Monsterz: příšeří plné příšeř

Monsterz jsou obdobou logické hry Drahokamy a jí podobných. Nejspíš jste se za svůj herně aktivní život s podobným stylem setkali, ale to vůbec není na škodu. Monsterz jsou určeny pouze pro jednoho hráče, který čelí výzvě počítače na mnoha úrovních. Kombinací je slušné množství. Pojďme se nyní společně vydat na návštěvu příšer.

Hlavní menu svou barevností připomíná období lásky a květin. V pravém rámu je v podstatě veškeré nastavení, které lze upravit. Přepínač mezi celoobrazovým módem a oknem, vypnutí/zapnutí zvuků a hudby. Chcete-li informace o cíli hry, spusťte si help, ale není to důležité. Podstata vašeho bytí je zde na rozdíl od života zřejmá. Vzhůru tedy do nové hry kliknutím na položku new game. Nyní si zvolíme jeden ze tří módů:

Classic – jak sám název napovídá, jedná se o naprosto ničím neokořeněné klasické torzo. Pravidla totožná s desítkami obdobných klonů. Mód je členěn do kol, která se ukončí po splnění zadaného kritéria. Spárování určitého počtu stejného druhu.

Puzzle – je dynamičtější mód navíc zkomplikovaný železnými pláty, které mají za úkol pouze překážet při párování monster.

Training – velmi podobný klasické hře pouze s rozdílem, že není nijak omezen. Jedna velké takřka nekončící tažení.

Dalšími dvěma položkami, které je třeba si navolit, jsou počet příšer na hrací ploše, respektive jejich typů, a obtížnost. Co se týče počtu druhů, minimum jsou čtyři, maximum osm. Čím větší množství, tím složitější je spojování. Obtížnost ovládá časový odpočet. Desítka je nejrychlejší, jednička nejpomalejší. Pro začátečníky je přirozeně vhodné zvolit mírnější tempo.

Nyní již spusťme hru. Pracujeme s polem osm krát osm polí zaplněným beze zbytku příšerami. Naším úkolem je pomocí šikovných posunů dvou sousedních polí v horizontálním nebo vertikálním směru dosáhnout trojic a více figurek stejného typu vedle sebe. Ty poté zmizí a započítají se do našeho skóre, které se nachází v pravém sloupci. Polí však neubývá, pouze se sesunou směrem dolů a z vrchu jsou doplněna nová. Je vhodné tvořit řetězové reakce, které přinášejí větší bodový zisk. Před hrou bývá určena tzv. šťastná příšera. Ta znamená pro vaše skóre dvojnásobný počet bodů. Dostanete-li se do fáze, že není možný žádný další tah, bude vám poskytnuta nově poskládaná hrací plocha. Osobně se mi to ale nestalo. V pravém sloupci si lze také povšimnout podivných tří očí. Klikneme-li na ně, ukáží nám jeden z možných tahů. Používejte je však obezřetně, další dostanete, teprve až pokoříte hranici deseti tisíc bodů. Nelze jich však mít více než tři. Někdy se poštěstí a objeví se pole, na kterém se rychle mění příšery. Po kliknutí se zastaví a vymaže všechna pole stejná jako zvolené.

Monsterz nejsou zdaleka tak snadnou hrou, jak by se zdálo. Neustále jsme pod časovým tlakem. Ubíhající stupnici nalezneme v dolní části pod hrací deskou. Čas mizí konstantní rychlostí a přibývá s každou zmizelou partou příšer. Musíme tedy přemýšlet rychleji nebo alespoň stejně jako ubíhající čas, nebo skončíme.

Zpracování není špatné. Hudební složka se bohužel brzy omrzí, naštěstí je možnost jejího vypnutí. Grafická stránka je pěkná svou snahou o dynamičnost, ale časem ji přestanete vnímat a postačí barvy. Síla hry je v návykové hratelnosti, což bývala výsada logického žánru. Vzpomeňme třeba Tetris. Jednoduchá pravidla, a přesto se hrála hodiny. Ovládání nebude činit problém ani hráčům po lobotomii.

Chcete-li si dopřát příjemné potrápení mysli, máte k tomu dobrou příležitost.

Ani instalace nás nezdrží – hra je napsána v Pythonu a pro svůj běh potřebuje PyGame. Já si ze stránky hry stáhl archiv monsterz-0.7.1.tar.gz. Ten stačilo rozbalit a spustit  monsterz.py.