Ušetřete

Hlavní navigace

Kompatibilita se světem Microsoftu

Kompatibilita (česky slučitelnost) by měla umožňovat bezproblémový přenos souborů a programů mezi různými systémy. Obecněji řečeno je slučitelnost mostem, který podporuje maximální možnou spolupráci mezi různými systémy.

V této části představíme linuxová řešení pro práci se soubory Microsoft Office a jiných programů Windows, linuxové programy pro datové formáty oblíbené ve Windows ( PDF, MP3, JPEG), možnosti sdílení souborů v síti počítačů s Windows, nástroje pro prohlížení webu a pro e-mail, programy fungující na obou platformách a možnosti interoperability mezi Linuxem a Windows.

Diakritika

Zatímco Linux používá českou diakritiku podle mezinárodní normy ISO nebo Unicode,ve Windows se používá speciální kód vytvořený Microsoftem, tzv. Win-1250. Pokud používáte OpenOffice.org a předáváte si dokumenty ve formátu DOC nebo RTF, pak se vás tento problém netýká, protože vaše aplikace to vyřeší za vás. Pro běžné textové soubory .TXT je ale nutné provést konverzi. V Linuxu je k tomuto účelu několik vhodných programů: iconv, cstocs, recode.

Word, Excel, PowerPoint

Úvod

Dnes už není problém pracovat s dokumenty Wordu, Excelu a PowerPointu na Linuxu. Vytvoření potřebných filtrů bylo ale dosti tvrdým oříškem. Dokumenty uložené v produktech Word, Excel a PowerPoint (spolu s dalšími aplikacemi tvoří balíkMicrosoft Office) jsou totiž zapsány ve speciálním binárním formátu, který je žárlivě střeženým tajemstvím firmy Microsoft a navíc se v nových verzích MS Office neustále obměňuje. Mnoho lidí se domnívá, že je to právě proto, aby se znemožnilo čtení nových dokumentů v konkurenčních produktech a dokonce i ve starých verzích Office, což nutí uživatele kupovat verze nové.

OpenOffice.org

Exportní a importní filtry jsou kvalitní. Bez problémů lze importovat všechny jednoduché dokumenty MS Word, MS Excel a MS PowerPoint. Některé složité dokumenty MS Office se nepodaří importovat bez chyby, nebo to dokonce nepůjde vůbec.

AbiWord

Když nemáte dost operační paměti k provozování náročných aplikací, jako je OpenOffice.org, můžete použít alternativní programy. AbiWord umí číst formát Microsoft .DOC a RTF a také dokáže v tomto formátu ukládat soubory. AbiWord je textový editor s nízkými nároky na operační paměť.

Závěr

Originální formáty .DOC, .XLS a .PPT lze ve většině případů přečíst a dokumenty uložené v těchto formátech na Linuxu mohou otevřít uživatelé Windows většinou bez problémů. To platí i pro českou diakritiku.

Používat je ale není ideální. Z principu není možné napsat dokonalý importovací filtr, protože některé speciální vlastnosti těchto formátů nelze simulovat bez originálních knihoven systému Windows 1. Rozumnější je využívat univerzální formáty, jako jsou RTF, CSV nebo HTML.

Sdílení souborů

Linux umí sdílet své soubory v síti s počítači, které používají Microsoft Windows. Používá k tomu program Samba. Vybrané složky z vašeho počítače se proto mohou objevit ve složce „Okolní počítače“ vašich kolegů.

Ale Samba umí mnohem víc než jen toto. Ovládá naprostou většinu funkcí souborového a tiskového serveru Windows NT/2000 a může ho tak velmi dobře zastoupit. Když nasadíte Linux a Sambu místo Windows 2000, uživatelé nepoznají rozdíl. Samba navíc umí veškerá nastavení upravit bez nutnosti restartu systému a díky typické stabilitě systému Linux výrazně ubude provozních výpadků. Základní nastavení Samby není složité a navíc existuje výborný průvodce touto problematikou v podobě knihy Using Samba nakladatelství O'Reilly, která je v originálezdarma ke stažení ve formátu PDF. Český překlad vytvořilo a prodává nakladatelství Computer Press.

Email a web

V Linuxu můžete využívat všech výhod webu a e-mailu.

