Jaké je české ADSL v praxi?

Úvodem je třeba říct, že tento článek nemá za cíl posuzovat, zda jde o skutečné ADSL, nebo o propojení sítí (pro potřeby článku budu používat označení ADSL), ani nebudeme polemizovat o ceně, která je ve srovnání s Evropou dosti vysoká. Na to jsou zde jiní a povolanější.

Já jsem při rozhodování, zda ADSL ano, či ne, vyšel z jednoduché rovnice – nejlevnější varianta ADSL 192/64 je rychlejší a levnější, než bylo mé stávající domácí připojení, UPC mne ignoruje už tři roky, o srovnatelném bezdrátu za tuto cenu s neomezeným přenosem dat nevím (v Praze 6) a CZFree.Net je sice báječná věc, ale v místě mého bydliště zatím rovněž nedostupná. Takže je rozhodnuto.

Počkal jsem dva nebo tři týdny od uvedení ADSL na trh, a když se ukázalo, že tentokrát ho už nikdo nezařízne, jako se to stalo v loňském roce, šel jsem do toho.

První otázka zněla, podle čeho vybrat providera? Jestliže velkoobchodní nabídka Českého Telecomu je taková, jaká je, a cenový boj ISP se odehrává v rámci 30 korun, rozhodují jiné faktory než cena. U mě to byla velikost (značka) providera, nulový zřizovací poplatek a pevná IP adresa v ceně – rozhodl jsem se pro Nextru.

Jak to probíhalo, aneb od objednávky k realizaci

• v pátek 14.3. jsem odeslal přes web žádost o zřízení ADSL, obratem dorazilo e-mailem potvrzení o přijetí žádosti
• ve středu 19.3. dorazil další e-mail, kde mi bylo sděleno, že požadavek byl odeslán (pravděpodobně do Českého Telecomu) a že mám vyčkat na výsledek technického šetření, které prověří, zda telefonní vedení splňuje potřebné parametry
• ve čtvrtek 20.3. mi bylo sděleno e-mailem i telefonicky, že moje telefonní linka splňuje vše potřebné a že teď už mám jen vyčkat na telefonát z Telecomu, jehož technici si se mnou domluví termín a ADLS nainstalují
• v úterý 24.3. volala slečna z Telecomu, že technici přijdou namontovat ADSL, a dala na výběr dva dny a v nich libovolnou dobu od 8 do 16 hodin. Nedočkavě jsem si tedy techniky objednal hned na druhý den ráno mezi 8. a 10. hodinu

Technici dorazili po půl deváté a ihned započali s instalací. Nejdříve namontovali takzvaný splitter na zeď poblíž zásuvky telefonu:

Pak přišel na řadu modem, který mě trochu překvapil svou velikostí (ale menší USB modem jsem přeci jen nechtěl pro Linux riskovat):

Nakonec se mě optali na požadovanou délku propojovacího kabelu (jde o obyčejný telefonní kabel) a následně vše pospojovali, zapojili do svého notebooku s Windows 98 síťový kabel vedoucí z modemu a po jednom restartu :) vynuceném vypadlým síťovým kabelem a chvilce laborování s hesly se v prohlížeči objevil tzv. dashboard – místo v síti Českého Telecomu, kde se teprve přihlásíte ke svému ISP a můžete na Internet.

A tady nastal první vážnější problém, moje jméno a heslo nefungovalo. Nu což, možná ještě není účet úplně aktivní, řekl jsem si, a nechal techniky zkusit přihlášení k Nextře pomocí jejich testovacího přístupu. Ten fungoval bez problémů a v prohlížeči na jejich notebooku se objevil poměrně svižně Seznam. OK, funguje to. Podepsal jsem předávací protokol, rozloučil se s techniky a začal zkoumat, jak se přihlásit s mým heslem a jménem.

Po několika telefonátech a e-mailech na helpdesk Nextry se přihlášení povedlo ve čtvrtek 27.3. večer a já byl konečně vysokorychlostně připojen k Internetu. V pátek jsem se od helpdesku dozvěděl cosi o problému s přidělováním IP adres, který byl důvodem mých potíží s autorizací.

Celá akce trvala 13 dní, což je myslím slušný výkon, očekával jsem spíš všude uváděných 21 dní a možná i více (zde je možná dobré zmínit, že jsem vystupoval jako soukromá osoba, nikoli jako redaktor ROOTa).

Tolik tedy k organizační stránce věci a teď pojďme na technickou část.

Jak se připojit k ADSL v Linuxu

Níže uvedený postup je prověřen na distribuci Red Hat 7.3 s jádrem 2.4.18–27.7. Základní informace jsou čerpány z ADSL-Linux-HOWTO.

Prvním krokem byla instalace PPTP klienta. Přímo na jeho domovské stránce si můžete stáhnout jak zdrojové kódy, tak binárku v RPM balíčku. Pokud používáte Debian, můžete pptp klienta nainstalovat pomocí apt-getu. V mém případě jsem z pohodlnosti použil verzi 1.1.0, která je k dispocizi v RPM pro Red Hat 7.x. Existuje i novější verze 1.2.0, kterou ale vývojáři pakují do RPM už jenom pro Red Hat 8.0. Verze 1.1.0 ovšem funguje spolehlivě.

