Hlavní navigace

GPRS po USB kabelu

27. 4. 2005
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Příběh s poučením o tom, jak je někdy nesnadné vyřešit na první pohled triviální záležitost, jakou se zdá být připojení k mobilu po USB kabelu. Máte-li podobný nápad, nejdřív si přečtěte, co vás při tom může potkat a čeho se vyvarovat. 60% kecy, 40% howto.

Tento článek jsem se rozhodl napsat jako varování pro všechny, kteří by se stejně jako já rozhodli pořídit si mobil a připojit se pomocí GPRS. Máte-li podobné choutky a nevíte jak na to, čtěte dál. Vyzbrojím vás potřebnými informacemi.

Motivace

Při své práci potřebuji být velmi často připojen „v terénu”. Proto jsem se zamyslel nad možností připojení některým z mobilních způsobů. V úvahu u nás připadají tři možnosti: GPRS, EDGE a CDMA. EDGE má mizerné pokrytí a s CDMA jsou různé problémy, ať už s modemem, nebo s výpadky. Ani CDMA nemá úplně nejlepší pokrytí (i když mnohem lepší , než je tomu v současnosti u EDGE). Volba tedy padla na GPRS jako na jistý a bezproblémový způsob připojení.

Dalším krokem bylo zvolit zařízení. Nejdřív jsem uvažoval nad PCMCIA kartou, protože jsem chtěl připojení používat převážně s notebookem. Pochopitelně jsem četl Johančin článek o kartě Option GlobeTrotter, a tak jsem uvažoval právě nad tímto výrobkem. Po dlouhém uvažování jsem ale nakonec stejně došel k tomu, že bude nejrozumnější použít klasický telefon. Jednak je to levnější, jednak ho budu moci připojit kamkoliv, nejen do notebooku. Jen málokdo má totiž na svém desktopu PCMCIA slot. Můj Geralt ho například nemá. USB kabel je pak logickým krokem, protože nabízí možnost mobil rovnou napájet.

Kdyby vás přesto zajímalo spíše použití PCMCIA karty, určitě si přečtěte, jaké s nimi má zkušenosti Johanka. Můžete se také vyhnout problémům. 

Nákup hardware

Bylo jasno, a tak jsem vyrazil do prvního obchodu (v příběhu jich bude víc). Je to můj oblíbený krámek s mobilními telefony, kde jsem vždychy dobře nakoupil. Chvíli jsem si prohlížel zboží a za pár minut jsem už v ruce držel zánovní Siemens C55. Hezké slečny jsem se ještě zeptal, jak je to s USB kabelem. Řekla mi, že kabely mají a že napájení se u nich aktivuje v ovladačích a bez nich to prostě nechodí. Samozřejmě jsou ovladače jen pro MS Windows. Chtěl jsem si tuhle informaci ověřit a kabel vyzkoušet, ale slečna mě ujistila, že je tomu skutečně tak. Takže nic. Vím ale o existenci kabelů s přepínačem, které zapínají/vypínají napájení, a tak jsem poděkoval a odešel.

Obešel jsem několik dalších obchůdků, kde mi nabídli stejný kabel se stejnou informací o přepínání v ovladačích. Až ve čtvrtém jsem narazil na kabel, který měl zmíněný přepínač. Uprostřed samotného kabelu je malá krabička s elektronikou a tímto přepínačem. Tento kabel jsem tedy zakoupil a běžel s ním domů. Po cestě jsem ještě stihl zařídit SIM kartu.

Oživovací pokusy

Veškerý hardware jsem měl, zapojil jsem tedy všechno do notebooku a jal se rozcházet na svém Slackware 10.0 démona pppd, který měl zajistit spojení. Ani po několika hodinách laborování a několika velmi dlouhých hovorech s kamarádem Broukem se nepovedlo. „Asi chyba mezi klávesnicí a židlí”, říkal jsem si, přestože mi celé chování bylo extrémně podezřelé.

Ani minicom se totiž nedokázal s mobilem spojit. Rozhodl jsem se tedy všechno sbalit a vyrazit na osobní návštěvu ke kolegovi. Tam jsme asi šest hodin měnili konfiguraci, kabely, mobily, ale nic. Dokonce jsme zkusili postupně tři počítače. Moje kombinace mobil+kabel prostě nejela. S originálním sériovým kabelem se všechno krásně rozeběhlo a jelo. Ale to mi nepomůže, protože COM, jak známo, nenabíjí.

To už jsme se v diskusních fórech dočetli, že s kabely, které obsahují převodník PL-2303, jsou poměrně často problémy a že to nechodí. Nevypadalo to moc nadějně. Ale pak mi hlavou bleskla spásná myšlenka: Jiný kolega používá k připojení S45 a taky má USB kabel. Zkusíme udělat výměnu a rozjedeme můj kabel na jeho MS Windows.