E-mail

Bez problémů budete posílat a přijímat maily od vašich přátel s Windows. Výhodou je navíc to, že pokud vám náhodou pošlou nějaký virus (což není dnes až tak neobvyklé), nemusí vám to na Linuxu dělat žádné starosti – v Linuxu nebude fungovat 1.

Zatímco ve Windows naprostá většina uživatelů používá Microsoft Outlook, v Linuxu máte na výběr z mnoha programů: >mutt, Thunderbird,PI­NE a mnoho dalších.

Web

Prohlížení webových stránek je v Linuxu stejně příjemné jako ve Windows. Grafické prohlížeče Firefox a Konqueror umí zobrazovat webové stránky včetně české diakritiky, přehrávají zvuk a video ve formátu RealAudio a RealVideo a animace ve formátu Flash. PodporaJavaScrip­tu je z hlediska uživatele výborně konfigurovatelná a můžete například zcela potlačit „vyskakovací okna“ či modifikaci stavového řádku a nebo třeba blokovat skripty v e-mailu.

Pokud nezbytně potřebujete přehrávat formáty, které jiné aplikace nezvládnou, můžete si zakoupit komerční CrossOver plugin – poradí si mimo jiné s formáty Windows Media nebo QuickTime.

Firefox a Konqueror nejsou jediné dostupné prohlížeče na Linuxu. Můžete používat i odlehčené prohlížeče s menší spotřebou paměti jako třeba Galeon či Opera. Specialitou jsou čistě textové prohlížeče – Lynx,Links).

Okamžitá komunikace

Oblíbené programy pro okamžitou komunikaci ICQ, AIM mají v Linuxu své bratrance. Některé z linuxových programů přitom ovládají více protokolů okamžité komunikace, díky čemuž můžete být najednou v kontaktu se všemi vašimi přáteli, ať už používají ICQ, Jabber, nebo třeba AIM. V případě služby Jabber to platí v podstatě automaticky, neboť propojení s ostatními sítěmi realizuje Jabber server. Mezi oblíbené programy patří Gaim, Everybuddy, LICQ, Gabber, Psi a další.

Poznámky

1 Pokud jde o viry napsané speciálně pro Linux, čas od času se objeví informace o tom, že něco takového existuje v laboratoři, ale k masovému rozšíření nikdy nedošlo. Díky oddělené roli superuživatele a normálního uživatele a systému přístupových práv mají klasické viry podstatně ztížené infikování důležitých součástí systému i své destruktivní snahy. V poslední době tolik rozšíření emailoví červi pak většinou těží z chyb MS Outlooku (který z pochopitelných důvodů pro Linux neexistuje) a nepoučenosti uživatelů.

Aplikace

Některé aplikace napsané pro Windows zatím nebyly vytvořeny ve verzi pro Linux. Takové aplikace lze v Linuxu většinou spustit pomocí jednoho ze dvou komerčních programů: VMware a Win4Lin.

Tyto programy fungují jako velmi dokonalé emulátory: umožňují provoz zcela libovolné aplikace systému Windows uvnitř Linuxu. VMware je náročnější na výkon počítače, ale spouští uvnitř Linuxu naprosto samostatné a nezávislé virtualizované Microsoft Windows, včetně simulované síťové karty a sítě, přidělení IP adresy přes

DHCP

a sdílení souborů pomocí integrované verze programu Samba. Win4Lin klade menší nároky na počítač, ale rovněž dokáže provozovat téměř libovolnou aplikaci pro Windows. Nenabízí ale naprostou virtualizaci operačního systému. Oba tyto programy jsou komerční a běží jen na procesorech x86 (Intel Pentium, AMD Duron/Athlon, Cyrix).

Pokud jsou vaše nároky na spouštění programů pro Windows menší, můžete zkusit bezplatný program Wine, který rovněž dokáže spustit velké množství Windows aplikací.

Starý dobrý DOS je v Linuxu podporován o mnoho lépe než v nových verzích Windows – program dosemu by měl umožnit spuštění naprosté většiny běžných DOS aplikací.

Nezapomeňte, že s výjimkou Wine všechny tyto programy vyžadují, abyste měli Windows (Win4Lin, VMware) nebo DOS (dosemu), jinak by nemohly fungovat. V případě dosemu lze za jistých podmínek sáhnout po některé z volně šiřitelných variant DOSu (např. FreeDOS, DR DOS).

Univerzální aplikace

Některé aplikace už dnes existují ve verzi pro několik operačních systémů. Uvedeme si výběr aplikací, které fungují stejně dobře v Linuxu i ve Windows:

Bezplatné

Bezplatných programů fungujících pod Linuxem i Windows je celá řada, ale obvykle jsou doma na Linuxu (nebo v dalších Unixech) a teprve později byly portovány do Windows. Mezi ně patří například skriptovací jazyky Perl či

Python, výborný programátorský editor ViM (na funkce bohatší odnož původního vi), Emacs, relační databáze MySQL a PostgreSQL, textový editor AbiWord, bitmapový editor

GIMP a mnoho dalších.

Existují i sady běžných unixových utilit, které ocení zkušení uživatelé a programátoři. Programy jako grep, awk a další zvládnou velké množství práce, a přitom mohou díky knihovně cygwin pracovat stejně dobře ve Windows jako v Linuxu.

Komerční

Nemůžeme zde uvést všechny komerční programy, které existují jak pro Linux, tak pro Windows. Oblast programování pro více platforem najednou prožívá explozivní rozvoj a počet aplikací se rychle zvyšuje, takže si uvedeme několik nejznámějších příkladů aplikací, které už za sebou mají nějakou historii provozu na obou platformách.

VariCAD je CAD systém pro strojní inženýrství. Vznikl v České republice, ale dodává se do celého světa.

ABRA, známé české účetnictví, má serverovou část, která funguje ve Windows i v Linuxu. Připravuje se i klientská linuxová část.

Anglický a německý slovník Lingea Lexikon získal řadu ocenění a je velmi oblíben pro svou úplnost a nekomplikované ovládání. Dodává se pro Windows, Linux a MacOS.

Jednou z prvních oblastí, kde Linux zaznamenal zájem komerční sféry, byly relační databázové servery, u nichž bylo portování snad o to snazší, že s výjimkou MS SQL byly vždy podporovány i komerční Unixy. Pokud se rozhodnete sáhnout po komerčním řešení, můžete si vybrat snad u všech nejznámějších producentů RDBMS.

Pro Linux sice nejsou k dispozici tisíce komerčních her, ale některé z nejúspěšnějších her pro Windows nyní fungují i v Linuxu. Mezi nimi jsou například Doom, Doom II, Return to Castle Wolfenstein, Quake, Unreal Tournament, Descent III, Heroes of Might and Magic III, Heretic II,Heavy Gear, Myth II: Soulblighter, SimCity 3000, Soldier of Fortune, SiN a několik dalších. Z již zmíněného Wine navíc vznikl projekt WineX, který se specializuje na spouštění nativních her pro Windows pod Linuxem. První ohlasy jsou celkem pozitivní.

Interoperabilita

Na poli síťové interoperability s ostatními platformami nabízí Linux například komunikaci protokoly z rodiny IP, IPX či AppleTalk. Existují také implementace řady aplikačních protokolů, mezi nimiž nechybí například dnes tolik skloňované XML-RPC a SOAP, s jejichž pomocí lze vyvíjet aplikace spolupracující napříč platformami.

Viry a jiná nebezpečí v Linuxu

Známá definice viru zní: „Virus je program, který se šíří bez zásahu a svolení uživatele a který vykonává nedefinovanou (nežádanou) činnost na počítači uživatele“. Tím se mezi viry řadí i programy, které jsou neškodné, „zábavné“ nebo které uživatele „jen“ zdržují. V tomto článku bude řeč také o internetových červech, šířících se pomocí chyb v serverových programech.

Viry

Jako viry se zpravidla označují programy, šířící se ve spustitelných aplikacích. Ve Windows se během několika posledních let začaly viry šířit i pomocí maker v dokumentech Microsoft Word, ExcelaPowerPoint, a díky některým vlastnostem programů Microsoft Outlook a Outlook Express se viry šíří také e-mailem. I firma Adobe přidala do formátu PDF vlastnosti, které z něj udělaly potenciálního šiřitele virů.

Možnosti šíření na Linuxu

Viry určené pro Windows nemohou na Linuxu fungovat vůbec. Nejen, že nemohou způsobit žádnou škodu, ale nemohou se ani z Linuxu dále šířit. Pokud jde o viry napsané pro Linux, nemají lehký život. Především narazí na systém oprávnění, který nedovoluje běžným uživatelům měnit programy ani instalovat nové aplikace pro ostatní uživatele. Taková omezení v systémech Windows 95, 98 a Me neexistují. Pouze správce systému smí přidávat aplikace všem uživatelům.

Když správce systému dodržuje několik pravidel, je šíření viru v Linuxu prakticky vyloučeno. Především by správce měl být přihlášen jako obyčejný uživatel, pokud nevykonává administraci systému. Jakmile je přihlášen jako správce (root), neměl by vůbec spouštět aplikace a programy, do kterých mají běžní uživatelé právo zápisu. Také by v proměnné PATH neměla být položka „.“, aby rozpustilý uživatel nemohl podstrčit do své domácí složky nějakého trojského koně s názvem systémového programu, např. mc nebo ls. Tato podmínka je splněna ve všech známých distribucích Linuxu. Správce by měl instalovat aplikace jen z důvěryhodných zdrojů. Je vhodné používat nějaký nezávislý systém pro kontrolu neporušenosti systému, např. Tripwire, nebo alespoň využívat kontrolní možnosti správců balíčků RPM nebo DEB, které umožňují kdykoliv zkontrolovat integritu nainstalovaných programů.

Novější systémy Microsoft Windows 2000 a Windows XP mají podobný systém oprávnění jako Linux. Bohužel se ale dodávají v nezabezpečeném stavu, kdy jediným uživatelem systému je správce, a mnoho majitelů počítačů se tak nikdy nedozví, že by měli vytvořit více uživatelů a jako správce pracovat jen výjimečně.

Dalším problémem pro viry v Linuxu je podpora mnoha platforem – kromě x86 je to také například PowerPC, MIPS, Alpha, ARMa mnoha dalších. Virus by se tedy pravděpodobně musel specializovat na jednu platformu. Zcela univerzální šíření je zřejmě možné jen ve zdrojovém tvaru s kompilací na cílovém stroji, což přepokládá přítomnost a spustitelnost známého kompilátoru daného jazyka.

A konečně, důvěryhodné aplikace dodávané linuxovými distributory jsou digitálně podepsané, takže si každý může ověřit, že v instalačním balíku nebyly provedeny žádné změny.

Velká část virů se v dnešní době šíří takzvaně e-mailem. Ve skutečnosti se tyto viry šíří prakticky jen v prostředí velmi populárního emailového programu Outlook Express a jeho většího bratrance Outlook. Na vině je z valné části firma Microsoft, která do svých výrobků zabudovala vlastnosti vytvářející doslova živnou půdu pro šíření virů. Virus může relativně snadno přinutit Outlook (Express), aby rozesílal jeho kopie například na všechny adresy v adresáři daného uživatele zcela automaticky a skrytě.

Viry na Linuxu v praxi

Praxe je mnohem jednodušší než teorie. Viry pro Linux se vyskytují převážně ve fantazii novinářů. Např. virus W32/Lindose, vybavený schopností šířit se v systémech Windows i Linux, nebyl ve volné přírodě na Linuxu spatřen. Další údajné viry Bliss, Slapper a Ramen patří ve skutečnosti mezi internetové červy, o nichž je další kapitola.

Červi

Internetovým červem se obvykle míní program, který se šíří přímo mezi internetovými servery díky chybě v některé rozšířené aplikaci. Pro své šíření používá jako médium přímo síťové spojení TCP/IP, které je základním kamenem Internetu.

Aby se mohl červ šířit, potřebuje takzvané zranitelné servery. To jsou programy, ve kterých je nějaká bezpečnostní chyba – obvykle známá a zdokumentovaná, protože v takovém případě existuje nezřídka i popis, jakým způsobem ji využít (tzv. exploit). Protože zdaleka ne každý administrátor je kompetentní a stará se o svěřené servery dostatečně pečlivě, nemusí se obvykle autor červu obávat, že by nenašel dostatek cílů. Úkolem správce systému je mimo jiné sledovat zprávy o nově objevených bezpečnostních chybách a včas instalovat opravy, aby se nestaly branou do systému pro červa, případně lidského útočníka. Žádný červ se nemůže šířit mimo okruh zranitelných serverů.

Pro Linux se v praxi objevily asi tři významnější červi. První z nich, Bliss, byl laboratorním experimentem a stal se jen lacinou reklamou pro antivirovou firmu McAfee, která ho „objevila“několik měsíců po veřejném představení v programátorské elektronické konferenci. Bliss nikdy nedoznal žádného rozšíření.

