Příkazy, které vám spolehlivě zničí systém nebo počítač

Léto je tu a pokud musíte sedět v práci a děsně se nudíte, dohráli jste WoW a tenis na firemním Wii už vás nebaví, můžete zkusit jinou zábavu: zlikvidujte nějakému uživateli stanici nebo ještě lépe sestřelte nějaký důležitý server. Uvidíte, že budete mít o zábavu postaráno. Následovat bude celá plejáda zábavných her: bojovka ‚hledáme zálohy‘, zábavná hra ‚uklidňuj kolegy‘, psychologická mezihra ‚ukecej šéfa‘ a další.

Jak říká klasik: začátky bývají nejtěžší. Abyste vůbec věděli, za jaký konec (tedy začátek) to celé uchopit, poradíme vám ty nejdrsnější příkazy, které vám server spolehlivě sejmou a vy budete moci začít týdenní kolo zábavy.

Klasika na rozehřátí

Začneme něčím naprosto klasickým, co už by měl znát snad každý:

# rm -rf /

Každý linuxák by měl vědět, že tento příkaz smaže soubory z disku, respektive ze všech právě připojených disků. Stále se ale najdou uživatelé, kteří se nechají nachytat. Existují ale i další varianty téhož, které vypadají nevinně.

# rm -rf cesta/.*

Pokus o smazání skrytých souborů v adresáři skončí špatně. Maska totiž vyhovuje i dvěma tečkám, což značí nadřazený adresář.

Samozřejmě existují i vychytralejší způsoby, pokud chcete někomu podstrčit tento nepříjemný kus kódu. Například v Pythonu se to dělá velmi snadno:

# python -c 'import os; os.system("".join([chr(ord(i)-1) for i in "sn!.sg!+"]))'

Pokud Pythonu nerozumíte, pak vězte, že konstrukce „sn!.sg!+“ je klasické „rm -rf /“ posunuté o jeden znak nahoru. Výše zmíněný příkaz nejdřív řetězec posune o znak zpět dolů a pak jej předá systému.

Pokud si to chcete celé ještě trochu zdramatizovat, můžete si zahrát klasickou ruskou ruletu. Aneb šestiranný revolver jen s jedním nábojem. Mačkat kohoutek můžete donekonečna… skoro.

# sudo [ $[ $RANDOM % 6 ] == 0 ] && rm -rf /

Další způsoby rychlého úklidu

Pokud se vám nechce mazat se souborovými systémy, můžete použít nízkoúrovňovější akce. Několik příkladů k použití:

# mkfs.ext2 /dev/sda*
# cat /dev/zero > /dev/sda
# shred -f /dev/sda

Zvlášť poslední způsob je velmi účinný a mohli bychom říci „totální“. Shred je totiž určen k tomu, aby přepisoval obsah souborů několikrát a pořádně, aby nebylo možné je obnovit. Japonci by řekli: „Datafuč“.

Množíme se donekonečna

Z mazacích kódů přejdeme na kódy mazané. Ten první je obzvlášť zajímavý a na první pohled vypadá naprosto nezvykle a vlastně vůbec nevypadá jako nějaký příkaz. Tady ho máme, krasavce:

:(){ :|:& };:

Jedná se o takzvanou fork bombu. Bash bude dokola volat sám sebe, stále se spouštět, množit v paměti, chřadla, chřadla, až… až uchřadla. Pro systém je to obvykle smrtelné a navíc velmi rychle. Pokud se pořád na ty znaky díváte a máte pocit, že vůbec nevíte, co to je, pak vám to přeložíme do lidské podoby:

bomb() {
 bomb | bomb &
}; bomb

Samozřejmě existuje i celá řada dalších hezkých fork bombiček. Několik dalších pro různé systémy můžete najít v jiném článku. Docela hezký příkaz, který ale nepatří do kategorie fork bomb, vám zase pomůže zaplnit větší množství paměti:

# yes `yes`

Uvědomělým adminům doporučujeme prohlédnout soubor /etc/security/limits.conf a nastavit nejen limity na počty spuštěných procesů jednotlivých uživatelů.

Tvoříme petabajty

Tím jsme zaplnili paměť, ale co chudák disk? Jak ten to unese? Můžeme se pokusit zaplnit také ten. Pomůže nám k tomu jeden hezký trik, kterému se říká „zip bomba“ a posílají ji škodolibí kamarádi. Legendární (ale dnes už docela neznámý) je soubor 42.zip. Ten má jen 42 KB, ale po kompletním rozbalení naroste na více než 4,5 PB, tedy asi o devět řádů. Přestože se jedná o velmi starou záležitost, i dnes spolehlivě zaplní libovolný disk a dokáže zlikvidovat kdejaký program, který se jej snaží analyzovat. Nepříjemně podobné věci snášejí například antivirové programy.

Ničíme disk

V titulku avizujeme, že vám ukážeme, jak zničit počítač, tedy hardware. K tomu souží velmi účinný příkaz hdparm. On je tedy víceúčelový a neslouží jen k destrukci, ale když jsme v nouzi, hodí se i na to. Má totiž řadu parametrů, které jsou označené za nebezpečné, velmi nebezpečné až hustodémonsky krutopřísné. Pan James Shubin z nich sestavil hezký dlouhý příkaz, který označil za nejnebezpečnější příkaz na světě a možná i ve vesmíru. Tady je:

hdparm -mRuUwx --dco-restore --drq-hsm-error --fwdownload \
--security-unlock PWD --security-set-pass PWD --security-disable PWD --security-erase PWD \
--security-erase-enhanced PWD --user-master USER --security-mode MODE [device]

Vaříme a smažíme

Poměrně úspěšně je také možné počítač poškodit přehříváním. K tomu dopomohou především vypnuté větráky. U notebooků je navíc celý proces ještě rychlejší a pro lepší efekt doporučujeme ještě zavřít víko, aby nám drahocenné teplo neunikalo klávesnicí. Bohužel se konfigurace větráčků u různých notebooků liší. Takže jen jedna rada pro uživatele rozšířených firemních notebooků IBM:

# echo level 0 > /proc/acpi/ibm/fan

Výše uvedený příkaz zastaví větráček v počítači. Pokud chcete efekt ještě zvýšit, třeba proto abyste si ohřáli na počítači kafe, doporučujeme spustit nějakou náročnou akci. Třeba kompilaci jádra.

Zdroje

• Malicious Commands
• Understanding Bash fork() bomb ~ :(){ :|:& };:
• Scary man pages
• How to control fan speed
• Ubuntu fórum
• Commands for the wicked
• Zip bomb