Vlákno názorů ke zprávičce BSA straší: hardware bez softwaru není uznatelný daňový náklad

Realita je taková, že úředníci z finančáku dělají chyby často, dávají za ně pokuty (které zaplatit musíte, i když se odvoláte) a teprve zpětně to soudy vracejí. Mezitím však už je poškozená firma v konkurzu, protože si na zaplacení pokuty musela vzít překlenovací úvěr, který nyní nemá z čeho splatit. Takové excesy byly, jsou a bohužel i budou. Ve zprávičce je však velmi důležitá poslední věta – totiž otázka po způsobu, jakým bude legalita softwaru zjišťována. To, že byl komerční sofware získán nelegálně může prohlásit pouze soud.

Ta poslední věta sedí – ale trochu jinak. A otázka způsobu zjištování legálního SW nabývá na významu.
Neboli, jedna cesta je, jestli mi daňový úřad odmítne jako daňový náklad počítač, a odůvodní to tím, že k němu nemám současně nakoupený SW. Což je v podstatě kontrola v papírech. Dobře, podám vysvětlení, že mám třeba dřívější plnou licenci z jiného počítače, multilicenci, že tam mám opensource, že počítač že jsem si SW napsal sám. Tečka…
No a druhá cesta je, že si daňový úředník sedne k počítači a bude zjištovat, zda tam není nainstalovaný nějaký nelegální SW…

Druhá varianta je v podstatě nemožná (max. dá podnět na policii). Magora sice najdete v každé skupině lidí, ale bavme se o běžném stavu.
Moje úřednice z FU mi říkala, jak si musí dávát úředníci na všechno majzla, protože jsou hned podnikateli popotahováni (stížnosti, soud, penále) za sebemenší zpoždění, nedodržení postupu, komunikace atd. On ten tlak je holt oboustranný a asi to není úplně špatně.