Druhý červ, Slapper, napadal některé verze webového serveru Apache, používající zranitelnou verzi šifrovací knihovny OpenSSL. Slapper může systém napadnout, jen když je na serveru přítomen kompilátor GCC, a tento kompilátor musí být spustitelný uživatelem, pod kterým běží Apache.

A konečně Linux/Ramen napadá některé starší nezabezpečené systémy Red Hat. Oba posledně uvedení červi mají společnou důležitou vlastnost: byli vytvořeni čtyři až šest měsíců poté, co linuxoví dodavatelé upozornili veřejnost na zranitelnost, která šíření červa umožňovala, a poskytli opravené aplikace. Jinými slovy, správci serverů měli dostatek času na aplikování bezpečnostních záplat.

Závěr

Zatímco viry pro Linux se v praxi nevyskytují a jejich teoretické šíření by muselo čelit řadě překážek, v oblasti internetových červů se může Linux pochlubit dvěma kousky, které napáchaly škody na zanedbaných serverech. Naproti tomu pro Windows podle mírně se lišících odhadů existuje asi 60 000 (slovy šedesát tisíc) virů. Řada odborníků tvrdí, že tento nepoměr je způsoben mnohaletou politikou firmy Microsoft, která do Windows a do aplikací pro Windows přidávala nezabezpečené vlastnosti. Modernější systémy Windows obsahují určité bezpečnostní prvky, ale dodávají se v nezabezpečeném stavu, protože systém se pak snadněji používá – bohužel na úkor bezpečnosti.

Naopak vývojáři Linuxu činí taková rozhodnutí, která omezují virové nebezpečí, snad mimo jiné i proto, že jejich zdrojový kód podléhá veřejné kontrole a komentářům. Například mezi otevřenými programy obecně těžko narazíte třeba na e-mailového klienta, který by ve snaze usnadnit uživatelům život skrýval přípony příloh a nebo je dokonce sám od sebe zkoušel spouštět.

Groupwarové systémy

Známá poučka říká, že kvalitně sehraný tým složený z naprosto průměrných lidí dokáže podat vyšší pracovní výkon než sebegeniálnější jedinec. Řekl bych, že lze nalézt případy, kdy tato poučka neplatí, ale kvalitní software pro řízení pracovních skupin je dnes zvláště u větších týmů každopádně naprostou nutností. Proto se zrodily groupwarové systémy, z nichž nejznámější jsou Lotus Notes a MS Exchange. Donedávna měli uživatelé Linuxu přístup k těmto a podobným technologiím značně ztížený.

E-mailových klientů je ve většině linuxových distribucí dodáváno spousta. Současné groupwarové systémy ale nabízejí podstatně více. Velkou výhodou jsou sdílené databáze kontaktních údajů firem a osob (adresáře = knihy adres). Další vlastností je Time Management – plánování času na úrovni skupiny. Tj. vedoucí může naplánovat úkoly svým podřízeným a sledovat v systému jejich plnění. Rovněž plánování porad může být díky kvalitnímu groupwarovému systému velice snadnou záležitostí, zvládnutelnou bez dlouhého telefonování.

Velice častá je integrace groupwarového systému s dalšími informačními systémy podniku, typicky s Project Managementem (úspěšné řízení projektů) a s CRM (Customer Relationship Management – systém úspěšného řízení vztahů se zákazníky). V praxi je nasazení groupwarového systému vždy provázeno určitou formalizací komunikace mezi členy týmu a tedy její vyšší jednoznačností a snadnou doložitelností. Dále vedoucímu pracovníkovi stačí letmý pohled na plánovací kalendáře svých podřízených a už získá poměrně přesný obraz o prováděných činnostech. K tomu přibývá nutnost pořizovat detailní data o všech pracovních aktivitách. To ale mnoha pracovníkům nevyhovuje a nasazení groupwarového systému se brání s tím, že je především „krmení“systému daty zdržuje a cítí se být systémem omezováni. Pravdou je, že kvalitně zvládnuté nasazení groupwarového systému přináší zvýšení produktivity práce.

