Dekáda s projektem KDE

Vznik projektu KDE

Projekt KDE byl založen už v roce 1996 a jeho zakladatelem byl student Matthias Ettrich. Tou dobou začala popularita unixu opět stoupat, zejména zásluhou Linuxu a přidružených projektů. Matthias byl ale velmi nespokojen se stavem desktopového prostředí. Každá aplikace vypadala úplně jinak, ovládala se naprosto nestandardně a o nějaké spolupráci okenního software nemohla být v podstatě řeč. Mohli bychom říci: „Každý pes jiná ves.”

Správců oken bylo k dispozici povícero, ale žádný z nich neřešil otázku prostředí komplexně. Žádný existující software nenabízel uspokojivé řešení pro koncového uživatele. Něco, co by přijatelně integrovalo nejdůležitější software, dalo desktopu řád a ucelený vzhled.

Matthias si tou dobou hrál s knihovnou Qt a byl jí naprosto okouzlen. Tehdy do diskuse napsal: „Ta věc se jmenuje „Qt“ a je to skutečná revoluce v programování pro X. Je to téměř kompletní, plně C++ knihovna, která implementuje vylepšený Motif look and feel.”

Výhodu spatřoval také ve faktu, že knihovnu vyvíjí nadějná společnost TrollTech a má tak zajištěnou vynikající podporu i vývoj na dlouho dopředu. Protože měl všechno připravené, rozhodl se, že založí nový projekt, který vytvoří použitelné desktopové prostředí, postavené na moderních základech. Nový projekt nazval Kool Desktop Environment (KDE). Do e-mailové konference tehdy (14. října 1996) napsal první oznámení projektu:

-------------------------------------------
Nový projekt: Kool Desktop Environment (KDE)
-------------------------------------------

Hledají se programátoři!

Popularita unixu roste, díky svobodným variantám, především Linuxu. Ale stále chybí ucelené, dobře vypadající a svobodné desktopové prostředí.

Ve svém mailu dále shrnul potřeby, výhody knihovny Qt a velmi odvážné plány pro vývoj. Nutno říci, že Matthias už tehdy nebyl žádný troškař a jeho rozsáhlý mail (17 KB) se zmiňuje o ovládacím panelu, souborovém manažeru, mail klientu, textovém editoru, prohlížeči obrázků, hypertextové nápovědě, správci oken, hrách (!), systémových nástrojích a dalších součástí systému, které bylo třeba vytvořit.

Přestože (nebo právě proto, že) práce bylo až nad hlavu, okamžitě se začali hlásit spolupracovníci a projekt se rozběhl neuvěřitelným tempem. Už za rok byly k dispozici první funkční aplikace a KDE získalo reálné obrysy.

Problémy s licencí

KDE nebylo od začátku k dispozici pod svobodnou licencí, což části uživatelů vadilo. Navíc knihovna Qt byla zcela komerční, a to byl ještě větší problém, který se nelíbil zejména FSF.

Během roku 1997 tak jako přímý následek projektu KDE vznikly další dva projekt: Harmony toolkit a GNOME. Harmony měl za úkol vytvořit knihovnu kompatibilní s Qt, která by ale byla k dispozici pod GNU GPL.

Projekt GNOME se snažil dosáhnout podobného cíle jako KDE, ale s přispěním svobodného software. Cílem bylo vytvořit komplexní desktopové prostředí pod svobodnou licencí a na svobodných základech, které by mohlo být oficiální součástí systému GNU.

Vydání první verze

KDE verze 1.0 přišla na světlo světa necelé dva roky po založení projektu. Konkrétně se tak stalo 12. července 1998.

KDE ve verzi 1.x

Už tehdy se pracovalo na vývojovém prostředí a byla hotová část kancelářského balíku KOffice. První verze KDE byla oficiálně k dispozici pro Linux a FreeBSD. Běžela však i na dalších systémech jako IRIX, SunOS, HP-UX a dalších.

Byl částečně vyřešen problém s licencí, protože knihovy byly vydány pod LGPL a samotné aplikace pod GNU GPL. Licence LGPL byla zvolena záměrně, aby bylo možno bez problémů pro KDE vytvářet komerční aplikace. Bohužel knihovna Qt, na které byl celý desktop postaven, byla stále uzavřená, a tak vývoj Harmony stále pokračoval.

