Hlavní navigace

Názory k článku Vlastimil Ott: konec časopisu LinuxEXPRES byl nevyhnutelný

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 17. 8. 2007 0:27

    Heron (neregistrovaný)
    Cenu vem čert. Může být jaká chce. Znal jsem původního séfredaktora LE, Lukáše Z. Časopisu jsem z počátku nevěřil, dostal jsem pár čísel zdarma a:

    1) nenašel jsem nic, co bych neznal
    2) a to je závažnějsí - nebylo tam nic, co bych nenašel na inetu. Což je mimochodem důvod, proč si už v podstatě nepíšu ani blog. Když chci něco napsat, zjistím, že už to na webu je.

    Prostě a jasně, linuxáci povětšinou internet mají už v základním vybavení, nač tedy platit na něco, co si mnohem podrobněji najdu na webu.
  • 17. 8. 2007 1:30

    Petr Tomeš
    No tak proč to ti autoři nepíší na root nebo abclinuxu, které fungují již čadu let a jsou dobře financovány z reklamy? Tam si to najde vždy každý, když potřebuje - zaindexují to všechny vyhledávače, dá se na to odkazovat apod. A nebo ať pokračují na webu LinuxEpressu, když má jméno. Proboha, je to periodikum o počítačích a internetu, tak proč by si ho tak (z počítače, notebooku, kapesního zařízení nebo jinak) lidi neměli číst - způsobem, jaký jim vyhovuje? Nečekat dny a týdny spojené s potřebou výtisku a distribuce, čímž velká část obsahu ztrácí atraktivitu. Nerozumím, Ti všichni lidé chtějí pomáhat Linuxu a vydávají časopis, který si přečtou dva tisíce lidí, a nenapíšou to na web, kde si to přečte pravidelně řádově více lidí a přístup k tomu mají miliony dalších užvatelů internetu, kteří umí česky. To by byla mnohem lepší propagace a pomoc uživatelům. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale jak vidíte, těch ortodoních zastánců papírového specializovaného periodika, kteří si to chtějí číst třeba na záchodě, je opravdu moc málo a ještě asi dlouho bude. Takhle to prostě nefunguje. Tak proč to nedělají prověřenými a vyzkoušenými způsoby, které fungují? Chápu tu snahu a nadšení z časopisu, ale ze všeho na začátku si všichni ti kluci a pánové měli, zda to má skutečně smysl. Vyčítat firmám, kam dají či nedají peníze, je nemístné - to je jejich věc a jejich rozhodnutí a zodpovědnost, a každý schopný šéf a manažer ty peníze směřuje tam, kde mají nejvyšší efektivitu (ať už jde o vývoj, zázemí nebo způsob propagace) - a všem těm chytrým pánům bylo jasné, že nalít prostředky na reklamu do toho časopisu je skoro jako je vyhodit do kanálu. Prostě je mnoho jiných lepších možností, kam investovat peníze. Prozření a deziluze je to nejlepší, co ten projekt mohlo potkat. Škoda, že až tak pozdě.
  • 17. 8. 2007 8:05

    Heron (neregistrovaný)
    Souhlas.

    Nevím jaká byl počet výtisků v oběhu, tuším někde kolem 4000. Pokud by si to přečetlo třeba 3000 lidí, tak je to na reklamu nepoužitelné. To už i tak malá firma jako naše je schopna svépomocí oslovit za měsíc daleko více lidí.


    To red: Proč to píše neregistrovaný, když si jen místo jména vyplním nick?
  • 17. 8. 2007 10:40

    Michal Krause

    To red: Proč to píše neregistrovaný, když si jen místo jména vyplním nick?

    Příspěvek lze přidat buď pod svým účtem v uživatelském systému (volba Přispět jako XXX) a nebo pod libovolnou přezdívkou, pokud svůj účet použít nechcete - pak jste ovšem zcela na úrovni neregistrovaného uživatele. Řešením Vašeho problému je přispívat pod svým účtem, ale zobrazované jméno si nastavit ve svém profilu (změny zde provedené se týkají pouze zobrazování na Rootovi a nemění údaje uvedené v registraci do uživatelského systému; nemají také zpětnou platnost a tudíž se neprojeví u již napsaných příspěvků).

  • 17. 8. 2007 12:01

    stoural (neregistrovaný)
    "Proč to píše neregistrovaný, když si jen místo jména vyplním nick?"

    Ze by kvuli domu, ze nejsi registrovany?
  • 17. 8. 2007 16:29

    Heron
    Jsem. Jenže při vkládání komentáře je tu na výběr:

    Jako Jméno (pak se zobrazí jméno zadané v profilu),
    Pod přezdívkou (volitelnou)

    A není mi stále zcela jasné, proč když si vyberu Pod přezdívkou, se to zobrazí jako neregistrovaný. Klidně by ten nick mohl být odkaz na profil, stejně tak, jako v případě prvním.
  • 17. 8. 2007 8:09

    anonymní
    Naprosto souhlasim s Petrem Tomesem. Taky jsem o tom premyslel a vydavat papirovy casopis zrovna pro fandy Linuxu a Internetu je opravdu hoodne riskatni. Osobne bych spis take uvazoval, kdyz uz ne o vlastnim webu pro casopis, tak pridruzeni k jiz nejakemu existujicimu (root.cz nebo abclinuxu.cz). Jde totiz presne jenom o ty naklady, a tim neni mysleno jen naklady casopisu, ale take ctenaru.

    Jak se hodne lidi vyjadrilo, v papirovem casopise je zajimaly 2-3 clanky a zbytek znali nebo je nezajimalo. Takze pak si samozrejme hodne lidi rozmysli, jestli si takovy casopis koupi nebo ne a radsi to, co potrebuji, si najdou na Inetu. Samozrejme potom jsou nizke poplatky z inzerce, coz je pochopitelny fakt pri nizkem poctu prodanych kusu. Navic spousta clanku uz treba v pripade vydani uz jsou davno zname, protoze se proste objevily na internetu hned, jakmile byly informace aktualni.

    Webova forma tohle vsechno odstranuje. Root.cz nebo abclinuxu.cz vydava clanky hned, jakmile je neco aktualni. Uzivatel si muze vybrat, jaky clanek si precte a jaky ho nezajima. Protoze pres Internet je dostupny komukoliv a uzivatel se nemusi bat, ze koupi "zajice v pytli" a pak ho v casopisu bude zajimat jenom par clanku, tak se samozrejme na web podiva spousta lidi, cimz zaujme firmy pro zadani inzercie a diky tomu se zaplati veskere naklady a navic to jeste generuje zisk (no, provozovatele root.cz a abclinuxu.cz me mozna opravi:)).

    Jinak Nebezpecna_sit si pod jednou zpravickou v diskuzi postezovala, ze mohla cist o linuxu, ikdyz nebyla zrovna na Inetu. Ano, ruzna mobilni zarizeni clovek muze pouzit (jak nekdo dalsi poznamenal), ale osobne jsem zkousel na PDA cist nejaky namualy v HTML a je to hruza, prece jenom klasicky papir je lepsi, ale prece si clovek muze zajimavy clanek z webu vytisknout. Takze pro ctenare, kteri by preferovali papirovou formu by mohl mit webovy LinuxExpress nejake rozhrani, kde by si clovek naklikal, o ktere clanky ma zajem, z tech by se mu pak poskladalo PDFko a to by si pak mohl cist bud na PDA, NTBK offline nebo vytisknout a cist z papiru treba i na zachode:)

    Nebylo by teda mozne se domluvit s rootem nebo abclinuxu, aby se pokracovalo ve vydavani LinuxExpressu pouze v digitalni podobe?
  • 17. 8. 2007 9:42

    Nebezpecna_sit (neregistrovaný)
    S tím naklikáním výběru článků a tištěním je to dobrý nápad. Ale nevím jak vy, ale já, když už jsem na netu, tak si těch pár nových článků přečtu online. To leda, že by se přidávaly hromadně jednou za čas, jejich čtení by bylo nadlouho, a tak by si to člověk vytisknul. Jinak to imho nemá moc cenu.
  • 17. 8. 2007 14:35

    anonymní
    "Ale nevím jak vy, ale já, když už jsem na netu, tak si těch pár nových článků přečtu online."

    Coz to jo, na root.cz a abclinuxu.cz vychazi denne priblizne tak 1-3 clanky, z toho pak clovek vyfiltruje, co nechce a zbyde mu k precteni tak 1-2 clanky. Ovsem napr. takovy serialek "Metapost a grafika v postscriptu" nebo zvlaste serial "Grafické formáty" uz ma slusny pocet dilu:)

    Jinak mam dojem, ze v papirovych casopisech mozna vychazeli vetsinou clanky v delsim provedeni, takze pokud by tim clovek nechtel ztracet cas treba v praci:), nebo pokud by denne vychazelo vic clanku, tak je pro nej vyhodnejsi naklikak si vse najednou a pak cist, ja jsi psala, napr. v busu nebo metru.

    No, byla to jenom idea:)
  • 17. 8. 2007 9:07

    jar (neregistrovaný)
    > "proč to ti autoři nepíší na root nebo abclinuxu..."
    Protože za podobné články orientované na obyčejné uživatele by je tam ukamenovali.
  • 17. 8. 2007 9:14

    Petr Tomeš
    Tak pak ať si je píší na svůj web LinuxExpressu, když si vybudoval jméno spojené s články (také/především) pro začátečníky.
  • 18. 8. 2007 11:59

    RO (neregistrovaný)
    linuxexpres jsem odebiral uz od prvniho cisla v pdfku.

    vubec si nemyslim, ze by root nebo (lepe :-) abclinuxu melo jakykoliv problem s jejich umistovanim. clanky byly vzdy velmi dobre citelne, sroozumitelne a myslim, ze tato kvalita zminenym webum, kdyz uz ne chybi, tak rozhodne pomuze.

    kamenovani by se myslim nekonalo. nikdo za ne primo neplatime. a tedy nezajima? -> NECTI. Zodpovednost webu spociva jen v tom aby to umistili do spravne rubriky a dobre oznacily v nahledu (spravny nadpis, uvodka...) a je to.
    PJ
  • 17. 8. 2007 14:46

    anonymní
    "Protože za podobné články orientované na obyčejné uživatele by je tam ukamenovali."

    Hmmm, nevim, kazdej normalni clovek by to urcite prijal, kdyz by to melo nalepku "pro zacatecniky", jenom idiot by zacal nadavat. Ale mozna by to mohlo prilakat vic lidi, protoze by se tam zacatecnici treba i ptali a protoze by tam byli i ti zkusenejsi, tak by jim dobre radili (a doufam, ze by jim dobre radili a neposilali je jako lamery kamsi). To by pak urcite bylo lepsi, ze papirovy casopis, protoze by se uzivatele mohli zapojovat do diskuzi a ptat se online. Pokud jim neco nefunguje podle papirovyho casaku, tak to holt nechaji a jdou od toho.
  • 17. 8. 2007 15:07

    petr (neregistrovaný)
    Nikdo by nikoho neukamenoval, pokud by vznikla rubrika pro nováčky a do této rubriky by se dávaly články právě z toho časopisu.
  • 17. 8. 2007 8:51

    Michal Vyskočil (neregistrovaný)
    No, LE taky nebyl určen pro lidi, co si každý den čtou Linuxové weby, jako spíš pro lidi, kteří Linux mají jen jako systém, co jim pomáhá používat počítač, nikoli kvůli systému samotnému ;-)
  • 17. 8. 2007 9:25

    Petr Tomeš
    Jasně, ale i bez ekonomického vzdělání si lze obyčejným selským rozumem vyvodit, že jestliže se sotva uživí pár počítačových časopisů převážně o Windows (a do nichž pronikají také zmíňky, články či i celé sekce o Linuxu), které používá 100x více uživatelů, pak se neuživí papírový časopis. Až se základna uživatelů Linuxu zvýší aspoň na dvojnásobek (a podle Toplistu a dalších to současným tempem potrvá pravděpodobně několik let), pak teprve začněte přemýšlet o papírovém časopisu a jak co možná nejlépe nastavit počet jeho stran, (ne)přílohu, cenu a obsah. Jak vidíte, i pro takové lidi byl ten časopis nezajímavý, protože většina těch čtenářů si tam nepřečetla ani polovinu obsahu - prostě ho již buď několik týdnů znali z novinek na internetu anebo je nezajímaly konkrétní rubriky/témata/články. A velmi těžko poznáte, které. Daleko lepší je v tomto případě publikovat online, kdy je hned jasné, jaká témata, jaké články a od jakých autorů lidi zajímají (a které se tak mohou zaplatit z reklamy).
  • 17. 8. 2007 20:24

    anonymní

    Jasně, ale i bez ekonomického vzdělání si lze obyčejným selským rozumem vyvodit, že jestliže se sotva uživí pár počítačových časopisů převážně o Windows (a do nichž pronikají také zmíňky, články či i celé sekce o Linuxu), které používá 100x více uživatelů, pak se neuživí papírový časopis.

    Selský rozum mám docela v pořádku, doufám :), ale toto s ním nijak neouvisí. Dneska to funguje tak, že časopis neživí uživatelé ani čtenáři. Existuje spousta plátků, které nikdo nechce, chodí firmám zadarmo, jen opruzují a jsou plné PR keců. Přesto existují, protože jsou v nich schopni prodat inzerci.

    Až se základna uživatelů Linuxu zvýší aspoň na dvojnásobek (a podle Toplistu a dalších to současným tempem potrvá pravděpodobně několik let), pak teprve začněte přemýšlet o papírovém časopisu ...

    Vzhledem k výše uvedenému je to naprosto mylná představa. Potvrzují to i lidé s praxí: http://petrkrcmar.blog.root.cz/0708/ma-papir-opravdu-smysl

    Daleko lepší je v tomto případě publikovat online, kdy je hned jasné, jaká témata, jaké články a od jakých autorů lidi zajímají (a které se tak mohou zaplatit z reklamy).

    Hmm, a proč si potom miliony lidí denně kupuje noviny?

  • 17. 8. 2007 23:56

    Petr Tomeš
    Noviny? Tak ještě jednou. Noviny nejsou úzkoprofilové periodikum. Jak správně píšete, české noviny čtou statisíce lidí, ale ten časopis LE asi tak tři tisíce. Chápete ten rozdíl? Mimochodem, zprávy na seznamu, atlasu, aktualne idnes apod. čte v současnosti násobně více lidí než ty papírové noviny. Tak jako řádově více lidí čte root nebo abclinuxu než ten papírovej LE.
  • 17. 8. 2007 9:41

    kriskami (neregistrovaný)
    No, já se zrovna považuji za takového člověka. Používám Linux sice už relativně dlouho (cca 6 let), ale právě jako uživatel (web, pošta, hudba, fotky, grafika). Mám sice nějakou základní teoretickou představu o fungování systému, ale tu se právě snažím rozvíjet denním studiem článků na rootu, abclinuxu, ale i Linuxexpresu, přestože mám předplatné.
  • 17. 8. 2007 16:38

    Heron
    Neznám všechno u všech projektů, ale vím alespoň něco o mnoha z nich. Včetně OO.o a jádra. A mé znalosti byli na úrovni vyšší (což mě docela mrzelo), než v LE, který byl ale Vlastíkem veden spíše pro začátečníky a je to tak dobře. Bohužel, v tištěné formě věci jako seriál o kódování, grafice, fraktálech a pod, vycházel naposledy v Chipu někdy v roce 1999. To jsem pravidelně hltal ve vaně a čmáral matice na rozmočený papír :-).
  • 17. 8. 2007 23:46

    anonymní
    LinuxEXPRES byl $hit od loseru pro losery, ten magazin byl jeste horsi nez Microsoft journal a za tolik penez, ze jen loser by si takovy magazin poridil... Ceske magaziny == neprofesionalni, zaostale, predrazene.
  • 17. 8. 2007 0:33

    bez přezdívky
    Škoda, ale pokud byly hlavní ztráty v distribuci, neuvažovali jste jen o předplatitelském časopise? Ikdyž to by byl asi až moc malý náklad, nemýlím li se? Případně na nějakou dobu zamrazit papírovou verzi a snažit se více prosadit PDF LE? Byla na to dostatečná čtenářská základna?
  • 17. 8. 2007 10:14

    Vrana Jan (neregistrovaný)
    Krasny den,

    domnivám se jestli se najde dostatecne schopna skupina ktera bude vytvaret casopis v PDF zdarma QCM jim klidne znacku LE propujci.

    Jiste jsou velke straty v distribuci casopisu ale zisk z prodeje vetsinou nezaplati ani tisk.
    Vetsinou je nejdrazsi prave vyroba casopisu.

    Vemte si jen malou redakci o trech lidech - dva redaktori a jeden grafik.
    Budou-li mit hrubou mzdu 20ticic.

    Mzdove naklady jsou tedy 81tisic + dejme tomu 20tisic na provoz redakce jako telefony, najmy a podobne.

    Takze jen vyrobu tech PDFek prijde na 100 000 mesicne.

    Staci tedy jen ty penize sehnad, nebo najit dobrovolniky kteri budou delat zadarmo a ne jen o tom vest dlouhosahle diskuze.

    S pozdravem Jan Vrana
  • 17. 8. 2007 13:12

    ksfj (neregistrovaný)
    LE se stal obeti pristupu. Az moc se u Linuxu a obecne Open/Free softu poukazuje ze je "zdarma". Zdarma ke stazeni, zdarma k uzivani.... a lide si pak neuvedomuji ze to preci nejde... nekdo neco nejak musi zaplatit. Sit neco stoji, cas, pocitace... a podobne je to u clanku a novin.

    Proc by meli pak platit za clanky/casopis ktere se mozna daji najit na netu?
    A podobne by to bylo u tech PDFek! Obavam se ze by to zaplatil za nej prvni
    a sup s nim na DC/p2p.

    KF.
  • 17. 8. 2007 15:49

    mys elf (neregistrovaný)
    Nevim, podle me je problem v necem jinem. Ja si koupim neco jenom v tom pripade, ze mi to neco prinese. Pokud hledam nejake relevantni informace, poohlednu se po Internetu nebo si sezenu knizku. Pokud si uz koupim papirovy casopis, tak je to proto, abych si ho mohl precist ve vlaku, vecer v kresle apod. - tedy je to spise odpocinkova zalezitost a nebudu ve volne chvilce cist neco, u ceho si neodpocinu. Muzu si koupit Tyden nebo treba Economist, ale pocitacovy magazin opravdu jenom vyjimecne.

    Zacatkem 90. let se prodavaly relativne kvalitni pocitacove casopisy pro odborniky a nadsence, ktere zajimalo vic nez jakou barvu skrine zvolit a kolik stoji blikajici vetracek. Literatury bylo malo, Internet pro nasince neexistoval a obsah na nem take jeste do znacne miry pokulhaval. Dnes je po pocitacovych magazinech pro odborniky asi podstatne mensi poptavka a to se odrazi i na pocitacovych casopisech, ktere se dnes takrka vyhradne orientuji na BFU. LE prakticky zadny typicky BFU necte a odbornik mel malo duvodu k nakupu podobneho casopisu. Zbyva pomerne uzka "seda zona", kterou oslovit a udrzet si byl asi dost tvrdy orisek.
  • 17. 8. 2007 15:13

    petr (neregistrovaný)
    Možná by bylo bývalo rozumnější vyprdnout se na papírový časopis a vydávat ho v PDF formátu na DVD, na kterém by bylo pokaždé nějaké distro linuxu jako přidaná hodnota.
  • 17. 8. 2007 15:32

    Vrana Jan (neregistrovaný)
    Krasny den,

    Pri tisicovem nakladu je vyrobni cena 1ks DVD 30kc rekneme ze to budete zasilat postou.
    tj. minimalne dalsich 20kc.

    Takze cena toho DVD bez zizku je 150kc. Jste si opravdu ochotnej predplatit si DVD kazdej mesic s jinou vice ci mene exotickou distribuci plus PDFko casopisu v cene 1800kc rocne?

    Honza Vrana
  • 17. 8. 2007 15:57

    petr (neregistrovaný)
    Dobrý den. Když jsem ochotný měsíc co měsíc koupit LINUX+ s DVD na kterých obvikle není distribuce která byla v předešlém čísle ohlášená a je nahrazená nějakou jinou a když jsem ochotný koupit mizerně přeložené články ve kterých je nevím proč spousta polských výrazů a někdy dokonce celých vět, tak nevidím důvod proč bych si nekoupil to DVD o kterém se bavíme.
  • 17. 8. 2007 1:22

    Maertien
    Je to smutna zprava... Kazdopadne preju panu Ottovi mnoho osobnich uspechu do budoucna, protoze casopis vedl opravdu kvalitne. Bude mi chybet papirove vydani :-) Preci jenom, clovek si neco kvalitniho a zajimaveho precte rad i ve vane, autobuse, proste tam, kde neni bezne mit computer. Pokud by nekdy eventualne doslo k oziveni Linux Express tak bych byl stastny.

    Mel bych jednu otazku. Jake prostredky by byly potreba dejme tomu pro pulrocni vydavani casopisu a chod celeho redakcniho tymu? Nenasel by se nekdo, kdo by inicioval verejnou sbirku? Je to jen napad, ja bych kazdopadne nejakou sumou prispel.
  • 17. 8. 2007 2:16

    LO (neregistrovaný)
    Jak již bylo řečeno, tou sbírkou bylo právě předplatné. O pár odstavců výše můžet vidět (byť statisticky neprůkazně), kolik jsou čtenáři ochotni "do sbírky" měsíčně přispívat. Protože jsou zvyklí, že za ně věci zaplatí někdo jiný, moc se jim platit nechce. A když je jich navíc tak málo...
  • 17. 8. 2007 2:22

    Biktop (neregistrovaný)
    Vždycky jsem si myslel, že zprávy o placených "provokatérech" Microsoftu v různých diskusích jsou na úrovni zpráv o "americkém broukovi". Ale vy ve mně vzbuzujete přesvědčení, že opak je pravdou. Buď vás Linux nebo FSF něčím strašně naštval (dost možná to může být způsobeno osobní neschopností něco pochopit nebo zvládnout), nebo jste opravdu za své výplody placen. Některé Vaše příspěvky jsou opravdu na úrovni silně indoktrinovaných fanatiků z jisté rudé strany v 50. letech. Narážím na dle mého názoru poněkud trapnou poznámku o tom, nač je kdo zvyklý.
  • 17. 8. 2007 2:39

    LO (neregistrovaný)
    Na prvním místě si můžete tipnout, kolik zaplatil za používaný SW průměrný uživatel Macu, Windows a Linuxu. Já si tipuji, že uživatelé Linuxu zaplatili v průměru o řád méně. I když ona jich má zase většina dual boot, takže kdo ví...

    Teď k tomu, že platí někdo jiný. My jsme to tu s kolegy už diskutovali. Třeba Sun za vás zatáhnul OpenOffice. Nalil do něj v přepočtu minimálně 3mld Kč, abyste mohli jásat, že máte "svobodný" software. Podobně společnost AOL nalila peníze do Mozzila Firefox, a nakonec dnes je tam lije Google. Apache byl napsán z peněz daňových poplatníků v NCSA, jen se tehdy ještě jmenoval NCSA HTTPd. Pokračovat by se dalo dlouho. Abyste mohli udržet svůj styl "vše zdarma", někdo to holt zaplatit musí. Klidně mě opravte, jestli jsem se dopustil jakékoliv nepřesnosti.

    Je samozřejmě možné, že členové komunity vědí, že za ně platí někdo jiný, a jenom patří k bontonu to nezmiňovat. Říkat "software je svobodný, a ještě zdarma", asi jako když lidé říkají "odskočím si", a neříkají nic o tělesných otvorech a produktech metabolismu. Já nejsem členem klubu, takže pravidla neznám.
  • 17. 8. 2007 5:51

    nickname (neregistrovaný)
    Vy jste mi ale provokatér, pane LO :-)
    Přepokládám-li, že jsem průměrný uživatel, potom:
    Časopisy si kupuji tyto: Hakin9, Linux+DVD, LinuxExpress, Chip, SoftwareDeveloper
    Knih si ročně kupuji za +- 7.000 Kč, z toho polovinu za PC literaturu.
    SW mám doma zdarma, i díky Microsoftu a jeho Express Edition + 6-ti měsíční Trial
    Koupený SW v práci - na můj letitý NTB: WXP Pro, MS Office 2007 Pro, Visio 2003, SAP power licence, + nějaké bezpečnostní drobnosti.

    Moje osobní náklady na SW/literaturu jsou kolem 7.000 Kč ročně.
    Firemní náklady na SW jsou bez SAPu 20.000 Kč, se SAPem 100.000 Kč. (amortizace 4 roky)

    Stejně bych bez SW zdarma nefungoval.
    Jedním z největších dárců SW zdarma je pro mne firma Microsoft / Sysinternals :-)
  • 17. 8. 2007 13:33

    LO (neregistrovaný)
    Já mám za to, že průměrný uživatel Linuxu používá pouze Linux, a k tomu má pravda na poči dual boot s Windows (OEM či kradenými). Náklady na SW zpravidla nulové. Naopak uživatelé Macu platí velmi mastně za všechno, uživatelé Windows jsou někde uprostřed (a samozřejmě jsou největší piráti).
  • 17. 8. 2007 14:33

    nickname (neregistrovaný)
    Možná ještě drobnost (off topic:-)
    Průměrný uživatel linuxu neví, že linux používá :-)
    Mimo desktop jsou to: telefony Motorola, domácí routery, bezpečnostní kamery, NAS, Seznam, Google, Gmail ...

