Prohlížeče a vyhledávání: od doplňkové funkce k obchodnímu modelu

Jiří Macich ml. 27. 3. 2013

Není tajemstvím, že většina webových prohlížečů vydělává na nějaké formě spolupráce s webovým vyhledávačem. Jaké možnosti volby vyhledávače a práce s ním různé prohlížeče nabízejí? Rozdíly existují, a ne nepodstatné. Dává více možností prohlížeč od provozovatele vyhledávače nebo „nezávislý“ prohlížeč?

V minulém díle seriálu Moderní webové prohlížeče jsme si popsali, kam aktuálně dospěl vývoj uživatelského rozhraní webových prohlížečů v těch nejzákladnějších aspektech. Dnes plynule navážeme, protože pro tvůrce webových prohlížečů je velmi důležité do uživatelského rozhraní co nejvhodněji zapracovat propojení s webovým vyhledávačem.

Obchodní model? Spolupráce s vyhledávači

Časy, kdy si uživatelé za webový prohlížeč platili, jsou už dávno pryč. Při současné konkurenci na trhu by zpoplatnění kteréhokoliv desktopového prohlížeče vysoce pravděpodobně znamenalo jeho faktickou likvidaci. Tvůrci prohlížečů si našli fungující obchodní model ve spolupráci s webovými vyhledávači. Vyhledávače si platí za výsadní postavení výchozího vyhledávače v konkrétním webovém prohlížeči.

Na globální úrovni je to tedy konkrétně Google, kdo si tímto způsobem chce udržet dominantní postavení na trhu. Tvůrci hlavních resp. nejrozšířenějších prohlížečů s ním mají uzavřené smlouvy ušité na míru. Ostatní mají možnost bez složitého vyjednávání (ovšem pravděpodobně za horších podmínek) spustit „vlastní“ webový vyhledávač pod svou značkou, ovšem s technologiemi Googlu a jeho inzertní sítí. 

Google pak provozovatelům těchto „vyhledávačů“ platí provizi ze zisku z reklamy. Snaží se tak porazit ty lokální hráče, kteří ještě úspěšně vzdorují (např. český Seznam nebo ruský Yandex) a zároveň nechce dopustit vzestup žádného velkého rivala. Tím by mohl být aktuálně zejména Bing od Microsoftu, byť z českého pohledu tak nevypadá. 

Microsoft svůj Bing tlačí k uživatelům prostřednictvím svých nejrůznějších softwarových i hardwarových produktů. Webový prohlížeč Internet Explorer pochopitelně není výjimkou. Google se dříve prostřednictvím americké justice snažil domoci toho, aby Microsoft nemohl svůj vyhledávač nastavovat coby výchozí vzhledem k tehdejšímu naprosto dominantnímu tržnímu podílu Internet Exploreru. 

 Z pěti nejrozšířenějších prohlížečů pro MS Windows pouze v Internet Exploreru není Google nastaven coby výchozí vyhledávač. Zde Microsoft směruje k uživatelům svůj Bing.

Nicméně pohořel, čímž pochopitelně ještě zesílil jeho zájem obsadit pozice v konkurenčních prohlížečích a později protlačovat k uživatelům svůj vlastní prohlížeč. Dnes je tedy situace taková, že čtyři z pěti nejrozšířenějších prohlížečů pro MS Windows mají jako výchozí vyhledávač přednastaven právě Google. 

Jedinou výjimkou zůstává Internet Explorer, kde Microsoft vcelku logicky tlačí svůj Bing. Ve všech případech má ale uživatel možnost zvolit si svůj vlastní preferovaný vyhledávač. Situaci usnadnila překvapivě rychlá akceptace formátu OpenSearch založeného na XML, díky němuž uživatelé snadno mohou provést změnu výchozího vyhledávače anebo doplnit další dostupný vyhledávač. 