Otevření Qt

Velká část uživatelů v té době preferovala GNOME před KDE. Problémem byly zejména nevyjasněné otázky ohledně licence knihovny Qt. Spousta otazníků směřujících k Trolltechu vrhala nepříjemný stín i na samotné KDE.

Trolltech si byl celé situace vědom, a tak se rozhodl jednat. V listopadu 1998 se rozhodl celou knihovnu Qt otevřít pod speciální licencí QPL (Q Public License). Ve stejnou dobu vznikla také KDE Free Qt foundation, která garantovala vydání Qt pod variantou BSD licence.

Přesto pokračovaly spory ohledně licence. Hlavním odpůrcem QPL byla samozřejmě Free Software Foundation, které se nelíbila nekompatibilita QPL s GNU GPL. Licence Trolltechu totiž obsahovala několik ustanovení, která byla z pochopitelných důvodů pro FSF nepřijatelná. Největší rozpory se točily kolem práva Trolltechu využít veřejné úpravy Qt ve svém uzavřeném software.

KDE i GNOME se proto vyvíjely stále samostatně a FSF i nadále žádala uživatele, aby upřednostnili svobodné prostředí před nesvobodným. Neustálým výpadům učinil přítrž až samotný Trolltech, který v září 2000 oznámil uvolnění unixové varianty Qt pod licencí GNU GPL. Tím došlo k několika zásadním změnám: Z KDE stal beze zbytku svobodný software, FSF přestalo láteřit a především skončil projekt Harmony, který v tu chvíli ztratil smysl. Nutno podotknout, že nebyl nikdy dokončen. GNOME si ovšem za tři roky získal mnoho příznivců a tak jeho vývoj pokračoval (a pokračuje dodnes), přestože původní důvody (nesvoboda KDE) už byly irelevantní.

Verze KDE

KDE při vývoji dodržuje několik zažitých a velmi příjemných pravidel. Jedním z nich je exaktní číslování verzí. To probíhá ve tříciferném zápisu, tedy x.y.z. První z čísel se mění jen v případě opravdu rozsáhlých změn a zatím k tomu došlo jen dvakrát.

V pořadí druhá číslice označujě takzvané major verze, které jsou mezi sebou v rámci jedné řady binárně i zdrojově kompatibilní. Je tedy možno libovolně kombinovat části z KDE 2.1 a 2.2. Major verzí vyšlo celkem jedenáct: 1.0, 1.1, 2.0, 2.1, 2.2, 3.0, 3.1, 3.2, 3.3, 3.4 a 3.5.

Poslední číslo je pak pojmenováno jako minor verze a označuje verze, které jen opravují chyby a přidávají jen nepodstatné úpravy. Poslední verzí KDE je 3.5.5.

KDE 3.5 v distribuci Slax

Co nás čeká

Už více než před rokem (28. června 2005) vydal Trolltech novou verzi Qt označenou jako Qt4. Ta je nyní plně licencovaná pod GNU GPL a to včetně verzí pro MS Windows. Její vývoj jde stále velmi rychle kupředu a tak poslední vydaná verze 4.2 (4. října 2006) přinesla opět mnoho novinek jako podporu stylování CSS, rychlejší práci s prvky a podobně.

Co se týče samotného KDE, čeká nás nová major verze 4.0, která je v současné době ještě v poměrně raném stádiu vývoje. Jeji vydání je však plánováno na první polovinu roku 2007.

Vzhled vývojářské verze KDE 4

Vývojáři mají k dispozici první technické preview, určené k testování a přípravě nových aplikací, ale také ukazuje budoucí směr vývoje KDE. Nabídne několik poměrně výrazných novinek:

• vylepšení výkonu prostředí i knihoven
• změny a zjednodušení API
• redesign celého desktopu (Plasma)
• sjednocení procházení souborů a webu v Konqueroru
• standardní skriptovací jazyk podobný JavaScriptu
• nové multimediální rozhraní
• portace knihoven do MS Windows a Mac OS X
• a další

Je tedy vidět, že vývoj dále pokračuje a vývojáři se snaží přinést uživatelům co nejpohodlnější pracovní prostředí. Velký důraz je také kladen na snížení nároků celého prostředí, na které si stále mnoho uživatelů stěžuje.

Každopádně projekt KDE úspěšně oslavil první desetiletku a má se čile k světu. Přejme mu proto všechno nejlepší do dalších let. Na závěr ještě obrázek dortu z oficiální oslavy desátých narozenin.