Čtyřmístný pin je na bankovních kartách. A asi to nějakým zvráceným způsobem evokuje v běžných smrtelnících pocit, že se jedná o zásadní ochranu. Takže se naprosto běžně setkáte s tím, že vám některé firmy a i nejméně jedna státní instituce budou posílat .pdf dokumenty chráněné čtyřmístným pinem. Vážně! Fakt, že během pěti minut najdete program na lámání hesla a během dvaceti milisekund najdete ten správný pin, lidem nějak nedochází.
Přitom když vám ten pin poprvé předávají, tak musíte podepsat dokument o tom, že ho budete chránit jako oko v hlavě, nikdy ho nikomu neřeknete a když budete mít podezření, že ho někdo zjistil, tak to máte hlásit. Já měl nutkání jim to podezření nahlásit ihned jakmile jsem podepsal ten papír, ale nakonec jsem si to raději rozmyslel. Já akceptuji, že kdokoliv se k tomu dokumentu určenému pro mne dostane, tak si ho přečte. A tamní pracovníci si odškrtnou, že mají komunikaci plně zabezpečenou tak, aby si ty dokumenty nepřečetl nikdo jiný než právoplatný adresát.
A teď k tomu stojanu - začne ten stojan po třetím chybném pinu houkat, blikat, fotit okolí a automaticky zavolá policii? Asi ne, co? Pak je to opravdu jak píšete - i kdybych to naťukával ručně, tak práce nejvýš na pár desítek minut.