Výměna zařízení

Kolega souhlasil a já jsem připojil jeho S45 s jeho USB kabelem ke své Ciri. Cvak cval a … připojení naskočilo na první pokus! Heuréka! Jeho kabel byl navíc velmi podobný tomu, který mi nabízela slečna v prvním krámku, a přesto mobil nabíjel (!) bez jakýchkoliv ovladačů. I tento kabel obsahoval PL-2303, což je na tom celém nejpodivnější. Zajásal jsem a vrhnul se na jeho počítač se svým kabelem a mobilem. Ani po dvou hodinách se mi ovšem svou C55 nepodařilo uchodit. To už jsem byl na celou věc hodně naštvaný a proklínal jsem úplně všechno. Rozhodl jsem se, že když S45 chodí, půjdu C55 i s kabelem vrátit a pořídím S45. Ale tentokrát se připravím, vezmu Ciri a rovnou to v tom obchodě vyzkouším. Tak.

Konfigurace pppd byla zcela jistě správná, protože chodila s originálním COM kabelem i s kolegovic S45. Tady jsou tedy oba funkční soubory:

$ cat /etc/ppp/peers/ET
debug
connect "/usr/sbin/chat -f /etc/ppp/peers/chat-ET -r /dev/console"
noauth
usepeerdns
/dev/ttyUSB0 115200
115200
local
nocrtscts
defaultroute
noipdefault

$ cat /etc/ppp/peers/chat-ET
TIMEOUT     12
ECHO        ON
ABORT       '\nBUSY\n'
ABORT       '\nERROR\n'
ABORT       '\nNO ANSWER\n'
ABORT       '\nNO CARRIER\n'
ABORT       '\nNO DIALTONE\n'
''      'ATE1'
OK      AT+CGDCONT=1,"IP","internet"
OK      ATD*99***1#
CONNECT 

Samotné spojení pak spustíte:

$ pppd call ET 

Druhý nákup

Vzal jsem všechno s sebou a vydal se nejprve vrátit kabel. Prodavač se nejdřív moc netvářil, ale pak nás společně napadlo vyzkoušet ještě podobné kabely jiných firem. Vytáhl další čtyři, já jsem nabootoval a zkoušel. Jeden, druhý, třetí, čtvrtý … nic. Tma. Všechny měli podle výpisů stejný čip. Chvíli jsem ještě prodavače lámal, ale nakonec mi vrátil peníze do posledního padesátníku. Uff, alespoň tohle se povedlo.

Mazal jsem tedy do prvního obchůdku vyměnit mobil. Slečna byla zpočátku velmi neoblomná, ale nakonec, když jsem slíbil, že nebudu zavazet, dovolila mi rozložit si notebook a podala mi nějakou S45 i s kabelem, který vypadal stejně jako ten kolegův. Boot, cvak cvak a … byl jsem tam! „Uff, tak já vám odprodám zpátky tu C55 a vezmu si tohle”, řekl jsem, už bez kamene, který spadl. Slečnu ale ještě napadlo, jestli nechci vyzkoušet kabel stejné značky s mou C55. Už jsem ničemu nevěřil, ale řekl jsem: „Proč ne.”. Prohodil jsem SIM kartu zpátky do C55, vzal kabel a spustil pppd. Světe div se: Ono to naskočilo! Takže jsem si odnesl jen kabel a bez problému to celé uchodil s původní C55.

root_podpora

Verdikt

Celý problém vznikl už na začátku. Kdybych víc naléhal a první nabízený kabel vyzkoušel, zjistil bych, že nabíjí i bez jakýchkoliv ovladačů, a vzal bych si ho. Zvláštní také je, že jsem zkusil celkem osm (!) USB kabelů (původní, kolegův, čtyři další a pak v posledním obchodě další dva) a fungovaly jenom tři z nich! Nutno dodat, že všechny funkční byly od firmy CPA. Všech osm kabelů přitom obsahovalo zminěný čip PL-2303, což je mi úplnou záhadou, protože bych čekal, že to budou zapojovat stejně. Jediný funkční kus určený pro C55 jsem od té doby vyzkoušel s několika dalšími počítači a vše s ním probíhá hladce.

Z toho plyne poučení

Když půjdete nakupovat USB kabel, vezměte si s sebou notebook s nastaveným pppd a rovnou si všechno na místě vyzkoušejte. Nevěřte prodavačům (jsou to taky jenom lidi) a vězte, že co si sami nevyzkoušíte, to nemáte. Nechte si předložit více kabelů a otestujte si, které fungují. Lovu zdar!

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.