    Windows má vynikající GUI, stejně jako OS X.
    X Windows - nyní koule na noze co se táhne s Unixy od začátku 80.let - je daní za kompatibilitu.
    Jde to i bez nich, za cenu nového stacku aplikací - OLPC, Qtopia.
    Jde to i s nimi, ale nepoužívat je jako protokol mezi klientem a serverem
    http://www.ltsp.org/

    Linux dává možnost volby, ale není to oběd zdarma.
    Stejně tak SW pod GPL.
    Linux, *BSD, OS X, Windows NT+ jsou +- stejně vyspělé systémy.
    Každý používá, co ho baví. A o tom to je :-)
  • 21. 8. 2007 1:32

    anonymní
    V podstatě souhlas, jen bych netvrdil, že Linux, *BSD, OS X, Windows NT+ jsou +- stejně vyspělé systémy. OS X je zpatlanina, které má vlastnosti zajímavé (ColorSync, interface) i příšerné (mizernou podporu starých aplikací, nevhodnou architekturu s Mach vedoucí k problémům s výkonem). *BSD jsou klasické unixy, vývojově neuvěřitelně staré, s mnoha omezeními. Linux přináší některé novější prvky, za cenu mizerně designovaných prvků, a přesto zůstává oběma nohama v 60. letech. Windows NT jsou designované před 16 lety, a architektonicky ze jmenovaných systémů nejpokročilejší. Navíc jako jediný systém dovedou nabídnout rozvoj architektury i do budoucna (systém běžící výhradně .NET, výhledově zaručená bezchybnost a bezpečnost SW).

    Osobně nepoužívám to, co mě baví, ale to, co mi pomáhá s prací. Jako většina lidí.
  • 17. 8. 2007 6:48

    Mastodont (neregistrovaný)
    No a co, on snad Microsoft nenabízí desítky svých produktů zdarma ve snaze nalákat zákazníky?
  • 17. 8. 2007 13:35

    LO (neregistrovaný)
    Ono to "zdarma" znamená "bez další platby". Jako když si koupíte auto za 1M Kč, a oni vám zdarma za půl roku pošlou vstupenky na fotbal ;)
  • 17. 8. 2007 7:40

    Michal Kára (neregistrovaný)
    No, pokud by se odecetli firemni uzivatele a predinstalovane systemy, tak bych tipoval, ze na tom budou vsichni stejne :-D
  • 17. 8. 2007 8:38

    anonymní
    "Třeba Sun za vás zatáhnul OpenOffice. Nalil do něj v přepočtu minimálně 3mld Kč..."

    "Podobně společnost AOL nalila peníze do Mozzila Firefox, a nakonec dnes je tam lije Google. "

    "Apache byl napsán z peněz daňových poplatníků v NCSA, jen se tehdy ještě jmenoval NCSA HTTPd."

    "Pokračovat by se dalo dlouho."

    No, abychom ale byly skutecne spravedlivi, tak budes urcite souhlasit, abychom k tomu doplnili jeste ty zbyvajici informace:

    - Sun vydelava na StarOffice, ktery upravuje mimo jine take na zaklade prace ruznych dobrovolniku, kteri testuji a reportuji chyby, a rekl bych, ze bude i nekolik vyvojaru nezamestnanych u Sunu, kteri take programuji OOo. A samozrejme vsechno, co jde do OOo, tak Sun myslim prebira do SO (nebo se pletu? mel jsem za to, ze to Sun resi takhle)

    - Google lije do FF ne proto, ze by z toho mel dobry pocit, ale proto, ze mu to pak prinasi take zisky. Samozrejme osobne do toho nevidim, ale zadna komercni firma nebude jen tak davat do vyvoje neceho, co ji neprinese zadny zisk. A opet je tu velka zakladna lidi, kteri na vyvoji spolupracuji zadarmo, at je to pouze testovani a reportovani chyb, nebo programovani.

    - Co se tyce NCSA - vsechny veci plati lide, i ten root.cz si platime:) Sice neprimo, ale kdyz firma da reklamu na root.cz, musi za to zaplatit a kde myslite ze bere ty penize na zaplaceni te reklamy? Samozrejme ze zisku, ktere ma prodejem vyrobku, ktere si zakaznik koupi. Takze pokud mate doma napr. pocitac od HP a vidite na root.cz reklamu na HP, tak si muzete rict "Tak, tuhle reklamu jsem castecne zaplatil i ja, takze prece jenom jsem rootovi prispel na provoz":) Kazdy clovek take napr. ve svych dani plati cirkevni dan, ikdyz neni verici a do kostela nechodi. Jinak nevim, jak vypadal vyvoj NCSA HTTPd v detailu, ale pokud se nepletu, tak ten server byl vyvijen opet pro pouziti v ncsa.uiuc.edu a protoze zjistili, ze by se mohl hodit i jinym, tak ho dali volne k dispozici. Ale zamer nebyl na HTTPd vydelavat, proste oni ho potrebovali a pak ho uvolnili pro ostatni a ty ho dal zacali rozvijet a mame tady kvalitni web server.

    "Je samozřejmě možné, že členové komunity vědí, že za ně platí někdo jiný, a jenom patří k bontonu to nezmiňovat."

    Na druhou stranu je dobre take zminit, ze ne vsichni clenove komunity jsou z toho placeni a delaji to proste proto, ze chteji, protoze chteji mit vsechny ty programy a chteji je vylepsovat. Na jednu stranu funguje system "potrebuji tohle-vydalavam pomoci toho neprimo, napisu to, ostatnim se to hodi, tak si to vemte, kdyz budete chtit spolupracovat, budeme to dal delat spolu, pujde to rychlejc a bude se to zlepsovat" a nejsou v tom zadne penize-to plati u vetsiny mensi projektu. Samozrejme nektere dalsi projekty jsou financovany z penez velkych firem, ale opet jenom proto, ze z toho ta firma neco ma.

    V jednom clanku o OpenBSD (http://www.root.cz/clanky/openbsd-4-1-redundance-a-load-balancing/) je nasledujici odstavec:
    "Kdyz se totiz podivame na stranku dotaci, zjistime, ze tam nefiguruje zadna z tech velkych nadnarodnich IT korporaci, ktere pritom tezi z vyvoje OpenBSD, respektive OpenSSH, jez je vyvijeno paralelne pri OpenBSD, nejvice. OpenSSH je soucasti vetsiny instalaci komercnich UNIXu, komercnich softwarovych produktu nebo zakladem sitove infrastruktury. Jestli tedy OpenBSD/OpenSSH vyuzivate (v komercni sfere), budte fer a objednejte si oficialni media nebo poslete alespon mensi dotaci."

    Osobne bych rekl, ze je to tim, ze kvuli licenci BSD nemaji komercni firmy jistotu, ze jejich financni podpory nebude zneuzivat konkurent k prodeji stejneho vyrobku, navic v pripade rozsireni se o takovy produkt pak nepodeli s tim, kdo ho financuje. V takovem pripade chapu jakoukoliv firmu, ze nebude davat penize neprimo sve konkurenci.

    Vsechny firmy mysli na svuj zisk, stejne jako kazdy jednotlivec zvazuje, jestli si neco koupi nebo ne.
  • 17. 8. 2007 13:53

    LO (neregistrovaný)
    Sun na StarOffice nevydělává. On si každý může stáhnout OpenOffice zdarma, a nyní je zdarma i StarOffice (v sadě Google Apps). Aby Sun rozpustil ty miliardy Kč nákladů, tak by musel StarOffice prodávat jako zběsilý. To se zjevně neděje.

    Google přináší úplně stejný zisk kliknutí na inzerát z FireFoxu, MSIE, Opery, Safari, nebo jakéhokoliv jiného browseru. Pokud jsem si všimnul, tak třeba Microsoftu za klik z MSIE neplatí :). To jsou samozřejmě nerovné podmínky. MS by za něco podobného nejspíš dostal po čumáku, a všichni na root.cz by křičeli "víc, ať teče krev". Na vývoji FF se samozřejmě podílí i dobrovolníci, ovšem naprosto minoritně. Shrnuto: FF zaplatili AOL a Google.

    Samozřejmě všechno nakonec někdo platí. Ovšem když se to platí z daní, těžko to jako plátce daní ovlivním. Počítač si od HP kupovat nemusím, daně platit musím. Ovšem nekritizuji to, že byl HTTPd vyvinut z daní. Kritizuji to, že si myslíte, že je zdarma a "svobodný", a přitom ho zaplatili daňoví poplatníci.

    SW pod BSD licencí je v podstatě veřejnou službou. SW pod GPL nikoliv. Například výsledek univerzitního výzkumu na poli SW by měl být zveřejněn pod BSD licencí. Všichni zaplatili ze svých daní, všichni mohou výsledek jakkoliv použít. Ne tak, že musejí do projektu přispívat, a nemohou výsledný SW prodávat, protože GPL business zabije.

    Ano, velké firmy vědí, proč financují open source. Sun financuje OpenOffice proto, aby snížil tržby MS. Kdyby Sun neudělal kritickou chybu a nerozhádal se s MS, mohl dnes mít kopu peněz z Javy, a možná i velkou spoustu SW pro Javu@Solaris. Nějak to MS nemůže zapomenout :). Výrobci HW jsou rádi, že existuje SW "zdarma" pro routery apod., protože tím stlačují závislost na komerčních alternativách a jejich cenu.
  • 17. 8. 2007 13:57

    Kyknos (neregistrovaný)
    a Google potřebuje otevřené standardy a otevřený web. Sečteno a podtrženo, opensource vyhovuje uživatelům, většině firem, jen tvůj páníček přichází o monopol. A ty sem chodíš plakat a vylévat si vztek.

    Nepřijde ti tvá vlastní existence trochu ubohá?
    Já tě lituji.
  • 17. 8. 2007 14:26

    LO (neregistrovaný)
    Open source vyhovuje uživatelům tak moc, že jich po 15 letech používá Linux na desktopu už necelé jedno procento. Google je celkem jedno, jak otevřený je web. Nakonec nedávno Google koupil autory Mathonu, což je browser postavený nad MSIE. Asi si spočítal, že příští generace webu poběží na XAML, a že tak konečně bude moci nabízet opravdové aplikace přes browser (ne ty parodie typu Google Office). A samozřejmě MSIE bude mít plou implementaci XAML, což o ostatních browserech teď nikdo říci nemůže.

    Nevím, kdo by měl být mým páníčkem, ani proč bych se měl vztekat. Má existence mi přijde celkem uspokojivá. Možná je naopak poněkud patetické romantizovat o open source psaném dobrovolníky zdarma, když se jedná jen o placený prostředek špinavého konkurenčního boje pár firem.
  • 17. 8. 2007 15:09

    Pavel Císař
    Open Source není jen Linux, takže ohánět se počtem uživatelů Linuxu na desktopu (a ještě k tomu v procentuálním podílem z celkového počtu který se stále zvětšuje) není žádný argument. Rozumnější by bylo zmínit počet uživatelů Firefoxu, Thunderbirdu, OpenSHH, Eclipse, GCC, OpenOffice, MySQL, Firebirdu, PostgreSQL, GIMPu atd., nemluvě o tisících různých open source aplikací od webových přes ekonomické až po vědecké. K tomu si připočítejte tisíce různých open source knihoven a sw komponent pro různé jazyky (Delphi, C#, C/C++, Javu atd.) i jazyky samotné (Perl, Python, Ruby atd.) které jsou použity i pro tvorbu čistě komerčních aplikací. A podstatná většina je provozována (rovněž) na Windows. Open Source je už dnes v té či oné podobě prakticky v každém počítači, nebo ho každý nějak používá (a rozhodně by nerad měnil). Jenže to by se vám do krámu moc nehodilo, že?

    Open Source rovněž není jen GPL, ale i BSD (na druhém konci) a MPL (uprostřed), plus desítky variant těchto licencí. Open Source je vyvíjen a financován mnoha různými způsoby. Za některý platí firmy, za některé konsorcia, za další uživatelé svými dary a nákupy dokumentace, jiný zas ve volném čase nebo součást výzkumu či jiné práce, plus stovky různých kombinací, které se navíc časem mění jak se produkt vyvíjí.

    V dílčích věcech máte i pravdu, ale váš pohled na svět FLOSS a IT vůbec je *velmi* zjednodušený, a generalizovat vaše postřehy způsobem jakým činíte je přinejlepším "politicky nekorektní".
  • 21. 8. 2007 2:35

    LO (neregistrovaný)
    To necelé procento na desktopu se zvětšujeuž mnoho let, a pořád je to procento. Já popisuji důvody, které k tomu vedou.

    Uživatelé Firefoxu a Openoffice užívají komerční produkty, které jsou dáky dotaci komerčních firem zdarma (a shodou okolností s dostupnými zdrojáky). Zbytek se v podstatě vejde do toho jednoho procenta desktopů, které je zcela zanedbatelné.

    Možná jste to ode mne ještě nečetl, ale já nemám problém s tím, když dostanu k aplikaci zdroják. Mám problém s tím, když aplikace nevyhovuje svému účelu. To je problém většiny open source, včetně Linuxu a Gimpu. A popisuji konkrétní problémy. Je to především absence zpětné vazby přes peníze (vývojáři Linuxu by se museli zamyslet, jestli je opravdu dobré nechat uživatele editovat konfiguráky, rozmysleli by si ho při změně grafické karty ho po bootu vysypat na command line atd.), nechuť neplacených vývojářů k nezáživným aktivitám (psaní účta, dokumentace, čištění kódu), problémy plánování architektury (v tomto oboru se komunita prakticky nepředvedla, a architekturu čehokoliv zpravidla jen opisuje).

    Úspěšný open source je dnes financován komerčními firmami. Těmi firmami, které chtějí open source fanatici zničit, a nahradit je open sourcem (o kterém si nesprávně myslí, že je psaný zdarma). Možná v topm nevidíte úsměvný paradox, já ano.
  • 21. 8. 2007 10:37

    Pavel Císař
    "Uživatelé Firefoxu a Openoffice užívají komerční produkty, které jsou dáky dotaci komerčních firem zdarma (a shodou okolností s dostupnými zdrojáky). Zbytek se v podstatě vejde do toho jednoho procenta desktopů, které je zcela zanedbatelné."

    Teď jste mě opravdu pobavil. Open Source *není* jen Linux, Firefox a OpenOffice. Tyto aplikace dokonce nejsou ani nejrozšířenější, jen patří k nejpoužívanějším a nejvíc se o nich píše a mluví. Ten zbytek rozhodně netvoří pouhé jedno procento (je to spíše obráceně). Stejně tak ne-open source nejsou jen Windows a MS Office. Opětovně dokazujete, že vaše obzory jsou velmi úzce vymezené.

    "Možná jste to ode mne ještě nečetl, ale já nemám problém s tím, když dostanu k aplikaci zdroják. Mám problém s tím, když aplikace nevyhovuje svému účelu. To je problém většiny open source, včetně Linuxu a Gimpu."

    Čestné a korektní by bylo, kdyby jste napsal, že *vám* open source, Linux a GIMP nevyhovují, což jste ovšem neudělal. Když už chcete manipulovat fakty a názory jiných, dělejte to alespoň obratně. Snažíte se tady vzbudit dojem, že Open Source (jmenovitě Linux a GIMP) nevyhovují svému účelu. To je ovšem nehorázná lež, a vy to víte. Kdyby nevyhovovaly svému účelu, nikdo by je nepoužíval ani dále nerozvíjel. To samé platí o vašich dalších poznámkách. Text formulujete tak, aby jste vzbudil dojem zasvěceného názoru, a zároveň manipulujete fakty a strukturou sdělení takovým způsobem, aby open source vyznělo negativně. Bohužel o open source a open source komunitách víte zjevně velmi málo (ale zřejmě něco málo víte o psychologii), a to co jste doposud předvedl nepřesahuje rozsah informací vyčtených z populárních médií. Vaše chování zde na fóru je rovněž přesně v souladu s astroturfingovými kampaněmi nejmenovaného subjektu. Buď jste troll který rád vyvolává flamewar (o čemž dle stylu vyjadřování pochybuji), nebo se nám tu vážně snažíte o astroturfing (stále více pravděpodobnější). Asi by bylo zajímavé proklepnout si vaši IP adresu.
  • 21. 8. 2007 14:50

    anonymní
    budeme se bavit o okrajových aplikacích? Ano, existuje hromada open source, stejně jako hromada shareware, freeware, postcardware, beerware, a kdo ví čeho ještě.

    Pokud Linux a Gimp vyhovují svému účelu, proč se nepoužívají? Snad leda proto, že je ten účel odlišný od toho, co koncový uživatel očekává. Plus díky dlouhé řadě nedodělků. No a takovým specifikem open source je to, že i když výsledný produkt skoro nikdo (klidně nikdo mimo autora) nepoužívá, jede se dál. Komerční svět si naopak musí dávat pozor, aby plnil jisté "zadání zákazníků", tedy aby nabídl uspokojení nějakých potřeb, které zákazník zaplatí penězi. To je motivace ke vzniku dobrých produktů. Navíc dochází k čistění trhu - uděláte špatný (neprodejný) produkt, tedy končíte. Nebo můžete produkt uvolnit jako open source; "komunita" bude mít další neúspěšný zmetek, který bude vydávat za skvělý SW.

    Pokud manipuluji s fakty, máte kdykoliv možnost to doložit. Manipulace se strukturou sdělení je věcí subjektivní. Já jí tu vidím ve spoustě textů.

    Néé, IP adresu nééé! Seberou mi 10% z osobního hodnocení! :))
  • 21. 8. 2007 16:30

    Pavel Císař
    "Pokud Linux a Gimp vyhovují svému účelu, proč se nepoužívají? "

    Opravdu by mě zajímalo kde jste zjistil, že se Linux a GIMP nepoužívají. Už jen z veřejných médií by člověk naopak nabyl dojmu že se používají, a ne málo. Vy nejen překrucujete fakta, vy nepokrytě lžete, a pochybuji že z pouhé nevědomosti.

    "Komerční svět si naopak musí dávat pozor, aby plnil jisté "zadání zákazníků", tedy aby nabídl uspokojení nějakých potřeb, které zákazník zaplatí penězi. To je motivace ke vzniku dobrých produktů. Navíc dochází k čistění trhu - uděláte špatný (neprodejný) produkt, tedy končíte. Nebo můžete produkt uvolnit jako open source; "komunita" bude mít další neúspěšný zmetek, který bude vydávat za skvělý SW."

    Vy jste opravdu zábavný.

    1. Dělit SW na open source a komerční je pitomost. Hranice je open source a ne-open source. Open Source je model vývoje. Nic míň a nic víc. S komerčností a nekomerčností to nemá nic společného. Open Source se může vytvářet (a mnohdy také vytváří) zcela komerčně, a ne-open source může být zcela nekomerční.

    2. Každý SW je vytvářen proto, aby vyřešil nějaký problém / úlohu, bez ohledu na způsob jak je vytvářen. Tedy i Open Source SW řeší nějaké problémy / úlohy. Je úplně jedno jak moc nahlas budete křičet, že to dělá špatně, stejně se najde dost lidí kterým bude vyhovovat a budou ho používat a dále rozvíjet.

    3. To že SW prodáváte ještě neznamená, že plní jisté "zadání zákazníků". Na světě je plno nespokojených zákazníků a uživatelů SW za který zaplatili. Navíc tzv. "krabicový" software tvoří jen menší část všeho používaného SW. Většina SW je vytvářena interně, a tudíž je "financována" poněkud odlišně.

    4. Motivací ke vzniku dobrých produktů nejsou (jen) peníze. Většina nejlepších produktů nevznikla za účelem výdělku, ale protože autoři chtěli vyřešit složitý problém, a vyřešit ho dobře. Zda vůbec a jak moc na tom v konečném důsledku vydělali je až druhotné. Poměřovat kvalitu SW množstvím peněz které vydělal je rovněž zcestné, protože mezi kvalitou a výdělkem není jednoznačná přímá úměra. Navíc většina peněz z prodeje SW stejně nekončí v kapse vývojářů, takže jako motivační faktor nejsou peníze spolehlivé (to vám konec konců potvrdí každý vedoucí SW týmu).

    5. Buďte konkrétní a jmenujte alespoň pět Open Source produktů, které jsou zmetek (to znamená neplní funkci popsanou v dokumentaci) a zároveň jsou vychvalovány komunitou jako skvělý SW.
  • 21. 8. 2007 18:59

    LO (neregistrovaný)
    Linux má na desktopu to necelé procento po 15 letech trvání projektu. Od začátku tisíciletí se každoročně opakují titulky velikosti "druhý příchod Krista", tvrdící cosi o roku Linuxu na desktopu. Nedaří se to. Rovněž Gimp se používá téměř výhradně na Linuxu, kde nic lepšího neexistuje (aka z nouze ctnost).

    Faktem je, že Linux našel uplatnění tam, kde jde o jednoduchou a nenáročnou infrastrukturu, která musí mít co nejnižší (nejlépe nulovou) cenu. Pokud navíc jde o oblast, kterou unixy tradičně řeší, je volba jasná.

    Ano, open source je model vývoje, který má typické problémy. Mimo jiné open source těžko může být komerční. Abyste posbíral na supportu a službách dost peněz na vývoj, musí být support i služby velmi drahé ve srovnání se stavem, kdy každý uživatel daného SW musí povinně zaplatit licenční poplatek. Je možné, že u vás máte velmi nízké náklady díky tomu, že design a kódování původní Interbase platil někdo jiný, takže to utáhnete, a můžete čerpat ty nepatrné zbytky komerčního potenciálu produktu.

    Ano, open source také řeší úlohy. Ale jak? Řeší takový Gimp potřeby grafiků? Ani náhodou; má příšerné ovládání, a chybí mu zásadní features (včetně CMYK a HDR).

    Samozřejmě komerční SW není nutně kvalitní. Ovšem v tomto světě je obvyklé mít SW ve stabilní formě (velké procento open source projektů je ve verzi 0.cosi, a stable release roky nemají), s interfacem, nápovědou, a pokud už existuje lokalizace, tak zpravidla slušná (a ne ty polotovary, jako v případě dister Linuxu). Oni totiž zákazníci nekvalitní SW nekupují.

    Motivací k jakékoliv práci je osobní zisk. V dnešní společnosti nás zpravidla neplatí pytlem brambor či úklonami a pohoštěním, ale penězi. Samozřejmě měřit kvalitu SW vydělanými penězi je jediný objektivní způsob.

    To že je produkt plní funkci popsanou v dokumentaci ještě neznamená, že to není zmetek. Navíc hromady open source projektů ani žádnou dokumentaci nemají, nebo je zcela nedostatečná.
  • 21. 8. 2007 21:42

    Pavel Císař
    "Ano, open source je model vývoje, který má typické problémy."

    Všechno má své typické problémy, dokonce i closed source vývoj. Hezké prohlášení, ale s nulovou vypovídací hodnotou.

    "Mimo jiné open source těžko může být komerční. Abyste posbíral na supportu a službách dost peněz na vývoj, musí být support i služby velmi drahé ve srovnání se stavem, kdy každý uživatel daného SW musí povinně zaplatit licenční poplatek."

    Absolutně nevíte, o čem mluvíte (např. Alfresco či SugarCRM, nebo i "slavná" MySQL jsou čistě komerční open source produkty, a je jich samozřejmě mnohem více). Ceny služeb těchto společností rozhodně nejsou výrazně větší oproti obdobnému "krabicovému SW" + služby, spíše naopak. Díky Open Source modelu se totiž velmi ušetří na reklamě a prodejní divizi, nemluvě o snadnější penetraci trhu a většímu počtu uživatelů. To jsou zdokumentovaná fakta, dohledejte si to.

    "Je možné, že u vás máte velmi nízké náklady díky tomu, že design a kódování původní Interbase platil někdo jiný, takže to utáhnete, a můžete čerpat ty nepatrné zbytky komerčního potenciálu produktu."

    Nepatrné zbytky komerčního potenciálu ? Teď jste mě opravdu pobavil. Firebird dnes používá 10x více uživatelů než kdy používalo InterBase. Mimochodem InterBase navrhl a napsal Jim Starkey, který před časem přepsal a modernizoval i architekturu Firebirdu (viz projekt Vulcan, dohledejte si to, používá ho SAS Institute, největší soukromá SW firma na světě, jako klíčový komponent v nové verzi své produktové platformy). A ano, Vulcan je rovněž Open Source. Jim teď píše pro MySQL nový storage engine (Falcon).

    "Ano, open source také řeší úlohy. Ale jak? Řeší takový Gimp potřeby grafiků? Ani náhodou; má příšerné ovládání, a chybí mu zásadní features (včetně CMYK a HDR)."

    Možná neřeší (nejsem schopen posoudit, nejsem grafik, vy ano?), ale o to přeci nejde. To takový Windows Paint taky ne, nicméně mnohým lidem to stačí. GIMP je dobrý program, a na to kolik člověka stojí toho umí sakra hodně. Mnoha lidem jednoduše vyhovuje, a lepší program si prostě nekoupí, smiřte se s tím :) Poukazováním na fakt, že nějaký SW někomu nevyhovuje nic nedokazujete. Žádný SW nevyhovuje všem.

    "Samozřejmě komerční SW není nutně kvalitní. Ovšem v tomto světě je obvyklé mít SW ve stabilní formě (velké procento open source projektů je ve verzi 0.cosi, a stable release roky nemají), s interfacem, nápovědou, a pokud už existuje lokalizace, tak zpravidla slušná (a ne ty polotovary, jako v případě dister Linuxu). Oni totiž zákazníci nekvalitní SW nekupují."

