Miroslav Saferna: všechno je otázka dobré organizace

Společnost VOKD a.s. nedávno přešla se svými servery i desktopy na open-source řešení. Pan Ing. Miroslav Saferna na toto téma přednášel na OpenWeekendu 2005, a protože mě tento přechod velmi zaujal, rozhodl jsem se, že se zeptám na podrobnosti.

Pane Saferno, o co vlastně šlo a proč jste začali vůbec o změně uvažovat?

Jednalo se hlavně o přechod serverů na straně páteřního operačního systému, kdy bylo potřeba nahradit stárnoucí NetWare 4 něčím novým. Hlavním důvodem pro tu změnu byly hardwarové požadavky, protože jsme přešli na Fibre channel, a také fakt, že skončila podpora pro zmíněný NetWare 4. Dalším problémem byl neustále se zvětšující počet licencí, takže bylo nutno vyřešit i tuto otázku.

Na kolika serverech jste tedy celkem přecházeli?

Na patnácti.

Jaké služby na nich provozujete?

Ty servery jsou na všech klíčových uzlech od routerů, firewallů až po file servery a print servery. Všechno bylo provázáno přes NDS.

V tuto chvíli tedy všechno provozujete na Linuxu?

Ano, toto všechno je v současné době provozováno na Linuxu. Předmětem přechodu ale nebyly aplikační servery, například SQL, které stále běží na MS Windows. Nejsou ale nainstalovány se službou domény, ale jen jako čisté aplikační servery.

To jsou servery. Co se týče klientů, tam proběhlo konkrétně co?

Klienti zůstali převážně, až na několik testovacích strojů, na původních MS Windows.

A softwarové vybavení klientů?

Na klientech jsme v dalších fázích přechodu nainstalovali kancelářský balík OpenOffice.org a internetové nástroje z rodiny Mozilla.

Setkali jste se s nějakým odmítavým postojem ze strany vedení společností? Jak se k tomu stavělo?

Komunikace s vedením probíhala tak, že se sdělil záměr, vyhlásilo se oficiální výběrové řízení, které mělo standardní strukturu, to znamená zalepené obálky, komise, prostě klasická procedura. Pak následovalo zhodnocení a byl dán návrh ekonomickému náměstkovi i s vysvětlením „toto je ten důvod, proč jsme se rozhodli”.

A co na změnu říkali později uživatelé?

Změna kancelářského vybavení je dlouhodobý proces, který nemůžete zkrátit a udělat vše ze dne na den. Dělali jsme na tom asi dva roky a na začátku bylo několik zpráv pro vedení, kde se vysvětlily důvody, možnosti, příčiny. Udělal se rozbor a praktická presentace řešení a tím byl celý ten proces nastartován. Nikdo z vedení nevznesl takovou námitku, která by té změně bránila. Dalším krokem byla série školení, která byla završena tím, že se to prostě tomu vedení nainstalovalo.

Oba tyto přechody, myslím serverů a desktopů, začaly současně?

Byl tam časový posun, protože bychom to najednou nezvládli. Nejdřív se dělaly servery, ale v okamžiku, kdy to bylo z časových důvodů jen trochu možné, se začaly připravovat materiály k přechodu stanic, první školení. Dále to pokračovalo už paralelně.

Takže jakmile jsme doinstalovali servery, začali jsme pracovat na desktopech. Ten posun byl tedy způsoben jen kvůli náročnosti, aby se to dalo stihnout.

Co si myslíte, že byl největší problém při přechodu?

Při přechodu serverů problém nebyl. Všechno je otázka dobré organizace, jak z hlediska prostředků, kapacit, tak i komunikace s partnery. Musím vyzdvihnout velmi dobrou spolupráci se společnostmi, které nám pomáhaly. Všechno je o lidech.

V kancelářích to bylo složitější a tam je právě problém s jednotlivými uživateli. Těm je to potřeba vysvětlit. Oni se obvykle ptají známých, dětí, co je to OpenOffice a podobně. A děti, přestože chodí na výběrové školy, nemají dostatečné povědomí o tomto typu software. To je velká škoda.

Takže jste museli uživatele přeškolit na nový software. Prošli školením všichni uživatelé?

Všichni uživatelé měli možnost se zúčastnit. Školení proběhla v několika fázích. To základní bylo určeno pro všechny a pak jsme měli specializovaná školení zaměřená třeba na makra, hromadnou korespondenci a podobně.

Pro ty uživatele, kteří skutečně potřebují kancelářský balík od Microsoftu, máme stále v zásobě staré licence, které jsme nevyhodili do koše, ale můžeme je nabídnout k paralelnímu užívání se standardními OpenOffice.

Jaké byly hlavní přínosy ze samotného přechodu? Jaké hlavní výhody vám změna přinesla proti tomu, kdybyste na servery nainstalovali třeba MS Windows nebo NetWare 6?

S NetWare 6 je to v současné době tak, že jeho vývoj byl ukončen, takže tudy cesta nevede. Jinak hlavní přínos svobodného software vidím hlavně v tom, že můžeme využít všech dostupných služeb bez ohledu na počty licencí. Dalším praktickým důvodem je, že po spuštění a odladění služeb se nám zásadně zvýšila stabilita, což je dáno povahou systémů tohoto typu. Důležitým hlediskem je také dobrá dálková správa z příkazové řádky, která je po zacvičení podstatně rychlejší než klikacími nástroji.

A pozitivní ekonomické dopady?

Ty jsou jednoznačné. V organizaci našeho typu a v našich zeměpisných šířkách jsou zcela zřejmé.

Myslíte si, že by se mohla najít společnost, která by zjistila, že se jí z hlediska TCO vyplatí použít komerční řešení třeba od Microsoftu?

Pokud by si zvolila špatnou strategii a nevhodné partnery, pak by to tak jistě mohlo dopadnout. Vše je v tomto případě závislé na volbě partnerských firem. Když si malá společnost zvolí velkého dodavatele, pak by se mohl přechod skutečně prodražit.

My jsme hledali mezi mladými experty s velkými zkušenostmi a hlubokými znalostmi, kteří zároveň pracují v českých podmínkách.

Na co byste upozornil někoho, kdo plánuje podobnou akci? Co byste té firmě doporučil? Na co si dát pozor?

Nejlepší je asi osobní kontakt. Jsem ochoten si pro podobné účely vyhradit čas, ukázat případným zájemcům všechno podstatné, projít si důležité body. Otevřeně vítám každého, kdo by chtěl udělat podobný krok.

Vy sám propagujete a používáte Linux?

Na základě toho, že jsem se přesvědčil, že to na těch serverech skutečně jde, jsem doma všude smazal MS Windows a nainstaloval Linux, který od té doby používám.

Jakou distribuci? Jste spokojen?

To je nepodstatné. Není to o distribuci, ale o konkrétním řešení. A spokojen samozřejmě jsem.

Děkuji za rozhovor.