Paul Cormier: česká pobočka je nejlepší a Red Hat ji chce rozšířit

Proč jste se před pěti lety rozhodli právě pro Českou republiku?

To je právě jedna z krásných věcí na open-source vývoji. Komunikace při otevřeném vývoji je podstatně jednodušší než při tom klasickém uzavřeném. My jsme proto už tenkrát znali některé lidi z české komunity a ze zdejší univerzity, se kterými jsme komunikovali. Samozřejmě jsme tehdy zvažovali i jiné země jako Rumunsko, Polsko, ale i asijské země, třeba Indii. Ale tam lidé nebyli tak zapojení do open source jako u vás. A lidé jsou naše intelektuální vlastnictví.

Říká se, že Česko je obecně jakousi vývojářskou IT velmocí, že máme skvělé programátory. I další firmy u nás mají své pobočky. Je skutečně i pro vás Česko tak důležitým bodem?

V Red Hatu děláme každoročně průzkum v našich pobočkách a tahle česká patří k těm nejlepším. To myslím hovoří samo za sebe. Také je to naše druhá největší vývojářská jednotka v celé společnosti. A máme v plánu ji ještě zvětšovat.

Ta pobočka pro nás není žádná vedlejší vzdálená továrna. Když jsme sem přišli, od začátku jsme ji koncipovali jako jedno z našich hlavních vývojářských center. Přímo tady se vyvíjejí naše nové technologie a dějí se tu ty nejdůležitější vě­ci.

Proč si myslíte, že je Česko právě tak zajímavé? Máme kvalitní vysoké školství nebo máme pověstné zlaté české ručičky jako nějakou vrozenou výhodu?

Ano, je to částečně tím školstvím, ale není to to jediné. Mám svou osobní teorii. Mluvili jsme třeba o Indii, tam jsou skvělí vývojáři, ale nedělá se tam tolik open source. Pomalu se to mění i tam, ale zatím tam neběží komunitní vývoj v takovém rozsahu jako v Česku. Je to totiž úplně jiný typ vývoje: otevřený a svobodný. V Indii je úplně jiná kultura, IT trh je tam dávno rozvinutý, a tak místní lidé mají už dlouho možnost pracovat pro firmy jako Microsoft, HP a další. Jsou v tom prostředí už hodně dlouho.

Tady v České republice jsou hi-tech společnosti jen asi deset let. S příchodem internetu a otevřeného vývoje se otevřely možnosti pro mnoho lidí, kteří tak mohli pracovat na reálném software. To dalo prostor mnohým vývojářům se zapojit a naučit se něco nového. Proto taky open source vývoj je pro české vývojáře přirozenější, jsou na něj prostě za ta léta zvyklí.

Čili jsme měli dvě možnosti: počkat, až sem ty velké firmy přijdou, nebo se zapojit hned teď?

Ano, přesně tak. V naší branži prostě nemůžete čekat. Pokud se zastavíte, zemřete. Hledali jsme nové vývojáře a místo pro naši pobočku po celém světě, ale velmi rychle jsme se zaměřili právě na Brno. Vlastně to rozhodnutí tenkrát padlo asi během čtyř měsíců.

Na začátku jsme tu měli jen šest lidí, po pěti letech jich tu máme 205 a máme v plánu toto číslo postupně navyšovat.

Vím že jste sem do Brna přijel předat nějakou cenu. O co se přesně jedná?

Tahle pobočka byla vyhlášena nejlepší pobočkou naší firmy.

Pro tento rok?

Ano, v letošním roce byla nejlepší. My tuhle cenu udělujeme každý rok. Každý rok děláme v našich vývojářských skupinách interní průzkumy, na jejichž základě a na základě informací od manažerů pak vybereme jednu pobočku, kterou oceníme. Letošní cena ukazuje, že jsme se před pěti lety rozhodli správně.

Co všechno je do průzkumu poboček zahrnuto?

Sledujeme například to, jak jsou schopny jednotlivé skupiny pružně reagovat, jakou kvalitu dokáží dodávat, jak spolupracují s ostatními skupinami a podobně. To sledujeme během celého roku a využíváme získaných informací samozřejmě i pro naše managery jako zpětnou vazbu.

Hovořil jste o tom, že chcete pobočku zvětšit. Máte představu o výsledné velikosti? Kolik lidí tu bude pracovat potom?