    Číslování verzí má mnohdy málo společného se stabilitou. Mnohé verze 0.x jsou stabilnější než verze 10fň jiných komerčních produktů. Ano, řada open source SW *je* nedodělaná, no a co? Nikdo nikoho nenutí jej používat. Založit open source projekt je totiž velmi snadné, stejně jako založit blog. Je jasné, že spousta projektů se nikam nedostane, ale mnohé z nich ano, a to se počítá. Obdobně je drtivá většina blogů nezajímavých, a brzy skončí. Zato těch několik úspěšných dokáže směle konkurovat i velkým novinám. Poukazováním na tuto skutečnost nic nedokazujete. A že zákazníci nekvalitní SW nekupují? To by jste se divil. Díky obchodnímu modelu jsou totiž často nuceni kupovat zajíce v pytli, nebo jim obchodníci prachsprostě lžou aby udělali obchod. U open source má každý možnost si ho zdarma vyzkoušet. Když vám vyhovuje, fajn, jste vítěz, když ne, taky fajn, nic neztratíte. Pokud tedy někdo používá open source program, znamená to, že je pro něj dostatečně kvalitní, jinak by ho nepoužíval. A protože nedokážete popřít fakt, že mnoho lidí a společností open source používá, je vaše tvrzení o jeho (ne)kvalitě zcela zcestné. Přinejmenším pro své uživatele je kvalitní dost.

    "Motivací k jakékoliv práci je osobní zisk. V dnešní společnosti nás zpravidla neplatí pytlem brambor či úklonami a pohoštěním, ale penězi."

    Motivací k jakékoliv práci není osobní zisk. To je vědecky doložený fakt, dohledejte si to, když vás to ve škole neučili. Motivačních faktorů je celá řada, a osobní zisk mezi nimi není (nicméně každý má potřebu uspokojovat jisté základní potřeby, ke kterým jsou typicky zapotřebí peníze, tudíž věnujeme zajištění jejich přísunu relevantní část svého života). Ale jen nemnozí lidé se vyžívají v hromadění majetku, a jedná se spíše o psychiatrickou úchylku než normu. Většině lidí stačí nebýt chudý.

    "Samozřejmě měřit kvalitu SW vydělanými penězi je jediný objektivní způsob."

    Aha, to jsem netušil že kvalita se měří penězi. Takže Harry Potter je mnohonásobně kvalitnější dílo než Tolstého Vojna a mír, protože autorce vydělal balík a Tolstému jeho dílo nikoliv? Kdyby váš názor nebyl k pláči, byl by k smíchu.
  • 17. 8. 2007 11:09

    bluemoon (neregistrovaný)
    zato vy jste si musel ke svym windows koupit 1000strankovou knihu za minimalne 1000kc z tezce vydelanych penez, aby jste mohl po precteni provokovat a flamwarovat v tehle diskuzi, ze? musim rict, ze jste dostudoval zadarmo, taky to da vas nekdo vrazel a ted tu delate chytryho. duvod proc to nekdo do vas vrazel byl ten, ze z dani ted platite duchody tech, kteri vas sponzorovali, pokud nejste jen flakac, coz na to vypada, kdyz nemate neco dulezitejsiho na praci. co se vam na tom nezda? udelat dobry prohlizec, dat ho lidem zadarmo a byt financovanej z reklamy, protoze ti lidi budou na internetu neco hledat a budou tam mit google. proc treba financovat flash, aby na trhu neztracel? protoze jde z toho citit reklama a penize z videoklipu. a zrovna je dobre, ze apache byl placen z penez danovych poplatniku, protoze zrovna s apache dnes umi spousta lidi a kazdy ma ted tu moznost si ho zdarma stahnout a udelat si svuj web a otevrit si svuj e-obchod, protoze uz ho vlastne zaplatil. proc vam velke firmy dokonce zaplati za to, ze si koupite jejich produkt? o obchodu toho asi moc nevite a zamyslete se nad tim. jeden ze zivota: proc si myslite, ze velke retezce nabizeji rohliky za 90haleru, kdyz je kupuji za 1,6kc?
  • 17. 8. 2007 8:56

    Hraesvelgr Odin (neregistrovaný)
    Ano toto je opravdu clovek z microsoftu, ale priznat to nemuze, prisel by o premie, tak ho nenutte. Je to pravda, neni to zadny "americky bug", lidi z microshitu tu jsou a ozyvaji se, pan LO je jednim z nich
  • 17. 8. 2007 13:39

    Shadow (neregistrovaný)
    RH by se snad neváhal podepsat, ne? Proč nějaké obstrukce s nickem LO? I když, kdo ví...
  • 17. 8. 2007 13:56

    LO (neregistrovaný)
    To ještě nikdo nezjistil, že Radek Hulán je pouze pseudonym Michala Čupy (MS CZ), který pracuje pro CIKGFBI :))
  • 17. 8. 2007 11:33

    Keff (neregistrovaný)
    Boha, tohle je jak za komunismu, kdo se lisi a rika nepohodlne veci, ten je americky agent a mel by jit sedet :O

    Nechapu.
  • 17. 8. 2007 9:07

    Shadow (neregistrovaný)
    Také mám ten pocit. Může se ale stejně tak jednat pouze o klasického trolla, co se vyžívá v rozpoutávání flame.
  • 17. 8. 2007 10:03

    kriskami (neregistrovaný)
    Taky bych přispěl, už jsem o tom uvažoval, i když trochu jiným směrem. Sbírka na reklamu s cílem osvětlit, že Linux lze užívat zdarma i ve firmách vč. velké většiny kvalitního softwaru a porovnat s náklady na software komerční, nebo něco v tomhle smyslu. Vždyť prvotní problém s rozšířením Linuxu je ten, že většina uživatelů ani neví, že existuje a pokud ano, tak je její snaha o poznání ubíjena mýty a fámami o potřebě znalosti shellu apod. Ukazujme např. Beryl, spousta lidí se začne ptát, co je za ním (zkušenost).

    Jo a zapomněl jsem poděkovat. Jako dlouholetému začátečníkovi mi i články o klikadlech přijdou užitečné. Díky za Vaše úsilí.
  • 17. 8. 2007 1:32

    anonymní
    Zakázal jsem „svatou trojici” a kupodivu s tím nebyl problém.
    Čistě pro zajímavost, o které svaté trojici je řeč?
  • 17. 8. 2007 9:13

    bez přezdívky
    ./configure && make && make install

    Tenhle vyraz jsem pouzil pred lety v nejakem clanku a nejak se uchytil. Je to podobne jako s ruznymi balicky a batohy...
  • 17. 8. 2007 1:56

    LO (neregistrovaný)
    A nezkoušeli jste prostě požádat autory, tiskaře, dodavatele papíru, distribuci a další čláky řetězu, aby pracovaly zdarma, z nadšení pro věc?

    Samozřejmě je to provokativní otázka, a je uvedena jen proto, aby čtenáři root.cz pochopili, že peníze jsou zásadní záležitost, a ne věc, které je třeba se štítit.
  • 17. 8. 2007 2:15

    BLEK. (neregistrovaný)
    Jako psychopatovi mi vydělání spousty peněz a nalití peněz do ženy a do dítěte nic neříká. Takový způsob života má sice velký obrat, ale malý zisk.
  • 17. 8. 2007 4:35

    LO (neregistrovaný)
    Není lepší vydělat spoustu peněz, koupit si motorku (nebo motorovou pilu), a užívat si? Dvě vily, tři děti a dvě manželky nejsou nutné, ani když člověk má peníze. Samozřejmě nechť si každý užívá, co ho těší.
  • 17. 8. 2007 4:59

    LO (neregistrovaný)
    Poměrně zajímavé peníze má třeba špičkový admin profi unixů. Linux se zpravidla používá na místech, kde se šetří na všem. Třeba u ISP se divím, že tam za ty peníze vůbec někdo leze. Vývoj pro Linux bych obecně viděl jako charitu, s tím, že výjimky jsou samozřejmě možné. Shrnuto: nesnažte se mi podsouvat, že vám něco podsouvám.
  • 17. 8. 2007 5:21

    eee (neregistrovaný)
    Linux se pouziva tam, kde je rozum a kde se nepodleha microsoftimu FUDu. Jsem rad, ze i ty, zamestnanec microsoftu, potvrzujes, ze linux ma nejmensi TCO, tedy celkove naklady.
  • 17. 8. 2007 7:59

    Seti (neregistrovaný)
    :DDD dost dobrý.

    Mi přijde, že LO musel někdo strašně ublížit, jinak si nedokážu představit důvod těch jeho reakcí. Třeba já nemám rád MS, ale je to kvůli jejich politice, ne kvůli Windows či jejich ceně.
  • 17. 8. 2007 9:00

    Hraesvelgr Odin (neregistrovaný)
    Jak uz jsem ja i dalsi psali mnohokrate, holt si vydelava, je to zamestnanec microsoftu, a takto si vydelava premie
  • 21. 8. 2007 2:50

    LO (neregistrovaný)
    MS CZ má developerů minimum, pokud vůbec nějaké. Místo toho má partnerskou síť. Motivací je zjevně... zpětná vazba přes peníze. Partneři jsou na prodejích a implementacích závislí, takže je v jejich nejlepším zájmu, aby prodali. MS se tím daří využívat celkem flexibilní strukturu, když samotný MS je velký jako mamut, a moc flexibility by asi nenabídl.

    Plat Junior C# Developera bych odhadnul na 35kKč, osobní hodnocení by z toho mohlo být tak 20-30% (7-10,5kKč). Takže cílová částka 700-1050 Kč měsíčně. Když si vezmete, kolik času tu strávím diskuzemi, bylo by to placené hůře, než víkendové hlídání komunální skládky.

    Nenapadlo vás, že sem někdo může chodit ve vlastním čase, zdarma, a přispívat k tomu, aby pravda a láska zvítězily nad lží a nenávistí? Pokud tomu nevěříte, kolik za diskuze na root.cz platí vám? 10% z osobního ohodnocení Linux admina? ;)
  • 17. 8. 2007 9:14

    M.O. (neregistrovaný)
    A já zase nemám rád Microsoft kvůli jejich Windows (Registry...) a ne politice. LInux se mi líbí technicky, ale vadí mi ta ideologie okolo (FSF apod.).
  • 17. 8. 2007 14:32

    LO (neregistrovaný)
    Je lepší mít konfiguráky v pěti a více formátech, než jeden formát Windows Registry? Nehledě na to, že vyhledávání v textovém souboru je "nepatrně" méně efektivní, zápisy jsou ještě mnohem drsnější, permissions jsou jen per-file atd. Nejhorší je ovšem používat konfiguráky místo administračního interface. Sice se to lehko píše, o tom žádná :), ale na používání je to proti GUI příšernost.
  • 17. 8. 2007 15:16

    tm (neregistrovaný)
    Je lepsie pri problemoch opravovat jeden konfiguracny subor, alebo preinstalovavat system ci dufat, ze automaticke zalohovanie registrov tentokrat pre zmenu funguje spravne ? :)

    Inak najlepsie je kombinovat obidva pristupy, ako to robi napriklad KDE a vsetky aplikacie pod KDE pisane. Pouzivaju sa konfiguracne subory v jednotnom formate KConfig, nad ktorymi je sluzba, ktora ich automaticky cita, ked treba a vytvara z nich (inkrementalne) binarnu strukturu podobnu registrom ( vola sa to ksycoca :) ). Cize to ma vyhody registrov (je to rychle), a nema to ich nevyhody (ked sa nieco pokazi, proste sa ten binarny subor vytvori znovu a je).

    Ci su na pouzivanie lepsie konfiguracne subory alebo GUI je samozrejme vec nazoru, a nie dogma, nech uz si MS vravi co chce. GUI administracne nastroje pod linuxom samozrejme existuju.
  • 21. 8. 2007 2:59

    LO (neregistrovaný)
    Registry je binární struktura, podobně jako třeba file system. Máte snad zálohu file systemu ve formě textů, abyste ho mohl v případě havárie přestavět? Pochopitelně nemáte. FS musí prostě vždy fungovat. Registry nejen fungují, ale díky své úspornosti si mohou dovolit i zálohu poslední verze (máte zálohu poslední verze všech konfiguráků?).

    Ano, KConfig je obdoba Windows Registry na Linuxu. Argument s havárií je nesmyslný (viz výše), a ukládání mimo binární strukturu jen zabírá místo na disku a zdržuje.

    Konfigurační soubory jsou samozřejmě primitivní forma konfigurace. Jedinou výhodou je, že se píšou snadněji, než "opravdový" interface. GUI nástroje pod Linuxem jsou, ovšem jejich kvalita je často tak nízká, že je command line a konfigurák snad praktičtější.
  • 21. 8. 2007 20:37

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    No nevim. Na registry jsem nadaval jeste v dobe, kdyz jsem pouzival Windows a o Linuxu jsem ani neslysel, takze v tomhle ohledu tezko mohu byt biased Linuxem. Kdyz jsem pak presel na Linux, textove konfiguraky jsem vnimal jako znacne pozitivni krok.

    1) Nejde o textove vs binarni. Jde o standardni nastroje vs specializovane nastroje. Pro editaci textovych souboru existuji tuny standardnich nastroju, zatimco pro editaci jakekoliv nove binarni struktury moc nastroju neni. Kdyby MS namisto regeditu dal jako standardni soucast Windows nejake mapovani registru do filesystemu, takze by se na jejich spravu daly pouzit standardni nastroje pro spravu souboru, byl by to velky plus.

    2) Zatimco textove konfiguracni soubory jsou obvykle navrhovane s cilem, ze je bude editovat koncovy uzivatel, u zaznamu v registru to tak neni - registry obvykle vypadaji jeste mnohem magicteji a interneji a byvaji mene zdokumentovane (nebo je dokumentace pred uzivatelem dobre utajena) nez textove konfiguracni soubory. V Linuxu je obvykle, ze defaultni konfiguracni soubor je plny zakomentovanych popularnich voleb a doprovodnych komentaru, takze uzivatel se muze snadno seznamit s dulezitymi options. U registru jsem zatim nic podobneho nevidel.

    3) diky konfiguracnim souborum, ktere ovykle software sam neupravuje, ma uzivatel software pod kontrolou. Vi, ze kdyz sam nic nezmeni, tak se software bude chovat stejne, jako se choval vcera. Kdyz doslo k nejake nezadouci zmene chovani software, tak uzivatel vi, co zmenil v konfiguraci a ze to muze snadno navratit po jednolivych krocich. Do registru casto zapisuje software sam a casto na zaklade ruznych podnetu od uzivatele, ktere uzivateli nemusi byt zrejme jako konfigurace. Pak se z pohledu uzivatele chovani software svevolne meni a je to magictejsi a mene predvidatelne.

    4) Uzivani GUI pro zmenu nastaveni casto vede k dichotomii znalosti - je asi pravda, ze s registry jde delat zhruba to same, co z konfiguracnimi soubory, ale uzivatel, ktery pro konfiguraci pouziva GUI tim automaticky neziska znalosti, jak to delat pres registry, a pak bude nahrany v okamziku, kdy cestu pres GUI nebude mozne pouzit, ale cesta pres registry by byla mozna (treba situace, kdy se rozsypala znacna cast systemu, uzivatel pristupuje k disku z jineho systemu a rad by si zazalohoval konfigurace specifickych programu).
  • 21. 8. 2007 21:24

    LO (neregistrovaný)
    Uživatel nemá co hrabat do konfigurace ručně, má od toho GUI. Já například na svém PDA dlouho ani nevěděl, že má Registry. Pokud je nutný manuální zásah do konfigurace, už to je chyba. Natož pokud se to považuje za standard :(

    U Registry je pochopitelně také možné provést export do textu, text okomentovat, a používat jako konfigurák. Jen to je v rozporu s konceptem "do konfigurace se ručně nehrabe". Ze stejného důvodu není Registry mapováno na disk (navíc ve Windows nepraktikujeme "vše je soubor", ale spíše "vše je objekt").

    Do Registry různé SW mohou a nemusí zapisovat. Například v HKCU je typicky informace o stavu okna aplikace (minimized/restored/maximized), konfiguraci toolbarů apod. To pochopitelně máte i na Linuxu v home adresáři uživatele (nebo kde si myslíte, že se takové věci na Linuxu ukládají?). Problémy u toho hrozí velmi podobné. Jako zajímavost bych uvedl, že ve Windows má uživatel ve svém home adresář, který roamuje (po přihlášení na jiném počítači se tam zkopíruje ze sítě), a adresář, který zůstává vždy lokálně (cache browseru apod). Samozřejmě se replikuje i uživatelova část Registry. Bohužel nic takového unixy nemají.

    Protože uživatel nemá do nastavení hrabat ručně, pochopitelně běžně neví, jaký je vztah mezi položkou v GUI a v Registry. Ale na Linuxu také tento vztah neznáte. Viz FireFox, Opera, KMail apod. V případě havárie systému nastupuje restore startovacího prostředí. Můžete si všimnout, že Windows bootují do funkčního GUI v podstatě vždy (a v nejhorším dojde na ten restore startovacího prostředí).
  • 21. 8. 2007 23:28

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    Prijde me, ze tva argumentace je rozporna - bud uzivatel nema do registru co hrabat rucne (pak ale nelze argumentovat, ze vsechny vyhody, ktere maji textove soubory, lze tez dosahnout primou editaci registru), nebo je prime hrabani do registru plne legitimni konfiguracni cesta.

    Mezi vyhody konfiguracnich souboru (a potazmo uzivatelem editovanych registru) patri napr. moznosti zalohovani konfigurace z jinak rozbiteho systemu, moznost cileneho (jen nekterych programu) prenaseni z jedne instalace na jinou, ci hromadne upravy konfigurace, jeji automaticke generovani skripty, ci stahovani konfigurace nejakeho programu od ostatnich lidi z webu. Zadna z techto veci nelze delat genericky (pro vsechny programy stejne) pomoci GUI.

    > Ale na Linuxu také tento vztah neznáte. Viz FireFox, Opera, KMail apod

    To jsou take programy, ktere zavadeji Windowsove manyry. Slusny Linuxovy program to dela tak, ze ma textovy konfigurak urceny pro rucni editaci, k nemu podrobnou dokumentaci a pokud ma nejake nastaveni v GUI, tak ho uklada do oddeleneho textoveho souboru (obvykle dobre srozumitelneho).
  • 22. 8. 2007 0:41

    LO (neregistrovaný)
    Na to budeme muset zeširoka. Aplikace je určená pro uživatele. Uživatel nemá technické znalosti, a nechce je mít (protože počítač používá ke své práci, ne na "hraní si s počítačem", jako my v IT). Aplikace má nastavení, které ukládá do nějakého úložiště. Zároveň musí poskytovat interface, který uživateli umožní změny konfigurace. Uživatel nemá v úložišti konfigurace co dělat (bez ohledu na technologii).

    Na unixech je GUI v podstatě novinkou, blbě se píše, nikdy nevíte jestli ho vůbec budete mít (a jaké), a hromada aplikací ani žádné GUI nemá. Kvůli těmto historickým problémům s GUI (a náročnosti jeho výroby) se na unixech používají komentované konfiguráky (v hromadě formátů, některé "lidsky" čitelné, některé prakticky ne). Dnes je ale prakticky vyloučeno, aby si uživatel zakládal mailový účet ve svém klientu tak, že edituje konfigurák. Doba holt pokročila i na unixech. Oracle to pochopí za 5-10 let :)

    Tak samozřejmě vypadá koncept. Život je ovšem složitější, a občas může vyvstat nutnost zasáhnout ručně do uložené konfigurace. Je možné konfiguraci editovat, exportovat i importovat. Rovněž je možné se připojit k Registry jiného stroje na síti (máte-li permissions). Je též možné provést export nastavení, jednotlivé řádky zakomentovat, opatřit komentáři a příklady, a poté vždy provést úpravu "konfiguráku" a jeho import do registru (dvojklik na souboru).

    Samozřejmě hromadné úpravy konfigurace a její skriptování je možné i nad Windows Registry. My ve Windows se soubory moc neoperujeme (na unixech v podstatě pořád "mixujete" textové soubory a textové výstupy utilit), a jsme na objekty zvyklí (unixy už si na ně pravda asi nezvyknou). Navíc umíme například přidělit konfiguraci vybraným strojům či lidem na úrovni celé firmy (doména), a ona se jim "sama" aplikuje. Jinými slovy pokud chceme zakázat start služby XYZ, tak vybereme skupinu strojů, a řekneme, že to pro ně nastavujeme (domain policy). Není k tomu třeba ani nic skriptovat.
  • 22. 8. 2007 0:53

    LO (neregistrovaný)
    Ty "Windowsove manyry" mají skoro všechny desktopové aplikace pro Linux. Třeba kompletní KDE.
  • 17. 8. 2007 15:33

    Pavel Císař
    Registry je jeden z nejdebilnějších nápadů, jaký kdy u MS měli. Nejdřív jsem je uvítal, proti hafo INI souborů bez dokumentace v C:\Windows to byl balzám pro duši, ale po 15 letech kdy jsem s nimi musel dělat (a zápasit, a opravovat, a čistit o smetí atd.), říkám "nikdy více". Zlatý textový konfigurační soubory. I když bývají i v různých formátech, ty formáty mají logiku, dají se snadno zpracovávat jak ručně tak i programově, a většinou bývají i velmi dobře dokumentované.
  • 17. 8. 2007 15:38

    tdx (neregistrovaný)
    No já myslím, že rozhodně nemůžete mít i s onou dlouholetou praxí pravdu, protože PR oddělení MS - zde vystupující pod nickem LO - říká ne... ;-)
  • 17. 8. 2007 19:30

    me (neregistrovaný)
    Vetsina textovych konfiguraku ma i moznost pridavat komentar, to je hodne zajimava vlastnost, kterou treba registry nemaji... Je radost pracovat s dobre komentovanym konfiguracnim souborem. A take lze treba pouzit nastroje na porovnani rozdilu v textu, lze tedy snadno zjistovat zmeny mezi dvemy konfiguraky (dva ruzne systemy, anebo dve verze ze stejneho systemu), pripadne i pouzit nastroje pro sledovani verzi (RCS, CVS, SVN, atd). V neposledni rade muzete textove konfiguraky konfigurovat i rucne, ne jen pres nejaky klikaci nastroj pokud treba existuje (rucni editace je dvousecna ale profik jiste oceni).
  • 17. 8. 2007 20:03

    nickname (neregistrovaný)
    Mě se líbí oba způsoby. :-)
    V linuxu používám klikátka v KDE, Firestarter ap.
    Ve Windows používám KiXtart, AutoIt a dárky od Sysinternals.
    E pluribus unum ;-)
  • 21. 8. 2007 3:10

    LO (neregistrovaný)
    Samozřejmě co formát konfiguráku, to logika ;). Ano, dají se zpracovat ručně i programově, jenom ten kód musí být pro každý typ konfiguráku jiný.

    Konfigurák jako konfigurační interface je náchylný na překlepy, umožňuje nastavit volby které si odporují, a pro uživatele je velmi nepřátelský. GUI umožňuje zkontrolovat vstup, nedovolit zadání mnoha nesmyslů, lépe popsat problematiku, a ještě je provázané s nápovědou. Nakonec bych se zeptal: jak měníte preference v Firefoxu? Jak jste si založil mailový účet v KMailu? Asi jste neprováděl editaci konfiguráku.

    Jediný problém GUI je v tom, že se musí napsat. Na unixech se GUI tradičně píše velmi špatně (i když v posledních letech je to již lepší), díky příšernosti zvané X11 se GUI velmi špatně používá vzdáleně. Díky roztříštěnosti platformy nikdy nevíte, jestli (a jaké) GUI/toolkit budete mít k dispozici. Autoři SW mnohdy nedotáhnou ani funkcionalitu aplikace, natož aby se zabývali komfortem pro uživatele. To jsou ty důvody, proč síťová připojení, uživatele, konfiguraci DB a podobné věci řešíte editací konfiguráku, a nikoliv v GUI, jako zakládání účtu v KMailu.
  • 21. 8. 2007 10:03

    Pavel Císař
    1. Většina aplikací používá nějakou knihovnu na práci s konfigurací. Pokud ji tedy potřebuji sám zpracovávat, typicky použiji stejnou knihovnu a žádné složitosti neřeším.

    2. Existují statisíce Open Source aplikací, a samozřejmě se mezi nimi najdou i aplikace špatně napsané, špatně navržené a nedotažené. Stejně tak je to i s komerčními aplikacemi. Tak jako existují Open Source aplikace se špatně navrženou konfigurací, kde autoři mnohdy nedotáhnou ani funkcionalitu aplikace, natož aby se zabývali komfortem pro uživatele, existuje větší počet stejně postižených ne-open source protějšků. To je o obecné schopnosti psát dobré aplikace, a zda je aplikace Open Source nebo nikoliv s tím nesouvisí.

    3. Jak jste správně poznamenal, k textovým konfiguračním souborům není problém napsat GUI (a většina aplikací s komplexní konfigurací takové GUI má) nebo jiný kód pro usnadnění konfigurace uživatelem. Co je ovšem podstatné, uživatel není omezen pouze na GUI. Sám používám jak GUI, tak přímý přístup podle toho, co je v dané situaci vhodnější. Nemluvě o snadnosti zálohování a transportu konfigurace v této podobě.