Z pěti nejrozšířenějších prohlížečů pro MS Windows aktuálně OpenSearch nepodporuje pouze Opera, ale i v ní si uživatel může zvolit vlastní vyhledávač. S přechodem na Chromium a WebKit, ke kterému má dojít ještě letos, je vysoce pravděpodobné, že OpenSearch bude nakonec podporovat i Opera. 

Co prohlížeč, to trochu jiný přístup k vyhledávání

Způsob propojení webových prohlížečů s webovými vyhledávači se během let různě měnil a dodnes se nesjednotil. Ale na tom není nic špatného. Uživatelé alespoň mají možnost vyzkoušet si různé modely spolupráce prohlížeče a vyhledávače a potažmo si zvolit ten prohlížeč, který jim v tomto ohledu vyhovuje nejvíce.

I když zrovna spolupráce s vyhledávačem nebude při výběru prohlížeče u každého uživatele patřit mezi ty nejvyšší priority, protože rozdíly nejsou až tak zásadní. Ten největší lze spatřit v přítomnosti nebo nepřítomnosti specializovaného pole pro zadávání vyhledávacího dotazu. Takové pole vedle adresního řádku dnes používají Mozilla Firefox, Opera a Maxthon.

 Firefox patří mezi prohlížeče, které pro spolupráci s vyhledávačem mají samostatné speciální pole. Dalšími jsou Opera a Maxthon. Všechny tři ale  zároveň umožňují hledat i z adresního řádku jako Google Chrome a Internet Explorer

Uživatelé si při každém vyhledávání navíc mohou zvolit, který z dostupných vyhledávačů má být použit. Snadno tak lze přepnout z výchozího obecného webového vyhledávače na vyhledávač specializovaný třeba pro prohledávání nabídky e-shopů anebo obsahu konkrétního webu. Internet Explorer relativně nedávno od specializovaného vyhledávacího pole upustil.

Ve své sedmičkové a osmičkové verzi jej využíval, ovšem s příchodem té devítkové Internet Explorer opětovně spojil řádek s webovou adresou a vyhledávací pole do jediného prvku. Uživatelé tedy mohou v jednom poli zadávat manuálně webovou adresu i dotaz na vyhledávač. Možnost přepínání mezi různými dostupnými vyhledávači zůstala zachována.

Adresní řádek lze k položení vyhledávacího dotazu využít i v prohlížečích Mozilla Firefox, Opera a Maxthon, přestože všechny tři prohlížeče k tomuto účelu mají specializované pole, které je ve výchozím nastavení uživatelského rozhraní zobrazeno. Uživatelé však mají možnost hledat prostřednictvím řádku s adresou, ovšem v každém z těchto tří prohlížečů trochu jinak.

V případě Firefoxu je vždy použit výchozí vyhledávač, pro jehož výběr zatím chybí v uživatelském rozhraní možnost nastavení, pomineme-li stránku about:config.  Opera také použije výchozí vyhledávač, ovšem pouze pokud si uživatel nezvolí jiný z dostupných vyhledávačů. Jak? Zadáním klíče náležícího konkrétnímu vyhledávači před vyhledávací dotaz.

Klíčem je obvykle začáteční písmeno názvu vyhledávače, ovšem v nastavení prohlížeče si lze zvolit vlastní. Maxthon je na tom podobně, ale ve výchozím nastavení nemají dostupné vyhledávače žádné klíče přiřazeny. Ty si tedy uživatel musí nejprve nastavit. Sluší se upozornit na rozdílnou terminologii. Maxthon namísto výrazu klíč používá termín alias.

 Z adresního řádku lze v Opeře vyhledávat prostřednictvím kteréhokoliv z dostupných vyhledávačů. Stačí před vyhledávací dotaz vložit klíč. Obvykle je to první písmeno názvu vyhledávače, ale v nastavení prohlížeče si lze klíč změnit.

