Opačný názor: konec IPv4 je jen bublina, IP adres je dostatek

K napsání tohoto článku jsem byl volně inspirován článkem Pravidla pro nové IPv4 adresy se zpřísňují, utáhněte opasky. Nešlo o stoprocentní podnět, ale spíš o příslovečnou kapku, která přelila pohár nutkání napsat někam také vlastní názor. Než budu psát další věty o mém pohledu na situaci ohledně vypotřebování IPv4, které se rozhodně nedají označit za mainstreamové nebo konformní, rád bych řekl, že jsem obrovský fanda nasazení IPv6, ačkoli by se to nemuselo zdát .

Spoluvlastním jedno ne úplně zanedbatelné ISP a tak mám možná nárok prezentovat několik našich pohledů a pokusit se o ně dále podělit v diskusi, pokud bude zájem. Jsme v maximálním rozsahu routovaná síť (ano, každý zákazník, ať připojený pomocí FTTx nebo na bezdrátech, má odsměrovaný malý privátní rozsah – tedy pokud pingá soused v bytovce na privátní adresu souseda, komunikuje s ním přes L3 switch – jejich přípojky jsou na L2 zcela izolovány do samostatné VLAN). Vzhledem k těmto faktům bude zavedení IPv6 u nás celkem finančně bolestivá akce, která bude znamenat výměny desítek L3 switchů, na asi 5× dražší alternativu (v této chvíli).

Náš firemní názor by mohl být vyjádřen tak, že IPv6 nevnímáme jako okamžitou a bezpodmínečnou nutnost, ale spíše jako „favor“ (ale právě takovéto aktivity dělájí svět hezčím místem,že?). Osobně si myslím, že s IPv4 by se dalo vyžít nějakých 20 let. Naopak nechápu (i když cítím potřebu médií zjednodušovat), proč jsou neustále všemi odborníky, novináři, ISP papouškovány nesmyslné informace o dojití IPv4 po roce, s následnou stagnací internetu, nebo dokonce nemožností připojení dalších lidí a podobně. Následuje pokus, popsat některé důvody, proč si myslím, že lidstvo žádný velký problém nemá:

1. Skoro 1/4 IPv4 prostoru zabírají A sítě nesmyslně rozdané přímo firmám  a institucím v   osmdesátých letech, viz grafické znázornění. Tyto bloky, bych buď rovnou zrekvíroval, nebo demokratičtěji  – tak zpoplatnil, že by se z toho dotčené korporace po…, čímž by se začaly tyto bloky pozvolna vracet k IANě. Toto opatření by přineslo několik klidných let konzervace stávajícího stavu.

2. Po tom, co volné A bloky dojdou IANě, mají RIRové přiděleno ještě na cca další rok. Předpokládám, že RIRové budou postupně ztěžovat další, zejména dodatečné alokace k LIRům, takže možná půjde o dva a více let. I zde se otevírají možnosti, týkající se přehodnocování oprávněnosti alokací a fiskální metody omezující plýtvání IPv4 prostorem.

3. Ve výše uvedeném, ale není podstata problému. Ta je v LIRech samotných. Každý LIR má dnes „nasáčkováno“ docela slušné množství adres (samozřejmě ne tolik, aby každému dával veřejnou, ale tolik, aby přežili 10–15 let na NATech). Hrůza? Ani bych neřekl :

   • My máme např. 32C, 18 půjčujeme partnerským ISP, 6 máme my. Přiřazeny jsou stylem 2C na asynchronní NATy, 3C na NATy 1:1 (pro domácí zákazníky, kteří chtějí veřejnou – toto dáváme zdarma, na vyžádání) a plné veřejné podsítě pro firmy a nakonec 1C pro server hosting. Mohu zodpovědně prohlásit, že tyhle prostory máme v tuto chvíli tak řídce použité, že s nimi vystačíme dalších 10 let (lineární aproximace nárůstu za tu dobu, co jsme na trhu). Potom můžeme udělat další příslušnou asignaci z naší alokace, kterou nám nikdo nevezme.

   • Naše největší konkurence má asi 30 tisíc zákazníků, jako LIR má 16C a použito má asi 50 adres na asynchronní NAT a asi 3C na veřejné adresy přidělované klientům výhradně NATem 1:1. Terrible? Ani ne. Jsou velice úspěšná „nízkonákladovka“. Jejich zákazníci je sice moc nemilují , to ale úplně kvůli jiným věcem (velice nízká spolehlivost, obchodní nepoctivost, bezohlednost při výstavbě infrastruktury atd., ale rozhodně ne kvůli NATům, to opravdu ani náhodou). Takže lineární aproximací (6 let jejich dosavadní existence) jim jejich 16C vystačí na cca 24 let). Internetový boom už je za námi, penetrace domácností jsou relativně znatelné, takže nějaký exponenciální rozvoj přípojek v ČR rozhodně není pravděpodobný.

   • Velké firmy typu O2, UPS mohou začít zákazníky „strkat“ za NATy – stejně to v 90 % případů již dělají modemy a další domácí plastové krabičky. Pokud tedy hypoteticky O2 umístí své zákazníky za asynchronní NAT 1:2, zákazník ADSL prakticky nic nepozná a firma zdvojnásobí dobu dožití IPV4 od doby, co zavedla ADSL. To je 10 let?

4. Je evidentní, že NAT, i když je mi protivný, je čím dál menším reálným problémem pro koncové uživatele. Protokoly se zlepšují a jen blázen se může domnívat, že kdyby např. někdo mávl jakýmsi proutkem a bylo všude IPV6, že zmizí Skype, Hamachi a podobně (jako již nepotřebný produkt). Jen začnou fungovat z 99 % transparentně, ale rozhodně to nebude masový důvod např. pro přechody na SIP a softphones. Naše firma připojí cca 100 klientů měsíčně a z toho 1–2 požádá o veřejnou IP (kompletně zdarma – jak nastavení, tak paušál , tuto možnost navíc pravidelně inzerujeme – zákazník stejně veřejnou IP neřeší).

Doufám, že se mi podařilo trochu nastínit, že internet a jeho rozvoj je dnes řízen pouze zájmem zákazníků, potažmo ochodem, který ISP vůči nim dělají. Rozhodně však není řízen počtem IPv4 adres, nebo další technickou problematikou, kterou my „telco specialisti“ neustále řešíme.

„Dojití“ adres, o kterém se mluví, rozhodně žádnou stagnaci znamenat nebude. Maximálně technické reorganizace uvnitř ISP, kupčení s alokacemi nebo i asignacemi a další mechanizmy, které zatím ještě neznáme. Já budu samozřejmě rád, pokud se věc vyřeší upgradem na IPv6, ale to bude docela na dlouho. Dokud penetrace IPV4 only zařízení neklesne řekněme pod 2 %, stejně budou muset mít všechny nové instalace u koncových zákazníků a serverů podporu IPv4 stoprocentně zajištěnou. To znamená , že IPv4 s námi prožije ještě hodně dlouhý život, ať chceme, nebo nechceme.