    4. Díky X11 se s GUI velmi špatně pracuje vzdáleně ? Nenechte se vysmát. Opak je pravdou. Lze provozovat vzdálené aplikace tak, že zobrazují na lokálním X11, nebo lokální že zobrazují na vzdáleném, případně lze použít některou z aplikací pro remote desktop (např. VNC). Faktem je, že pracovat s jakýmkoliv GUI vzdáleně není vždy ideální (za to nemohou X11, to je opruz i na Windows), a tak řada uživatelů dává při vzdálené práci přednost konzoli. Nicméně i v konzoli může existovat "textové GUI". V době DOSu se používala řada velmi komfortních aplikací (např. Quattro Pro, Lotus 1-2-3, Norton Commander, PC Tools, X-Tree atd.), jejichž ergonomie je dodnes lepší než u většiny okýnkových GUI aplikací nové generace.
  • 21. 8. 2007 15:00

    anonymní
    1. Ano, existují knihovny. Z Pythonu, Mono či Javy se vám možná budou používat špatně.
    2. Jak jsem už popisoval, open source nemá zpětnou vazbu, a nedochází zde k čištění trhu (který není). Když napíšete komerčně špatnou aplikaci, rychle skončíte. Tedy si dáte záležet, abyste uživateli vyšel maximálně vstříc - chcete přece jeho peníze. U open source tohle nefunguje (nebo minimálně). Zpětná vazba jiná než finanční nefunguje (viz třeba centrálně plánované hospodářství).
    3. Ke konfigurákům je třeba GUI napsat. A kvalitní. Bohužel na unixech se to nenosí. Samozřejmě i ve Windows můžete editovat přímo registry, nebo mít registry file, do kterého provedete změny, a dvěmi kliky myši je sloučíte do registru. Jenom programátoři nejsou líní psát GUI, a mají pro to vhodné nástroje. Registry se samozřejmě dají zálohovat (dokonce se vždy automaticky udržuje jedna verze zpět), exportovat, importovat.
    4. Zkuste si vzít svůj telefon, a připojit se k X11 serveru přes GPRS/EDGE. Pak zkuste totéž k Windows Serveru přes RDP (Remote Desktop). V prvním případě budete čekat desítky sekund na login screen, a odezva na stisk klávesy bude v sekundách. Většina lidí nevydrží ani logon. V druhém případě sice práce nebude tak komfortní jako na lokálním stroji, ale budete moci reálně pracovat.
    TUI (textové UI) samozřejmě existuje. Bohužel vi (visual interactive :) ) není v této kategorii. Celý koncept TUI má na unixech jeden ZÁSADNÍ problém, a tím je předpotopní systém terminálových sekvencí. Některé aplikace používají termcaps, jiné vlastní sekvence a vlastní nastavení typu terminálu, další spoléhají natvrdo na VT100. Takový humus, a nikdo to po desítky let nebyl schopen uklidit. Fuj.
  • 21. 8. 2007 16:53

    Pavel Císař
    "1. Ano, existují knihovny. Z Pythonu, Mono či Javy se vám možná budou používat špatně."

    Nevšiml jsem si. Mě se používají dobře.

    "2. Jak jsem už popisoval, open source nemá zpětnou vazbu, a nedochází zde k čištění trhu (který není). Když napíšete komerčně špatnou aplikaci, rychle skončíte. Tedy si dáte záležet, abyste uživateli vyšel maximálně vstříc - chcete přece jeho peníze. U open source tohle nefunguje (nebo minimálně). Zpětná vazba jiná než finanční nefunguje (viz třeba centrálně plánované hospodářství)."

    Spousta smělých tvrzení, ale toliko tvrzení.
    1. Jaké máte důkazy pro tvrzení, že open source nemá zpětnou vazbu?
    2. Jaké máte důkazy, že nedochází k "čištění trhu" jak tomu říkáte, nebo že dokonce žádný trh není ?
    3. Jaké máte důkazy, že vývojáři open source nevycházejí vstříc uživatelům ? Já mohu na mnoha příkladech doložit, že to není pravda. Samozřejmě, ne všechny požadavky jsou uspokojeny, ale víte o tom, že i vývojáři komerčních aplikací, kteří přeci "chtějí vaše peníze" vám často nevyjdou vstříc (pokud se s nimi vůbec dokážete kontaktovat) ?
    4. Jaké máte důkazy pro tvrzení, že jiná zpětná vazba než finanční nefunguje?

    "3. Ke konfigurákům je třeba GUI napsat. A kvalitní. Bohužel na unixech se to nenosí. Samozřejmě i ve Windows můžete editovat přímo registry, nebo mít registry file, do kterého provedete změny, a dvěmi kliky myši je sloučíte do registru. Jenom programátoři nejsou líní psát GUI, a mají pro to vhodné nástroje. Registry se samozřejmě dají zálohovat (dokonce se vždy automaticky udržuje jedna verze zpět), exportovat, importovat."

    Váš názor, já vám ho neberu. Pro Windows i jiné systémy vyvíjím už mnoho let, a registry mi prostě k srdci nepřirostly. Nyní používám textové konfigurace i na Windows, a píšu k nim i GUI (které funguje i jinde než na Windows). Dle mé osobní zkušenosti, 5 z 10 vývojářů pro Windows nemůže Registry přijít na jméno, a 9 z 10 je využívá co nejméně to jde.

    "4. Zkuste si vzít svůj telefon, a připojit se k X11 serveru přes GPRS/EDGE. Pak zkuste totéž k Windows Serveru přes RDP (Remote Desktop). V prvním případě budete čekat desítky sekund na login screen, a odezva na stisk klávesy bude v sekundách. Většina lidí nevydrží ani logon. V druhém případě sice práce nebude tak komfortní jako na lokálním stroji, ale budete moci reálně pracovat."

    A proč bych to dělal ? V takovém případě použiji VNC nebo jiný RDP. Nebo konzoli.

    "TUI (textové UI) samozřejmě existuje. Bohužel vi (visual interactive :) ) není v této kategorii. Celý koncept TUI má na unixech jeden ZÁSADNÍ problém, a tím je předpotopní systém terminálových sekvencí. Některé aplikace používají termcaps, jiné vlastní sekvence a vlastní nastavení typu terminálu, další spoléhají natvrdo na VT100. Takový humus, a nikdo to po desítky let nebyl schopen uklidit. Fuj."

    Možná to není ideální, ale funguje to, a dá se s tím udělat pořádný kus práce. Kéž by konzole + shell Windows byla alespoň z desetiny tak dobrá jako konzole + shell Unixu.
  • 21. 8. 2007 19:19

    LO (neregistrovaný)
    1. Tvrdil jste, že můžete použít ty samé knihovny. Třeba z Javy se Cčkové knihovny používají celkem blbě.

    2. Jakou zpětnou vazbu má open source? Zjevně ani autoři mnohdy nepřemýšlejí, jak usnadnit život koncovému uživateli, ale pouze jak usnadnit život sobě. Když vyměníte video kartu, zabootujete, a váš Linux skončí s jakousi hláškou na command line (uživateli, vymysli si nějaký příkaz), je to zcela zásadní pochybení. Ale to pochybení je systémové - autora nezajímá koncový uživatel. Totéž pokud autor nenapíše GUI pro administraci DB engine. To by se v komerčním světě stalo těžko. Došlo by totiž na ono čištění trhu - produkt by byl neprodejný, a firma by skončila. Linux je na deskopu neprodejný po celou dobu své existence, a nic se neděje. Proč také? čištění trhu se nekoná. Totéž u všech malých projektů, které do roka nedospějí ke stabilnímu release. To samozřejmě vede k suboptimální alokaci zdrojů.

    3. S podivem Linux má KConfig, který je Windows Registry "inspirován". Možná mu také nemůžete přijít na jméno?

    4. Tvrdil jste, že X11 je OK. Můžete si vyzkoušet, že není. X11 je technologická katastrofa. To tvrdí i řada lidí, kteří byli odkojeni unixy. VNC znám pouze z Windows, a pokud mluvíme o tomtéž, tak je to možná až stejně mizerné řešení, jako X11.

    Systém terminálů "není ideální"? LOL. Systém terminálů je mimořádně zaostalý, a jedním slovem úděsný. Dovedu pochopit, že v době terminálů typu TTY bylo lákavé sekvence použít. Ovšem to, že podobná příšernost vydržela do 21. století, nelze nepovažovat za známku stagnace unixů. Už dávno měly mít unixy několik funkcí API stylu "nastav barvu popředí", "nastav barvu pozadí", "smaž obrazovku", "jdi na určenou pozici kurzoru", a možná nějaké další (počet barev popředí a pozadí, velikost terminálu). Ovšem unixy jsou podobně (a hůře) zaostalé i řadě jiných věcí.
  • 21. 8. 2007 20:15

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    > 2. Jakou zpětnou vazbu má open source?

    open source ma zpetnou vazbu v tom, ze uzitecny a zajimavy projekt prilaka dalsi vyvojare a tim se vyviji rychleji.

    Tahle zpetna vazba je trochu vychylena - programuje se to, co je zajimave pro vyvojare.]
    U bezneho software to muze dost korelovat s potrebama uzivatelu, u specializovaneho moc ne.

    Komercni zpetna vazba (u proprietarniho software) je take vychylena, ale na druhou stranu - vyviji se takovy software, ktery budi zdani funkcnosti, je nejhezci, ... namisto takoveho, ktery by optimalne vyhovoval potrebam. Problem je v tom, ze laici nejsou schopni efektivne posoudit sve potreby a porovnat kvalitu ruznych software. Nehlede na to, ze v mnoha pripadech bez zdrojaku (nebo v pripade bezneho zbozi bez inzenyrske dokumentace) ani nelze posoudit, jak dobre je dany produkt navrzen (jak se treba bude chovat v okrajovych podminkach).

    > "Když vyměníte video kartu, zabootujete, a váš Linux skončí s jakousi hláškou na command line "

    Porad lepsi nez kdyz se vam rozbije monitor, vymenite ho za horsi a Windows nabehnou do stejneho rezimu (na druhem monitoru nepodporovanem, takze je rozhozena synchronizace - oba monitory nepodporuji DDC). Po slepu se rozliseni tezko meni, pri nabootovani v rezimu nouze pak standardnim zpusobem nelze nastaveni grafickeho rezimu zmenit - nabizi to jen sve vlastni nastaveni. Pod Linuxem proste prepnu na konzoli a prenastavim.

    > Systém terminálů je mimořádně zaostalý, a jedním slovem úděsný.

    Vyjimecne souhlasim, terminaly by si zaslouzili redesign jako jedna z prvnich veci.
  • 21. 8. 2007 21:35

    LO (neregistrovaný)
    Bohužel popsaná zpětná vazba je asi podobná, jako v případě centrálně řízené ekonomiky zpětná vazba od dělníků, rolníků a pracující inteligence. Feedback typu "zmršíte produkt, nebudete mít výplatu", kterou používá trh, je zjevně daleko lepší. Aby autoři SW dostali své peníze, je pro ně zcela zásadní vyrábět takový produkt, za který lidé zaplatí.

    Ano, uživatelé kupují takový SW, který se jim líbí. Vysavače zase vybírají podle barvy a auta podle objemu kufru. Jsou takoví, vyžadují to - je tedy třeba se jim přizpůsobit. Jinak kvalitu SW uživatelé (a nikdo, kdo nemá velikou spoustu času a znalost programování v daném jazyce) neposoudí ani se zdrojákem v ruce.

    Když vyměníte monitor za horší, Windows poznají nový monitor, a nastaví obnovovací frekvenci. Pokud ne (monitor nemá DDC, není známého typu apod), provedete boot v nouzovém režimu (SVGA režim). Když v tomto režimu změníte rozlišení, systém v něm naběhne i po rebootu. Na Linuxu přepnete na konzoli, pokud tato jede v textovém režimu. Dnes často textový režim jen emuluje (viz třeba SLES). A samozřejmě musíte znát správný příkaz, protože jsme na unixu. Ovšem to s výměnou grafické karty je neomluvitelné.
  • 21. 8. 2007 23:55

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    > Bohužel popsaná zpětná vazba je asi podobná, jako v případě centrálně řízené ekonomiky zpětná vazba od dělníků, rolníků a pracující inteligence.

    To je asi dost nekonkretni argument. Popirate silu nebo smerovani te zpetne vazby?

    > Ano, uživatelé kupují takový SW, který se jim líbí. Vysavače zase vybírají podle barvy a auta podle objemu kufru. Jsou takoví, vyžadují to - je tedy třeba se jim přizpůsobit.

    Pokud argumentujete tim, ze vyhoda closed source je komercni zpetna vazba, ja jako protiargument uvedu, ze je spatne cilena a vy me na to odpovite, ze se s tim mam smirit, tak tim popirate smysl puvodniho argumentu o vyhodnosti komercni zpetne vazby.
  • 22. 8. 2007 0:48

    LO (neregistrovaný)
    Mám za to, že popsaná zpětná vazba nevychází od uživatelů. Oni jediní vědí, jaký SW chtějí, nebo případně jesti jim ten který SW vyhovuje. Vývojáři jsou z tohoto hlediska naprosto irelevantní (pokud nehovoříme o nástrojích pro ně, které jsou na Linuxu pohříchu také dost pozadu).

    Jak je zpětná vazba penězi špatně cílená? SW je pro uživatele. Uživatelé chtějí modré vysavače, SW s wizardy, a chtějí zastřelit pana Sponku. Jak může být špatně cílená zpětná vazba, která vám říká, co uživatelé chtějí? A že to není to, co by si představoval vývojář... to je úplně jedno. Konstruktér automobilů má také možná o svém automobilu dost jinou představu, než řidič VW Lupo nebo řidič Fordu Transit. Nebudeme ale tvrdit, že když se k nám dostane informace o preferencích řidičů, tak je ten feedback "nesprávně cílený", protože my máme preference jiné.
  • 21. 8. 2007 23:59

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    > Když v tomto režimu změníte rozlišení, systém v něm naběhne i po rebootu.

    Matne si vzpominam, tak v nouzovem rezimu neslo nic menit. Jednalo se o Win 98.
  • 22. 8. 2007 0:51

    LO (neregistrovaný)
    Aha, Windows 98. To je ale systém z doby, kdy jste Linux učili první české znaky :). Třeba Windows 95 neuměly v první revizi ani změnit rozlišení obrazovky bez restartu GUI. Od roku 96 to umí (a dnes už to snad umí i Linux). Jinými slovy 9 let stará historie může být zajímavá, ale je mimo téma.

    Což mi ovšem nebrání říci, že Windows 9x mají s Linuxem obdobnou "konstrukci" jádra - monolitický kernel. Jen Win9x nemusely kompilovat kernel a drivery.
  • 21. 8. 2007 20:48

    Ondrej \'SanTiago\' Zajicek (neregistrovaný)
    > tak je to možná až stejně mizerné řešení, jako X11

    Neni to stejne mizerne reseni, je to uplne jinak mizerne reseni.

    VNC ma mnoho problemu, ale jedna z jeho vyhod je, ze efektivne snizuje pocet round-tripu (cca na jeden) i u bidne napsanych programu.
  • 21. 8. 2007 21:36

    LO (neregistrovaný)
    VNC které znám z Windows v podstatě přenáší změny na obrazovce serveru na klienta. Je to příšerně pomalé, a používání je za trest. Naštěstí máme RDP.
  • 22. 8. 2007 0:02

    Pavel Císař
    Ad 1. Netvrdil jsem, že musím nutně použít Cčkové knihovny. O nativních implementacích v jiných jazycích jste nikdy neslyšel? Při práci s textem to ostatně není nic složitého napsat, takže knihoven pro práci s konfigurací (a logováním, a parametry atd.) je celá řada pro všechny jazyky.

    Ad 2.
    a. Žádný podklad pro své tvrzení že open source nemá zpětnou vazbu jste opět neuvedl.
    b. Stejně tak žádný podklad pro tvrzení že nedochází k "čištění trhu" jak tomu říkáte. Také bych se divil, kdyby jste to dokázal. Špatný software totiž nebude nikdo používat ani zadarmo. Špatný open source se pozná tak, že ho prostě nikdo nepoužívá, a on "umře". Podobně jako jakýkoliv jiný SW.
    c. Uvedením jediného problému s výměnou videokarty jste nijak nedokázal, že obecně vývojáři open source nevycházejí vstříc svým uživatelům, pouze jste zdokumentoval jeden problém. Určitě nebudu jediný, kdo dokáže uvést alespoň jeden případ kdy open source vývojáři obrazně řečeno proskakovali obručí, aby vyhověli požadavku třeba i jediného uživatele. A dle vědecké metody to zcela stačí na vyvrácení vašeho tvrzení.

    "Linux je na deskopu neprodejný po celou dobu své existence, a nic se neděje. Proč také? čištění trhu se nekoná."

    Tohle tvrzení opravdu nechápu. Já si např. většinu svých Linuxů kupuji (SuSE, Mandriva), a používám je především na desktopu. A jsem velmi spokojený zákazník. Nejsem sice spokojený naprosto se vším, ale vynaložených peněz v nejmenším nelituji (a nemusel bych platit), a mám pocit, že za své poctivě vydělané peníze jsem dostal adekvátní protihodnotu jak v produktech, tak ve službách.

    Ad 4. Nemohu posoudit, KConfig nepoužívám, nebo o tom alespoň nevím :)

    Ad 5. Tvrdil jsem, že pro *mě* je X11 ok. Mým potřebám většinou vyhovuje, a v těch vzácných případech kdy nevyhovuje, mám vždy k dispozici jiné řešení. Z pohledu spokojeného uživatele je mi putna, jestli je X11 technologická katastrofa či nikoliv.

    Ad terminály. Ano, máte pravdu že nové jednotné API by bylo asi fajn. Jsem si jist, že pokud bude *opravdu* potřeba, tak vznikne (jako vždy když se objeví dostatečná poptávka, je uspokojena, tak už to zkrátka chodí). Zřejmě ten okamžik dosud nenastal. A nebo i nastal, a já se zrovna díval jinam. Fakt nevím, neřešil jsem, ncurses a nadstavbové knihovny mi v těch několika případech kdy jsem to potřeboval plně vyhovovaly. Že to není moderní a in a neumí to venčit psa a vařit čaj ? To je mi fakt jedno, a nevidím důvod proč bych měl třeba i používat systém který by toto vše splňoval, když psa nemám, čaj si vařím sám a život mě poučil že moderní je pomíjivé. Používal bych ho jedině pokud by se používal snáze, ale i pak bych si čaj stále vařil sám. Možná takový systém již existuje, ale s tím stávajícím nejsem nespokojen natolik, abych pátral po něčem lepším.

    Proto také nechci Windows Vista, a svých XP Pro se nevzdám dokud to jen půjde. Vista mi nic užitečného nepřináší, a navíc je hnusná (prostě se mi nelíbí, chvíli jsem s tím dělal a nechci si na ně zvykat ani zkoumat kde je dnes zakopaný třistapadesátýprvní GUI dialog který zrovna potřebuji, mám důležitější věci na práci). Ze stejného důvodu upgraduju Linux jen když opravdu vidím, že mi to něco přinese (v průměru tak jednou za dva roky). Samozřejmě, že občas experimentuji s novinkami, ale na hlavních pracovních stanicích mám vždy jen ozkoušené a vyladěné systémy a sw.
  • 22. 8. 2007 0:11

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    > Ad terminály. Ano, máte pravdu že nové jednotné API by bylo asi fajn.

    No o API zas tak nejde, ncurses ma jeste docela obstojne API. Ale to podtim je tak neuveritelne barokni a ma tolik vnitrnich problemu, az to neni hezke.
  • 22. 8. 2007 1:23

    LO (neregistrovaný)
    1. Tvrdil jste, že můžete použít ty samé knihovny, jako ten, kdo konfigurák zapsal. To je ovšem někdy technicky velmi obtížné. Samozřejmě konfigurák lze parsovat různě.

    2. Jak si představujete, že vám doložím, že open source trpí absencí zpětné vazby? Průzkumem mezi open source vývojáři? :) Jakákoliv alternativa je nutně horší, než zpětná vazba penězi. Ne nezbytně v konkrétním případě, ale obecně ano. Viz též mnoha snílky přehlížený Adam Smith: "It is not from the benevolence of the butcher, the brewer, or the baker, that we expect our dinner, but from their regard to their own self-interest. We address ourselves, not to their humanity but to their self-love, and never talk to them of our own neccessities but of their advantages."

    4. KConfig používáte s řadou KDE aplikací (pokud je používáte).

    5. Pokud vám vyhovuje věc, o které musíte vědět, že je technickou katastrofou, nic proti tomu.

    Aha, takže když předpotopní systém terminálů není ničím nahrazen, tak je to vlastně důkaz toho, že není poptávka, a tedy není třeba ho nahrazovat. A kdyby něco nového bylo, stejně by to bylo nové, a tedy nevyzkoušené, a vlastně špatné. To je super přístup. "Však jsou ti hroznové ještě kyselí, protož já jich jísti nechci, ač bych jich proto dojíti mohla", viz též kyselé hrozny (přeneseně) :) Asi jsem jediný, kdo si sedne skoro k jakémukoliv unixu, a nejde mu backspace a delete, o šipkách nemluvě. A když domrším typ terminálu, a spustím řádkového klienta Oracle, tak pouze zjistím, že ten zřejmě používá vlastní konfiguraci, takže opět nic nefunguje (a takových aplikací je více). ncurses jsou jistě roztomilé, ovšem toho API má mnoho stovek volání. Pro takovou blbost, jako je obsluha textového terminálu :(

    Být ohledně SW lehce konzervativní není od věci. Ovšem Vista přináší tolik novinek (včetně prioritizovaného I/O a .NET Frameworku 3.0, tedy věcí které Linux nemá a mít jen tak nebude), že se na ní celkem těším. Jenom to chce nový stroj, takže ještě chvíli počkám. Mimochodem XP jsou 5 let staré, to skoro už můžete upgradovat ;)
  • 22. 8. 2007 2:43

    tdx (neregistrovaný)
    Ad 2) Je fajn operovat názory více než dvě stě let starými a dávno překonanými. Lidská společnost takhle nefunguje, lidé nevolí na základě racionálních úvah (pokud ano, nevypadala by například reklama tak, jak vypadá) a nepoměřují (v naprosté většině případů) zisky, náklady a ztráty. Naopak jednají většinou na základě iracionálních pohnutek (které dodatečně racionalizují, což je i případ LO vs svobodný sw), vezmou to, co jako první překročí jejich minimální hranici nároků (viz největší obraty u nejlevnějšího zboží, které je s kvalitou často naštíru), případně podléhají mocenským vlivům (rodina, zaměstnání, přátelé, sociální kontrola okolí atd.). Ne, Smith opravdu není přehlížený snílky, on sám byl snílek.

    Sociologická teorie směny (George C. Homans) se už v šedesátých letech pokoušela o totéž, co tu v současnosti předvádíš ty. Ale ekonomika je pouze jednou z oblastí života společnosti a ekonomie pouze jednou z mnoha společenských věd. Peníze nejsou nejsilnějším ani nejspolehlivějším anijánevímjakým motivačním faktorem. (BTW, tím může být kupříkladu - už mnou zmiňovaný - bič.) Nevím, proč se někteří lidé domnívají, že kapitalismus je završením dějin lidské společnosti (tohle už jsme jednou slyšeli v souvislosti s komunismem.) Jiné ekonomické systémy fungovaly mnohem déle a spolehlivěji (například ten primitivní zvykový).

    Chápu, že stále nechápeš společenskou roli svobodného sw, i když už jsem ti to naznačoval (chytrému napověz...). Funguje na podobném principu jako kterékoli jiné společenské hnutí (např. skupiny prosazující práva žen, rasových a etnických menšin atd.). Ano, v průběhu času se na to nabalují další a další věci. A stejně tak, jako dnes uznáváme rovnost žen, bude tu jednou svobodný sw jako právo výběru pro každého. Stallman přišel za pět dvanáct, přesně v okamžiku, kdy si několik sw firem chtělo jednou provždy rozdělit trh informačních technologií. A je mi jasné, že to pár lidí na světě dost štve. Nemůžou jaksi maximalizovat zisky dle svých představ, že.

    Průzkum dělat opravdu nemusíš, stačí napsat vývojářům některého z větších projektů, podívat se do mailing-listů, projít fóra, podívat se na statistiky (Freshmeat.net, SourceForge.net aj.) atd. Nebo si snad pod pojmem zpětná vazba představuješ něco jiného? Provoz hotline? Odezírání mysli?
  • 22. 8. 2007 4:17

    LO (neregistrovaný)
    Voda před 200 lety tekla shora dolů. Dnes je to ale dávno překonané... Nerad vám beru iluze, ale lidé opravu nejlépe pracují, pokud z toho něco mají. Je to vidět na tisíci příkladech. Za všechny pokud motivujete prodavače konkrétní částkou získanou za prodej každého kusu zboží, bude se zákazníkovi věnovat daleko lépe, než když tuto motivaci mít nebude. A ano, může být, že budete mít prodavače-dobrovolníka, který bude nejlepší, a bude pracovat zdarma, ale obecně to tak nefunguje. A osobně mi není jasné, jak jinak chcete lidi motivovat, a čím jiným je chcete zaplatit.

    Chápu uvolnění zdrojáků jako příspěvek do studnice všeobecných znalostí, jako službu společnosti (tak jako dnes všichni umíme psát a počítat, jako jsou volná stará autorská díla apod). Nechápu, proč se lidé v případě GPL SW tváří, že něco podobného provádějí. Je to jako kdybych použil "svobodnou operaci součet", a kvůli tomu musel výsledek odevzdat. SW pod GPL není služba společnosti. SW pod BSD licencí je služba společnosti.

    Svobodný software jako právo výběru mě opravdu děsí. Chcete zavádět právo lidí na software? A co právo na rohlíky, hudbu a sexuální vyžití? Práva a svobody mají být definované přesně opačně. "Právo na život" je ve skutečnosti "právem nebýt usmrcen", nikoliv věčným životem. "Svoboda pohybu" spočívá v tom, že vám nikdo nebrání v pohybu; nikoliv v tom, že máte nárok na auto (nejlépe sousedovo).

    Super zpětná vazba. 1) Počítáte s tím, že vám uživatelé řeknou, co chtějí. Až budete vyrábět prací prášky, zkuste také jen čekat, jaké dopisy a emaily vám dojdou (nechcete viagru?). Jistě to bude "ten pravý" marketing :). 2) Co nutí a pohání autory SW, aby psali to, co vyhovuje koncovým uživatelům (i když preference autorů by třeba byly jiné)? V případě komerčního psaní SW je to jasné: peníze, za které si koupí bydlení, jídlo, počítač, auto, dovolenou, vilu, jachtu, tryskáč, výlet do vesmíru. A co autory pohání v případě open source? Kdyby to bylo něco lepšího, než jsou peníze, uživatelé by nad open sourcem slintali blahem. Takhle jede Linux méně než 1% desktopů, a věci typu Gimp se používají jen tam, kde není nic lepšího (tedy na Linuxu).
  • 22. 8. 2007 12:04

    Pavel Císař
    "Nerad vám beru iluze, ale lidé opravu nejlépe pracují, pokud z toho něco mají."

    To ale nikdo nepopírá. Vy jen nechápete, že tím "ziskem" nemusí být nutně pouze peníze, případně přímo získané peníze (tedy udělám tovar a ten směním za peníze, mohu také udělat tovar který použiji k tomu, abych vydělal peníze případně získal něco jiného). Je úplně jedno jak moc nahlas budete proklamovat, že jinak než přes peníze to nejde, lidé budou dál dělat věci i z jiných důvodů.

    "A osobně mi není jasné, jak jinak chcete lidi motivovat, a čím jiným je chcete zaplatit."

    Já nepotřebuji lidi motivovat, oni si nějakou motivaci najdou sami. Stejně tak se vždy vyřeší i problém jak je zaplatit (pokud o nějaké peníze stojí).

    "SW pod GPL není služba společnosti. SW pod BSD licencí je služba společnosti."

    Možná nejde dle vaší definice o službu společnosti, ale jde o službu komunitě. Já dám k dispozici bezplatně a volně své zdrojáky, a na oplátku dostanu vaše změny. Fér obchod, nemyslíte? Že se vám tento obchod nelíbí a nechcete na jeho podmínky přistoupit je váš problém, vždyť vás nikdo nenutí stát se součástí komunity. Ale pak si nestěžujte, že nemůžete využít výhod jaké mají ostatní kdo na dohodu přistoupili.

    BSD má tu chybu, že vás nijak nezavazuje k férové výměně za to, co ode mě získáte. Chápu, že vám vyhovuje víc, protože pak se můžete legálně obohatit na můj úkor, tedy aniž mi poskytnete kompenzaci (vaše změny). Proto mnoho vývojářů BSD nepoužívá, protože nechtějí na svůj úkor podporovat lidi vašeho ražení.

    Nicméně osobně dávám přednost liberálnějším licencím typu MPL, které vám dovolí udělat proprietární extenze (proč taky ne, že?), ale uchovají jádro otevřené pro všechny.

    "Svobodný software jako právo výběru mě opravdu děsí."

    Teď jste uhodil hřebík na hlavičku. Vy se totiž bojíte. Doufejme, že se časem svého strachu zbavíte stejně jako mnozí z těch, co se báli před vámi. Strach totiž často pramení z neporozumění.

    Zajisté nepopíráte právo na konkurenci v rámci vymezeném zákonnými normami, že? Každý může vytvářet software, rohlíky, auta atd. pokud splní zákonem předepsané požadavky, nebo snad ne? A vy jako uživatel/konzument *máte právo si vybrat*, vybrat který z produktů budete používat/konzumovat, nebo snad ne? Samozřejmě se musíte držet případných (zákonných) požadavků výrobce regulujících používání jeho produktu. Pokud používáte například Windows, dodržujete podmínky EULA, nebo snad ne? Pokud používáte software dodávaný např. pod GPL, budete tedy respektovat podmínky GPL, nebo ne? Není v tom žádný rozdíl, licence jako licence. Je ale zcela na vás, jaký software budete používat. Máte právo si vybrat, nikdo vás nemůže nutit. Nebo chcete, aby vás někdo nutil?

    "A co autory pohání v případě open source? Kdyby to bylo něco lepšího, než jsou peníze, uživatelé by nad open sourcem slintali blahem. Takhle jede Linux méně než 1% desktopů, a věci typu Gimp se používají jen tam, kde není nic lepšího (tedy na Linuxu)."

    Na to jste odpověď již dostal a obsáhlou, a kdyby vás to opravdu zajímalo, chápal by jste to už dávno (existují i vědecké studie na toto téma, a volně dostupné na internetu). Čímž se dostáváme elegantně zpět na start (odkud jsme se ostatně za celou dobu nepohnuli). Mě bylo hned jasné, že se nezajímáte proč lidé open source vytvářejí a používají, vy už svůj názor totiž dávno máte, a to pevný a nezvratitelný. Je to zkrátka všechno špatně, akorát že *my* jsme to doposud nepochopili. Vy jste věrozvěst té správné víry, který tu na rootu už kdo ví kolikátý den šíří evangelium. Jen dosud nechápu, proč to děláte (ne že by mi na tom záleželo). Nemyslím si, že vás za to někdo platí (ale možná že platí, co já vím, ono je to jedno), je možné že jste na primární úrovni z open source prostě jen vyděšený, a tak se snažíte svůj strach racionalizovat a potlačit pasivně agresivním ventilováním zde na fóru. Neobtěžoval bych se reagovat, ani to nemám ve zvyku, je mi totiž úplně jedno zda používáte Linux, Firefox, Firebird, Windows či Oracle. To je zcela vaše věc, a nemám nejmenší důvod vás přesvědčovat aby jste používal cokoliv. Na vaše příspěvky jsem reagoval pouze jako "protizávaží" pro případné ostatní čtenáře, aby si mohli utvořit vlastní názor na základě názorů z obou stran. A tento účel jsme již splnili, takže svou práci zde považuji za ukončenou.

    Pokud jste sem čirou náhodou psal ze stejného důvodu jako já, pak můžete s klidným srdcem skončit a přesunout se do dalšího vlákna, případně změnit nick a začít na novo, jak je libo. Pokud se zde ale snažíte někoho přesvědčit o své pravdě, pak vás musím upozornit, že se vám to podaří jen těžko. Ti co používají, případně i vytvářejí open source (a především takoví čtou root) pro to mají své důvody které jsou dostatečně pádné, že je vaše argumenty nemohou donutit své chování změnit (a to i v případě, že by byly vaše argumenty pravdivé). Osobně používám jak proprietární, tak open source software, používám open source na Windows i proprietární software na Linuxu. Používám zkrátka to, co mi vyhovuje, a váš názor ani argumenty to nezmění. Rovněž budu s klidným srdcem dál vytvářet open source, a bude mě to živit, ať už to nazvete hloupostí, paběrkováním, iracionální zaslepeností, neschopností dělat to lépe či jakkoliv jinak. Rovněž je mi jedno kolik procent má Linux na desktopu (na mém desktopu funguje k mé plné spokojenosti), zda je Registry lepší než textové konfigurace (pro mě osobně rozhodně není), zda je X11 na pendrek přes GPRS (takhle ho nepoužívám, takže je mi to jedno), že je systém unixového terminálu na nejzákladnější úrovni technologicky překonaný (svou práci udělá a žádné zásadní problémy jsem nikdy neměl), je mi jedno zda má Firebird 0,0x procent z celkového finančního objemu trhu s databázemi (mě vydělá dost, a vydělává každý rok více). Pro mě je důležité, že mám k dispozici hromadu software který mohu použít pro řešení problémů svých, svých blízkých nebo zákazníků, a že spolupracuji s lidmi které mám rád a kterým věřím, a že mě má práce hluboce uspokojuje. Práce v komunitě mi přináší větší potěšení, než práce i na nejzajímavějším projektu pro jakéhokoliv zaměstnavatele, pro kterého jsem za více jak dvacet let v oboru pracoval (a že jsem pracoval i za mnohem luxusnějších podmínek než nyní). A to se vážený penězi zaplatit nedá.
  • 22. 8. 2007 13:39

    LO (neregistrovaný)
    Samozřejmě ziskem nemusí být pouze peníze, ale je to poměrně praktická a odvyklá odměna za vykonanou práci. Problém je v tom, že vy si zřejmě představujete, že lidé budou motivováni nějakým vyšším mravním principem, a nikoliv svým ziskem. To lidé občas dělají, tak jako přispívají charitě. Ovšem takto psaný SW obecně nemůže být dobrý, protože ho budou psát tak, aby vyhovoval jim, a nikoliv aby vyhovoval koncovému uživateli. Což nás přivádí zpět k problému zpětné vazby...

    Takže lidi není třeba motivovat, oni už si to nějak přeberou. Peníze se nakonec někde nějaké najdou. Člověče, nechtěl jste si někdy založit vlastní firmu (nebo se nechat nasadit jako trojan do nějaké společnosti)? Třeba pekárnu. Pekaři se budou nějak motivovat, a peníze se někde nějaké najdou. Nebo to zkuste se spisovateli, skladateli, zedníky, managery. Je zjevné, že jde o absurditu, která nefude fungovat (nebo bude fungovat velmi omezeně). Ve světě SW to podle vás ale bude jinak. Proč? Jediným důvodem by mohlo být zavedení povinného studia marxismu-leninismu při výuce programování.

    Ano, GPL není služba společnosti. Já tu GPL SW označuji jako "klubový SW" spíše než "svobodný SW", což nejspíš budí pohoršení. Katastrofa GPL je v tom, že zabíjí business (a to platí, i když jeden přežije).

    Pokud právem výběru máte na mysli to, že vás nikdo nemůže nutit používat ten či onen SW, tak v tom nemáme sporu. Průšvih je v tom, že řada čtenářů root.cz je schopna si stěžovat, že bylo porušeno jejich právo na výběr, když si není z čeho vybírat, nebo se jim nic nelíbí. A "právo na konkurenci" je už úplná příšernost (vůbec si nechci představovat, co se za něj dá schovat).

    Když jsme u (z)věrozvěstů, k evangelizaci open source jsem na root.caz četl mnoho výzev. Někteří slabší jedinci dokonce psali dopisy na ministerstva, kde plodili věci typu "proč používáte Windows, když EU doporučuje používat Linux" (link na dokument, který na první stránce uvádí, že nereprezentuje stanovisko orgánů EU), a podobně v případě MS Office.

    Máte pravdu, nepochopili jste. Nepochopili jste pár základních ekonomických principů, přes které nejede vlak. To proto je open source v principu mizerný SW (byť existují výjimky), proto většina SW pro koncové uživatele ve světě open source vůbec neexistuje, proto open source používá zanedbatelné procento uživatelů. Odpor lidí k open source produktům (který je zjevný - proč by lidé kupovali drahý SW, kdyby mohli dostat stejně dobrý zdarma?) je logický. Výhrady jsou zpravidla k funkčnosti SW, která nereflektuje, co uživatelé chtějí (a znovu - zpětná vazba). Výhrady k ideologii a business modelu, které tu vznáším, nikomu nebrání open source používat (ani mě), ale jejich důsledkem je právě ta mizerná kvalita produktů.

    Když jsme u té motivace. Někdo (vy?) mi tu popisoval, že je důležité po sobě něco na tomhle světě zanechat, a open source je to pravé ono. Osobně to považuji za iracionální - takový člověk se nechá ovládat hormony, jako těhotná žena (nic proti těhotným ženám). Nicméně na základě těchto instinktů těžko stavět nějaký seriózní business. Jediný generacemi vyzkoušený způsob, jak vytvářet hodnoty, je trh. Všechny alternativy k trhu jsou buď okrajové (viz mniši, se kterými má "komunita" dost společného, dobročinné spolky apod), nebo končí katastrofou (to jistě pamatujete).

    Ještě nakonec krátká rekapitulace:
    - GPL zabíjí business. U většiny SW není možné pod GPL zaplatit vývoj (ani vy jste ho neplatili).
    - Open source produkty jsou obecně nekvalitní, resp. neposkytují uživatelům to, co by uživatelé chtěli. Je to dobře vidět na jejich ne-akceptaci uživateli (Linux po 15 letech na 1% desktopů). O něco lépe jsou na tom opisy komerčních produktů (třeba OpenOffice) a pohrobci neúspěšných komerčních projektů (včetně Firebirdu).
    - Linux je jako platforma zastaralý, v některých ohledech až katastrofálně. Týká se to mimo jiné zobrazování (X11) a jeho vztahu s tiskem (nulový), color managementu, systému terminálů, a řady dalších věcí (včetně lahůdek typu OOM Killer, systému device nodes apod). Navíc je plný nedodělků (absence fallbacku do SVGA režimu, děsivé administrativní GUI, mizerné a nekompletní lokalizace, chyby kam se člověk podívá), a samozřejmě není cílený na potřeby uživatele. Je zvláštní, že i když jsou to objektivní fakta, členové "komunity" je díky své "selektivní slepotě" nejsou schopni vidět.

    No, užívejte svůj život, já jdu zápasit s Oraclem (brr) a aplikačními servery.
  • 21. 8. 2007 20:54

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    > odezva na stisk klávesy bude v sekundách.

    Pokud ma byt odezva nejak aplikacne zavisla (a ne jen objeveni se textu pri editaci v textboxu), pak na GPRS bude v radu sekund vzdy, protoze jeden round-trip na GPRS je skoro sekunda (cca 800 ms). A dobre napsana X aplikace si obvykle pro reakci vystaci s jednim round-tripem.
  • 21. 8. 2007 21:41

    LO (neregistrovaný)
    Vždyť si to zkuste. Stačí i přes 28kbps analogový modem. I tam X11 propadne. A i přes GPRS/EDGE lze ve Windows v pohodě administrovat server v GUI.

    Mám za to, že přímo pro X11 už se aplikace nějaký pátek nepíšou, protože to bylo utrpení. A aplikace těžko ovlivní, co přes X11 pošle framework. Naštěstí tyhle problémy ve Windows neřešíme, protože máme grafický subsystém řešený koncepčně daleko lépe.
  • 21. 8. 2007 21:00

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    > díky příšernosti zvané X11 se GUI velmi špatně používá vzdáleně

    BTW, kdyz uz jsme u te vzdalene prace - umi standardne Windows (bez nejakych dodatecnych licenci za tuny dalsiho software) to, co je pod Linuxem naprostou samozrejmosti - vzdaleny graficky pristup chranen asymetrickou kryptografii s trivialnim key-managementem bez problemu s hesly, moznosti tunelovani spojeni pres libovolnou posloupnost pocitacu (na kterych mam bezny uzivatelsky ucet) v pripade nepritomnosti primeho spojeni, snadne kopirovani souboru se stejnymi moznostmi (asymetricka kryptografie a tunelovani) a moznost vzdalene prace vice lidi na jednom pocitaci?
  • 21. 8. 2007 22:01

    LO (neregistrovaný)
    Windows mají možnost používat Terminal Services v Remote Administration mode. V tomto režimu můžete mít dvě RDP připojení k danému stroji, plus konzoli.
    V Application Mode můžete mít tolik uživatelů, na kolik máte koupenou licenci. Firmy celem běžně jedou desítky uživatelů na stroj, případně více, pokud nejsou aplikace moc náročné. Zaměstnanci mají na stole pouze krabičku RDP klienta (dělá se i vestavěná do zásuvky ve zdi).

    Vzdálený přístup je komprimován a chráněn šifrováním, detaily jsem nezkoumal (již asi 10 let nic neadministruji). Pochopitelně jsou jako autentizace podporovány smart cards, případně cokoliv dalšího, co si napíšete (viz třeba projekt v eBankce). RDP protokol umožňuje přes kanál cpát audio, sdílet disky, tiskárny, clipboard (tedy třeba grafiku, nebo buňky tabulkového kalkulátoru, ne jen text) a nějaká další zařízení. Ve Win2k3 se přidávaly features, a nějaké další budou v nové verzi Windows Serveru. Od session se lze odpojit, a znovu se k ní připojit. V případě přerušení spojení se na jeho obnovení čeká až asi minutu (s grafickou indikací přerušení spojení).

    Tunelování se ve Windows používá ve formě VPN. VPN klient je součástí instalace, stejně tak Remote Access Server. Ovšem nepoužíváme VPN jako způsob zabezpečení "mrtvých" protokolů typu X11; spíš jen jako způsob připojení z veřejné sítě do privátní. Stejně tak typicky neroutujeme přes více počítačů, když není přímé spojení (i když na to existuje SW). Důležité totiž je, aby všechno dovedl používat i běžný uživatel. MS VPN používat dovede.
  • 21. 8. 2007 23:01

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    > V Application Mode můžete mít tolik uživatelů, na kolik máte koupenou licenci.

    V tech licencich se moc neorientuji - jednoduchy hypoteticky priklad - mel bych doma pet pocitacu (pro pet clenu rodiny), kazdy s radnou licenci Windows (napr. XP professional). Mohou tedy 4 clenove rodiny (ze svych pocitacu) zaroven pracovat na dalku na jednom konkretnim pocitaci, na kterem by mezitim lokalne pracoval jiny uzivatel?

    > Pochopitelně jsou jako autentizace podporovány smart cards, případně cokoliv dalšího, co si napíšete

    Verim, ze je mocne pouzit cokoliv, co si napiseme. Me zajima zda existuje v standardni instalaci jednoducha moznost vyuziti asymetricke kryptografie, napr. zpusobem: uzivatel si vygeneruje verejny a privatni klic, verejny preda spravci vzdaleneho stroje, pak se muze na vzdaleny stroj prihlasit pomoci privatniho klice.

    > Tunelování se ve Windows používá ve formě VPN

    O VPN nemluvim (i kdyz to snad nesmi konfigurovat bezny uzivatel (uzivatel s pravy skupiny users, nebo jak to ve Win presne je), nebo ano?).

    3. jednoduchy priklad: 3 pocitace - A, B, C. Na vsech bych mel bezny ucet (skupina users).
    Co se tyce autentizacnich mechanismu, tak z A bych se mohl prihlasit na B, C, zatimco z B bych se nesmel prihlasit na C. Mezi A a C neni prime sitove spojeni (treba je tam firewall nebo NAT). Mohu se ve Win snadno prihlasit z A na C s pres B (aniz bych B sdelil prihlasovaci udaje k C)? Tohle jde v Linuxu velmi snadno (neni treba to nijak specielne konfigurovat, staci pridat ssh jeden dalsi parametr), takze se to snadno muze naucit pouzivat i bezny uzivatel.
  • 21. 8. 2007 23:14

    Pavel Císař
    Ano Ondreji, jde to i na Windows, stačí použít ten správný open source software na který jsi zvyklý :-) Ale pochybuji, že to lze standardními nástroji které člověk dostane s OEM Windows.
  • 22. 8. 2007 1:49

    LO (neregistrovaný)
    Terminal Services (v Application Mode) jsou jen pro Windows Server. K Windows Serveru se samozřejmě můžete připojit z libovolného počtu stanic, až do vyčerpání počtu licencí či systémových zdrojů.

    K Windows XP se může v GUI session připojit jen jedna session v jeden čas. To je samozřejmě marketingové omezení. Kdyby na stroji s XP mohly pracovat desítky uživatelů, k čemu by pak lidé kupovali server, že.

    Remote Desktop používá autentizaci přes MS Challenge Response protocol, a přenos je šifrovaný RC4 se 128-bit klíčem. Je nicméně náchylný na MITM attack. RDP 6.0 (Vista, Windows Server 2008) přidává popdoru TLS 1.0, což by problém mělo řešit, ale protože nemám Vistu ani betu WinServeru 2008, tak více nevím.

    3. Můžete použít SW třetí strany (včetně ssh tunelu). Ve Windows se snažíme o jednoduchost. Například máme single sign on: uživatel se jednou přihlásí, a má přístup ke všem svým službám (desktop, email, informační systém, tiskárny, sdílené disky). Zavádět do toho port forwarding by byl špatný nápad. Mimochodem běžný uživatel se nikdy nedostane na command line (to je servisní interface, nikoliv uživatelský), takže parametr ssh těžko přidá. Zjevně máte o práci uživatele poněkud jiné představy, než zbytek světa. Na command line pracovali unixoví operátoři (kde je jim konec).
  • 17. 8. 2007 15:40

    anonymní
    1) Vyhledávání v textovém souboru je podstatně efektivnější než v registrech. Už jen třeba pro možnost využití regulárních výrazů. Možná se budete smát, ale když jsem tuhle něco u Windows v registrech potřeboval najít, tak jsem musel celé registry vyexportovat do textového souboru a ten s pomocí reguálrních výrazů prohledat.

    2) Pro koncového uživatele (ostatně ani pro progamátora, interní API není) nic jako "formát Windows Registry". Je zde pouze možnost do struktury ukládat specifické typy hodnot a tuto strukturu měnit. Proto najdete programy, které hodnoty do registru ukládají zakódovaně v binární podobě, programy, které numerické informace zadávají jako stringy apod.

    3) Permissions jsou per file, stejně jako v registrech jsou per-branch. Hledáte hůl na psa?

    4) Souhlasím, pro začátečníky je GUI jednoznačně lepší a to zejména pro jeho interaktivitu. Když tomu nerozumím, ono si to samo "zašedne", co nejde vybrat apod. Tam je GUI nespornou výhodou. Pro ty, co se v tom však opravdu vyznají, je GUI akorát zdržovadlo, protože oni si to v tom konfiguráku najdou a upraví 10x rychleji, než byste to vy otevřel a našel někde na osmé záložce v Advanced Settings.

    5) Zcela jste opominul přenositelnost takovéto konfigurace. Zatímco u Linuxu v naprosté většině případů stačí zkopírovat patřičný soubor nebo adresář v /etc, případně pro uživatelské nastavení v jeho ~, ve Windows to zdaleka tak snadné není, protože něco z konfigurace je nafrcané v domovském adresáři, něco v registrech a to kolikrát i na vícero místech.

    Ale jinak je fajn, že se tu snažíte. Celkem lidi bavíte.
  • 21. 8. 2007 3:24

    LO (neregistrovaný)
    1) Rozesmál jste mě. Proč bych v registry hledal regexpem? Samozřejmě je to pár řádků kódu (jistě umíte dělat s registry), ale je to blbost. Aplikace potřebuje své nastavení, a naprosto přesně ví, kde ho má hledat. Pokud je někde položek více, například zaváděné pluginy, tak jsou typicky jako větve registru, a opět žádný regexp nehrozí.

    2) Samozřejmě formát Registry je binární, a neveřejný. K zásahu do Registry slouží výhradně API. Stejně tak na file system lezete jen přes API, a nikoliv rozborem struktur FS (o modifikaci nemluvě). Do Windows Registry lze uložit data ve formátech string, binary (doporučeno ne více než pár kB), integer, multi-string a expandable string. Pokud někdo ukládá integer do stringu, je to problém daného autora, nikoliv registry.

    3) Konfigurák má permissions per file, registry per branch. Ekvivalentem per branch u konfiguráku by bylu permissions per section. Ovšem kdybychom Windows Registry běžného stroje rozepsali ber branch do konfiguráků, byly by z toho desítky tisíc souborů. Zapomínáte totiž, že Registry jsou také repository komponenového systému COM.

    4) Záleží na kvalitě GUI. Pokud je mizerné, konfigurák může býti praktičtější. Na Linuxu bývají GUI dost mizerná.

    5) Přenositelnost konfigurace je u Registry v pořádku. Provedete na jednom stroji export, na druhém import. Některé věci mohou být na více místech, stejně jako v případě konfiguráků.

    Nevím, nakolik vás to pobaví, ale ukázal jste lehký stupeň neznalosti.
  • 17. 8. 2007 16:03

    DNA (neregistrovaný)
    hmm, a to jsem myslel že Windows stejně jako Linux zkonfiguruji třeba jako webserver a hotovo, nevěděl jsem, že administrační nástroj je tam z toho důvodu, že admin řeší nastavení několikrát denně. Pokud bych k tomu byl nucen přistoupit na Linuxu, tak bych si udělal sadu skriptů (nebo jeden s parametry), které by mi automaticky měnily nastavení služeb a restartovaly je (za předpokladu, že admin v tom administračním nástroji Windows, nepřekope všechno pokaždé úplně jinak, což si myslím že je nesmysl). K Registrům se raději vyjadřovat nebudu, konfiguráky jsou přehlednější a okomentované...
  • 17. 8. 2007 7:54

    Seti (neregistrovaný)
    Pane, vy jste opravdu anti-oss fanatik, srovnatelný s jistou nejmenovanou internetovou "celebritou".

    "Samozřejmě je to provokativní otázka, a je uvedena jen proto, aby čtenáři root.cz pochopili, že
    peníze jsou zásadní záležitost, a ne věc, které je třeba se štítit."

    To je pravda, peníze jsou dost zásadní záležitost, protože bez peněz se žít nedá. Ale rozhodně nejsou všechno. A vsadil bych se, že čtenáři root.cz tohle ví.

