Petr Hodač, InstallFest: aktivních a zapálených lidí ubývá

Obnovený InstallFest probíhá každoročně od roku 2009. Letos se tedy konal čtvrtý ročník a každý rok je charakterizován svou barvou. Zatím to byly zelená, žlutá, modrá, a letos červená. V neděli, když už ubylo organizačního stresu, se mi podařilo chytit Petra Hodače a natočit s ním rozhovor o minulosti, současnosti a budoucnosti InstallFestu.

Jak vlastně vznikl nápad obnovit InstallFest?

InstallFest existoval daleko dřív, než jsem na Strahov přišel já. Koukal jsem na záznamy z let 2000 a 2001, které probíhaly v Dejvicích v posluchárnách. V roce 2005 pak původní InstallFest skončil a s ním i další dvě konference OpenWeekend a Cryptofest. V roce 2008 se dva studenti, Pavel Krejsa a Radim Roška, rozhodli obnovit InstallFest a hledali lidi do organizačního týmu. Tak jsem se ke konferenci dostal i já.

Nebyl to ale klasický restart, ale vlastně úplná změna koncepce. Proč?

Na přelomu tisíciletí byl ještě problém Linux vůbec nainstalovat. Tady nefungovala tiskárna, tu zase grafická nebo zvuková karta. Takže se na InstallFest sehnali zkušení uživatelé, kteří pomáhali těm nezkušeným přímo na místě. Na prvním InstallFestu se sešlo asi patnáct lidí a prostě instalovali Linux. Postupem času z toho byla větší a větší akce.

Časem se také změnila povaha Linuxu. Dnes se všechno dělá podstatně snáz. A když jsme se v roce 2009 bavili o novém ročníku, bylo už dávno na světě Ubuntu a dokonce i Gentoo mělo grafickou instalaci. Nebyl už tedy důvod dělat podobnou akci. Za čtyři roky jsme měli asi dvě přednášky o instalaci systému, ale zaměřené na specializovaná zařízení. Běžná instalace na PC už dnes obvykle nepředstavuje problém.

Proč jste tedy nezměnili název, když už jde vlastně o jinou akci a název neodpovídá?

Já sám vlastně nevím. Bylo by logičtější, kdyby se tahle akce obnovila pod názvem OpenWeekend. Ze tří původních konferencí se obnovily jen dvě – InstallFest a CryptoFest. InstallFest je tedy paradoxně spíše pokračovatelem OpenWeekendu než starého InstallFestu. Dnes už to asi změnit nejde a ani to nechceme. Je to taková naše specialita. Název většiny konferencí odpovídá tomu, co se tam děje. U nás to neplatí. (Smích)

Jak ses vlastně ty dostal k vedení konference?

Na prvním obnoveném ročníku byli dva hlavní organizátoři, kteří měli rozdělené úkoly. Jim pomáhal tříčlenný tým, ve kterém jsem byl i já. Během příprav na druhý ročník ale Pavel Krejsa dopisoval diplomku a Radim Roška s tou svou začínal. Takže za mnou přišli, jestli bych nechtěl druhý ročník organizovat sám. Já jsem po tom okamžitě sáhl, protože jsem to chtěl zkusit. Radim zůstal jako odborný poradce.

Kolik lidí dnes tvoří organizační tým?

Za ty čtyři roky se to hodně změnilo. Původní tým byl řádově větší, ale hodně lidí odešlo a nikdo se za ně nenašel, případně poměrně rychle odpadl. Takže tým se pořád jen zmenšuje a zmenšuje. Přípravu celé konference dělám sám, to zahrnuje přípravu programu, rezervaci místností, psaní zpráviček a podobně. Během této fáze mi pomáhá Tomáš Srna, který dělá grafiku a web. Asi týden před akcí se tým rozroste asi o patnáct až dvacet lidí, kteří si rozdělí dílčí úkoly. V den akce se nás tu sejde i čtyřicet, ale to zahrnuje několik fotografů, lidi z AVC, kteří točí video a podobně. Bohužel tihle lidé stárnou a už nemají tolik času.

InstallFest je poměrně malá konference, kolik lidí ji navštěvuje?

