Dle titulku by se někdo mohl domnívat, že ISP nesmí (ani z vlastní vůle) blokovat P2P sítě, což není pravda (bývá to smluvně ošetřeno). Zde (pokud to dobře chápu) soud umožnil ISP nelogovat (a neblokovat) P2P sítě, což se od přikázaného neblokování docela liší.
Evropský soud: poskytovatelé nemusí blokovat P2P sítě
Evropský soud dnes rozhodl v případu poskytovatele připojení Scarlet Extended a belgické společnosti SABAM, která hájí práva autorů. Organizace SABAM uložila poskytovateli povinnost blokovat sítě peer-to-peer, kterými si uživatele vyměňují (nejen) hudební soubory. Firma se ale proti tomuto rozhodnutí odvolala u Evropského soudu s tím, že tento příkaz je v rozporu s unijním právem, jelikož ukládá obecnou povinnost dohledu nad komunikací.
Rozhodnutí soudu (celý dokument v PDF) dal poskytovateli za pravdu. Doslova se v něm píše: Tímto příkazem by tak došlo k uložení povinnosti obecného dohledu, která je neslučitelná se směrnicí o elektronickém obchodu. Takový příkaz by byl v rozporu i s příslušnými základními právy.
Dále se v dokumentu píše:
Účinky takového příkazu by se navíc neprojevily jen u společnosti Scarlet. Systém filtrování by totiž mohl porušovat i základní práva jejích zákazníků, konkrétně právo zákazníků na ochranu osobních údajů a jejich svobodu přijímat a rozšiřovat informace, což jsou práva chráněná Listinou základních práv Evropské unie. Je totiž nesporné, že by tento příkaz obnášel systematické analyzování veškerého obsahu, jakož i shromaždování a identifikování IP adres uživatelů, od nichž pochází protiprávní obsah odesílaný na síť, přičemž tyto adresy jsou chráněnými osobními údaji. Daný příkaz by navíc mohl porušovat i svobodu informací, neboť hrozí, že tento systém nebude dostatečně rozlišovat mezi legálním a protiprávním obsahem, takže by při jeho provozu mohlo docházet i k blokování sdělení s legálním obsahem.
Z celého rozsudku tedy plyne, že není možné poskytovateli přikázat, aby blokoval či sledoval provoz na P2P sítích. Dokládá to také shrnutí celého případu:
Unijní právo brání tomu, aby vnitrostátní soud uložil poskytovateli internetového připojení povinnost zavést systém filtrování za účelem zamezení protiprávnímu stahování souborů.
Re: Nesmí != nemusí
celé vláknone ze nemusi -> mu nikdo nesmi prikazat, aby cokoliv blokoval... to stejne ale plati pro providera - pokud ve smlouve nebylo o blokovani p2p ani slovo, nemuze to blokovat
Re: Nesmí != nemusí
celé vláknoTo, že je to ve smlouvě, neznamená, že to ISP dělat může. AFAIK pro takový případ zatím neexistuje soudní rozhodnutí a stejná práva daná unijní legislativou mohou být nezadatelná.
Re: Nesmí != nemusí
celé vláknoTo, že je to ve smlouvě, neznamená, že to ISP dělat může.
Pokud pro takový případ neexistuje soudní rozhodnutí, tak platí to, co si obě strany mezi sebou sjednaly. Tj. ISP může (tedy pokud sám bez soudu nerozhodne, že takové jednání je v rozporu s legislativou)
Re: Nesmí != nemusí
celé vláknoPokud pro takový případ neexistuje soudní rozhodnutí, tak platí to, co si obě strany mezi sebou sjednaly.
Tohle je pravda jen pokud strany neuzavírají dohodu podle občanského zákoníku, např. obchodního. Pokud nějaký zákon jednu ze stran chrání před takovým ujednáním, tak je takové ujednání neplatné. To se typicky týká právě obchodních vztahů se soukromou osobou. Viz například ochrana zákazníků v e-shopech.
Re: Nesmí != nemusí
celé vláknoNavyse mu to moze nariadit nadnarodny sud alebo moze blokovat porty ci obmedzovat traffic pre dane protokoly.
Zrovna jsem o tom premejslel
celé vláknoJelikoz jeden nejmenovanej ceskej DSL provider zlepsil u nas na vsi nabidku sluzeb, hodlam zrusit sice necenzurovanej, zato imrvere nefunkcni bezdrat. Jenze jsem se doslechl, ze onen DSL provider vas na pozadavek treti strany, po upozorneni na sireni nelegalniho obsahu, promptne odstrihne.
A) Je legalni takove zruseni sluzby (bez soudu || spravniho rizeni)?
B) Je legalni monitoring prenasenych dat bez soudniho prikazu? Myslim, ze jakekoliv cteni aplikacni vrstvy na ceste mezi serverem a klientem je jakysi elektronicky ekvivalent poruseni listovniho tajemstvi (transportni a nizsi vrstvy <=> vnejsek obalky; aplikacni vrstva <=> obsah obalky).
C) Pokud je B skutecne nelegalni, lze takto (nelegalne) ziskane dukazy pouzit u soudu?
V zakonech se moc nevyznam a s prekrucovacema zakonu nekamaradim, tak prosim o (pokus o) vysvetleni zde :)
Re: Zrovna jsem o tom premejslel
celé vláknoNevim, kde berete tu dedukci o monitoringu u providera, kdyz napred jasne rikate, ze prijde opud od treti strany.
Pokud provider tak cini po upozorneni treti strany, tak vubec nemusi sam vyvijet zadnou aktivitu ke zjisteni tohoto faktu. Treti strana si sama zajisti podklady k podani stiznosti (treba jako jeden z klientu P2P site) a proste to providerovi nahlasi. A je pak na nem co s tim dal provede. I kdyz nechapu, ceho se boji, kdyz to promptne odstrihne. Ma je vyfakovat a uzivateli jen predat tu stiznost, aby vedel, ze treti strana o nem vi. A bylo by to jasne nechane na konkretnim cloveku, ktereho se to tyka.
SABAM
celé vláknoMňa by skôr zaujímalo, ako môže mať nejaká organizácia právo komukoľvek čokoľvek ukládať ako povinnosť.