Dále budete potřebovat jádro s podporou PPP – užíváte-li originální jádro z distribuce, nebude tam s největší pravděpodobností chybět. Pokud se budete řídit dokumentací k PPTP klientovi, můžete klidně přeskočit pasáže o instalaci modulů pro MPPE (Microsoft Point-To-Point Encryption) a speciálně upraveného pppd démona, bez kterých se v případě ADSL od ČTc obejdete.

Konfigurace PPP pro PPTP tunel je velmi prostá. Vytvořil jsem si pro tento případ konfigurační soubor /etc/ppp/opti­ons.nextra, který vypadá takto:

name 123456789
noauth
noipdefault
defaultroute
debug

Jako přihlašovací jméno se používá vaše telefonní číslo v klasickém devítimístném formátu (namísto zde uvedeného 123456789). To slouží zároveň i jako heslo. Autentizačním protokolem je PAP, takže zbývá ještě doplnit patřičnou položku do souboru /etc/ppp/pap-secrets:

123456789   PPTP        123456789

Je třeba upozornit, že toto zjevně nepříliš bezpečné jméno a heslo slouží pouze k inicializaci PPTP tunelu. Vlastní přihlášení probíhá, jak již bylo zmíněno, na tzv. dashboardu.

Dosud se konfigurace připojení přes ADSL podobá nastavování klasického dial-up připojení. Rozdíl je ale v inicializaci připojení. Zde přijde ke slovu právě PPTP klient, který sám zajistí spuštění pppd. Pro tyto účely mám následující skript (spouštěný přes sudo):

#!/bin/sh

if [ -z "$1" ]; then
        echo "$0 start|stop"
        exit
fi

if [ "$1" = "start" ]; then
        /sbin/modprobe ppp_async
        /sbin/ifconfig eth0 10.0.0.1
        sleep 1
        /usr/sbin/pptp 10.0.0.138 file /etc/ppp/options.nextra
elif [ "$1" = "stop" ]; then
        killall -HUP pppd
else
        echo "Unknown command: $1"
fi

Jak možná víte, ADSL modem je s počítačem propojen přes síťovou kartu (pokud ovšem nezvolíte USB variantu, s níž ale nemám žádné zkušenosti). Pro tento účel se používají IP adresy z neveřejného rozsahu 10.0.0.0. Výše uvedený skript tedy (kromě zavedení modulu ppp_async, ke kterému dle konfigurace v /etc/modules.conf může dojít i automaticky) nejdříve nastaví síťové rozhraní eth0 na IP adresu 10.0.0.1. Před­pokladem samozřejmě je, že máte pro vaší síťovou kartu zaveden patřičný ovladač. Před vlastní spuštěním pptp jsem musel vložit vteřinovou prodlevu – jinak spojení selhalo. Prvním parametrem pptp je síťová adresa modemu, což je ve výchozím stavu 10.0.0.138. Všechny další parametry jsou už předány pomocí pppd, které pptp spustí. V mém případě pouze říkám pppd, že se má použít konfigurační soubor /etcc/ppp/opti­ons.nextra.

Během chvilky by mělo dojít ke spojení. Pozor, komunikačním rozhraním není eth0, jak by se mohlo zdát, ale nově nahozené pppX (typicky ppp0). V tento okamžik by již mělo být možné připojit se na dashboard. Zdá se, že ten je dostupný na libovolné adrese z rozsahu 172.16.0.0. Já konkrétně používám URL http://172.16­.255.6/. Na této stránce už byste měli být identifikováni jako zákazník vašeho ISP. Najdete zde odkaz na přihlášení, které již probíhá s pomocí uživatelského jména a hesla, které vám přidělí provider. Po úspěšné autorizaci jste připojeni na Internet.

Jak je ADSL rychlé?

Hodně lidí se obává tzv. overbookingu 1:50, ovšem většina diskutujících pořádně neví, co to overbooking v podání českého Telecomu je. Padesáti se určitě nedělí zakoupená rychlost, tudíž strach, že z vašich 192 Kibps se mohou ve špičce stát 4 Kibps, je zbytečný. Overbooking by se údajně měl vztahovat na linku vedoucí od DSLAMu do páteře Českého Telecomu, kde se pak připojíte ke svému ISP. Do DSLAmů vedou prý 2 Mibps na každých 50 uživatelů, což by znamenalo, že minimum pro mne je 40 Kibps (v případě, že se na linku vrhne v jeden okamžik padesát šílených stahovačů). Ovšem koho zajímají spekulace, pojďme se podívat, jak rychle šlape ADSL v praxi.

Následující tabulka ukazuje rychosti dosažené v různou denní dobu, při stahovaní z různých serverů u nás i v zahraničí. Protože jde o domací připojení, testování probíhalo ve večerních hodinách a o víkendu. Na výsledcích se rovněž může projevit to, že i podle slov techniků jsem v lokalitě jedním z prvních, kdo ADSL má. Co s rychlostí udělá masivnější rozšíření, ukáže teprve čas.

V diskusích na Internetu rovněž zaznívaly obavy, zda budou s NATem fungovat některé služby. Já jsem zatím vyzkoušel ty základní a bez problémů funguje: HTTP, HTTPS, FTP, SSH, ICQ, Jabber.

Tolik tedy první zkušenost s českým ADSL. Případné dotazy se pokusím zodpovědět v diskusi a budu rád, když někdo doplní i svoji zkušenost.