Hlavní navigace

Mnichovské kritice Linuxu chybí pádné argumenty

22. 8. 2014
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Mnichovské úřady Linux používají už řadu let. Nyní se objevily zprávy, že třetí největší německé město míří zpět do náručí Microsoftu. Přestože se Linux moc nezamlouvá ani samotnému novému primátorovi, zatím se rozhodně nikam nechystá. Odvrhnout celosvětově uznávaný projekt totiž není jen tak.

Těžko najdete lepší příklad nasazení Linuxu a open source ve veřejné správě. Vedení města Mnichov se na Linux rozhodlo přejít již v roce 2003, kdy byly Windows XP horkou novinkou a, přiznejme si, Linux pro běžné uživatele nebyl zrovna nejpřívětivější. O tom, že ve své době šlo o výjimečnou situaci, svědčí i reakce Microsoftu, jehož produkty měl open source nahradit. Mnichovské zastupitele poctil návštěvou samotný Steve Ballmer, výkonný ředitel společnosti. Zastupitele však nepřesvědčil a ti dali zelenou linuxovému řešení.

Mise nakonec dopadla úspěšně, ovšem cesta byla poněkud strastiplná. Po několikaleté přípravě to v Mnichově zkusili s Debianem, samozřejmě pouze na menší části pracovních stanic. Nasazení nebylo úplně úspěšné a ukázalo se, že pokud chcete hromadně provozovat operační systém s minimální nutností zásahů, zkrátka si ho potřebujete trochu přiohnout. A tak byly položeny základy distribuce LiMux. Ale o tom až později. Teď se podívejme, co se v Mnichově děje dnes.

Nový primátor Linuxu nefandí

Přestože některá média přechod zpět na Windows prezentovala jako hotovou věc, ve skutečnosti to zdaleka není tak horké. Mnichovští radní sice schválili vytvoření expertní skupiny, která znovu porovná současné open source řešení s ekosystémem Microsoftu a případně dalšími, především z hlediska nákladů. To však není nic tak výjimečného, zvlášť vezmeme-li v potaz, že naposledy město tuto záležitost řešilo už před jedenácti lety. Nemusíme v tom nutně hledat něco záludného.

Pravdou ale také je, že někteří zástupci města s linuxovým řešením nejsou spokojeni a raději by se vrátili k Microsoftu. Svou skepsi k open source už dali najevo i dva nejvyšší – novopečený primátor města Dieter Reiter se svým náměstkem Josefem Schmidem. Současný primátor Reiter říká, že ho dřívější volba přechodu na open source nemile překvapila. Podle něj svobodný software za proprietárními protějšky od Microsoftu pokulhává.

„Celistvý ekosystém zajišťuje dobré propojení e-mailů, kontaktů, schůzek a dalších věcí. To je dnes mnohem komplikovanější,“ myslí si jeho náměstek Schmid. „Programům také chybí mnoho funkcí a často nejsou kompatibilní s externími programy,“ dodává v rozhovoru pro Mnichovský večerník. Schmid rovněž linuxové řešení považuje za nákladné, neboť vyžaduje programátorské úpravy.

Oba zmínění pánové se k nedostatkům Linuxu vyjadřují poměrně často a celou věc se snaží dostat i do jakési roviny ochrany zaměstnanců. Podle náměstka Schmida o Linux vlastně ani nikdo nestojí: „Ve všech odděleních, která jsem navštívil, mi potvrdili, že zaměstnanci s Linuxem trpí,“ prozradil portálu Sueddeutsche.de. „Pokud odborníci doporučí návrat k technologiím Microsoftu, nebudu proti.“

Politická hra?

Je zřejmé, že nové vedení města Linuxu nefandí, ať už z jakéhokoliv důvodu. Koneckonců, primátor sám sebe dokonce několikrát označil za fanouška Windows. To je však asi jediné, co zatím víme. Žádná komplexní kritika předložena nebyla a výše uvedené výroky jsou pouze osobní dojmy, byť vysokého představitele města, a těžko na nich lze postavit rozhodnutí, které by znamenalo investici mnoha miliónů eur. A také je pravděpodobné, že si Mnichov žádnou řádně neopodstatněnou změnu kurzu netroufne. Na to je pod velkým drobnohledem.

Není třeba připomínat, že veřejné zakázky jsou celkově velmi ožehavým tématem. U nás i v Německu. Přinejmenším je trochu zvláštní, kolik pozornosti nově zvolení představitelé věnují informační infrastruktuře úřadů, v podstatě podřadnému tématu. Teď nezbývá než čekat na to, co řekne expertní skupina.

Kolik se ušetřilo?

