Open source a informační společnost

Michal Černý 15. 12. 2011

Dnešní společnost bývá často označována jako informační či znalostní. Jejím základním ekonomickým statkem jsou především informace a znalosti, kterých jednotlivé subjekty trhu využívají. Existuje nějaká spojitost mezi rozvojem společnosti a otevřenými protokoly, programy a technologiemi?

Jak jsme již naznačili, současná ekonomika vyspělých států stojí do velké míry na práci s informacemi – ať již jde o akciové trhy, počítačové sítě, informační systémy nebo bankovní instituce. Ti všichni pracují s informacemi zcela jiným způsobem, nežli tomu bylo před pětasedmdesáti lety. Dokonce se mluví o tom, že zde vznikla zcela nová třída zaměstnanců – vedle zemědělců, dělníků a poskytovatelů služeb jsou zde také informační analytici. To jsou všichni pracovníci, jejichž hlavní pracovní náplní je pracovat s informacemi; může jít jak o jejich získávání, tak také o analýzu, dolování dat, propagaci, rozhodovací management, znalostní řízení a mnoho dalšího. V zásadě sem patří také (téměř) všichni informatici.

To, že žijeme ve společnosti, která si na práci s informacemi a znalostmi zakládá, má řadu praktických dopadů. Jedním z nich jsou také systémy patentových ochran, o kterých jsme již několikrát psali. Význam patentu by měl spočívat v tom, že bude zajišťovat ochranu investic, které byly vloženy do výzkumu tím, že vědec či společnost svůj objev nezatají, ale zveřejní, a výměnou za to dostanou na určitý čas exkluzívní právo na používání daného patentu.

Myslím, že zde je možné již vidět určité napětí mezi tím, jak se s patenty pracuje dnes a jaký by měl být jejich praktický význam. Řada z nich nesplňuje ani elementární požadavky na to, aby je bylo možné patentovat. V zásadě je dnes možné, zvláště ve spojených státech, patentovat téměř cokoli. Pěkným příkladem může být patent na komunikaci probíhající rychlostí větší, než je rychlost světla. Nic takového není principiálně možné, ale přesto existuje někdo, kdo si takový princip nechá patentovat.

Ostatně do i v tuzemském univerzitním kariérním řádu je – zvláště u technických škol – nutné vykázat přiměřenou praktickou vědeckou činnost, která bude podpořena patenty. U firem pak často můžeme hovořit o patent troll, což jsou společnosti, které se živí jen tím, že si nechávají uznávat patenty (často velice obecné) – případně je kupují a následně se snaží vést právní spory s těmi, kdo jejich duševní práva porušují. Výsledky jsou sice obvykle dosti nejisté, ale i výhra jednou za čas je obvykle dostatečnou motivací.

Brzdí patenty pokrok?

Důvodem zavedení patentů byla nesporně především snaha stimulovat výzkum a vývoj. Evropa nemůže konkurovat světu co se týče ceny pracovní síly a tak se snaží sázet na technologie a inovace, které naopak spolu s USA zvládá poměrně dobře. Překvapivě se ukazuje, že patenty nejsou žádným motorem ekonomiky, ale spíše naopak. Jedním z nejstarších příkladů je patent na parní stroj pro J. Watta, který byl uměle prodloužen a podle odhadů zbrzdil nástup průmyslové revoluce v Anglii o deset až dvacet let. Současně se ukazuje, že jediný segment průmyslu, které na patentech více utrží než prodělá, je farmaceutický a chemický průmysl.

V tolik diskutované oblasti ICT jsou náklady spojené s patenty podstatně vyšší, než zisky z nich. Přesto nikdo nemůže bez patentů v současném právním rámci rozumným způsobem fungovat, což vede jen k dalšímu zpomalení vývoje a výzkumu. V zásadě neexistuje žádná studie, která by prokázala spojitost mezi inovacemi a patenty.

Pokud se ptáme jak najít cestu ven, pak odpovědí bude zřejmě jen radikální změna způsobu patentových ochran. Přechod směrem k ochraně podstatně časově kratší, omezené jen na zcela konkrétní aplikace (nikoli principy) a celková racionalizace systému.