Už jsme investovali peníze do dalšího růstu, čili celá věc už je jistá a vlastně se rozbíhá. Pro příští rok také vyčleníme větší balík peněz pro lidi, takže budeme moci zaměstnat další vývojáře. Rozhodli jsme se pro takový krok, protože to jednoduše doposud fungovalo velmi dobře. Red Hat má více než 60 % vývojářů mimo Spojené státy. Může za to fenomén open source – je nevídané, aby společnost sídlící v USA měla takovou vývojářskou kapacitu za hranicemi.

A konkrétní čísla neprozradíte? Dnes je v Česku 205 vývojářů, příští rok…?

Konkrétní čísla vám bohužel nedám, protože žádná nemáme. Dostali jsme se do bodu, kdy potřebujeme další vývojáře, ale samozřejmě nechceme otevírat novou pobočku. To je velmi složité a také velmi drahé. Až jednou zjistíme, že jsme v Brně vyčerpali všechny možnosti, budeme o tom uvažovat. Zatím je ale taková doba velmi daleko.

Ani rámcově nedokážete odhadnout jestli pobočku zdvojnásobíte nebo třeba ztrojnásobíte?

Stále platí že tohle je naše nejlepší pobočka a další nechceme. Takže v Brně porosteme, jak rychle to jen bude možné a dokud to neuspokojí naše požadavky. Nechci vám říct nic konkrétního, protože my konkrétní plány v tomto směru nemáme. Neexistuje žádné schéma, podle kterého chceme najmout třeba 1000 vývojářů v následujících pěti letech.

Naše produktová řada je velmi rozsáhlá a potřebujeme proto další lidi. Největší část našich vývojářů samozřejmě pracuje na operačním systému, ale máme i JBoss, virtualizaci a další součásti.

Open source nám umožňuje najímat lidi zajímavým způsobem – pokud potřebujeme někoho specifického s konkrétními schopnostmi, tak ho pravděpodobně už z komunity známe. Jsme schopni ho pak najmout, ať je kdekoliv na světě. Pokud máme třeba v Rumunsku někoho zajímavého kdo je důležitou osobou v komunitě, najmeme ho a on může pracovat třeba z domova.

Ale pokud si řekneme, že potřebujeme deset nových lidí na konkrétní projekt, hledáme především v Brně. Pokud se to nepovede, až pak se rozhlížíme po Spojených státech. Tady jsme blíže k univerzitě, máme tu infrastrukturu a je to pro nás vhodnější než hledat nové lidi třeba v Asii.

Není to také tím, že jste jednou z mála velkých firem v Brně, kde je možné se věnovat IT na nejvyšší úrovni? Kde jinde je v Brně možné vyvíjet operační systém?

Ano, je to pro lidi jistě také jeden z důvodů, ale podle mě je tu mnoho vývojářů jen proto, že děláme open source. Pokud chtějí dělat open source, je jen málo firem, kde to můžete dělat komerčně. Samozřejmě jsou tu i tací, kteří by vám řekli: ‚Jsem tu, protože je to prostě práce.‘ To je samozřejmě taky v pořádku.

Ale kdybychom jednoho dne řekli: ‚nebudeme už dělat nadále open source‘, hodně lidí by odešlo. Tím jsem si naprosto jistý. Je tu hodně lidí, kteří jsou tu hlavně z toho důvodů.

Mnoho open-source projektů to nikdy nedotáhne na komerční úroveň. Takže na nich můžete pracovat jen jako amatéři. My proti tomu nasazujeme náš software ve velkých bankách, filmových studiích, leteckých společnostech. Čili pokud chcete dělat open source opravdu profesionálně, můžete jít k nám a dělat ho. Jestli je to důvod všech našich programátorů? Asi ne.

Ale můj důvod to je. Dělám v Red Hatu přes devět let a jinde pracovat nechci. Kdyby mě požádala jiná firma, abych šel k nim, neudělal bych to. Vývoj v Red Hatu je úplně jiný a mě to vyhovuje.

Je to opravdu tak jiný svět, jak ho popisujete?

Rozhodně ano. My přemýšlíme nad problémy úplně jinak. Někdo chce například přidat do operačního systému novou vlastnost a pokud víme že ji nedokážeme dát zpět komunitě, tak mu řekneme ‚ne‘. Stává se nám docela často, že někdo přinese hotový patch, který ale nemůžeme vrátit zpět komunitě. Ale pokud se nám líbí, investujeme reálné peníze do toho, abychom tu funkci napsali znovu a pak ji otevřeli.

