i to, že se všichni účastníci silničního provozu řídí dopravním značením. I kdyby ten zájem pominul, nikdo z účastníků silničního provozu to neví – jediná informace, kterou mají, je to dopravní značení. Dopravní značení platí úplně stejně pro všechny, takže se nemůže nikdo o své vůli rozhodnout, že zrovna pro něj nějaká značka neplatí. O neplatnosti dopravní značky může rozhodnout jedině oprávněný úřad, a ten pak zajistí zneplatnění té značky v terénu – buď její zakrytí nebo odstranění.

  • 14. 5. 2017 12:46

    Sten (neregistrovaný)

    Jako že do vás někdo nabourá, protože parkujete na místě pro invalidy? LOL

  • 14. 5. 2017 13:04

    Filip Jirsák

    Jako že do vás někdo nabourá, protože parkujete na místě pro invalidy? LOL
    Nic takového jsem nepsal. Už jsem vám psal několikrát, že to, že nedokážete chápat provoz ve všech souvislostech, neznamená, že nemohou nastat ty pro vás nepředvídatelné situace. Právě proto tam jsou ty dopravní značky – abyste nemusel chápat, proč tam jsou, ale aby vám stačila informace, že tam jsou. To je mnohem jednodušší na pochopení a měl byste to zvládnout i vy. Pokud nezvládáte ani to, nemůžete mít řidičák.

  • 14. 5. 2017 13:13

    Sten (neregistrovaný)

    To, že vy nedokážete najít si a pochopit, proč tam nějaké značky jsou, neznamená, že to nezvládne nikdo jiný. Přestaňte ostatní nutit dělat to, co chcete vy, i když nemusí.

  • 14. 5. 2017 14:24

    Filip Jirsák

    To, že vy nedokážete najít si a pochopit, proč tam nějaké značky jsou, neznamená, že to nezvládne nikdo jiný.
    To, že vy si neumíte představit, co všechno nezvládnete, neznamená, že zvládnete cokoli. Ano, řidič si může dojít na úřad a zjistit si, že tam ta značka byla umístěná třeba kvůli zásobování. Může si oběhnout okolí a zjistit si, že tam není co zásobovat. To ale neznamená, že druhý den úřad nevydá nové rozhodnutí, kde bude jiný účel té samé značky na tom samém místě. Nebo že tam druhý den nezačne fungovat firma, která bude potřebovat zásobování.

    Přestaňte ostatní nutit dělat to, co chcete vy, i když nemusí.
    Vy přestaňte šířit blud, že řidiči nemusí respektovat dopravní značení. Musí.

  • 14. 5. 2017 15:18

    NULL (neregistrovaný)

    @Sten

    Jak tak čtu tu tvoji argumentaci, tak se pomalu přestávám divit že i přes jasné značení na silnicích je tolik nehod nezviněných nepředvídatelnými vlivy.

    Moc to asi nechápu. Podle čeho se vlastně rozhoduješ jestli značku respektovat budeš, nebo ne? Jako např. na natěch invalidech: To jako přijedeš třeba na parkoviště, jsou tam 3 volná místa pro invalidy, tak si řekneš 2 stačí, zájem je aby tam aspoň nějaké bylo a máš zaprakováno? Nebo přijedeš na stopku, na rohu není barák přes který vůbec není vidět, tak jako by tam nebyla? Nebo přijedeš na přejezd, bliká, vlak není vidět, zájem zastavit provoz před vlakem zatím nehrozí, tak jedeš dál?

  • 14. 5. 2017 16:18

    Sten (neregistrovaný)

    O tom, jestli jsou potřeba 3 místa nebo 2, těžko můžu rozhodnout. O tom, že zásobování nemá kam jet, můžu rozhodnout docela snadno.

  • 14. 5. 2017 17:10

    Filip Jirsák

    O tom, že zásobování nemá kam jet, můžu rozhodnout docela snadno.
    Ne, o tom vy nerozhodujete. O tom rozhoduje ten, kdo tam případně potřebuje něco zásobovat. Vy se o tom maximálně tak můžete dozvědět. Přičemž podstatné (a to, co stále nechápete) je to, že skutečnost, že vy nevíte o ničem, co by se tam mělo zásobovat, v žádném případě neznamená, že tam není nic k zásobování.