Open source a rozvoj společnosti

Pěkným příkladem toho, jak mohou fungovat otevřené technologie je Internet, který vznikl jako otevřený univerzitní projekt, ke kterému se mohly postupně přidávat všechny subjekty, které o to měly zájem. Ať již to byly univerzity nebo soukromé společnosti. Tím, že zde byly otevřené protokoly a technologie jako je IP či TCP, byl možný velice rychlý rozvoj výměny informací, což akcelerovalo vědu, ekonomiku i inovace jako takové. Prvním z těch, kdo z nich těžili, byly pochopitelně Spojené státy, které disponovaly zpočátku jako jediné otevřeným komunikačním kanálem tohoto typu. Pokud by šlo o uzavřenou technologii, nástup informační společnosti by byl nepochybně mnohem pomalejší a komplikovanější a je možné s jistotou říci, že bychom dnes neměli vůbec takové technologie, jakými disponujeme dnes.

Podobných příkladů by se mohlo najít samozřejmě mnohem více. Téměř všechny síťové technologie jsou založeny na principu otevřených zdrojových dat, což je nesporně podmínkou pro jejich rychlý a efektivní rozvoj.

Zajímavé je také sledovat, jakým způsobem se proměnil také segment webových prohlížečů, přehrávačů multimédií nebo dalších oblastí, kde začal dominantní roli hrát právě software založený na otevřeném kódu. Změny v těchto oblastech byly mnohem rychlejší než v těch zcela komerčně uzavřených.

Nejde zde jen o to, že se díky nulové pořizovací ceně stane určitá technologie otevřená, ale také o větší možnost sdílení myšlenek, spolupráce na vývoji nebo možnosti nacházet chyby. To vše nakonec implikuje, že otevřený software je velké většině bezpečnější a jeho uživatelé mají možnost si produkt přizpůsobit svým potřebám.

widgety

Místo závěru

Rozvoj informační společnosti stál od počátku na otevřených technologiích, které byly velice úzce spjaty s univerzitami. Je jasné, že bude-li chtít stát šetřit náklady, bude muset v mnohem větší míře na open source programy sázet. Ostatně i to může být cesta jak řadě firmám a drobným živnostníkům finančně ulevit, když budou moci komunikovat s úřady ve formátu, který je nic nestojí.

Jistě by bylo možné mnoho říci o tom, co bylo v linuxovém prostředí uděláno inovativně a komerční aplikace je v té či oné formě přijaly. Myslím, že na první pohled ale může být jasné, že podíl otevřených technologií na budování informační společnosti je nezanedbatelný a v kontextu toho, že patenty přinášejí v oblasti ICT zápornou ekonomickou hodnotu, by jistě bylo možné zvážit změnu patentních pravidel. Ostatně ještě do nedávna platil výrok německého spolkového soudu, že software nemůže být patentován. O tom, jak se situace v posledních necelých patnácti letech změnila i v Evropské unii, si každý jistě umí udělat obrázek sám.

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Vitalia.cz: Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Vitalia.cz: Nová vakcína proti chřipce se aplikuje nosem

Nová vakcína proti chřipce se aplikuje nosem

Podnikatel.cz: Chystá se smršť legislativních novinek

Chystá se smršť legislativních novinek

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Lupa.cz: Adblock Plus začal prodávat reklamy

Adblock Plus začal prodávat reklamy

Vitalia.cz: Vodárny varují: Ve vodě z kohoutku jsou bakterie

Vodárny varují: Ve vodě z kohoutku jsou bakterie

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

DigiZone.cz: Budoucnost TV vysílání ve Visegrádu

Budoucnost TV vysílání ve Visegrádu

DigiZone.cz: Regionální tele­vize CZ vysílá "Mapu úspěchu"

Regionální tele­vize CZ vysílá "Mapu úspěchu"

Podnikatel.cz: Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Vitalia.cz: Tradiční čínská medicína a rakovina

Tradiční čínská medicína a rakovina

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

120na80.cz: Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku