LyX: na TeX vizuálně

Velká část pravověrné obce LaTeX či TeX nemá LyX ráda, jelikož jde o editor, který je silně vizuální a pro běžného uživatele je schopen pracovat tak, že značky vůbec nebude potřebovat. Díky tomu se může zdát, že velká část výhod těchto sázecích jazyků zmizí – a to především v dokonalém přehledu uživatele nad tím, jak bude výsledný dokument vypadat. Pokročilejší uživatelé také nebudou potřebovat klikací ikonky na každé triviální formátování či vzorec. Přesto si myslím, že může LyX velké množství uživatelů oslovit.

Jde o open source aplikaci, která je plně lokalizovaná do češtiny a to včetně možnosti užití kontroly pravopisu. Lze jej používat v Linuxu, pod Mac OS X, Windows či Haiku, takže si vybere opravdu každý. Instalace je velice jednoduchá, neboť většina běžných distribucí obsahuje LyX přímo v repozitářích.

Po instalaci aplikace je možné se hned pustit do práce. Na výběr je z řady šablon, což je velice příjemné. Mimo obvyklé dopisy, knihy atp. nechybí ani předdefinované formáty pro některé vědecké časopisy. Ostatně šablony je možné vytvářet vlastní. Díky kombinaci jednoduchého ovládání a šablon jde o ideální nástroj do firem. Lze vytvořit pěknou šablonu, do které sekretářka či jiný zaměstnanec napíší text a jedním tlačítkem provedou export do PDF. Celá firma tím získá jednotné, krásně vysázené tiskopisy. Zatímco ve Writer či Word se občas šablona vlivem nešetrných zásahů rozbije a není úplně flexibilní, v LyX nic podobného nehrozí. Je možné do jednoho kabátu obléknout vše – od prezentace po dopisy, což je velice užitečné a příjemné.

O LyX se někdy mluví jako o wysiwyg editoru LaTeXu, což ale není úplně přesné. Výsledná stránka může vypadat dosti odlišně od toho, co v editačním módu vidí uživatel, právě v závislosti na zvolené šabloně. Během editace jsou také vidět odkazy, graficky jsou oddělené vzorce, tabulky atp. Proto je lepší hovořit o textovém procesoru, neboť lépe vystihuje to, co systém skutečně umí.

Přehled funkcí

S LyX je jistě možné napsat diplomovou práci, ale pro psaní delších textů jako jsou knihy se úplně nehodí a lze jej doporučit spíše na kratší až středně dlouhé dokumenty. Je jasné, že s přibývajícími stranami ubývá výhod vizuálního přístupu. Samozřejmostí je základní formátování. Pokud je uživatel zvyklý používat nadpisy, bude pro něj psaní v LyX v zásadě velice podobné jako u Wordu. Stačí jen vhodně určit styl a v klidu psát. Výběr je již v základu poměrně široký, takže by měl dostačovat, ale samozřejmě není problém si vytvářet vlastní.

Pokud jde o práci se vzorci, jsou možnosti systému relativně bohaté. Většina méně zdatných uživatelů zřejmě sáhne po možnosti si vše pěkně naklikat. Rozdělení objektů je relativně rozumné a práce s tímto nástrojem značně intuitivní, takže ji zvládne každý, kdo používá Word a jeho editor rovnic. Druhou možností je import z některého z CAS, třeba z Maple či Maxima či Mathematica, což usnadní případné opisování vzorců z jednoho systému do druhého. Třetí možností je přímé vložení LaTeX kódu. Ten je ostatně možné psát kdykoli, takže i věci, které by jinak LyX nezvládal, je možné touto formou vytvořit.

Pokud jde o práci se strukturou dokumentu, zde se naplno projevují výhody LaTeXu. Samozřejmostí je podpora bibliografických záznamů v BibTeX, včetně podpory různých citačních norem. Je možné číslovat nadpisy a další objekty (nebo také ne), pracovat s rejstříky, obsahem nebo odkazy a to i uvnitř jednoho dokumentu, Lze také vkládat zalomení řádků či stran.

Velkou výhodou je dobrá práce s tabulkami, ke kterým je připraven samostatný návrhář, takže ani to není nijak obtížné. Podporovány jsou různé grafické formáty pro vkládání obrázků jako je EPS, SVG či Xfig ale také bitmapy. Práce s těmito objekty je obecně velice pohodlná a možná právě podpora tabulek a dobrá práce s obrázky mohou být i pro středně pokročilé uživatele relativně silným lákadlem.

Pokud jde o vstupní a výstupní soubory, výrobce uvádí podporu LaTeX, PDF, Postscript, DVI, ASCII, HTML, OpenDocument, RTF a MS Word. Mé osobní zkušenosti se spoluprací s ODF či MS Word jsou ale dosti rozporuplné – představa, že se podaří importovat či exportovat složitější dokument se zachováním formátování (alespoň částečným), je dle mé zkušenosti lichá. Naopak velice pěkně funguje podpora práce s jazyky, které mají způsob psaní zprava doleva (např. hebrejština), se kterými si poradí zcela bez potíží.

Z pokročilejších funkcí je možné uvést možnost rozbití ligatury, ruční dělení slov, práce s poznámkami nebo backendy pro XeTeX, LuaTeX a XHTML. V posledních verzích nemá LyX ani problémy se stabilitou, což bývala jeho dřívější slabina.

Závěrem

LyX je od své dvojkové verze silnou a stabilní aplikací, kterou lze zcela bez obav použít na tvorbu nejrůznějších dokumentů. Zvláště pokud má být výsledkem PDF soubor nebo tiskovina, je určitě lepší než Writer z LibreOffice.

Osobně jej mohu doporučit také tam, kde je nutné pracovat se vzorci. Možnosti vkládání rovnic jsou ve Writeru značně omezené (zkuste umocňovat vektory s indexy nahoře i dole a ještě derivované pomocí tečky) a výstup není obvykle nic moc. V tomto ohledu je LyX velice silný. Své využití tak najde jak u psaní akademických prací, tak také ve firmách, kde umožní snadné sjednocení designu. A koncový zaměstnanec nemusí umět o mnoho více (vlastně o jeden klik myši), než když používá běžný textový procesor. Ač jistě neuspokojí všechny pravověrné uživatele TeX či LaTeX, stojí za vyzkoušení.

V příštím díle našeho seriálu se už prakticky podíváme na některé funkce LyXu a naučíme se napsat základní dokument.