  • 14. 5. 2017 15:18

    Sten (neregistrovaný)

    To je riziko toho, kdo tak činí. Stejně jako když roky parkujete vedle výjezdu účelové komunikace, jednou z toho obecní úřad udělá místní komunikaci (ulici) a najednou parkujete v křižovatce. Pokud se toho bojíte, tak to nedělejte.

  • 14. 5. 2017 18:02

    NULL (neregistrovaný)

    @Sten

    Aha, no pak to nemá na silnicích vypadat tak jak to vypadá. Už aby na ty řidičáky zavedli pořádné psychotesty . . .

  • 14. 5. 2017 22:31

    Sten (neregistrovaný)

    To by chtělo. Nerad bych potkal někoho jako vy nebo pan Jirsák, kteří se budete řídit zapomenutými značkami a čárami, protože co na tom, že očividně nedávají smysl, jsou tam, tak se podle nich prostě musí jet.

  • 17. 5. 2017 13:50

    Tomáš Marný (neregistrovaný)

    A mohl by jsi uvést precedent, kdy zákoný zájem odpadl a zákon, přestože platí, není vymahatelný?

    Pojem precedent nedává v tomto kontextu žádný smysl. Myslel jste příklad? Takových jsou tisíce. Třeba Dekret Josefa II. o presentačním právu při udílení stipendií z roku 1784. Nikdo ho nikdy nezrušil, takže logicky musí být platný, ale sotva jím někde budete úspěšně argumentovat. Nebo třeba Zákon o zřizování soudů živnostenských z r. 1869. Opravdu si myslíte, že na základě něho je možno dnes zřídit nějaký takový soud? Ale nikdo nikdy neřekl explicitně, že tento zákon je zrušen.

  • 12. 5. 2017 4:59

    MasoxCZ (neregistrovaný)

    Aha, takže uložení pokuty za nesprávné parkování (přiznané) je buzerace. Tak to bychom klidně mohli extrapolovat ad absurdum, že uvěznění bankovního lupiče je TAKY buzerace.
    Za poslední rok jsi těch flastrů dostal víc ne proto, že by policajti víc buzerovali, nýbrž proto že s rostoucí hustotou provozu a počtem aut to víc vadí, a proto se to víc řeší. Přitom policajtů je na to relativně míň, protože jich je pořád přibližně stejně, zatímco aut násobně víc.

  • 12. 5. 2017 9:53

    Tomáš Marný (neregistrovaný)

    Ano, umístění zákazové značky tam, kde to nemá žádné opodstatnění, je buzerace. S bankovním lupičem to nemá absolutně žádnou souvislost, tudíž není co extrapolovat.
    Ale nejspíš patříte mezi ten typ lidí, kterým se všeobecně říká ovce.

  • 12. 5. 2017 18:00

    Filip Jirsák

    Umístění zákazové značky je něco jiného, než udělení pokuty. To, že vy si myslíte, že nemá opodstatnění, je něco jiného, než že nemá opodstatnění. (A to, že jsou v ČR značky velmi často umisťovány chybně, se nevyřeší nadáváním na pokuty a snahami, aby byly co nejnižší, ale tím, že se budou řešit ty konkrétní chybně umístěné značky, a že se bude řešit obecně přístup k jejich umisťování – aby se neumísťovaly jako alibi, ale jako pomůcky, které mají přispět tomu, aby komunikaci byly bezpečnějším a méně konfliktním místem.)

  • 12. 5. 2017 18:52

    Tomáš Marný (neregistrovaný)

    Pokutu jsem nakonec neplatil, jak jsem už zmínil, protože moje námitka neopodstatněnosti zákazu stání v daném místě byla shledána relevantní. Ta značka tam ale straší dál. Kdybych se býval neozval, byl bych o 300 Kč chudší.
    Na vás přesně pasuje to přísloví „Řezali oslovi ucho a on se ptal, oč tu běží.“

  • 12. 5. 2017 20:23

    Filip Jirsák

    Co jste udělal pro to, aby tam ta značka už nestrašila? Takže budou platit jiní, případně budete platit příště vy, až to neukecáte. To jste opravdu hrdina.

  • 12. 5. 2017 22:36

    Tomáš Marný (neregistrovaný)

    Co bych měl ještě dělat? Platím daně a z nich armádu úředníků, kteří mají povinnost dělat ze zákona. Přinejmenším po mém úspěšném odvolání se proti pokutě měli nechat tu značku odstranit. Jenže to by museli vyvinout nějakou činnost. Takto stačí tam v pondělí ráno vyslat strážníka, aby získal pár tisícovek do městské pokladny od řidičů, kteří večer marně hledali místo k zaparkování a nemají čas/chuť/odvahu se hádat s byrokraty. Tak kdo je tady ten „hrdina“?
    Už jsem vám jednou psal, že bych mohl vznést leda tak podnět, který ovšem pro správní orgán nemá žádnou závaznost. Pokud k jejich činnosti nestačilo úspěšné odvolání, kterým se zabývat musejí, tak si dovedu představit, jak by bylo naloženo s takovým podnětem.
    Já nic „neukecávám“. Jen si hledím svých práv daných mi Ústavou a dalšími zákony. Pokud bych to nedělal, jednoho nepěkného dne bych se taky mohl probudit s tím, že mi byl nějakým byrokratem zakázán vstup do mého vlastního domu, protože proto.

  • 12. 5. 2017 22:54

    Filip Jirsák

    Měl byste dát ten podnět. Pak se například můžete ptát, jak s ním bylo naloženo.

    Těžko si můžete stěžovat, že správní orgán nic neudělá, když vy ani nehnete prstem. Proč by pak něco dělal správní orgán? Úřední si také hledí svých práv, stejně jako vy, stejně jako vy si hledí hlavně toho, aby neudělali něco, co dělat nemusí. Ještě si pak stěžujte, že vám někdo jiný nezařídil, abyste se měl dobře.

    Demokracie znamená, že se na moci může podílet každý – ale aby to fungovalo, je potřeba, aby se na tom nezanedbatelný počet lidí opravdu podílel. Když necháte za sebe jednat jiné, nedivte se, že pak demokracii nepřizpůsobují tomu, jak byste jí chtěl mít vy, ale tomu, jak se to hodí jim.

  • 13. 5. 2017 10:03

    NULL (neregistrovaný)

    Velmi nerad to říkám, ale zde má @Jirsák naprostou pravdu. Ani debilita některých zákonů neomlouvá. Pokud chce někdo zákony měnit, měl by to udělat systémově (přes sněmovnu která reprezentuje nějakou debatu a shodu/průnik názorů) a z toho tady dělat banánovou republiku.

    Pravda, aby člověk něco změnil (a nechce kandidovat), musí mít nějaké sdružení nebo nátlakovou skupinu - to má své pozitiva i negativa (o tom se dá debatovat), ale je to zatím asi nejobjektivnější způsob který existuje. A řekl bych, že co se týče zrovna dopravních předpisů, tak tam nějaký závratný lobbing a kčeftaření moc nefunguje oproti např.elektrárenství nebo finančnictví.

  • 13. 5. 2017 10:04

    NULL (neregistrovaný)

    Re:"a z toho tady dělat banánovou republiku."

    a NE z toho tady dělat banánovou republiku.

  • 11. 5. 2017 19:15

    Radovan (neregistrovaný)

    Jestliže z víc než tisíce zastřelených americkými policisty během jednoho roku je polovina beze zbraně a střelená do zad, a skoro každý desátý pouhý kolemjdoucí, tak riziko že tě v USA zabije policajt je dost vysoké, a ve srovnání s počtem zabitých teroristy opravdu nesrovnatelně vyšší. Řekl bych že některé roky se ten poměr blíží nekonečnu.

    V České republice to riziko existuje také, i když poslední roky je tu celkem klid. Ale pamatuji doby kdy policajti stříleli ožralé německé turisty jak na běžícím pásu, prý že jim selhaly pistole :-D

  • 11. 5. 2017 14:50

    Atom321

    V letectví je mnohem větší riziko, že vás zabije kombinace technické závady, špatného počasí a selhání posádky.