Rozdíl je také v tom, že Maxthon navíc ještě zobrazuje u řádku s adresou stejný přepínač pro výběr požadovaného vyhledávače jako u specializovaného vyhledávacího pole. Jeho specialitou je pak funkce Maxthon Multi Search, která umožňuje zobrazovat výsledky vyhledávání z různých vyhledávačů při jediném zadání dotazu.

Mezi výsledky vyhledávání z různých obecných i specializovaných vyhledávačů se pak jednoduše přepíná s pomocí myši a postranního panelu, kde jsou tlačítka reprezentující opravdu pestrou paletu vyhledávacích nástrojů. Ty dostupné ve výchozím nastavení českým uživatelům mnohdy moc neposlouží, ale není problém namíchat si vlastní sadu vyhledávacích nástrojů.

 Maxthon Multi Search umožňuje při jediném zadání vyhledávacího dotazu přepínat mezi výsledky vyhledávání různých vyhledávačů od těch všeobecných po specializované.

Po řádném přizpůsobení jde o velmi užitečnou funkci. Těm uživatelům, kteří vyhledávají informace napříč více zdroji různé povahy a potřebují kombinovat služby různých specializovaných vyhledávačů, výrazně šetří čas a zpříjemňuje práci. Není tedy divu, že o podobné funkci uvažuje i Mozilla pro svůj Firefox. Otázkou je, jak by se na ni tvářil Google coby strategický partner a klíčový zdroj financí.

Jak vyhledává prohlížeč webového vyhledávače

Google Chrome je samostatnou kapitolou, což je pochopitelné, když je dílem firmy, jejímž hlavním byznysem stále zůstává webové vyhledávání a potažmo reklama s ním spojená. V prohlížeči od Googlu slouží k zadávání vyhledávacího dotazu výhradně řádek s webovou adresou. Google Chrome nikdy žádné specializované pole neměl.

Googlu je dost možná právě proto připisováno, že vymyslel spojení adresního řádku a specializovaného pole pro přístup k funkcím webového vyhledávače, ale tento koncept v různých podobách tu byl dávno předtím než se Google Chrome objevil na scéně. Dokonce dříve, než Google začal podporovat Firefox. Sahá opravdu daleko do historie. Google jej pouze rozvinul.

Google Chrome rovněž umožňuje změnu výchozího vyhledávače, ovšem už ne přepínání mezi dostupnými vyhledávači přímo při vyhledávání. Tím se od ostatních zmiňovaných prohlížečů liší, což jistě není náhoda. Google by si naběhl, kdyby vůbec neumožnil změnu vyhledávače, ovšem chybějící možnost snadného přepínání na konkurenční vyhledávače je už u regulátorů trhu těžko napadnutelná.

Google ovšem ve svém prohlížeči podporuje tzv. partnerské vyhledávače, kterým poskytuje svou technologii a zobrazuje v nich inzerci ze své reklamní sítě. Takový vyhledávač může spustit pod vlastní značkou prakticky kdokoliv, přičemž se pak s Googlem dělí o zisk z reklamy. Dále Google Chrome podporuje vyhledávače pro prohledávání konkrétních webů opírající se ovšem opět o Google.

Není překvapením, že Google Chrome svůj webový prohlížeč a webový vyhledávač úzce propojil. Nenabízí jen pouhé našeptávání jako všechny zmiňované konkurenční prohlížeče. Má funkci Instant Search. Díky ní se už při formulování vyhledávacího dotazu zobrazí stránka s výsledky vyhledávání dynamicky měnící obsah podle dalších úprav vyhledávacího dotazu.

 Prohlížeč Google Chrome a vyhledávač Google jsou úzce provázány, takže už při definování vyhledávacího dotazu v uživatelském rozhraní prohlížeče se objevuje stránka vyhledávače s dynamicky se měnícími výsledky vyhledávání.