    Když už se bavíme o Linuxu, ten opravdu zdarma je. Není mi známo, že by nějaká firma lila miliony či miliadry US$ do jeho vývoje.

    Co se týče OOo, Firefoxu či Apache, běhají bez problému i pod MS Win, takže to zdaleka není otázka Linuxu. Ale o to líp.
  • 17. 8. 2007 9:30

    Petr Tomeš
    "To je pravda, peníze jsou dost zásadní záležitost, protože bez peněz se žít nedá. Ale rozhodně nejsou všechno. A vsadil bych se, že čtenáři root.cz tohle ví." Tak to by jim také někdo mohl vysvětlit, že ani ten rohlík si neukradnou, ale musejí ho zaplatit. Pokud na něj nemají, tak si ho nemohou koupit a musí udělat něco pro to, aby mohli. Stejně jako to musejí udělat Ti, co hu produkují, aby ho mohli produkovat. Jednoduché.
  • 17. 8. 2007 11:02

    me (neregistrovaný)
    Proc srovnavate kradeni rohliku s pouzivanim free software? Pokud nekdo uvolni SW zadarmo (at uz k tomu ma dovod jakykoli), neni jeho pouzivani kradez. Nikdy jste nebyl treba na vystave kde byl vstup zdarma?? Kradez to nebyla, ze? Kradezi je, pokuz uzivatel pouziva komercni SW za ktery nazaplatil, ale to je o necem jinem.

    Je pravda, ze by jsem Linux asi nepouzival, kdyby nebyl zdarma. Proste jeste neni tak vyspely, aby jsem za nej byl ochoten platit a jsem dost dobry na to, aby jsme si nepotreboval platit za support. Ano, jednou jsem si koupil krabici s Linuxem a do dnes to povazuji za spatne rozhodnuti...

    Jednou z motivaci velkych firem pro podporu Linuxu mouhou byt synergicke efekty. Pokud admin umi Linux, neni tezke jej preskolit na AIX, Solaris, HP-UNIX. Je mnohem jednodusi vychovat dobreho UNIX admina/programatora z cloveka ktery zna Linux nez z cloveka vyrostleho na Windows. Mozna ze Linux ukusuej trh UNIXum, ale kdyby nebyl Linux, mely by UNIXy dnes zivot mnohem obtiznejsi. Pokud nekdo dava sve penize do SW zdarma, verte ze k tomu ma casto dobry duvod ktery vam muze unikat.
  • 17. 8. 2007 11:13

    Petr Tomeš
    "Proc srovnavate kradeni rohliku s pouzivanim free software?" A proč mi podsouváte něco, co jsem nenapsal, a pak se tím zabýváte celý zbtek příspěvku? To je přece jasné, že svobodný software si uživatelé nekradou. Dám vám menší nápovědu: Tahle diskuse je pod jistým článkem, který se zabývá konkrétním tématem.
  • 17. 8. 2007 12:19

    Honza (neregistrovaný)
    Datum: Dnes 9:30
    Vložil: Petr Tomeš
    "To je pravda, peníze jsou dost zásadní záležitost, protože bez peněz se žít nedá. Ale rozhodně nejsou všechno. A vsadil bych se, že čtenáři root.cz tohle ví." Tak to by jim také někdo mohl vysvětlit, že ani ten rohlík si neukradnou, ale musejí ho zaplatit.
    Pravdepodobne jste mel na mysli, ze i ten rohlik neni zadarmo a je treba ho zaplatit. K jake asociaci podle Vas muze vest v tomto kontextu pouziti slova neukradnou ?
  • 17. 8. 2007 12:42

    h4X0r (neregistrovaný)
    Jednou z motivaci velkych firem pro podporu Linuxu mouhou byt synergicke efekty. Pokud admin umi Linux, neni tezke jej preskolit na AIX, Solaris, HP-UNIX. Je mnohem jednodusi vychovat dobreho UNIX admina/programatora z cloveka ktery zna Linux nez z cloveka vyrostleho na Windows. Mozna ze Linux ukusuej trh UNIXum, ale kdyby nebyl Linux, mely by UNIXy dnes zivot mnohem obtiznejsi.
    čéče na tem neco asi bude.

    u nás ve firmě sme čtyři admini, dva jsou windousáci jak widle, jeden je taky windousák ale odkojený unixem, a já, který sem odkojený taky windowsama, ale už nějaký ten šestý rok používám linux. nechci si honit triko, ale jsem schopný pracovat s čímkoliv a na čemkoliv, ti ostatní jak jde trochu do tuhého a vidí něco co neznají ani neviděli(linux, ale nejen ten, i jiné věci) tak prchají a volají mě. a mám pocit, že bych s jakýmkoliv unixem(a nejenom s ním) neměl vůbec problém.
  • 17. 8. 2007 13:27

    LO (neregistrovaný)
    Vy nevíte, že by nějaká firma lila miliony či miliadry US$ do jeho vývoje? To já bych zase věděl. Například Linux Foundation, zde:
    http://www.linux-foundation.org/en/Members
    Platinum Member - USD 500k ročně
    Gold Member - USD 200k ročně
    Silver Member - USD 20k ročně

    Což máme 8*500k+8*200k+48*20k, a nějaké drobné k tomu. Dohromady to máme minimálně 15.2mil USD ročně, tj. v přepočtu cca 330mil Kč, které do Linuxu lijí komerční firmy jen přes Linux Foundation. Rozšířil jsem vám znalosti, nebo trváte na tom, Linux je "opravdu zdarma"? On to "zdarma" totiž opět někdo nakonec musí zaplatit.
  • 17. 8. 2007 13:33

    Kyknos (neregistrovaný)
    A Billovy Glumy strašně štve, že to někdo platí, že? Tak, že nemohou spát a trpí obsesivní poruchou přispívat na root.cz, i když je Linux nezajímá :) Nebo že by tě za to páníček opravdu platil? Nevěřím, že by již klesnul tak hluboko. I když člověk nikdy neví.

    Pokud někdo něco platí, asi v tom vidí smysl. A pokud to neplatí z tvých peněz, je ti po tom naprosto nic.
  • 17. 8. 2007 14:03

    LO (neregistrovaný)
    Pane kolego, uklidněte se, a dejte si sklenici vody. Právě tu byl, na root.cz možná poprvé, vyvrácen mýtus, že Linux je vyvíjen zdarma. Možná vám přišlo lepší žít ve sladké nevědomosti, a představovat si romantické hackery, kteří po nocích mastí kód bez nároku na odměnu (dívky si nyní zajdou převléci kalhotky). Ale fakta jsou holt jiná. Štve vás, když někdo ukáže, jak se věci opravdu mají?
  • 17. 8. 2007 14:06

    Kyknos (neregistrovaný)
    Já jsem za jeho vývoj placen, takže mě to nijak nepřekvapuje. Zrovna mířím za peníze za vývoj Linuxu na oběd. Vodu si dám, k vínu :)
  • 17. 8. 2007 16:13

    BLEK. (neregistrovaný)
    "romantické hackery, kteří po nocích mastí kód bez nároku na odměnu (dívky si nyní zajdou převléci kalhotky)"

    --- to jsi poněkud nepochytil, dívky programování nevzrušuje.
  • 17. 8. 2007 17:32

    BLEK. (neregistrovaný)
    Tu tvoji vzrušuje programování? No, já bych spíš řekl, že jí vzrušují ty peníze, co z toho plynou, programování free softwaru ženy fakt nevzrušuje.
  • 21. 8. 2007 3:35

    LO (neregistrovaný)
    Tu moji vzrušují počítače, programování, auta, lokomotivy, letadla a ponorky. Když vezme do ruky řadicí páku v autě, a je vhodně naladěná, prý jí to také vzrušuje.

    Zbytek žen spíše vzruší ta situace, kdy hrdina bez ohledu na útrapy, posměch a materiální nedostatek sedí po nocích u počítače, a tvoří světlou budoucnost lidstva. Zeleně zářící monitor, zelená pokožka hrdiny... To musí budit i mateřské instinkty (pečovat, krmit, mýt nádobí). Možná by to stálo za průzkum. Třeba lidé píší open source právě z těchto důvodů.
  • 18. 8. 2007 11:15

    Seti (neregistrovaný)
    Ale kdepak, mě to vůbec neštve, spíš mě udivuje to, že někoho štve vůbec existence oss :) To je, jako bych se rozčiloval, že firma si zaplatí vývoj webu a ostatní jim pak na ten web chodí zdarma.
  • 17. 8. 2007 15:39

    tm (neregistrovaný)
    Mna by len zaujimalo, ci si taketo informacie, ktore nikde nemozes zmysluplne vyuzit, zhanas vo volnom case a z nadsenia pre vec, alebo ti za to niekto plati.

    Fakt, ci za vyvoj niekto plati, alebo neplati, je samozrejme irelevantny - pokial sa to niekomu vyplati, nech plati. Vysledny produkt stale je k dispozicii zdarma, takze o co ide.

    Ale chcel by som komentovat ten srdcervuci vyplod o tom, ako vsetci vyvojari linuxovych aplikacii odsudzuju peniaze, co je samozrejme len sirenie FUD (pokial tuto skratku niekto nepozna, znamena to Fear, Uncertainity, Doubt, teda strach, neistota, pochyby, ktorych sireniu sa usilovne venuje firma isteho velkeho Billa, ako aj tento 'LO' pod zastierkou "provokovania").

    Realita je totiz taka, ze komercny software, ktori ludia bezne pouzivaju (typu OS, office a pod.), predstavuje len nepatrny zlomok vyvijaneho software. Drvivu vacsinu software predstavuju enterprise aplikacie pre rozne podniky a podobne, vyvijane na zakazku, a to je aj oblast, kde sa tocia velke peniaze - cely predaj krabicoveho a OEM softu su viac-menej len odrobinky :) Takze aj keby vsetok takyto SW bol nahradeny open-source rieseniami, nic moc sa nedeje a nikto od hladu neumrie, pretoze drviva vacsina programatorov takyto SW nikdy nerobila a nerobi. Problem by malo len zopar velkych firiem, ale kvoli tym nikto plakat nebude.

    Oni ti vyvojari open-source programov, pokial nie su studenti, totiz povacsinou zarabaju peniaze prave vyvojom tohto druhu aplikacii urcenych pre interne vyuzitie roznymi spolocnostami, a vyvoj open-source maju ako hobby. Alebo im za to niekto plati, samozrejme. Preco nie.
  • 21. 8. 2007 3:50

    LO (neregistrovaný)
    Ve své práci hodně pracuji s informacemi. Linus svého času pracoval pro OSDL (Open Source Development Labs), to si pamatuji. Zjistit, že OSDL je dnes Linux Foundation, a podívat se, kdo kolik platí, to je snad trivialita.

    Z čeho vycházíte, když tvrdíte, že většinu SW představují enterprise aplikace na zakázku? To by mě vážně zajímalo.

    A proč si myslíte, že by "ošklivé korporace" měly zaplatit váš Office (a další SW) domů? Nebylo by správné, aby za SW platili uživatelé? Navíc řada SW, typu účto, program pro fakturaci, správu základní školy, hotelu, restaurace, řízení projektů atd. jako open source nevzniká a nevzniká.

    Vyvojari open-source programov ... vyvoj open-source maju ako hobby? Člověče, četl jste to, na co reagujete? Linux kernel, OpenOffice, FireFox, Nautilus, to jsou jen některé příklady open source, který stál velké peníze. Existuje i hromada open source projektů, které jsou čistě hobbystické. Většina je jich ve stavu "kompiluje". Ten zbytek buď nekompiluje :), nebo je nepoužitelný či neudržovaný, typicky ve verzi 0.3.2.1. Takových mrtvolek najdete celé hromady. Aby někdo pracoval na nekomerčním projektu v profesionální kvalitě, a stál za ním použitelný výsledek, to je velmi výjimečné.
  • 21. 8. 2007 23:40

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    > Vyvojari open-source programov ... vyvoj open-source maju ako hobby?

    Casty vyvoj je takovy, ze software vznikne jako skolni nebo hobby projekt a kdyz se ukaze, ze je dostatecne zajimavy, tak kolem nej vznikne nadace, ktera plati jeho dalsi vyvoj. Pritomnost techto nadaci (treba OSDL/Linux foundation) nelze brat jako argument proti hobby vyvoji - samozrejme, ze nejznamejsi projekty nejake nadace maji, ale kauzalita je IMHO spis opacna, nez jakou prezentujes. Protoze jsou zname a uzitecne -> vznikly nadace, ktere je podporuji. U jinych projektu je to pravda naopak, typickym prikladem jsou projekty FSF.
  • 18. 8. 2007 11:13

    Seti (neregistrovaný)
    Pořád žádnou firmu, která by lila miliony nevidím. 500k nejsou miliony a neříkejte mi, že pro takové společnosti, které jsou jako Platinum Members, je to nějaká převratná díra do rozpočtu a mezi náma, on je asi nikdo nenutí, aby ty peníze dávali, takže proto asi budou mít dobrý důvod že? :) Já neříkal, že vývoj je zdarma, já říkal, že linux je zdarma.
  • 21. 8. 2007 4:00

    LO (neregistrovaný)
    Psal jste:

    Není mi známo, že by nějaká firma lila miliony či miliadry US$ do jeho vývoje (Linuxu).

    Linux Foundation lije do vývoje Linuxu miliony USD každý rok. V přepočtu asi 330 mln Kč ročně.

    Příspěvky do mnoha nadací (třeba Apache Software Foundation) lze odečíst z daní coby příspěvky "na charitu". Jiné příspěvky (třeba pro Linux Foundation) lze uplatnit jako náklady, a cílová organizace je nemusí danit. No a když si v podstatě zdarma můžete koupit to, že někdo jiný trošku zatopí konkurenci, tak proč ne?
  • 17. 8. 2007 10:49

    me (neregistrovaný)
    Porad naznacujete, ze na Linuxu nejdou vydelat penize. Tak me napadl jeden pekny priklad. Mikrotik. Prijemna symbioza HW a OS pro routery postavena na Linuxu. Pridali vlastni hodnotu a vydelavaji.
  • 17. 8. 2007 19:02

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    Od Mikrotiku lze sehnat svobodne a otevrene patche na jadro (treba tady: http://www.routerboard.com/files/linux-2.4.31.patch.gz ), ktere ve svem systemu pouzivaji, diky nemuz je na jejich hardware mozne pouzivat i jine Linuxove distribuce.
  • 17. 8. 2007 19:16

    me (neregistrovaný)
    Muj prispevek neni o tom, ze dostanes od Mikrotiku vsechny zdrojove kody. Je to o tom, ze firma muze vzit jadro pod GPL licenci, pridat vlastni hodnotu a prodavat vyrobek, ktery si lide koupi a konkurence snadno neokopiruje. Je to reakce na prispevatele, kteri stale nechapou ze i na SW s GPL licenci lze vydelavat penize, ze jej lze prodat vice nez jen prvnimu zakaznikovi.
  • 17. 8. 2007 19:26

    Martin (neregistrovaný)
    To je jiste pravda. Ale kdyz to udela MS, je to "vykradani". Kdyz to udela mikrotik, je to "fungujici model".

    A navic, neni to model obchodu, ktery tu vsichni zavrhuji, jako naprosto spatny?
  • 17. 8. 2007 20:14

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    > Ale kdyz to udela MS, je to "vykradani". Kdyz to udela mikrotik, je to "fungujici model".

    On Microsoft prodava nejaky hardware s Linuxem?

    > Neni to model obchodu, ktery tu vsichni zavrhuji, jako naprosto spatny?

    Myslis jako bundlovani hardware se software?

    Zpusob, kterym to dela Mikrotik, povazuji za spatny - bundluje k hardware proprietarni operacni system (ktery je jinak prodavan i samostatne (v kompilaci pro i386)), byt postaveny na Linuxu.

    Vhodnejsi priklad je treba Ovislink a spousta dalsich vyrobcu wifi zarizeni - ty maji casto cely firmware slozeny z free software, takze na Linuxu vydelavaji tim, ze si snizuji naklady na vyvoj firmware pro jejich zarizeni (ci usetri za licence na jine osy).


    Navic s Mikrotikem je problem, ze nezverejnuje zdrojaky nekterych jadernych modulu (nastesti tech nikoliv nezbytnych pro funkcnost hardware), coz je vec, kterou nekteri vyvojari jadra povazuji za poruseni GPL.
  • 21. 8. 2007 4:05

    LO (neregistrovaný)
    ...nezverejnuje zdrojaky nekterych jadernych modulu (nastesti tech nikoliv nezbytnych pro funkcnost hardware), coz je vec, kterou nekteri vyvojari jadra povazuji za poruseni GPL.

    To je samozřejmě průšvih. Někdo napsal SW pro Linux, jdeme ho znárodnit. To je právě na GPL ta příšernost.
  • 22. 8. 2007 0:24

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    > Někdo napsal SW pro Linux, jdeme ho znárodnit.

    Nekdo napsal plugin pro Visual Studio, jdeme ho zazalovat. :-)
  • 21. 8. 2007 4:03

    LO (neregistrovaný)
    Nejedná se o tržby z HW? Proč to tedy diskutovat, když se bavíme o SW firmách? Nebo chcete, aby veškerý SW dělaly jen výrobci HW, jako v dřevních unixových dobách?
  • 17. 8. 2007 15:27

    Pavel Císař
    Nejsem administrátor profi unixu (a ani Linuxu), ale open source mě už šest let velmi dobře uživí. Dokonce uživím i manželku a dvě děti, a ačkoliv zatím nemám vlastní tryskáč, na životní úroveň si nemohu v nejmenším naříkat. A rozhodně nejsem žádná výjimka. Ono milý příteli záleží na tom, kam se koukáte a co chcete vidět. Kolem Open Source se točí velké peníze. Sice zatím v celkovém úhrnu ne tak velké jako v čistě komerční sféře bez špetky open source, ale pořád je to dost velký balík na to, aby si člověk přišel na své. Obzvláště při výrazně nižších nákladech než je zapotřebí u ne-open source.

    A co je přímo k nezaplacení, práce na a kolem open source je neuvěřitelně zábavná a přináší velké uspokojení. Po více jak patnácti letech v oboru v čistě komerční sféře jsem už toho měl plný zuby, ale s open source jsem si to začal zase užívat jak za mlada. Neměnil bych za nic na světě.
  • 17. 8. 2007 16:04

    Martin (neregistrovaný)
    Super,
    az na to ze ty defakto delas neco jako konzultace. Cili nikterak neni podstatne, ze delas veci na otevrenem softwaru, uplne stejne bys mohl delat stejny business nad MS SQL ci Oracle.

    Rekni nam, jak mas postaveny obchodni model, jakou formou te zivi "svobodny" software. Vyvijis software, jenz davas svobodne vsem, cim te to zivi?

    Jiste, dovedu si predstavit ze nekdo misto MS SQL pouzije napr Firebirda a zaplati te, abys to nasadil; ale to te nezivi otevreny software. Stejne tak me zivi uzavreny software. V cem je tedy prinos, kde je ta svoboda?
  • 17. 8. 2007 16:45

    Pavel Císař
    Ne, tak tomu není. Naše společnost - IBPhoenix (www.ibphoenix.com) je velmi úzce spjatá s Firebirdem, a naše aktivity jsou pestré. Standardní součástí naší práce je i práce v rámci projektu, ať už se jedná o samotný vývoj, portaci, package management, dokumentaci, QA atd. V "komerční" oblasti osobně nedělám jen konzultace, ale i školení, technickou podporu obecně, vývoj produktů vázaných na Firebird, tvorbu "přidané hodnoty" pro zákazníky v rámci naší Subscription, Developer a Deployment CD, ověřování a zajištění opravy chyb ve Firebirdu pro zákazníky atd. atd. Krom toho taky dělám v rámci projektu Firebird (v podstatě veškerý zbylý čas, což je v průměru 14 dní v měsíci), kde vedu divizi QA, což obnáší tvorbu testů, správu a vývoj testovacího systému, testování verzí průběžně a obzvláště před vydáním, sledování (a správa) trackeru, buzerování vývojářů atd. Krom toho ještě oprašuju web projektu a facility na SourceForge, překládám dokumentaci a spoustu dalších drobných věcí co jsou zrovna potřeba. A aby toho ještě nebylo málo, tak mě letos na rok zvolili do správní rady Firebird Foundation, což je další porce práce navíc.
  • 17. 8. 2007 19:12

    Martin (neregistrovaný)
    A ktera z tech veci, co jsi vyjmenoval, je delana svobodne, zadarmo, pro vsechny a vydelava penize?
  • 18. 8. 2007 20:41

    PaD (neregistrovaný)
    Zadarmo a vydelava penize? Ne, to prece ma byt tak, ze ja na tom rejzuju, ale nevadi mi (ci je dokonce prospesne), ze ostatni to maji zadarmo.
  • 19. 8. 2007 13:17

    Pavel Císař
    Z toho co dělám já osobně např. všechny testy a celý testovací systém (je v SVN projektu). Je dostupný všem bezplatně. Výsledek práce (Firebird) je rovněž k dispozici bezplatně všem pod OS licencí. Tuhle práci jsem dělal bezplatně dlouho, ale poslední rok nebo tak na to mám grant od Firebird Foundation (žádné závratné peníze, je to takový příspěvek který trochu kompenzuje 14 dní měsíčně co strávím na QA místo vydělávání peněz). Z toho co dělá IBPhoenix obecně je všem bezplatně k dispozici Firebird pro HP-UX, MacOS, v poslední době i Solaris, všechny Windows binární balíky a instalák pro Windows, univerzální instalák pro Linux, všechny Release Notes, podstatná část dokumentace, nějaké opravy a úpravy enginu atd. Vše rovněž pod OS licencí.

    A jak nám to vydělává peníze? Mnoha způsoby. Něco je přímo placené našimi zákazníky (např. port pro HP-UX a MacOS udržujeme na zakázku, ale k dispozici je všem zdarma). Nicméně ten největší obchodní přínos je v tom, že máme díky intenzivní práci v projektu naprosto bezkonkurenční znalost produktu a schopnost něco udělat nebo v rámci projektu ovlivnit. Pro firmy (obzvláště ty velké, např. banky, burzy, velké výrobní společnosti a prodejní řetězce) tak nabízíme možnosti, které jsou pro ně klíčové, ale jen tak někdo jim je nenabídne (a když už, tak za 100x větší peníze). Tyto kontrakty přinášejí dost peněz samy o sobě, ale krom toho nabízíme ještě řadu dalších služeb a produktů, některé z nich zcela bezkonkurečních (např. nástroje na obnovu dat).
  • 21. 8. 2007 4:23

    LO (neregistrovaný)
    Aha. Takže Borland "pro velký komerční úspěch" produkt odstřelil do sféry open source, kde tento nyní odpočívá. Neživíte se vývojem open source, ale implementací a podporou low end DB. Tvrdíte, že to člověka uživí. Tomu rád věřím, ovšem souvislost s diskutovanou tématikou je poměrně volná. To jistě uznáte sám.
  • 21. 8. 2007 11:03

    Pavel Císař
    1. Fakt, že Borland nebyl schopen potenciál InterBase náležitě komerčně využít, a v okamžiku hluboké krize se rozhodl produkt otevřít místo aby hodil spokojené zákazníky přes palubu při "zaříznutí" vývoje nijak nevypovídá o kvalitách produktu (nicméně ztrátová IB nikdy nebyla). InterBase má na kontě řadu technologických prvenství a inovací (např. Multigenerační architekturu, BLOBy).

    2. Rozhodně se nejedná o low end DB. InterBase (a nyní Firebird) používá řada významných a nadnárodních společností (např. Motorola, Nokia, MCI, Northern Telecom, Bear Stearns, the Money Store, US Army, NASA, Boeing, SAS Institute, Moscow Interbank Currency Exchange abych vyjmenoval alespoň pár známých jmen). A nejedná se o periferní projekty, nýbrž o kriticky důležitá nasazení. Podle průzkumu Gartner Group a Evans Data (z loňského roku) je Firebird druhá nejpopulárnější Open Source databáze (hned za MySQL, dle Evans Data je používána zhruba stejným počtem dotázaných firem jako MySQL - obě okolo 50% dotázaných).

    3. Součástí mé pracovní náplně je tvorba Open Source a práce na Open Source (ty nezáživné věci jako QA). Kdybych to nedělal, nemohl bych se tak dobře živit podporou a dalšími aktivitami. Takže ano, vývoj open source mě živí.

    4. Souvislost s diskutovanou tématikou není volná, to jen vy by jste ji takovou chtěl mít.
  • 21. 8. 2007 15:17

    anonymní
    2. Mohu se zeptat, jaký podíl na trhu RDBMS nyní Firebird vykazuje? To nám dá poměrně dobrý obraz o tom, jak úspěšná technologie to je.

    3. Nemám zrovna teď čas rozebírat financování Firebirdu (čeká na mě Oracle), ale můžeme se k tomu dostat později. Já tvrdím, že komerčně je možné vytěžovat zbylý komerční potenciál aplikace (uvolněné do světa open source), který už původním autorům nepřipadal zajímavý. Je to takové dopíjení slivků. Nebo můžete vydělávat na kódu, který napsal někdo jiný (viz RedHat a jeho OEM prodeje). V mezičase - popsal byste prosím v krátkosti financování Firebirdu? Oosbnš bych si vsadil na první zmíněný model.
  • 21. 8. 2007 17:38

    Pavel Císař
    "2. Mohu se zeptat, jaký podíl na trhu RDBMS nyní Firebird vykazuje? To nám dá poměrně dobrý obraz o tom, jak úspěšná technologie to je."