Hodně se teď hovoří o dopadu ekonomické krize na IT firmy. Jak se projevil konkrétně v Red Hatu?

Naše poslední čtvrtletí bylo opravdu velmi dobré. Nedokážu zatím komentovat to další čtvrtletí, ale firmě se zatím daří velmi dobře. Zákazníci si uvědomují, že open source přináší vysokou protihodnotu a hledají nové způsoby, jak ušetřit. To se děje na celém světě, nejen ve Spojených státech.

Takže to čtvrtletí byste označil za normální nebo nadprůměrné?

Rozhodně lepší než byla naše očekávání. Neznám teď konkrétní čísla, ale rozhodně překročila očekávání. Podle všeho jsme jedinou open-source společností, které se daří v současné době vydělávat peníze. Navíc si vedeme lépe než ukazovaly analýzy.

Proč tomu tak podle vás je? Firmy nakupovaly software od Microsoftu dvacet let a teď začaly přemýšlet, jestli to nejde jinak?

Ještě před čtyřmi lety se lidé ptali: ‚je Linux připraven pro firemní nasazení?‘ Dnes už to není otázka. Myslím že krize donutila lidi dívat se tam, kam by se normálně nedívali. Je to jeden z důvodů. Dalším důvodem je, že open source jim může nabídnout lepší prostředí než proprietární software.

Kam se podle vás bude ubírat open source dále?

Jednou z hlavních oblastí, kam se teď ubírá zájem lidí, je cloud computing. Většina dnešních komerčních cloudů běží na open source a mnoho z nich běží na Red Hatu. Důvodem je vysoká hodnota software a kvalitní architektura. Pokud chcete provozovat cloud, nestačí vám operační systém, ale potřebujete také virtualizaci, firewall, middleware a další součásti, a to vše vám může open source velmi dobře nabídnout.

To je myslím velká část budoucnosti. Nebudeme už prodávat operační systém, middleware a další součásti, ale vše se to propojí do jednoho celku, aby mohli zákazníci pohodlně vytvářet vlastní cloudy a pohodlně přesouvat své aplikace mezi cloudy.

Cloud computing podle mě zásadně mění pravidla hry. Mění pravidla hry také pro Microsoft, mění také to, jak pohlížíme na počítače. Dnes ještě provozujeme software na lokálním výkonném hardware, ale postupně přecházíme na virtualizované prostředí a software odsouváme tam.

Je skutečně schopen open source využít té šance? Myslím jestli se dokáže opravdu přizpůsobit aktuální situaci a získat trh na úkor Microsoftu?

Cloud computing je skutečně úplně nová kapitola s naprosto jinými pravidly. Microsoft dnes má na desktopovém trhu řekněme 95 %. Takový trh nemůžete dobýt pomocí reverzního inženýrství. Tím myslím třeba podporu maker do OpenOffice.org a podobně. Tohle není cesta, která povede k úspěchu.

Proti tomu cloud computing mění celou architekturu a nemyslím si, že by z toho měl Microsoft velkou radost. Postupně se odkláníme od velkých desktopů a to mění pravidla. Jakmile jednou začne velký poskytovatel cloudu, jako třeba Amazon, stavět svůj cloud na open source, už nikdy nepůjde k Microsoftu. Téměř každý telekomunikační operátor přemýšlí nad tvorbou vlastního cloudu.

Je to také důvod, proč investujete v posledních letech tolik peněz do virtualizace?

Virtualizace je součástí operačního systému. Používám takové přirovnání: kdysi se kupoval zvlášť operační systém a zvlášť TCP stack. Vy to asi ještě nepamatujete – existovala společnost s názvem TCP Software. Od té jste si musel koupit TCP zvlášť a tak to také dlouho bylo. Dnes už je TCP součástí systému a virtualizace je na tom podobně.

Náš hypervisor je postaven na stejném kódu jako RHEL. Všechny funkce dostupné v RHEL jsou i v hypervisoru, všechny aplikace certifikované pro RHEL běží také v hypervisoru, stejně jako je stejná třeba podpora hardware. V tom máme výhodu proti VMware, protože oni se snaží vytvořit nový operační systém a prostředí kolem něj. A to může trvat roky. Microsoftu to trvalo třicet let, nám to trvalo devět let.

U nás je virtualizace běžnou součástí systému. Veškerý serverový hardware má dnes podporu virtualizace, což je důvod, proč do ni investujeme tolik peněz. To je určitě budoucnost.

Děkuji za rozhovor.

Bylo mi potěšením.