Lotus Notes

Podpora Lotus Domino serveru na Linuxu má již dlouhou tradici. Navzdory tomu není nativní klient pro Linux dosud k dispozici. Existuje možnost běhu windowsového klienta v emulátoru Wine, ale to, jistě tušíte, není zrovna to pravé. Další možností je provozovat tuto kvalitní platformu pod Linuxem pomocí klienta iNotes běžícího ve webovém prohlížeči. Demo na stránkách Lotusu vyžaduje MS Internet Explorer :-(, a tak si je pod Linuxem nevyzkoušíte. Chcete-li ale provozovat linuxový server spolu s windowsovými klienty, pak jste na správné cestě. Podrobnější informace lze nalézt např. na stránkách firmy Novell.

MS Exchange/MS Outlook nebo MS Exchange/Evolution?

Zde je situace přesně opačná oproti Lotus Notes. Běh MS Exchange na Linuxu by v nejbližší době čekal jen opravdu velký optimista. Náhrada klientské části groupwarového systému je však velice dobře možná už dnes. Firma Ximian vyvinula program Evolution, který je nejenom kvalitním poštovním klientem pro standardní protokoly

POP3,

IMAP a SMTP,

ale dokáže se díky modulu příznačně nazvanému Connector for Microsoft Exchange připojit k MS Exchange téměř tak, jako by to byl MS Outlook. Pak je možné provozovat na serveru MS Exchange a těšit se z využívání všech funkcí skupinového plánování a řízení bez ohledu na to, zda je jsou klientských stanicích MS Windows, nebo Linux. Celé věc má jen jednu vadu na kráse. Ačkoli Evolution je šířen pod licencí

GPL, Connector je proprietárním softwarem, za jehož jednu licenci je nutno platit 67 USD

(cca. 2 000 Kč). Zcela chápu důvod, který firmu Ximian vedl k tomuto ve světě svobodného software neobvyklému postoji. Jestliže se Evolution ve spojení se serverem MS Exchange prosadí v širším měřítku, má firma, co se týče příjmů, vystaráno. Používáte standardní protokoly? Vše je zdarma. Chcete se připojit k proprietárnímu groupwarovému serveru? Zaplaťte si to! Možná namítnete, že e-maily se dají z MS Exchange stahovat i pomocí protokolů POP3 a IMAP a že pro odeslání vám postačí SMTP. To je pravda, ale pravda je též to, že s těmito protokoly si možností skupinového plánování moc neužijete.

Systémy založené na internetových technologiích

Myšlenka vytvořit kvalitní groupwarový systém běžící v libovolném internetovém prohlížeči je jistě výborná. Takový systém může být bez jakékoli závislosti na platformě klienta a je v principu možné ho používat dálkově odkudkoli z internetu. Příznivci Microsoftu namítnou, že existuje verze MS Outlooku, která běží v internetové stránce, a též připomenou MS Share Point. Tyto systémy však platformní nezávislost dle očekávání nesplňují.

Dvě nevýhody, které jsou pro tuto třídu produktů společné:

  1. Ve většině z nich nelze pracovat s tzv. offline klientem. To jsou typicky majitelé notebooků, případně PDA, kteří v terénu sbírají údaje a pouze jednou za čas je synchronizují se serverem ve firmě. Tato nevýhoda není v době mobilního datového připojení až tak bolestivá.
  2. Uživatelské rozhraní tvořené HTMLstránkou nenabízí komfort ovládání srovnatelný s klasickou okenní aplikací, na který jsou uživatelé zvyklí.

Mezi výhody těchto systémů patří kromě ceny poměrně jednoduchá správa, pro celou firmu stačí jeden centrální server. Další výhodou je možnost použití různých platforem klientských stanic. Vše, co dokáže rozumně zobrazit HTML stránku umístěnou na síti, je v tomto případě potenciálním klientem groupwarového systému.

Pro úplnost bych se chtěl zmínit o systému Bynari od společnostiInsight Group Suite, který svou funkcionalitou připomíná MS Exchange. V jeho případě lze zachovat MS Outlook na stanicích s MS Windows a je samozřejmě vyřešena spolupráce s linuxovými/u­nixovými stanicemi.

Možností, jak provozovat groupwarový systém na Linuxu, je tedy celá řada, s různou funkcionalitou, za různé ceny, a je jen na vás, kterou z nich si zvolíte.

Připojení k internetu: software Správci oken: Window Maker a Enlightement