    Vzhledem k tomu, že je Firebird Open Source a tudíž volně k mání z mnoha zdrojů, nemohu sloužit přesnými čísly, nicméně nějaké informace přeci jen máme (řádové a poměrné množství nasazených serverů). Popularita Firebirdu je různá dle regionu. Nejpopulárnější je Firebird kupodivu v Brazílii (2 z každých 3 nasazených SQL serverů jsou Firebird), a v Rusku (zhruba třetina až polovina všech SQL serverů). Velmi silný je v Evropě (nejvíce v ČR, SR, Německu a Francii, ale celkově je pozice Firebirdu v Evropě velmi dobrá), kde se jedná řádově do stovky tisíc instalací. V USA jsou to *jen* desítky tisíc, ale zato řada velmi významných velkých instalací (ty jsou samozřejmě i jinde než v USA). Firebird je i poměrně hodně populární v Asii, ale přesnější čísla z této oblasti se velmi špatně získávají (nicméně Japonská, Korejská a dokonce i Čínská komunita je docela aktivní a od pohledu se jedná o poměrně velké komunity uživatelů). Firebird je velmi populární na Windows, obzvláště jeho embedded verze (zde naprosto nemá konkurenci), ale začíná se i prosazovat na Linuxu, který byl do nedávna doménou MySQL a PostgreSQL. Díky flexibilitě, škálovatelnosti a jednoduchosti nasazení a administrace je používán v mnoha typech aplikací a způsobů nasazení (od jednouživatelských embedded verzí až po velké instalace s tisícovkami uživatelů).

    Nějaké odkazy na nezávislé analýzy:
    Firebird Leads Open Source Database Deployments, Says Evans Data Survey
    http://www.govtech.com/gt/articles/92941

    nebo
    FireBird burns through open source database market
    http://www.integratedmar.com/ECL.cfm?item=DLY012005-4

    Další si v případě zájmu zajisté dokážete najít sám.

    "3. Nemám zrovna teď čas rozebírat financování Firebirdu (čeká na mě Oracle), ale můžeme se k tomu dostat později. Já tvrdím, že komerčně je možné vytěžovat zbylý komerční potenciál aplikace (uvolněné do světa open source), který už původním autorům nepřipadal zajímavý. Je to takové dopíjení slivků. Nebo můžete vydělávat na kódu, který napsal někdo jiný (viz RedHat a jeho OEM prodeje). V mezičase - popsal byste prosím v krátkosti financování Firebirdu? Oosbnš bych si vsadil na první zmíněný model."

    Není nejmenší důvod, aby jste rozebíral financovaní Firebirdu, vůbec na tom totiž nezáleží. Rovněž nezáleží na tom, jak moc se budete snažit být sarkastický. Firebird se prostě dále vyvíjí, peníze na jeho vývoj tečou z mnoha stran různými způsoby, a stále je k dispozici všem zdarma. Rovněž na něm všichni vydělávají, uživatelé, vývojáři i firmy a jednotlivci poskytujících služby. Jak už to tak bývá, "psi štěkají, ale karavana kráčí dál".
  • 21. 8. 2007 19:50

    LO (neregistrovaný)
    Ty "nezávislé analýzy" bohužel nesrovávají pozici Firebirdu s vedoucími hráči trhu (MS SQL, Oracle RDBMS, IBM DB2). Já k věci dohledal tolik, že veškeré open source databáze dohromady tvořily v roce 2005 asi 0,7% trhu. Nezlobte se, ale to opravdu není moc velký trh. Ze zkušenosti z části těchto 0,7% trhu a metodami jeho financování lze těžko něco usuzovat o financování vývoje SW (navíc když jste neplatili design ani kódování původní Interbase, kterou dnes udržujete++). Je to asi jako kdyby zahrádkáři tvrdili, že mají recept na financování potravinářského průmyslu, který by zahrnoval pravidlo "ať si každý odnese, kolik chce", s tím že to zahrádkářům s jejich sousedy funguje dobře.

    Gartner a DB:
    http://www.thestreet.com/tech/software/10287856.html
  • 21. 8. 2007 21:53

    anonymní
    ...no pročetl jsem diskuzi a řekl bych, že byste měl hodit ručník do ringu, tentokrát jste narazil na někoho, kdo má znalosti oboru o dost vyšší než vy, tady se snahou o jednoduchý flame asi neuchytnete... ale zkoušejte to dál, bonne chance
  • 21. 8. 2007 22:58

    Pavel Císař
    Ano, takové srovnání neobsahují, protože zatím nikdo nepřišel na to, jak to objektivně udělat.

    Jinak vámi uvedené hodnocení podílu na trhu je pouze finanční, nikoliv v počtu nasazených serverů. Vypovídají tedy pouze o úspěšnosti dodavatelů, nikoliv produktů samotných. Navíc porovnávají obrat, nikoliv zisk. Nicméně i takto "zkreslené" analýzy nedokážou zapřít jeden podstatný fakt, a to že open source business roste výrazně rychleji než tradiční. Dle zákonů trhu o které se tak opíráte to znamená, že open source je (v rozporu s vašimi tvrzeními) u zákazníků velmi úspěšný.

    A ano, máte pravdu, za prvotní vývoj InterBase jsme neplatili. To má něco znamenat? Akvizice jako akvizice. Jinak nechápu vaši poznámku o receptech na financování a zahrádkářích. Nikomu jsem žádný recept nevnucoval, pouze jsem doložením některých mě známých skutečností reagoval na vaše zmatená tvrzení, ve kterých jste se kohokoliv koho by to snad na rootu mohlo zajímat snažil přesvědčit, že podle všech zákonů vesmíru přeci nemůžeme existovat natož fungovat, a pokud náhodou ano, tak je to stejně špatně pro všechny na světě. Jak vidíte, tak můžeme, a spoustě lidí to vyhovuje. A nejsme sami, a je nás stále více. Nevím z jakého důvodu vám to vadí, ale to je jen váš problém.
  • 22. 8. 2007 2:03

    LO (neregistrovaný)
    Je otázka, k čemu ke nasazený server, když autorovi nevydělal. Ale vezměte v úvahu, že třeba Microsoft Jet je v každé instalaci Windows NT. Přesto to moc neznamená.

    Samozřejmě open source má vyšší procentuální nárůst. Když budete mít vlastní DB engine, který lesot používáte sám, a příští rok ho bude používat 10 lidí, tak váš produkt narostl meziročně o 1000%. A vy stejně dobře jako já víte, že business velkých dodavatelů DB narostl meziročně o desetinásobek celkového obratu na open source databázích. Ta čísla jsou prostě řádově jinde.

    Prvotní vývoj jste neplatili, tedy nelze na základě toho, že přežíváte, tvrdit něco o financování vývoje. Samozřejmě pokud děláte business, a uživí vás to, dobře tak. Nikdy jsem netvrdil, že v žádném konkrétním případě není možné vydělat peníze na open source. Bylo by to stejně nesmyslné, jako tvrdit, že placené aplikace jsou vždy kvalitní. Nicméně obecný trend je jasný: open source se nemůže uživit. Schválně si tipněte, jestli byste byli schopni napsat v roce 2000 svůj vlastní engine srovnatelný s Interbase, a zaplatit to stejným způsobem, jakým dnes platíte údržbu. Podle mě je to nepravděpodobné. Ono něco napsat vs udržovat, to má řádově jiné náklady.
  • 17. 8. 2007 11:40

    BLEK. (neregistrovaný)
    Vzhledem k tomu, že jsem psychopat, tak mě motorky ani motorové pily nevzrušují. Vzrušuje mě velmi málo věcí, vlastně skoro nic.

    Až mi bude šedesát a už nebudu moct programovat, tak si třeba koupím plechovku toluenu, zažiji krásný okamžik a pak se ufetuju xmrti. Ale doposud se vzrušovat nehodlám.
  • 17. 8. 2007 12:30

    Lenka (neregistrovaný)
    zato me vzrusujes, uz nejakou dobu ctu tve prispevky, a neskutecne me uchvacujes, vis jsem sama a obcas je mi smutno, vzdycky se tesim az neco napises...
  • 17. 8. 2007 20:22

    Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)
    Vzrusuje ji predstava, kterou o tobe z tvych prispevku ma. Koneckoncu ostatni lidi vnimame jen pomoci jejich ruznych projevu, at uz se jedna o vizualni a sluchove projevy pri osobnim kontaktu, nebo o prispevky do weboveho fora.

    BTW, vzpominam si na jeden rozhovor s autory (nebo snad producenty) Star Treku - psali tam, ze fanynky nejvice letely na pana Spocka, coz byla postava, ktera by, brano lidskymi meritky, splnovala mnoho znaku schizoidni poruchy osobnosti.
  • 17. 8. 2007 21:03

    Rejpal (neregistrovaný)
    Jenže ty fanynky nejspíš viděly Amok Time...eslipak má BLEK. taky jednou za sedm let nával hormonů?
  • 17. 8. 2007 23:11

    Ondra (neregistrovaný)
    U BLEKa se stala ta zakladni chyba, ze se vubec dozvedel ze existuje nejaka schizoidni osobnost. Mne psychoterapeut, kdyz jsem se ohanel nejakou diagnozou (mimochodem schizodni osobnost mam taky) rekl, "Na to se vykaslete. To ma dneska kazdej druhej, nejakou neurozu...".

    Proto psychiatri a psychoterapeuti nerikaji diagnozy (nedejboze cist chorobopisy). Pacientum to spise skodi.

    Podle me je BLEK spis neurastenik. Urcite s tim souvisi porucha sebehodnoceni. Clovek, ktery o sobe prohlasuje, ze je psychopat nema uctu ke sve osobnosti.
  • 18. 8. 2007 3:48

    BLEK. (neregistrovaný)
    Tím, že mi poruchu psycholog zatají, mi nijak nepomůže --- leda budu v úzkosti, nevědět, co se mnou je. Myslím, že doktor by pacientovi měl říct všechno.

    Problém byl ten, že já jsem si tu poruchu začal uvědomovat ještě dřív, než mi byla diagnostikována. Normální člověk má nějaké zábrany, že si odmítá přiznat jemu nepříjemné věci. Prostě, jako bys měl na mozku blok, který ti zakazuje myslet určitým způsobem. Psychoterapie tyto bloky postupně odstraňuje a člověk si začíná uvědomovat více věcí a přiznávat si svoje chyby --- no a já jsem si přiznal poruchu osobnosti. Prý by to mělo lidem pomoct, když si svoje chyby přiznají, ale mně to uškodilo.
  • 17. 8. 2007 5:57

    nickname (neregistrovaný)
    Pamatujete na BAJT?
    Odborný časopis pro odborníky, z části přeložený US BYTE.
    Zájem v Čechách 00nic. Skončil velmi podobným způsobem.
    Jsme malý trh pro tyto časopisy neživené reklamou.
    Nejde obviňovat odběratele ani vydavatele - Pokud vydavatel uhradí své závazky :-)
    PS: Raději si něco koupím na QCM, než aby mi vraceli 200-300 Kč.
  • 17. 8. 2007 8:38

    -vh- (neregistrovaný)
    Pamatuji a ještě pár čísel doma skladuji.
    Ale BAJT byl hodně vyjímečný, spjatý s panem Zajíčkem a s jeho nadšením.
    A taky byla jiná doba. Nebyly informace na Internetu, resp. většina lidí k nim neměla přístup. A pojem open software pokud vím také ne. Za velký úspěch se považoval "otevřený systém", tj. když výrobce OS zveřejnil API a umožnil jiným firmám, aby pro něj psaly software.
  • 17. 8. 2007 9:19

    anonymní
    Hlavne prapuvodni Bajty, jeste ty neprekladane z US BYTE. Tomu uz se nikdy zadny casopis, at tisteny nebo elektronicky nevyrovna. Ted se mi dostal do rukou nahodou nejaky ten tisteny soucasny casopis o kompech a nevim, nevim...
  • 17. 8. 2007 11:20

    BruXy (neregistrovaný)
    Asi pred dvema lety jsem koupil vsechna cisla Bajtu ktera u nas vysla. Ciste ze zajmu a nostalgie, v te dobe jsem spis hltal Microbazi, Elektroniku a zelenou prilohu amaterskeho radia a tenhle casopis pro uzivatele velkych PC jsem snad ani nezaregistroval.

    Co muzu o Bajtu rict po tech letech? Vychazel v nem velice kvalitni serial o UNIXu a programovani v C, i po 14 letech jsem v nem nasel pro me par novych veci a postrehu. Clanky o pocitacovych architekturach z nejruznejsich oblasti nejen IBM PC. No a nakonec z dnesniho pohledu uz veci davno odvate, jako ruzne programky do DOSu v asm, recenze dnes uz neznamych programu, atd... Bajt byl take velice kvalitne sazen v TeXu, tedy alepson do doby nez se stal barevnym, ale i to by dnes ConTeXt taky zvladnul.

    Zajimalo by me, zda ctenari v Linux Expresu najdou za 15 let take neco noveho :)))

    Jinak asi v roce 94-95 nastal upadek pocitacovych periodik u nas, recenze na Slackware4 vystridalo zaslepene juchani nad Windows95 :P A doby kdy uzivatel pocitace musel byt Pan Uzivatel vystridaly zastupy pologramotu, jejich svata trojice je: restart, reboot, reinstall :)

    PS: Pokud me nekdo povazuje za fanatika, tak jim jsem, od doby co jsem pracoval jako spravce par desitek uzivatelskych stanic s Win95OSR2 :P
  • 17. 8. 2007 11:00

    kriskami (neregistrovaný)
    No ba že. Jestli mi něco zbývá z předplatného, vložte do nějakého projektu. Že by námět na anketu abclinuxu.cz :-)
  • 17. 8. 2007 12:08

    chunky (neregistrovaný)
    na BAJT naprosto nic nema . Dodnes si pamatuju clanek na pokracovani o prvni instalaci Windows NT a problemech s SCSI disky atd... To bylo panecku poctenicko .

    Anebo prvni clanek o DR-DOSu a jeho varianta stackeru pro zdvojnasobeni mista na disku - nacez za rok prisel MS s debilnim drvspace .

    Ale ono to bylo spis tou dobou jak tim casakem .

    Abych nezapomel dokonce tam byl navod a programovani AD prevodniku a prvni prehravani MODu pres odporovy delic pripojeny k paraelnimu portu . Dodnes si pamatuju jak sem pozval kamose a uchcavali jsme u tech zvuku a amigistum poprve zaclo zklapavat :))
  • 17. 8. 2007 12:47

    Ex amigista (neregistrovaný)
    Ale no tak! :-)
    Ještě mnoho vody muselo uplynout od těchto primitivních DACů, než se to co píšeš stalo faktem... Co já si pamatuju, tak si lidi museli za poměrně nezanedbatelný peníze kupovat SoundBlastery nebo aspoň AdLibky, aby neměli komplexy i jen z osmibitů :-)
  • 17. 8. 2007 13:09

    chunky (neregistrovaný)
    ja to zvelici ale ted jsi to zvelicil i ty :) jasne ze zacatku to bylo drahe ale taky se kupovali karty kompatabilni co ja si pamatuju tak treba soundgalaxy . A ten kdo mel 16bit soundblastra tak uz byl za urovni amigy . Ale samozrejme bylo dlouhe obdobi kdy na 286/12 s speakerem clovek zavidel na amize vsechny jeji vyhody jenze za par let uz to bylo naopak jenom fanaticti amigisti tvrdili ze ne :)

    kdesi v podniku u taty jsme zhaneli 286/20mhz s 2mb ram aby nam Duna II se zvukovkou mluvila :)
  • 17. 8. 2007 15:05

    anonymní
    "... poměrně nezanedbatelný peníze kupovat SoundBlastery nebo aspoň AdLibky, "

    ja mel Gravis Ultrasound:)) Ale az na 486. Panecku to byl zvuk, 1MB pameti, super zvuky, to ty kytary a bubny v DOOMovi byly jako zivy. Akorat jsem zazil peknej sok, kdyz jsem se byl mrknout u kamose, kterej mel jenom SB:)) to, co tam hralo jemu, bylo tako nemstny neslany pipani:)))
  • 17. 8. 2007 14:10

    V. Špinka (neregistrovaný)
    A co vlastně dělá Tom Lindenthal dnes? Jeho články byly opravdu vynikající. Nebyl první náhodou Hrobník, elektrárna a IBM? Windows NT byly taky dobré (nákup HDD na Zahradním městě), pak Borland C++ na 386 s 40 MB HDD (We have doubled the compile time...).

    Jo, kde jsou ty časy...
  • 17. 8. 2007 9:04

    Shadow (neregistrovaný)
    Vydávat časopis pod GNU/GPL je nesmysl. GNU/GPL není licence určená pro dokumentaci, nýbrž pro software. Články z LE jsou, tuším, vydávány pod GNU/FDL, což je copyleftová licence určená pro dokumentaci.
  • 17. 8. 2007 8:17

    bluemoon (neregistrovaný)
    diky vam vsem, co pisete kvalitni clanky na internetu a odpovidate na dotazy v poradnach.
  • 17. 8. 2007 8:36

    jioolk (neregistrovaný)
    Jen me tak napadlo, zda nemuze byt hrebickem v rakvi LE orientace na spatnou cilovou komunitu. Rozvedu. Muj den zacina dobrovolnym prichodem do prace o hodinu driv, kavou, mf dnes a rootem. Verim ze timto zpusobem zacina vetsina z nas zde se vyskytujicich (alespon tim rootem), linuxove periodikum typu LE, L+ nam pak prinasi pouze minimum novych informaci :(.

    Paradoxne mi z teto uvahy vychazi, ze pravou pricinou zaniku LE je angazovanost komunity(!) a root.cz, kdy zakoupeni takoveho by pro mnohe z nas byla jen zvlastni forma financni podpory Open-source propagace.

    Volne misto na trhu pak vidim pro casopis vezouci se na "trendy" vlne Linuxu. Tak aby zaujal mainstream a pritom byl stejne "cool" jako napr. Hackin9, ktery si kupuje kazde druhe tele jen aby si legalizovalo svuj pocit, ze je ten pravy Hácker (a buhvi jestli to vubec cte).

    Neco takoveho ale bude mozne az v dobe, kdy rict ze pouzivate linux nebude pro okoli (mainstreamove) znamenat ze jste podivna socka, nybrz, mno, asi neco jako "ty se ale vyznas" :D
  • 17. 8. 2007 9:04

    Hraesvelgr Odin (neregistrovaný)
    Bohuzel musim souhlasit, mel jsem LE moc rad, psal jsem do neho a kupoval ho, ale vice mene jako financni podporu. Ano jsem v praci driv s kafem a ctu roota :D

    ------Ignorance a přezíravost ze strany firem, které mají PR zprávy plné keců o podpoře open source. Na druhou stranu – byl to risk, do kterého jsme vědomě šli. Nevyšlo to, ale právě to jsou cenné zkušenosti. Asi mě tedy nejvíc mrzí fakt, že se nám to nepodařilo zvládnout.

    persne to proc nenavidim ekonomiku a pri pojmu jako PR zvedam dvojbritou sekyru :-)
  • 17. 8. 2007 9:25

    bez přezdívky
    Volne misto na trhu pak vidim pro casopis vezouci se na "trendy" vlne Linuxu. Od doby, co jsem to mohl ovlivňovat, byl přesně tohle můj zájem. Stále si myslím, že je to cesta. Jistá část reakcí zde i jinde se stále zabývá pohledem "Já všechno najdu na netu a papír mě nezajímá". Nechci být přezíravý, ale to nebyla zamýšlená cílová skupina LE. Chtěli jsme časopis prezentovat jako rádce pro lidi, kteří Linux teprve poznávají. Z toho vyplývá, že to asi nebudou čtenáři Roota. Protože ti mají Roota a LE by jim neměl co nabídnout.
  • 18. 8. 2007 2:14

    rednex (neregistrovaný)
    Myslím, že jste zvolili nejpočetnější "Linuxovou" cílovou skupinu a dělali jste to pro ni perfektně. Já jsem (byl) asi takový ideální předplatitel. Mírně pokročilejší začátečník. Nejsem žádný profi IT, ale uživatel, který chce vidět do počítačů trochu víc a mít větší kontrolu. Tady se asi schází hlavně profíci (když pominu některé přispěvatele v diskusích :) ), ale dle mého vzorku známých bych si tipl, že začínajících Linuxářů bude zase víc na počet. LE byl perfektní pro rozjezd, četl jsem tak 80% a až když jsem se v něčem vrtal víc, šel jsem dál hledat na root, nebo abclinuxu. Takže DÍKY za dobrou práci !!
  • 17. 8. 2007 9:37

    nickname (neregistrovaný)
    Hakin9 neodebírám kvůli návodům "Jak na to", ale "Jak se bránit" :-)
    LinuxExpress mi měl co říct i kvůli návodům na kancelářský SW. Díky.
    PS: Ne každý chce mít oči vypálené od monitoru. Mě 12 hodin denně stačí 8-)
  • 17. 8. 2007 12:04

    chunky (neregistrovaný)
    neblazni hodinu driv v praci ? kolik ti je ? mi je 27 a budik naprosto ignoruju kdyz se muzu pritulit k pritelkyni a k malemu synovi :)

    a kdyz uz v te praci mam cas tak ctu root, abc a britske listy , mfdnes je jaksi trosku moc ods platek
    a to muzu rovnou kouknout na pricmrdavace ods na neviditelnem psu :P
  • 20. 8. 2007 12:57

    jioolk (neregistrovaný)
    Vekove vyjdeme nastejno, jen toho synka jeste nemam ( ale BLEK nejsem ;) ). Do prace driv uz jsem si nejak zvykl, neurazi me to a vzhledem k tomu ze mame office na hotelu, neni problem si mf-dnes (zdarma) precist pekne v hotelove restauraci i se snidani a kavou + full service ;) za pakatel.
  • 17. 8. 2007 8:42

    -vh- (neregistrovaný)
    Oceňuji, že vydavatel LE dokázal skončit v okamžiku, kdy ještě může předplatitelům vrátit zbytek předplatného, autorům vyplatit honoráře apod. To bohužel nebývá běžné.
  • 17. 8. 2007 9:40

    111 (neregistrovaný)
    Obecne zamereny svedsky pocitacovy casopis Dator to resi tak, ze uvnitr kazdeho cisla je vclenen samostatny "Linux magazin" (odhadem 15-20 stran ze 120). Ciste linuxovy casopis se ve Svedsku (populace kolem 10 milionu), pokud vim, nevydava. Mozna by to bylo resenim i pro CR, ale nevim, zda by se tam podobne obecne zamereny casopis nasel. Problem je v tom, ze Microsoft a spol. jsou vyznamnymi inzerenty. Ti zajem na sireni informaci o Linuxu nemaji a redakce rozhoduji podle toho, kdo plati.
  • 17. 8. 2007 11:16

    brk (neregistrovaný)
    U nás takhle někdy kolem 1995 vycházel MacWorld. Doufám, že nekomolím název, ale šlo o časopis zaměřený na Mac, což rozhodně taky není masová záležitost. IDG to tenkrát dávalo k PC Worldu
  • 17. 8. 2007 12:53

    Kyknos (neregistrovaný)
    To mi povídej, pracoval jsem v jednom nejmenovaném počítačovém časopise a protlačit článek o produktu někoho, kdo u nás neinzeruje, či protlačit kritiku protuktu firmy, která inzeruje, byla partyzánská válka s vedením redakce. Výsledky srovnávacích testů se běžně upravovaly podle peněz z inzerce a já měl pravidelně průser, že jsem to odmítal dělat.
  • 19. 8. 2007 15:50

    Laco (neregistrovaný)
    Jelikož pro jeden počítačový časopis dělám, tak to uvedu na pravou míru: MS už dávno není "top" inzerent. MS nikdy nezasahoval do toho, o čem časopis píše. Naopak vzhledem k cílení inzerce (servery, developeři) má MS raději časopisy pro pokročilejší (Vista se cpe do lifestylů a masovek), kde je Linux rozhodně pravděpodobnější.


    Nicméně o Linuxu se moc nepíše ze dvou důvodů:
    1) Redakční obsah, který může aspoň potenciálně přitáhnout inzerenta, má vždy přednost. To neznamená psát na objednávku, ale psát inzertně zajímavá témata. Jak je to s inzercí kolem Linuxu, zmínil už kolega ex-šéfredaktor v rozhovoru.
    2) Čtenáři nemají o Linux "v papíru" zájem. Ve čtenářských anketách se Linux vždy potácí na chvostu všech témat, dokonce s více zápornými hlasy než kladnými. Cpát do časopisu pár stránek o něčem, co nikdo nechce není moc chytrý nápad.

    Počítačových časopisů je na českém trhu docela hodně a konkurenční boj o čtenáře a inzerenty je ostrý. Linux bohužel nepomáhá ani v jednom a tak se na něj nedostává.

    Co se týče vkládané příloh, je to jednoduché:
    .. Na straně nákladů je tisk, vkládání, autorské honoráře, náklady na editaci, korektury a DTP
    .. Na straně příjmů se taky něco musí objevit - a pokud to není aspoň tisíc nových předplatitelů nebo pravidelný inzerent, nemá to cenu, protože v tom okamžiku to sponzoruje vydavatel ...
  • 20. 8. 2007 0:45

    mys elf (neregistrovaný)
    1. Který počítačový časopis je dnes u nás (kromě Computerworldu, který je beztak zamořený blboamíckými výplody typu "začínající bezpečnostní expertka radí, jak zaříznout uživatelům sledování porna") na nějaké rozumné úrovni?

