Hlavní navigace

Názor ke zprávičce Zvoní komunitním sítím hrana? Podle finančního úřadu jde o podnikání od Miroslav Šilhavý - Toto je téma, kterému spousta lidí nerozumí a...

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 27. 6. 2019 9:07

    Miroslav Šilhavý

    Toto je téma, kterému spousta lidí nerozumí a vstupují do něj silné emoce.

    Sdružení (spolky) atp. mají v zákonech status běžné komerční firmy. Jediné v čem se trochu liší je výhodnější režim zdanění příjmů výměnou za to, že zisk se nesmí nikomu rozdělovat ale musí se znovu použít uvnitř sdružení. (V praxi "elitní členové a zpřátelení dodavatelé" fakturují své "služby" a tím se peníze vytahují a nejsou ani dobře kontrolovatelné ostatními členy - ale to už je jiná pohádka).

    Členské příspěvky nejsou předmětem daně z přidané hodnoty. Nicméně je nutné splnit předpoklady, aby se jednalo o členský příspěvek v tomto režimu. Tím je naprostá neadresnost příspěvku - přispěvatel za něj nesmí nic konkrétního dostávat. Např. pokud existuje sdružení dobrovolných hasičů a někdo platí příspěvky, není to předmětem DPH - protože hasiči pak jezdí pracovat pro všechny občany bez rozdílu. Pokud si však člen sdružení svým příspěvkem kupuje nějakou výhodu (např. internet, který nečlenové nemohou používat), pak už se jedná o běžné zdanitelní plnění a DPH to podléhá. Nemění na tom nic, že to sdružení označí jako členský příspěvek, podstatný není název, ale skutečnost, jak to funguje. Pokud sdružení účtuje správně a pečlivě, lze platbu částečně rozlišit - členský příspěvek pokrývá "službu pro všechny", zdanitelné plnění pak představuje "to, co si kupuji".

    Dále se často zaměňují termíny "osvobození od DPH" a "není předmětem DPH". V prvním případě se jedná o zdanitelné plnění, které podle zákona o DPH probíhá, ale je zatíženo 0% sazbou. Takové plnění se pak započítává do limitů pro registraci k DPH a vypočítává se z něj i koeficient pro uplatnění DPH na vstupu. Naopak u toho, co "není předmětem DPH" se vůbec podle zákona o DPH nepostupuje. Tento rozdíl nepozná spotřebitel (ten vždy získá něco "bez DPH"), ale subjekt (firma, sdružení) se k tomu musí chovat zcela odlišně.

    Tato daňová situace je známá už mnoho let, ale vím, že ji spolky ignorují. Teď přišla doba, kdy dojíždějí první soudy (průměrná doba soudních řízení ve věcech daňových je v ČR asi sedm let).

    Krásným paradoxem je, že ani daňový poradce (když už by se našel takový blázen, který by na takový výklad dal kulaté razítko) neručí za tu samotnou daň. Daňový poradce ručí za vzniklou škodu - a za škodu se nepovažuje daň samotná. Za škodu se považují jen pokuty, úroky, penále. Takže ani když si na toto někdo najme poradce mu nevyřeší hlavní problém: kde na tu zpětně doměřenou daň vzít.