Jak už víte, mnichovský přechod na Linux se táhne již od roku 2003. Na plné obrátky se ale rozjel až v posledních třech letech, kdy bylo postupně migrováno téměř všech patnáct tisíc stanic. Celý plán byl splněn až koncem minulého roku. Primárním důvodem přechodu na Linux byla samozřejmě finanční úspora, sekundárním potom nezávislost na jednom dodavateli. To už je taková klasika. Ale kolik se doopravdy ušetřilo? Aktuální čísla, které zveřejnilo IT oddělení mnichovského magistrátu, hovoří celkem jasně: Přechod na Windows 7 a novější Office by stál 34 miliónů eur, řešení s Linuxem a open source softwarem všeho všudy vyšlo na 23 miliónů eur.

S takovýmto vyčíslením ovšem nesouhlasí Microsoft, který si od Hewlett-Packard nechal vypracovat vlastní analýzu. Ta naopak říká, že se open source mnohonásobně prodražil. Zatímco ekosystém Windows by vyšel na pouhých 17 miliónů eur, náklady na postavení svobodného řešení kolem systému LiMux studie odhaduje na 60 miliónů eur. To však město Mnichov odmítá. Podle tiskového mluvčího magistrátu má analýza několik zásadních nedostatků. Například mylně předpokládá, že všech cca tisíc IT pracovníků města zajišťovalo přechod na Linux. Také údajně značně nadhodnotila náklady spojené s portací interních aplikací na Linux.

Tak jako tak, i v Mnichově se ještě pár stanic s Windows najde. Je to zejména kvůli několika aplikacím, které se používají v tak malé míře, že nestojí za to je portovat na Linux, ani se je na něm snažit nějak rozběhat. A nebo to ani nelze. To je i případ spolkové evidence dokladů, se kterou se musí nakládat podle jasně daných instrukcí. A s Linuxem se v nich nepočítá. Ještě je třeba upozornit, že žádná ze zmíněných analýz nezapočítala náklady spojené s vazbou na jednoho dodavatele. To je ostatně velmi obtížně zjistitelné.

UX DAy - tip 2

Co je to LiMux?

Když už se tu bavíme o linuxové distribuci LiMux, měli bychom si ji alespoň trochu přiblížit také z technického hlediska. Zprvu byl LiMux založen na Debianu, ale nakonec (rok 2010) se přešlo na Ubuntu, které už přece jen není třeba tolik upravovat. Výhodou Ubuntu je rovněž prodloužená pětiletá podpora, která je pro taková nasazení naprosto klíčová. V současnosti tak LiMux může působit už trochu obstarožně, ale to je asi úděl všech korporátních distribucí.

Současná verze LiMuxu je postavena na Ubuntu 10.04 LTS s grafickým prostředím KDE 3.5, které bylo zvoleno i proto, že se nejvíc podobá starým Windows. Výběr aplikací je poměrně tradiční; hlavní roli hrají kancelářský balík OpenOffice.org, prohlížeč Firefox a poštovní klient Thunderbird. Krom toho pochopitelně úředníci používají několik aplikací stvořených na míru.

V současnosti už se připravuje další velká verze, která bude stavět na poměrně čerstvém Ubuntu 14.04 LTS. V plánu je například nahrazení OpenOffice.org za progresivnější LibreOffice a pravděpodobně také změna grafického prostředí, protože KDE 3.5 už by se podporovalo docela obtížně. Jaká bude zvolena náhrada, zatím není zřejmé. Jisté je, že uživatelé z další změny nebudou nadšeni.

Záležitost na mnoho let

V Mnichově se zatím žádný odchod od Linuxu nechystá a projednání celé záležitosti nejspíš zabere několik let. A pokud by se poté město přesto rozhodlo o návratu k Windows, dalších několik let zabere realizace plánu. Holt si to současní úředníci s tím Linuxem budou muset protrpět… Aktuální kritika svobodného řešení je však založena na velmi chatrných argumentech. Jednou z poměrně reálných možností také je, že iniciativa prostě vyšumí do ztracena, jak to s řadou podobně dramatizovaných záležitostí bývá.

Jisté je, že magistrát si žádný bleskový úprk zpět k Microsoftu zkrátka dovolit nemůže. A to nejen z důvodu pomalé realizace, ale také kvůli tomu, že příběh Linuxu v Mnichově sleduje s nadsázkou celý svět. Případný návrat k Windows a spol. by musel být velmi pečlivě a neprůstřelně zdůvodněn, jinak by si vedení Mnichova koledovalo o velké nepříjemnosti.

Zdroje

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Bývalý redaktor serveru Root.cz, dnes produktový manažer a konzultant se zaměřením na Bitcoin a kryptoměny.