To je běžná funkce vyhledávače Google, ovšem v tomto případě napojená už přímo na prohlížeč a jeho uživatelské rozhraní.  Dynamicky se zobrazující výsledky vyhledávání nahradí jinou právě zobrazenou stránku v aktuální kartě (v aktuálním panelu). Internet Explorer nabízí totožnou funkci v plovoucím okně, z nějž lze vybraný výsledek vyhledávání otevřít v nové záložce (v novém panelu), aniž by obsah té současné byl nahrazen.

Firefox také umožňuje výsledky vyhledávání i navzdory výchozímu nastavení zobrazit v případě potřeby v novém panelu stejně, jako lze otevřít odkaz do nového panelu. Opera a Maxthon aktuálně tuto možnost, tedy otevřít navzdory výchozímu nastavení výsledky vyhledávání do nového panelu, přímo nenabízejí. Jediným řešením je nejdříve si ručně otevřít nový panel a pak spustit vyhledávání.

Byznys je třeba náležitě ochránit

Ochrana před potenciálně nevyžádanou změnou výchozího vyhledávače se během několika posledních let stala běžnou součástí všech hlavních i celé řady okrajových prohlížečů. Pokud se o změnu vyhledávače snaží jiný program anebo skript na stránce, prohlížeče obvykle požadují explicitní souhlas uživatele. Nedělejme si ovšem iluze o tom, že prvořadý je zájem o uživatele.

Funkce je důležitá pro samotné tvůrce prohlížečů. Firmy Google a Microsoft samozřejmě mají eminentní zájem, aby uživatelé „zbytečně“ neopouštěli jimi provozovaný vyhledávač nastavený jako výchozí, který těmto firmám přináší zisky z přítomné reklamy. Obdobné zájmy ovšem mají i další tvůrci prohlížečů, jejichž obchodní model je závislý na libovolné formě partnerství s konkrétním vyhledávačem.

widgety

 Prohlížeče obvykle při změně výchozího vyhledávače nebo přidání nového dostupného vyhledávače trvají na explicitním souhlasu uživatele. Chrání si tak i své vlastní zájmy.

Jenže vyhledávače nejsou zdrojem příjmů jen pro webové prohlížeče, ale i další programy, které se pak právě snaží o změnu výchozího vyhledávače ve webovém prohlížeči. Případně jsou s těmito programy zároveň šířeny pofidérní nástrojové lišty různých vyhledávačů. Nejznámějším příkladem je zřejmě ta od Ask.com, ale i vyhledávače Google a Bing se snaží touto cestou dostat své služby k uživatelům. Google pak přes programy třetích stran šíří rovnou i svůj prohlížeč. 

Poznámka: V článku jsou zohledněny ostré verze prohlížečů a jejich funkce aktuální k datu vydání článku, tedy: Internet Explorer 10, Mozilla Firefox 19.0.2, Google Chrome 25, Opera 12.14 a Maxthon 4.

Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

DigiZone.cz: Ginx TV: pořad o počítačových hráčích

Ginx TV: pořad o počítačových hráčích

DigiZone.cz: Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Lupa.cz: Kdo vyhraje Kříšťálovou Lupu? Hlasování začalo!

Kdo vyhraje Kříšťálovou Lupu? Hlasování začalo!

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

Podnikatel.cz: Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

Podnikatel.cz: Tyto pojmy k #EET byste měli znát

Tyto pojmy k #EET byste měli znát

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

DigiZone.cz: Wimbledon na Nova Sport až do 2019

Wimbledon na Nova Sport až do 2019

Root.cz: Hořící telefon Samsung Note 7 zapálil auto

Hořící telefon Samsung Note 7 zapálil auto

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Vitalia.cz: Jak Ondra o astma přišel

Jak Ondra o astma přišel

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

DigiZone.cz: Digi Slovakia zařazuje stanice SPI

Digi Slovakia zařazuje stanice SPI

DigiZone.cz: Funbox 4K v DVB-T2 má ostrý provoz

Funbox 4K v DVB-T2 má ostrý provoz