Phobia III

Představte si, že se jednoho dne se se Sluncem stane cosi podivného a neočekávaného, co způsobí jeho explozi, a tím téměř i vyhubení lidstva. Někteří obyvatelé Země však přežijí a vydají se do hlubin vesmíru, aby našli novou planetu a založili na ní kolonii.

Bohužel dojde k nehodě a k poškození lodě, která spadne na neznámou planetu. Přežije jen hrstka odvážlivců, která se vydá na průzkum. Planeta je však obydlena zvláštními tvory, kteří nejsou ani příjemní, ani přátelští. Snaží se nebohé cestovatele sežrat a roztrhat. Oni však musí přežít, aby se dočkali záchranné lodi, která je odveze z tohoto prokletého místa.

Tak nějak začíná hra, kterou si dnes představíme. Hra Phobia III je již třetím pokračováním úspěšné a trochu šílené série 2D stříleček, které si můžeme zahrát. Tentokrát se autoři činili a přišli i s verzí pro náš oblíbený systém. Ze stránek projektu si stáhněte příslušný balíček (má 90 MB). Překvapilo mě absolutně jednoduché zprovoznění celé záležitosti. Nejdříve balíček rozbalte pomocí

tar -xjf nazevbalicku

a pak už stačí jen hru spustit pomocí

cd phobia
./phobia

Jediné, co je potřeba, je funkční instalace knihoven SDL, což není obvykle problém, každá moderní distribce ji obsahuje.

Hra se automaticky spustí ve fullscreen a jde se na to. Na začátku shlédnete krátké úvodní video (pokud jej ovšem nepřeskočíte klávesou Esc), které vám ukáže příběh, jež jsem nastínil na začátku článku.

Poté se dostanete do malého menu, kde kromě ovládacích kláves a hlasitosti zvuků v podstatě nic nenastavíte. Můžete si zde ovšem vybrat, zda si chcete zatrénovat, nebo zahrát rovnou ostrou hru. Doporučuji samozřejmě trénink, protože hra je poměrně obtížná (k tomu se dostanu dále).

Hru mohou hrát jeden nebo dva hráči, kteří spolupracují na stejném úkolu, a to zbavit se dotěrných bestií lezoucích na ně ze všech stran. Hra je masivní střílečkou a dotáhla tento žánr na absolutní okraj možností. Nic než krvavé zabíjení potvor vás v ní nečeká.

Hra je vyvedena ve 2D a používá předrenderované obrázky potvor a potvůrek. Vše je vidět z půdorysu (pro netechniky: zhora), a hráč tak má přehled o celé situaci.

Ovládání je prosté: postavičku lze otáčet kolem osy, chodit dopředu, dozadu a střílet. Pět kláves. Nic víc. Jak jsem již řekl, ze všech stran se na vás řítí haldy, hromady, stohy, armády, no prostě STRÁÁÁŠNĚ MOC nepřátel (klidně i několik tisíc najednou!), které musíte doslova zkosit. K tomu vám slouží řada zbraní a doplňků, které můžete na své strastiplné cestě nacházet (občas se prostě někde objeví). Kromě klasických lékárniček jsou to taky různé automatické kanóny (sentry weapons), výbušniny, kulomety, za které se můžete sami postavit, a další.

Hra se skládá z misí (levelů) tvořených vždy jedním prostorem (velikosti asi 2×2 obrazovky – výřez se posouvá do všech stran podle pohybu postaviček), který je potřeba vyčistit. Pak level končí a vy postupujete dále.

Příšer je nejen hodně, ale existuje jich taky mnoho druhů. Všechny jsou popsány s přehledné databázi, kterou si můžete za dlouhých zimních večerů pročítat. Na každou příšeru působí jiné zbraně a chová se jinak.

Celkově je hra velmi obtížná a na začátku přežijete jen pár desítek sekund. Pokud ale vytrváte a budete trénovat, brzy se naučíte, jak přežít.

Graficky je hra zdařilá a díky předem připravené grafice také velmi svižná i na pomalejších strojích. Ani zvuky nezaostávají, postavičky při střelbě křičí a každá bestie vydává svoji sadu zvuků.

       

Hra taky obsahuje velmi dobře udělanou akční hudbu, která prokresluje celou atmosféru a mise jsou pak ještě dynamičtější a dramatičtější. Jen pro zajímavost uvedu, že hudba je uložena v jednom z podadresářů přímo ve formátu ogg vorbis (můžete si ji třeba hodit na CD a poslouchat v autě, ale pozor, aby vás tam pak nepřepadla bojová nálada).

Celkově je to hra vydařená a prudce hratelná, která se hodí pro odreagování po perném dni, kdy už němůžete myslet a nejraději byste něco rozstříleli a zničili. Tady se můžete vyřádit dosytosti.