Velikost InstallFestu je dána především naší přednáškovou místností, která pojme ve špičce 120 lidí. Podle naší statistiky tu v sobotu bylo 200 unikátních návštěvníků, ale část z nich tu nebyla po celou dobu a lidé se různě střídali. Takže konstantně tu bylo asi 100 lidí na přednáškách plus kolem 20 lidí na workshopech.

Kdyby byl k dispozici větší prostor, byla by to větší akce?

Myslím si, že kdyby byly větší prostory, dokázali bychom to udělat pro více lidí a že by i víc lidí přišlo. Problém téhle konference je, že na ni chodí stále stejní účastníci. Jen minimum lidí sem přijde úplně poprvé. Snažíme se nové lidi oslovovat živým streamem, který letos jen v sobotu vidělo asi 1500 diváků. Stejně tak zveřejňujeme záznamy, které se dají prohlížet celý rok. Řádově tím oslovíme další stovky lidí.

Novější videa jsou ale k dispozici jen skrze Flash. Bude možnost si je i stáhnout?

V AVC probíhají velké změny, také jim bohužel ubývají lidé. Teď se stěhují do nových prostor na FIT a až se to usadí, chceme zase všechna videa překlopit do AVI nebo MKV, aby bylo možné si je pohodlně stáhnout. Hodně lidí si chce stáhnout hromadu videí a odjet třeba na chatu. Máme v plánu to opravit.

Jak je to s rozpočtem na takovou studentskou akci?

Každý rok je rozpočet menší. Dříve jsme si psali o granty na fond studentských projektů, ale podmínky se časem změnily, takže už není možné z grantu proplácet vše, co bychom chtěli. Přesto ale potřebujeme udělat trička, plakáty, zaplatit občerstvení a spotřební materiál. Poslední konference přišla na 70 000 Kč s daní. To byly peníze studentského klubu Sillicon Hill. Tahle akce má smysl i tradici a peníze se na ni dají sehnat, tohle není problém.

A co tedy problémem je? Jsou vůbec nějaké problémy?

Největším problémem je nedostatek lidí. Chceme třeba vylepšit web, ale nemáme na to čas. Není problém sehnat pár studentů, kteří pomůžou přímo na konferenci a postaví se třeba do šatny, ale sehnat někoho na plnění dlouhodobějších úkolů je velmi obtížné. Navíc se zdá, že se to postupně spíše zhoršuje a sehnat schopného a zapáleného studenta je dnes problém.

Stejně tak tu máme Středisko Unixových Technologií, ale to v poslední době omezilo činnost a prakticky se nepřednáší. Lidé, kteří ho založili, už jsou pryč a pokračovatelé se nenašli. Máme určitě zájem pokračovat, vytvořit co nejdříve nový program a semináře rozjet. Ideální by bylo sestavit nové organizační skupiny.

Mohli bychom pak dělat stabilně několik konferencí během celého roku. V březnu by byl InstallFest, v květnu by byl CryptoFest, v červnu RetroFest, na podzim třeba OpenWeekend. Na každou akci by ale byl potřeba vlastní organizační tým, nedá se to všechno stihnout.

Proč mají podle tebe studenti menší zájem o podobné akce?

Všeobecně ve Studentském klubu i dalších studentských aktivitách je velký úbytek aktivních i neaktivních lidí. Práce je pořád dost, ale nikdo ji nechce dělat. Pár lidí opravdu maká, další skupina se jen tak veze a zbytek kafrá. Jsem ale moc rád za všechny, kteří mi pomáhají, bez nich by to nešlo.

Čím si myslíš, že to je?

Asi žijeme v moc uspěchané době a nikdo už na podobné aktivity nemá čas. Nikdo už nechce dělat nic pro druhé a záleží mu jen na sobě. Ale vysvětlit to úplně nedokážu, protože to asi nedokáže nikdo. Řešíme to tu každou chvíli, jak nabrat nové lidi třeba na správu serverů na Strahově. Oni se ptají, proč by to dělali někde zadarmo, když jim za to jinde dají peníze. Pokud bychom jim za to ale začali platit, rozpadla by se idea toho, proč to vlastně děláme. Student by měl dostat zaplaceno zkušenostmi a ne penězi.

Děkuji za rozhovor.