Historie operačního systému GNU/Linux

Pokud netušíte, jak vznikl Linux a co má společného s GNU, přečtěte si následující článek.

Richard Matthew Stallman

V roce 1983 byl založen projekt GNU, jehož cílem bylo vytvořit nový operační systém unixového typu, který by byl složen jen ze svobodného software. Otcem a zakladatelem projektu je Richard Matthew Stallman. Za tímto účelem sepsal Stallman novou licenci GNU GPL, pod kterou jsou šířeny všechny části systému GNU.

Během necelých deseti let se GNU stal zcela použitelným systémem kompatibilním s komerčními unixy. K dispozici byly všechny důležité aplikace, systémové knihovny, překladač GCC, textový editor a další. Chybělo jen jádro, které by zajistilo samotný běh systému a komunikaci s hardware. Proto byl v roce 1990 zahájen vývoj jádra Hurd.

Linus Torvalds

Na druhé straně světa v Helsinkách ale v roce 1991 začal finský student Linus Torvalds pracovat na vývoji vlastního unixového jádra. Ve škole se totiž seznámil s unixovým operačním systémem Minix. Linusovi se unixový koncept velmi líbil a chtěl mít na svém PC také jeden.

Minix byl ovšem až příliš jednoduchý a navíc k němu nebylo možno získat zdrojové kódy. „Velké unixy” byly zase velmi drahé a student si je nemohl dovolit. Proto se Linus rozhodl jít cestou nejmenšího odporu a napsat si vlastní operační systém, který by se podobal Minixu a byl provozovatelný na běžném PC. Do Usenetu Linus poslal legendární zprávu:

Hello everybody out there using minix -
I'm doing a (free) operating system (just a hobby, won't be big and
professional like gnu) for 386(486) AT clones. 

Jeho jádro si okamžitě našlo řadu příznivců, kteří začali na jeho vývoji spolupracovat a přispívat vlastními myšlenkami. Vývoj se rozrostl do obřích rozměrů. Linus se později rozhodl zdrojové kódy uvolnit pod svobodnou licencí GNU GPL.

Jelikož byl vývoj Linuxu mnohem úspěšnější a rychlejší něž vývoj Hurdu, poměrně brzy došlo k logickému kroku a operační systém GNU se začal používat společně s jádrem Linux.

Tím vznikl výsledný produkt se správným názvem GNU/Linux. Velmi často se používá jen krátké označení Linux, ale podstatná část systému pochází právě z projektu GNU, který kromě Linuxu může běžet s jádry Hurd, Minix, FreeBSD a dalšími.

Velmi často je také chybně uváděno, že Linux je součástí GNU nebo naopak. Jedná se stále o dva zcela nezávislé projekty, které ovšem dohromady tvoří nejpoužívanější kombinaci, kterou můžeme ve světě svobodného software nalézt.

Současnost

Spojením GNU, Linuxu a dalších projektů vznikají takzvané distribuce, jež jsou kompilací jednotlivých částí, a tvoří tak komplexní operační systém. Nikdy proto doopravdy nepracujeme jen s Linuxem nebo GNU, ale s konkrétní distribucí.

Hurd není stále dokončen a jeho moderní návrh velmi komplikuje vývoj a testování. Práci na Hurdu se také věnuje řádově méně programátorů než práci na Linuxu. Přesto lidé z GNU stále plánují jeho dokončení.

Linus dnes žije v Portlandu v Oregonu a je stále správcem vývoje a ponechává si výhradní právo rozhodování ve všech otázkách kolem projektu. Aktuální jádra obsahují přibližně 2 % jeho kódů.

Richard Stallman se dnes věnuje obhajobě svobodného software a práci pro GNU Foundation. Ve volném čase vyvíjí textový editor GNU Emacs.

Maskoti a loga

Heckert

Slovo GNU je jednak rekurzivní zkratka anglických slov GNU's Not Unix, jednak také anglickým výrazem pro pakoně. Maskotem GNU je tedy pakůň Heckert, kterého nakreslil Etienne Suvasa. Oficiální popis zní asi takto: Heckert má typickou bradku, zvláštně zakroucené rohy a chytrý pohled. On nebo ona (pohlaví je neznámé) se spokojeně usmívá nad množstvím hotové práce, ale zároveň stále upřeně hledí do budoucnosti.

Tux

Aktuálním logem Linuxu je tučňák, ale nebylo tomu tak vždy. Larry Ewing jej vytvořil v grafickém programu GIMP až v roce 1996. Samotného tučňáka si ale vymyslel Linus Torvalds. Po vytvoření samotného obrázku začalo hledání vhodného jména. Nakonec zvítězil Tux. Jméno Tux vychází jednak ze zkratky Torvalds UniX a jednak je to zkráceně tuxedo, což je anglický výraz pro frak. Tučňák měl původně vypadat drsně a agresivně. Nakonec ale zvítězila podoba spokojeného, „nabaštěného”, veselého, kamarádského a pohodového Tuxe.

Měšec.cz: Udali ho na nelegální software a přišla Policie

Udali ho na nelegální software a přišla Policie

120na80.cz: Víte, co je svobodná menstruace?

Víte, co je svobodná menstruace?

Lupa.cz: Sdílíte veřejně běhání a jízdu na kole?

Sdílíte veřejně běhání a jízdu na kole?

Lupa.cz: Měřičům síly hesla se nedá věřit. Víte proč?

Měřičům síly hesla se nedá věřit. Víte proč?

DigiZone.cz: Sky Deutschland: dvakrát fotbal ve 4K

Sky Deutschland: dvakrát fotbal ve 4K

Vitalia.cz: Ženy, které milují příliš, jsou neštěstí

Ženy, které milují příliš, jsou neštěstí

DigiZone.cz: E! a zákulisí turné Mariah Carey

E! a zákulisí turné Mariah Carey

DigiZone.cz: Další rána pro piráty: 6 měsíců

Další rána pro piráty: 6 měsíců

Měšec.cz: Do ostravské MHD bez jízdenky. Stačí karta

Do ostravské MHD bez jízdenky. Stačí karta

Lupa.cz: Letní tip: stavebnice pro IoT za pár korun

Letní tip: stavebnice pro IoT za pár korun

Lupa.cz: Olympiáda zakázala GIFy. Moc to nepomáhá

Olympiáda zakázala GIFy. Moc to nepomáhá

Měšec.cz: Se stavebkem k soudu už (většinou) nemusíte

Se stavebkem k soudu už (většinou) nemusíte

120na80.cz: Kam umístit silikony?

Kam umístit silikony?

Měšec.cz: Ceny PHM v Evropě. Finty na úspory

Ceny PHM v Evropě. Finty na úspory

Podnikatel.cz: Pozor na vykuky, imitují služby České pošty

Pozor na vykuky, imitují služby České pošty

DigiZone.cz: Jetelín končí. Prima ho vyřadila

Jetelín končí. Prima ho vyřadila

Lupa.cz: Co vzal čas: internetové kavárny a herny

Co vzal čas: internetové kavárny a herny

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Měšec.cz: Investiční pasti. Děláte to, co ostatní, ale proděláváte

Investiční pasti. Děláte to, co ostatní, ale proděláváte

Vitalia.cz: Galerie: Strouhanka ze starých rohlíků? Kdepak

Galerie: Strouhanka ze starých rohlíků? Kdepak