    2. Asi těžko někoho pár stránek občas zabije. Možná Linux nepřitáhne tisíc nových uživatelů, ale svého času magazíny typu Chip a SWN nejednoho čtenáře ztratily - zvlášť Chip vypadal jako reklamní časopis Microsoftu a tudíž jsem se ho odmítal dotknout byť jen klackem. Pak začal upadat i celkovou kvalitou, takže to je fuk.

    3. Nemyslím, že je velký rozdíl mezi "psaním na objednávku" a "inzertně zajímavým psaním". Jsem ale si ale skoro jistý, že v době, kdy vrcholil boj mezi kancelářskými programy, nějaká "skrytá síla" se hodně snažila, aby se psalo hlavně o Wordu a Excelu. Viz výše zmíněný klacek.
  • 20. 8. 2007 9:27

    Laco (neregistrovaný)
    1. Pár odborných počítačových časopisů tu je (namátkou Connect), ale komerčně úspěšné jsou ty masové. Úroveň podle mně mají skoro všechny, ale: co je "úroveň" - vysokou úroveň může mít čítanka pro první třídu, nicméně je jasné, že v už ve druhé vás zajímat nebude.

    2. Pár stránek nikoho nezabije, ale proč by je někdo dělal, když ví, že na nich prodělá (i kdyby se počítaly jen přímé náklady)?

    3. Rozdíl je to obrovský. Při psaní na objednávku se napíše to, co chce inzerent, bez ohledu na to, jak je to ve skutečnosti a co zajímá čtenáře. Inzertně zajímavé psaní je, když redakce vymyslí téma, které je zajímavé pro čtenáře a kolem kterého je hodně inzerentů, bez ohledu na to, jaký bude obsah - takové typické téma je třeba "digitální fotografie". Naopak nový MS Office není inzertně zajímavé téma, je tam jediný a navíc neochotný inzerent. Je to ale čtenářsky obrovsky úspěšné téma. Neptejte se mně proč, čtenářská masa je prostě zvláštní živočich.
  • 20. 8. 2007 10:08

    mys elf (neregistrovaný)
    1. "Úroveň" má i Blesk, když jsme u toho. Z první věty je jasně patrné, že oba víme, co jsem měl na mysli.

    2. To právě myslím, že není jisté. Tím, že jsem přestal některé časopisy číst já (a asi jsem nebyl sám), znamenalo, že se jich prodalo méně. Stačilo by sem tam pár stránek a dojem objektivity by byl vyšší, tudíž bych časopis nepřestal kupovat (a nepomlouval mezi známými).

    3. Samozřejmě, dnes, když si Microsoft zabezpečil de facto monopol v oblasti Office (a používá jiné páky, jako Odbor pro posilování vztahů se státní správou), je pro něj možná inzerce na stránkách o MSO málo zajímavá. Nebylo tomu tak ale vždy. Nicméně asi bude obecně inzerent méně ochotný utrácet peníze v "nepřátelském" prostředí než tam, kde mu lížou boty. Na www.zive.cz například zrušili možnost diskuse ke všem článkům o Windows Vista, zatímco ke všem ostatním tématům se tam diskutovat smělo. Prostě nevěřím tomu, že média závislá na reklamě neberou v potaz zájem významných inzerentů.
  • 20. 8. 2007 14:19

    Laco (neregistrovaný)
    1. Naopak, myslím si, že si nerozumíme. Blesk úroveň nemá, ať se to vezme z jakékoliv stránky. Počítačové časopisy v ČR naopak ano, jen píší o tématech určených pro BFU - nicméně o nich píší dobře! To, že píší pro BFU ale jejich úroveň nijak nesnižuje, jen mají jinou cílovou skupinu. Blesk naproti tomu píše hloupě, lživě a i jazykově mizerně - bez ohledu na téma.

    2. Pokud by ten pokles byl ve zmíněných tisících a zároveň by kvůli absenci Linuxu zmizel nějaký významný inzerent, bylo by to ekonomicky relevatní. Jinak je to pořád jen otázka prodělečného fandovství.

    3. Není to tak, inzerent z profesionálním PR oddělením se příliš neohlíží na to, kde mu "lížou boty", ale kouká do tabulek ukazujících, kolik a jak zajímavých zákazníků mezi čtenáři obsáhne. Proto také MS už před nějakou dobou s IT časopisů hodně vycouvalo a inzeruje v masovém tisku (což žádný počítačový časopis není). Média samozřejmě zájem inzerentů v potaz berou, o tom není sporu, ale rozhodně ne ve smyslu "Linux nebo MS".
  • 20. 8. 2007 15:30

    mys elf (neregistrovaný)
    1. OK, tak tedy šlo mi o časopisy na odborné úrovni, které nepíší pro BFU (trvám na tom, že Connect! nebyl za příklad vybrán "namátkou", ale díky porozumění mému předpokladu). Slovo "úroveň" samo o sobě neznamená nic. Blesk generuje zisk a proto ho zřejmě vydavatel považuje za kvalitní projekt.

    Nevím, kolik předplatitelů má zmiňovaný Connect!, ale ten se podle mě o Linuxu velice rozumně a pragmaticky a vzhledem k zaměření by ho každý rozumný potenciální čtenář jinak přestal brát vážně. A červnové číslo jenom tak "náhodou" obsahuje "linuxové" inzeráty IBM a SGI.

    2. Pokud si vzpomínám, tak předtím se jednalo o *tisíc* předplatitelů *nebo* inzerenta (cituji "pokud to není aspoň tisíc nových předplatitelů nebo pravidelný inzerent, nemá to cenu").

    3. Ve zmiňovaném čísle časopisu Connect! se nicméně nachází celostránková reklama na Windows Server, což znamená, že, alespoň pokud nejde o segmenty trhu, které se Microsoftu už podařilo zmasakrovat, má MS o reklamu nadále zájem. Že například u Windows Vista mu ji dělají sami redaktoři a obchodníci s HW, je asi pravda. BTW jak je to tedy s tím zákazem diskusí k Windows Vista? Náhoda? ;-)
  • 20. 8. 2007 15:52

    Laco (neregistrovaný)
    1. Odborná úroveň už je jasný pojem, to beru. Nicméně se bavíme o linuxovém B2C časopise, Connect je už skoro celý v B2B. Connect žije podle mých informací téměř výhradně z inzerce a téměř výhradně z nelinuxové (zmíněné výjimky beru), takže je trochu mimo záběr této diskuze. Nicméně přesně na Connectu je vidět, že MS inzeruje i v časopisech, kde se píše o Linuxu.

    2. Ano, ovšem šlo o "tisíc navíc", vy hovoříte o "odchodu". Ekonomický a marketingový rozdíl (oslovení nové skupiny) je zřejmý. Tisíc nových předplatitelů se dá použít jako argument pro "růst", který generuje přízeň inzerentů. Tisíc přeplatitelů kteří odejdou, znamená reálný pokles zisku o částku menší, než náklady na jedinou takovou přílohu. Pokles o pár stovek či tisícovku předplatitelů kupodivu příliš velkou něpřízeň inzerentů nevyvolává.

    3. Ano, psal jsem již dříve, že "odborná" inzerce MS stále jede. Jak je to se zákazem diskuzí nevím, pohybuji se v "papírovém" byznysu a do financování webů příliš nevidím. Proto se také lépe vyznám v nákladech než v příjmech, ty jsou prostě u papíru podstatné, protože server se dá rozjet "skoro zadarmo", papír ani náhodou :)
  • 21. 8. 2007 9:35

    mys elf (neregistrovaný)
    zive.cz uveřejňuje články o Vistě na "Vista Blogu" proto, aby se vyhnulo komentářům. Odkazy do VB byly umisťovány na stejném místě jako odkazy na články v hlavním redakčním systému.
  • 20. 8. 2007 9:28

    Laco (neregistrovaný)
    1. Pár odborných počítačových časopisů tu je (namátkou Connect), ale komerčně úspěšné jsou ty masové. Úroveň podle mně mají skoro všechny, ale: co je "úroveň" - vysokou úroveň může mít čítanka pro první třídu, nicméně je jasné, že v už ve druhé vás zajímat nebude.

    2. Pár stránek nikoho nezabije, ale proč by je někdo dělal, když ví, že na nich prodělá (i kdyby se počítaly jen přímé náklady)?

    3. Rozdíl je to obrovský. Při psaní na objednávku se napíše to, co chce inzerent, bez ohledu na to, jak je to ve skutečnosti a co zajímá čtenáře. Inzertně zajímavé psaní je, když redakce vymyslí téma, které je zajímavé pro čtenáře a kolem kterého je hodně inzerentů, bez ohledu na to, jaký bude obsah - takové typické téma je třeba "digitální fotografie". Naopak nový MS Office není inzertně zajímavé téma, je tam jediný a navíc neochotný inzerent. Je to ale čtenářsky obrovsky úspěšné téma. Neptejte se mně proč, čtenářská masa je prostě zvláštní živočich.
  • 21. 8. 2007 4:33

    anonymní
    2. Pokud odpadne tak málo čtenářů, že to zvýšený příjem z reklamy převýší, není nikde žádný problém.
  • 17. 8. 2007 10:00

    localhost (neregistrovaný)
    Ceho se bojite? Mel jste pravdu.Od sameho zacatku.Bylo to nevyhnutelne.
  • 17. 8. 2007 10:07

    z72ka (neregistrovaný)
    Muj prispevek ani tak nepatri k zaniknuti LinuxEXPRESSU, ale kliknul jsem na Vlastimiluv blog a dokonale jsem se pobavil u clanku o zkusenosti se seznamkou! :D Je velka skoda ze clovek s takovym talentem neuspel v dzungli trhu.
  • 17. 8. 2007 10:21

    jano (neregistrovaný)
    lide intuitivne neustale meri, zda za sve penize dostanou odpovidajici hodnotu. To u casopisu nebyl ten pripad. Clanky k jakekoliv tematice totiz uzivatel vyuzije pouze pro sve privatni poteseni. Umet formatovat neco v OOF je sice hezke, ale jednak to v praxi clovek nenatrefi tak casto a za druhe jsou to znalosti bez nejake zvlastni hodnoty - vlastne se ocekava ze to musi kazdy umet a proto kazdy tvrdi, ze to umi. To , ze to neumi nehraje zadnou roli, nebot v praxi to opet nikdo nepotrebuje! A to plati i pro ty GIMPy apod.

    Neco jineho je napr. linuxmagazin v Nemecku. Tam jsou specializovana temata jako aktualne k databazim a tam se clovek skutcne neco dovi.
  • 17. 8. 2007 10:39

    Vrana Jan (neregistrovaný)
    Neco jineho je napr. linuxmagazin v Nemecku. Tam jsou specializovana temata jako aktualne k databazim a tam se clovek skutcne neco dovi. Ma to dva hacky, musite sehnat nekoho kdo o tomto specializovanem tematu neco vi, to bude tak 5lidi v republice. Druhy tento clanek si precte asi tak 5 ctenaru protoze ostatnim toto uzce specialni tema nic nerekne a tak pro ne bude mit nulovou hodnotu. Vyhodou nemecka je 82 milionu obyvatel, takze 8krat vetsi ctenarska zakladna. Pro vydavani casopisu taky jedna skvela vec, je to zeme kde se 95% vytisku proda na predplatnem. V podstate jsem evrovskym unikatem ve velikosti site trafik, Schvalne kolik muzete dat casopisu LE na jednu trafiku pri nakladu 4000ks vezmete-li v uvahu 18 000 prodejnich mist ? V cecha je vzity odpor k predplatnemu, vetsina vydavatelstvi resi pretplatne tim ze k pretplatnemu dava darky casto ve vetsi hodnote nez je predplatne. Tak vyroby alespon nejakou ctenarkou zakladnu kterou muzou nabidnou inzerentum. Ve statistikach uz se nikde neprojevy jestli ten casopis precetly. Honza Vrana
  • 17. 8. 2007 15:35

    lzap (neregistrovaný)
    Za mne pro nás psal Pavel Císař, spolupracovali jsme s firmou Oracle. Ten příspěvek je mimo, databázím jsme se věnovali.
  • 17. 8. 2007 15:53

    petr (neregistrovaný)
    V naší banánové republice se lidem běžně vykrádají poštovní schránky, malí fakani do nich s oblibou házejí zapálené sirky aby obsah shořel, nebo naopak do poštovní schránky nalejou vodu. A poštovní doručovatelé jsou kreteni schopní zlomit časopis i s DVD přílohou vejpůl, aby ho do schránky mohli nacpat. Pak se nedivte neochotě lidí něco odebírat předplatitelsky...
  • 17. 8. 2007 10:26

    me (neregistrovaný)
    BAJT pana Zajicka (take nokonec zkrachoval, take snad kvuli nedostatku kvalitnich inzerentu) resil distribuci primym rozesilanim predplatitelum. Casopis na stancich koupit nesel. Jeden mozny zpusob snizeni nakladu...
  • 18. 8. 2007 11:33

    me (neregistrovaný)
    LinuxExpress z meho pohledu take zcela zbytecne plytval prostredky za velmi kvalitni papir na kterem casopis vychazel. Nasel jsem cislo z prazdnin roku 2006 a je to luxusni papir. Ale byl nutny? Nevim jaky je cenovy rozdil mezi papirem ktery pozival LE a tim ve kterem vychazi treba 100+1 (vyrazne nizsi gramaz). Oba casopisy ale predaji informace stejne a o tom to je. Navic casopis s menis gramazi ma pro me vyhodu, je lehci. Nevyhodou je treba nizsi zivotnost, ale informace o Linuxu zastaravaji tak rychle, ze to nepovazuji za problem. V dnesni dobe clovek prakticky nema cas se vracet ke starsim cislum; a pak tady byla PDF vydani, idealni pro archivaci.

    Takze dalsi tip na snizeni nakladu casopisu. Levnejsi papir. Dulezitejsi nez kvalitni papir je kvalitni obsah. Vysoce kvalitni papir pouzit jen na obalku, a ani to neni nutne (srovnej z 100+1). Kolik by se usetrilo, vi nekdo?
  • 17. 8. 2007 10:32

    me (neregistrovaný)
    V zahranici vychazi take casopisy venovane Linuxu, zdalo se mi ze mi nabizeji vetsi informacni hodnotu nez zdejsi periodika. I kdyz vlastne dnes uz na cteni casopisu moc casu nemam, spis nahodna koupe kdyz treba nekam cestuji a to si take spise koupim casopis z jineho oboru, aby jsem necetl porad jen o tech pocitacich ;-)

    Pokud by nekomu casopis o Linuxu chybel, porad vychazeji i kdyz ne v cestine. O techto vim, mozna bude titulu vice:

    http://www.linuxformat.co.uk/
    http://www.linux-mag.com/
    http://www.linuxjournal.com/
  • 17. 8. 2007 11:40

    Liborse (neregistrovaný)
    Touto cestou bych chtěl vyjádřit úctu za to, co udělali pro Linux a open-source v České republice. Takových se najde jen málo a je třeba si jich náležitě vážit. Věřte, že kdybych byl vlastníkem nějaké prosperující firmy, podporoval bych stoprocentně tento nadějný časopis, který byl každým měsícem stále lepší. Ale jedno uměl nejvíc - přiblížit Linux i laikům, což je nedocenitelná pomoc!

    Hoši (a děvčata), držím vám moc palce, aby se LinuxEpres vrátil na naše stránky, byla by velká škoda, aby přestal žít. Doufejme, že se najde rozumná firma, ochotná investovat... V Linuxu vidím jednoznačně budoucnost. A v LinuxExpresu doufám také! ;)

    Zdar a sílu přeje Libor Šedivý
  • 17. 8. 2007 12:01

    Jasin (neregistrovaný)
    Byl jsem nějakou dobu předplatitelem, ale obsah mne zklamal. Jakožto lama jsem nenašel pro sebe nic. Nejvíc mi chyběla kvalitní rubrika s dotazy a pomoc při řešení problémů. Články ve mně vzbuzovaly dojem, že jsou psány proto, aby se autoři kasali před linuxovou komunitou svou odborností a hemžily se okázale nedbale prohozenými odbornými termíny. Pro lamy to nebylo a odborníky to pochopitelně nebavilo.
    Prokletím všech těchto počítačových periodik je hon za nejnovějšími programy a nejlepším (a nejdražším) SW i HW. Je to určitá forma snobizmu, která je podporována faktem, že se redaktoři pochopitelně k novinkám snadno (a mnohdy zadara) dostávají. Běžného uživatele PC to počase začíná krkat, on má starý HW i SW, který v pohodě užívá a zajímá se o doladění nebo lepší využití toho, co má, ne toho, o čem se mu může zdát. Snobské naparování v časopisech a okázalý nezájem o "demóde" vybavené čtenáře vede po čase zákonitě k ke ztrátě zájmu o takový časopis.
  • 18. 8. 2007 10:21

    Quak (neregistrovaný)
    Zajímavé je i porovnání hlavních témat časopisů, nebo internetových magazínů se zaměřením na Windows a Linux. Zatímco ty windowsové se věnují tomu jak odstraňovat viry a tweakovat registry, tak linuxové řeší jak rozběhnout nějaký nepříliš kompatibilní hardware nebo nahradit windowsovskou alikaci.
  • 21. 8. 2007 4:45

    anonymní
    Nejlepší jsou 10000+1 tipy pro uživatele Windows, kde se člověk dozví o volbách v Control Panels, případně jak je nastavit přímo v Registry. Ještě lepší jsou DVD s fialovým hnusem, která bývají k časopisům přikládána. V takových chvílích nostalgicky vzpomínám na zelenou obrazovku, kurzor a hjkl.
  • 17. 8. 2007 17:11

    markonius (neregistrovaný)
    Souhlas, spravou Linuxu se zivim a pro me byl ten casak o nicem. Furt nejake open source, ale ja open source nerad pouzivam, mam komercni verze Linuxu a sem tam Solaris, naopak podporuji software s komercni podporou a jestli je to pod GNU/GPL to je mi jedno, kdyz mam problem prihlasim se do RedHat support a vyresim ho.

    Casopis o Linuxu bych si nekoupil, spis by me zajimal casopis o enterprise sprave siti co jde od Linuxu pres Solaris po Win 2003 a zabyva se mymi problemy. Predstava autoru LinuxExpressu o zalohovani a sprave jsou na urovni decka. Ono zalohovat jednu stanici je fakt jednoduche, ale zkuste si zalohovat 10 serveru s databazema a mit plan na obnovu, to uz je hodne nekde jinde.
  • 18. 8. 2007 10:24

    anonymní
    :-))))))))))) ha, ha, ha ha, tak ty zálohuješ celých 10!!! serverů, to jsi tedy velký frajer, celých 10, to je opravdu neuvěřitelné číslo, takových schopných správců je tak 5 v republice... Na úrovni děcka jste především vy, protože zřejmě nejste schopen, ve svých letech, porozumět psanému textu. Přečtěte si rozhovor ještě jednou a snažte se najít odstavec, kde V.Ott popisuje, kdo měl být cílovým čtenářem.
    Až pak sem něco napište, vy experte s deseti servery...
  • 21. 8. 2007 4:47

    anonymní
    Teď jsi ho ovšem utřel tak, že se půjde pověsit. Že ty máš těch serverů 11? A víš, kolik serverů má na starosti admin SAPu?
  • 17. 8. 2007 13:35

    petrpo (neregistrovaný)
    Jsem z jednim z tech, kteri si jej objednali a mohu rici, ze z nej cerpam stale. Bylo videt, ze se casopis obmenami vylepsuje. Diky moc vsem, kteri se na vydavani a clancich podileli. Je to skoda, ze zajmova skupina nebyla do velikosti pocetnejsi, tak by se lepe casopis mezi tolika vecmi na stanku udrzel. Presto verim, ze casem prijde dalsi ci podobny napad, ktery takovou aktivitu opet vzkrisi.

    JESTE JEDNOU DIKY MOC ZA CASOPIS

    Petr
  • 17. 8. 2007 18:21

    brave heart (neregistrovaný)
    Časopis LinuxEXPRES byl výbornej a je velká škoda že skončil. Pro začátečníka skvělej ... Přeju panu šéfredaktorovi Vlastimilu Ottovi i ostatním redaktorům vše dobré a hodně úspěchů.
  • 18. 8. 2007 1:32

    stando (neregistrovaný)
    ... Časopis se nestal médiem, ve kterém by se objevoval dostatek inzerce, která časopisy obecně živí. Ne že bychom ji nebyli schopni sehnat, ale setkávali jsme se nejen s nezájmem, ale zejména přímým odmítnutím. ...

    asi mam vazny problem s cestinou alebo je ta druha veta v spore sama so sebou :))
  • 18. 8. 2007 11:51

    krocan (neregistrovaný)
    Logicky je to OK, ale je to napsano neohrabane. Asi vas zmatlo to, ze zajmeno "ji" ve druhe vete se vztahuje k inzerci, nikoliv k "dostatku inzerce". Ve sporu by to bylo, kdyby druha veta tvrdila: "Ne ze bychom ho (=dostatek inzerce) nebyli schopni sehnat, ..." . V podstate ty vety rikaji, ze se jim nepodarilo sehnat inzerci ve vetsim mnozstvi nez malem.
  • 18. 8. 2007 9:41

    anonymní
    LinuxExpres som mal predplateny a myslim si, ze je skoda takto jednoducho skoncit. Chybou bolo, ze sa orientoval len na velmi uzky segment 'zakaznikov', mohol trochu zmenit strategiu, ktora by tlacene medium zatraktivnila
    - preklady z inych pribuznych zahranicnych casopisov (nie kazdy ma cas vrtat sa od rana do vecera v internete, treba aj pracovat a vecer si precitat v klude v posteli zopar zaujimavych clankov)
    - kooperacia s inymi pribuznymi mediami na www a zahranicnymi casopismi - vzajomne vymeny clankov atd.
    - recenzie HW (z pohladu Linuxu - pouzitelnost, konfiguracia, atd..)
    - sirsi zaber z IT sveta (svet nie je len Linux)
    - 'tahaky' k aplikaciam (napr. na poslednej strane vytlacene 4 stranky A5 -klav. skratky a pod.)
    - navody, tipy a triky atd. - ono tam take aj bolo, pacilo sa mi to a dobre sa s tym pracovalo - casopis ma vyhodu v tom, ze mate vsetko na jednej strane (=fiktivna obrazovka), mozete si podciarkovat, dopisovat poznamky a HLAVNE - nemusite rolovat hore dole a preskakovat z jedneho okna do druheho, ale bolo to zbytocne roztahane a hlavne vytlacene pomerne velkym fontom a velkym riadkovanim, zbytocna strata priestoru,dalo sa to interaktivne skombinovat napr. s ukazkami k teme na www stranke casopisu
    - rozsiahlejsie navody/tutorialy sa dali vydavat formou specialneho vydania alebo v brozure
    - kriedovy papier bol zbytocny luxus ( a smrdel), stranky nemuseli byt az tak strasne farebne, detailne obrazky sa dali umiestnit aj na www
    - reklama sa dala ziskat aj od vyrobcov/predajcov HW, SW firmy mohli prostrednictvo reklamy hladat novych zamestnancov
    - bolo sa mozno vhodne trochu pozriet aj po tom, co a ako to robi konkurencia, dost mizerny PCWORLD funguje a to je na kazdej druhej strane nejaky drist alebo chyba

    je to skoda, ale aj tak vdaka za vynalozenu namahu

    Peter
  • 18. 8. 2007 10:08

    anonymní
    Linux se bez znalosti anglictiny delat neda - 99 % maualovych stranek je v anglictine, o bugzille ani nemluve. Kdo hleda najde vse na internetu a mnohem driv nez si to precte v nejakem kompilatu v tistenem casopise. A neustale hadanice o tom, ktera distrbuce je lepsi a jestli KDE nebo GNOME jsou pro kocku. Na strane druhe, kdyz mohou pestitele masozravych kvetin vydavat svuj klubovy casopis (4x do roka, bud papir nebo CD) a to vse fincovano z clenskych prispevku (rocne 300Kc) tak nevim proc by opravdovi Linuxovi nadsenci nemohli vydavat kvalitni casopis.
  • 18. 8. 2007 17:54

    martyone (neregistrovaný)
    (diskuzi jsem nečetl)

    Třeba já osobně bych se úplně v pohodě spokojil s černobílým tiskem na recyklovaném papíru ;-) ..to by šly náklady dolů. Není pravda? K tomu volná vazba a za 50 stran 50 kč :-)

    "..ideální na takové to mimo-domácí čtení" ;-D
  • 20. 8. 2007 10:04

    Martin Hruška (neregistrovaný)
    Kde se berou ty pověry, že velká firma může cpát peníze do kravin, protože se to "ztratí"? Založit obchodní model na prodávání kraviny s tím, že to koupí pár velkých firem jen tak a budu v balíku je naivní nesmysl.
  • 20. 8. 2007 19:38

    anonymní
    Pro mne osobně je papír mrtvé medium. O LE jsem věděl, ale po krátké úvaze jsem zavrhl možnost si ho předplácet. Mám doma hromadu časopisů i dva roky starých, které jsem si předplatil a ještě se nedonutil k jejich přečtení. Naopak, z RSS odklikám na několik článků denně.

    Nemyslím si, že jsem divnej. Přečíst si knihu má něco do sebe, ale co necestuji metrem, nemám na to čas. A navíc kupovat si takovou hromadu papírového odpadu, k tomu pociťuji nechuť. Knihovnu mám plnou, a i když je fajn mít možnost se ke knize vrátit, nevýhody IMHO převažují.